Peru: Vztahy země s EU

25. 7. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)

3.1. Zastoupení EU v zemi

Poté, co v roce 2016 otevřely svá velvyslanectví Švédsko a Maďarsko, má v Limě svůj zastupitelský úřad 16 států Evropské Unie. Některé země (např. Německo) mají konzulát(y) i v provinciích. V Limě se také nachází velvyslanectví Evropské unie.

Vztahy mezi EU a Peru jsou definovány Římskou deklarací z roku 1996. K posílení vztahů došlo v roce 2003 na základě Smlouvy o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Andským společenstvím (a mezi jeho členy navzájem). Dohoda o volném obchodu (FTA) mezi EU a Peru pak byla uzavřena v roce 2010 a v roce 2013 vstoupila v platnost. Tato smlouva snižuje celní bariéry s tím, že k úplnému odstranění cel dojde v delším časovém horizontu, a obecně vytváří podmínky usnadňující obchodní výměnu mezi oběma stranami. Dále také cílí na otázky pracovních podmínek a rozvoj demokracie. EU se ve vztahu k Peru věnuje otázkám chudoby, rovnoprávnosti, lidským právům, demokracii a životnímu prostředí. Velký rozměr má spolupráce v protidrogovém boji (Peru je jedním z hlavních producentů kokainové pasty a kokainu a dochází k pašování mj. do EU).

Do dnešního dne není FTA řádně aplikována v některých oblastech (zejména zemědělství a potravinářství), kde přetrvávají neviditelné překážky v zahraničním obchodě, které jsou mj. fytosanitárního rázu. V případě mléčných výrobků byl dovozní režim do Peru objasněn a příslušný certifikát harmonizován až v roce 2017 (vstup v platnost 9. 2. 2017). Na upřesnění požadavků pro dovoz dalších agrárních komodit z EU do Peru (např. uzeniny, med apod.) se teprve pracuje. Problematickými též zůstávají daňová opatření, která znevýhodňují dovoz piva ze zahraničí, ochrana duševního vlastnictví, transparentnost veřejných zakázek apod.

Dne 15. 3. 2016 vstoupila v platnost Dohoda mezi EU a Peru o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (do 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů) pro držitele všech druhů cestovních pasů Peru. Tato dohoda se nevztahuje na osoby cestující za účelem výdělečné činnosti.

Bilaterální vztahy mezi EU a Peru se vyvíjí pozitivně. Rozvoji spolupráce v řadě oblastí napomáhá politický dialog. Poslední zasedání se uskutečnilo v únoru 2017. Delegaci vedla za EU vrchní ředitelka pro region Amerik Evropské služby pro vnější činnost, Edita Hrdá. Při této příležitosti byla probrána témata společného zájmu, zahrnující rozvojovou spolupráci (viz kap. 3.3), ochranu životního prostředí, lidská práva, protidrogový boj a implementaci mnohostranné obchodní dohody (FTA).

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

V únoru 2018 navštívila Limu delegace výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu v čele s jeho předsedou Berndem Langem. Jejich hlavní agendou bylo vyhodnocování pokroků ve vzájemném obchodě po 5 letech fungování FTA (2013-2018). Prioritní pozornost byla věnována zejména tématům udržitelného obchodu a rozvoje, ochraně důstojných pracovních podmínek, ochraně životního prostředí a dialogu mezi vládou a občanskou společností (tato témata jsou obsažena v FTA).

Zájmy EU firem v Peru hájí v současnosti „Eurokomora“ (EuroCámaras), což je sdružení 11 bilaterálních obchodních komor států EU. 20. března 2018 prezentovala „Eurokomora“ svůj první rozsáhlý dokument s názvem „Position Paper“, ve kterém formulovala postoj k tomu, jak Peru plní ty které závazky zakotvené v FTA s EU a kde jsou rezervy, pokud jde o vstup evropského zboží a služeb na peruánský trh. Zejména pojednává o problémech s registrací léků, zdravotnické techniky, dietních potravin a potravinových doplňků, o nastavení veřejných zakázek, o výzvách v oblasti pracovních povolení apod.

„Eurokomora“ taktéž vyzvala firmy členských států EU (možnost pro české firmy) k účasti na pracovních skupinách, výborech pro vstup na trh. V současnosti funguje výbor pro zdravotnickou techniku, ale postupně budou vznikat další.

V obchodní rovině byla v roce 2017 Evropská unie pro Peru 3. největším partnerem v zahraničním obchodě (jak v exportu, tak v importu) a největším dodavatelem služeb a technologií. Zároveň byla na 1. místě, pokud jde o stav zahraničních investic v teritoriu. Největšími investory jsou v rámci EU Španělsko, UK a Nizozemsko.

V roce 2017 došlo k mírnému zvýšení peruánského exportu do EU (+16,0 %) a zároveň ke zvýšení peruánského importu z EU (+11,8%).

Obchodní bilance s EU je pro Peru aktivní. V roce 2017 dosáhl přebytek obchodní bilance přibližně 1,6 mld. USD. Peru do EU vyváží jak primární komodity (měď, zinek, zlato, olovo, cín), tak agrární komodity s různým stupněm zpracování (mj. káva, kakao, avokádo, chřest, mango, hroznové víno). Významnou položkou jsou také rybí moučka a rybí tuk (na krmivo). Při dovozu do Peru z EU jsou významné jak stroje, tak zboží pro konečnou spotřebu. Dynamika importu do Peru je velmi úzce provázána se situací na trhu (mj. pokroky v investičních projektech, PPP, vývoj trhu práce, spotřeby, dostupnost spotřebitelských úvěrů apod.). 

Hlavní importéři z Peru v rámci EU (v mil. USD; dle FOB)

Země

2013

2014

2015

2016

2017

% z per. vývozu do EU (2017)

Španělsko

1 593,15

1 364,09

1 091,99

1 220,59

1 849,24

28,6%

Nizozemsko

879,15

928,99

876,76

999,39

1 077,89

16,7%

Německo

1 169,43

1 229,49

915,18

890,13

932,94

14,4%

Spojené království

612,18

606,89

604,07

649,67

698,65

10,7%

Itálie

1 017,92

681,78

561,37

466,42

561,70

8,7%

Belgie

698,91

657,54

463,64

623,20

514,03

7,9%

Bulharsko

307,75

245,40

159,01

167,64

292,03

4,5%

Francie

244,37

270,55

273,92

241,50

238,93

3,7%

Dánsko

98,26

114,04

142,47

88,34

83,65

1,3%

Švédsko

111,44

113,56

154,90

58,80

60,67

0,9%

Celkem EU

7 024,08

6 462,29

5 480,19

5 577,91

6 471,91

100

Zdroj: SUNAT (Cuadro 3: Exportaciones definitivas por continente, zona económica y país)

V portfoliu dovážených produktů největších evropských importérů jasně dominují dva artikly: minerály a zemědělské produkty. Minerály zahrnují zlato, olovo, měď a zinek. Zemědělské produkty pak v závislosti na zemi zahrnují ovoce (hroznové víno, mango, avokádo), zeleninu a obiloviny (především chřest a quinou) či kávu. Dalším významnějším artiklem jsou ryby, mořské plody, rybí produkty a rybí moučka.

Největšími dovozci z Peru v rámci EU jsou tradičně Španělsko, Nizozemsko a Německo. Tyto tři země odebírají (2017) téměř 60 % všech exportovaných produktů do EU. Tyto země zároveň patří i mezi významné dovozce z Peru v celosvětovém měřítku, pohybují se mezi 15 největšími dovozci z Peru.

Hlavní exportéři z EU do Peru (v mil. USD; dle FOB)

Země

2013

2014

2015

2016

2017

% z dovozu EU (2017)

Německo

1 385,93

1 476,97

1 108,12

1 120,00

1 061,78

21,8%

Španělsko

878,81

762,27

704,60

644,12

1 054, 15

21,7%

Itálie

708,73

645,74

637,57

741,43

776, 65

16,0%

Francie

372,18

346,29

361,68

308,31

332, 73

6,8%

Nizozemsko

155,31

161,36

181,61

249,37

287, 42

5,9%

Spojené království

343,05

329,65

303, 88

254,83

263, 94

5,4%

Švédsko

312,62

214,66

222,75

247,80

240, 73

4,9%

Belgie

265,63

277,11

183,50

166,74

171,54

3,5%

Švýcarsko

157,85

200,72

156,84

154,15

128,20

2,6%

Finsko

173,14

134,10

104,44

105,88

126,38

2,6%

EU celkem

5 199,79

4 939,43

4 461,75

4 354,49

4 866,36

100%

Zdroj: SUNAT (Cuadro 2: Importaciones para el consumo, por continente,zona económica y país)

Paleta exportovaných produktů z EU je velmi široká a její konkrétní podoba záleží na jednotlivých zemích. Můžeme však říci, že strojírenské produkty (vč. zařízení pro energetiku) představují hlavní exportní artikl EU. Dále jsou to např. léky a očkovací látky (zejména Francie a Španělsko), parfémy a kosmetika (Francie), automobily a dopravní prostředky (Španělsko, Německo, Itálie) apod.

Jak z výše uvedených tabulek vyplývá, na obchodu s Peru v rámci EU se výrazněji podílí Německo, Španělsko, Itálie a Francie. Zbylé země většinou nabízí konkrétní produkty a zároveň konkrétní produkty vyžadují, proto komoditní struktura obchodu těchto zemí s Peru není příliš pestrá.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

V období 2007-2013 získalo Peru z rozvojových fondů EU prostředky ve výši 132 mil. EUR.

Pro období 2014 - 2017 bylo na základě víceletého indikativního programu vyčleněno 66 mil. EUR. Ve vztahu k Peru je nejvíce využíván Nástroj pro rozvojovou spolupráci EU (DCI).

Peru je považováno za zemi s vyššími středními příjmy. Ambicí země je překonat zbývající mezery v infrastruktuře, snižovat míru chudoby a „šedé“ ekonomiky, zlepšit systém vzdělání, zdravotnictví a efektivitu státních institucí (včetně regionálních a místních) s cílem přiblížit se ke standardům vyspělých zemí OECD. Nejedná se o typickou rozvojovou zemi, a proto mají fondy zahraniční rozvojové spolupráce tendenci se snižovat.

I v roce 2018 nadále probíhají ve vztahu k Peru specializované rozvojové projekty, a to z prostředků na regionální nebo tematické bázi, přičemž v rostoucí míře je zároveň využíván Nástroj partnerství pro spolupráci se třetími zeměmi (PI).

Rozvojové fondy na protidrogový boj a ochranu lidských práv

Prioritní oblastí rozvojové/technické spolupráce EU v Peru je protidrogový boj. Za posledních 14 let věnovala EU na programy v této oblasti 80 mil. EUR. Část projektů se zaměřovala na alternativní rozvoj (namísto koky pěstování alternativních plodin a jejich transformace v exportní komodity s vyšší přidanou hodnotou, zlepšení kapacit drobných zemědělců a domorodých skupin a jejich přístupu k financování).

V závěru roku 2017 byly v rámci nástroje DCI formulovány dva nové projekty. Jeden (s rozpočtem 12 mil. EUR) byl zaměřen na protidrogový boj a navázal na předchozí podobně orientovaný projekt, který zakládal konsorcium policejních expertů členských států EU (Francie, Španělsko, Německo a UK). Cílem nového projektu je dále posílit kapacity Peru při potlačování obchodu s drogami, přičemž na rozdíl od předchozího projektu se bude zabývat i organizovaným zločinem a praním špinavých peněz (vzhledem k návaznosti).

Druhý projekt, spolufinancovaný Německem a Španělskem, má pomoci sjednotit školení personálu policie, daňových a justičních orgánů v 5 vytipovaných regionech, přičemž mezi hlavní priority má patřit boj s korupcí a praním špinavých peněz.

Peru (prostřednictvím svého národního protidrogového výboru DEVIDA) je též zapojeno do meziregionálního protidrogového programu COPOLAD II mezi EU a CELAC (Společenství latinskoamerických a karibských států).

Ve vztahu ke státům andského společenství národů (CAN) funguje od roku 2013 projekt PREDEM, financovaný z prostředků EU, avšak realizovaný protidrogovou agenturou OSN – UNODC. Spočívá mj. v protidrogové osvětě mladé generace a studentů.

Důležitým tématem rozvojové spolupráce EU jsou ve vztahu k Peru lidská práva a podpora rozvoje občanské společnosti. Od roku 2018 budou aktivity v této oblasti vycházet z nového harmonogramu, tzv. roadmap 2018-2020, který definuje priority na dvouleté období. V rámci nového plánu má být mj. více strukturován dialog s organizacemi občanské společnosti, posílena autonomie a kapacity neziskových organizací (NGOs) apod.

Podpora EU při přírodních katastrofách

Po ničivých povodních a sesuvech půdy v březnu 2017 poskytla EU Peru bezprostřední humanitární pomoc prostřednictvím unijního mechanizmu civilní ochrany. Do postižených regionů (na severu země: Piura, Lambayeque, Tumbes a La Libertad) vyslala speciální záchranné týmy, řízené střediskem pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC). Zapojilo se několik členských států EU a evropských firem. Dodána byla zařízení pro čištění vody, čerpadla, stany, hygienické prostředky apod. EU z titulu povodní a sesuvů vyčlenila pro Peru fondy v celkové výši 2,6 mil. EUR. Nejprve poskytla 1 mil. EUR na bezprostřední humanitární pomoc, zejména řešení krizové situace v oblasti zásobování vodou, odpadového hospodářství, veřejného zdraví a bydlení. Následně vyčlenila 1,6 mil. EUR na aktivity zaměřené na podporu peruánských institucí při reakci na přírodní katastrofy a tvorbě preventivních opatření.

Podpora EU na úrovni regionálních vlád

Trendem rozvojové spolupráce EU je větší pozornost spolupráci s regionálními vládami. Cílem takto koncipované rozvojové spolupráce je napomoci odlehlým regiónům v rozvoji jejich kapacit a posílit akceschopnost regionálních institucí. Peru totiž trpí velkými rozdíly mezi Limou a zbytkem území, respektive mezi jednotlivými urbánními centry a periferními venkovskými oblastmi.

Již před povodněmi realizovala EU v regionu Piura (na severu země) řadu rozvojových projektů, zahrnujících podporu malých výrobních družstev, podporu drobných rybářů, asistenci při budování vzdělávacích institucí apod.

Pro rok 2018 vyčlenila EU fondy ve výši 9,5 mil. EUR na překonání chudoby v amazonských regionech Amazonas, Junin, Loreto, San Martín a Ucayali. Prostředky budou směřovat zejména na snížení chudokrevnosti a chronické podvýživy dětí, očkování apod.

V březnu 2018 podepsala EU s Peru memorandum, na základě kterého EU podpoří činnost peruánských regionálních rozvojových agentur. Ty byly nově zřízeny na základě doporučení OECD a v zájmu efektivní decentralizace. Taktéž EU v 5 regionech podpoří přípravu regionálních rozvojových a inovačních strategií.

Z uplynulých programů lze zmínit EURO-PAN, jehož cílem bylo omezit podvýživu v andských regionech Ayacucho, Apurímac a Huancavelica, které patří k nejméně ekonomicky rozvinutým v rámci Peru. Výsledkem programu, který pracoval s prostředky ve výši téměř 61 mil. EUR, je pokles podvýživy u dětí do 5 let z 60,1 % na 40,8 % ve zmíněných regionech a celostátně pak z 23 % na 18 %. Program probíhal v letech 2009 – 2013. Podvýživa v Peru nadále představuje velký rozvojový problém.

Nejnovější směry rozvojové spolupráce EU v Peru

V rámci regionálních programů se rýsuje jako nejperspektivnější nástroj rozvojové spolupráce EU ve vztahu k Peru Latinskoamerická investiční facilita (LAIF). Na základě ní může EU financovat případnou studii proveditelnosti či technickou asistenci jako doplněk k úvěru ze strany agentury pro rozvojové financování kteréhokoliv členského státu EU. Nástroj LAIF by mohl být navázán na přípravu velkých investičních projektů v oblasti vodohospodářství, energetiky, ekologicky udržitelných dopravních systémů apod. Příkladem je v roce 2016 zahájený společný projekt francouzské rozvojové agentury AFD s peruánskou rozvojovou finanční institucí pro rozvoj venkova (Agrobanco), která prostřednictvím úvěrů aktivně podporuje snižování emisí skleníkových plynů. Agrobanco při poskytování úvěrů disponuje ekologickými kritérii a podporuje udržitelné zemědělství, lesní hospodářství, obnovitelnou energetiku (mj. biomasa) apod. Úvěr francouzské AFD činil 57 mil. USD. EU (z prostředků LAIF) implementaci projektu podpořila (nevratnou) částkou 6 mil. USD, určenou na technickou asistenci a finanční pobídky drobným výrobcům.

Namísto tradiční rozvojové pomoci bude EU v nadcházejícím období klást důraz na větší zapojení soukromého sektoru, větší důraz na vzdělání, vědu, výzkum, inovace, rovnoměrný sociální rozvoj, udržitelný rozvoj a dobré vládnutí.

ochraně životního prostředí a snižování negativních důsledků klimatických změn poskytuje EU Peru technickou spolupráci. Řada členských států EU pak Peru poskytuje technickou asistenci zaměřenou na ekologicky udržitelný ekonomický růst.

Úzká spolupráce též probíhá v sektoru vědy a vzdělání a opírá se o Rámcový program pro výzkum a inovace EU (Horizont 2010) a program Erasmus+ (účast peruánských univerzit).

EU (v gesci DG REGIO) též podporuje regionální rozvoj, inovace a přeshraniční spolupráci se sousedními zeměmi (Brazílie, Ekvádor, Bolívie a Chile).

Nejnovější rozvojové programy EU se snaží věnovat pozornost rozvoji kapacit (včetně exportních) místních malých a středních podniků, podpoře podnikání a obchodu (v gesci DG Enterprise).

Peru se chce k cílovému roku 2021 (výročí nezávislosti) zařadit mezi země s vyššími příjmy jako plnoprávný člen OECD. V tomto světle lze předpokládat, že programy pro přibližování Peru ke standardům OECD (v rámci tzv. Národního programu z roku 2014) a sdílení nejlepších zkušeností za tímto účelem budou předmětem rostoucí technické spolupráce EU a jejích členských zemí.

Evropská investiční banka v roce 2017 začala zkoumat možnosti poskytování fondů pro Peru.

V roce 2017 byla zahájena iniciativa EU v oblasti ekonomické diplomacie. V rámci ní byly ve spolupráci s obchodní komunitou EU v Peru a Evropskou investiční bankou vytyčeny prioritní oblasti, kde by mohla následně probíhat efektivní výměna informací mezi členskými státy EU a společné akce (např. identifikace a překonávání překážek při vstupu na trh, společné semináře, posilování kapacit apod.).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: