Peru: Vztahy země s EU

15. 6. 2017

3.1. Zastoupení EU v zemi

Poté co v roce 2016 otevřely svá velvyslanectví Švédsko a Maďarsko, má v Limě svůj zastupitelský úřad 16 států Evropské Unie. Některé země (např. Německo) mají konzulát(y) i v provinciích. V Limě se také nachází velvyslanectví Evropské unie.

Vztahy mezi EU a Peru jsou definovány Římskou deklarací z roku 1996, k posílení vztahů došlo v roce 2003 na základě Smlouvy o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Andským společenstvím (a mezi jeho členy navzájem). Dohoda o volném obchodu mezi EU a Peru pak byla uzavřena v roce 2010 a v roce 2013 vstoupila v platnost. Tato smlouva snižuje celní bariéry s tím, že k úplnému odstranění cel dojde v delším časovém horizontu, a celkově zlepšuje obchod mezi oběma stranami. Dále také cílí na otázky pracovních podmínek a rozvoj demokracie. EU se ve vztahu k Peru věnuje otázkám chudoby, rovnoprávnosti, lidským právům, demokracii a životnímu prostředí, ale také např. boji s obchodem s drogami (Peru je jedním z hlavních producentů kokainové pasty a kokainu).

Do současnosti není FTA řádně aplikována v některých oblastech (zejména zemědělství a potravinářství), kde přetrvávají neviditelné překážky v zahraničním obchodě, které jsou mj. fytosanitárního rázu. V případě mléčných výrobků byl dovozní režim do Peru objasněn a příslušný certifikát harmonizován až v roce 2017 (vstup v platnost 9. 2. 2017). Na upřesnění požadavků pro dovoz dalších agrárních komodit z EU do Peru (např. uzeniny, med apod.) se teprve pracuje. Problematickými též zůstávají daňová opatření, která znevýhodňují dovoz zahraničního piva, ochrana duševního vlastnictví, transparentnost veřejných zakázek apod.

Dne 15. 3. 2016 vstoupila v platnost Dohoda mezi EU a Peru o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty - do 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů - pro držitele všech druhů cestovních pasů Peru. Tato Dohoda se nevztahuje na osoby cestující za účelem výdělečné činnosti.

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Navzdory růstu čínských investic v zemi je EU nadále v mnoha sektorech hlavním zdrojem zahraničních investic (největšími evropskými investory jsou Španělsko, UK a Nizozemsko) a 3. nejvýznamnějším partnerem v zahraničním obchodě, pokud jde o peruánský vývoz i dovoz. Nicméně pokud jde o peruánský export tzv. netradičních exportních komodit, tedy diverzifikaci exportu ve prospěch vyšší přidané hodnoty (mimo suroviny a tradiční zemědělské komodity s nízkým stupněm zpracování), EU je po USA druhým nejvýznamnějším trhem.

Obchodní bilance s EU je pro Peru aktivní. V roce 2016 dosáhl přebytek obchodní bilance přibližně 1,4 mld. USD. Peru do EU vyváží jak primární komodity (měď, zinek, zlato, olovo, cín), tak agrární komodity s různým stupněm zpracování (mj. káva, kakao, avokádo, chřest, mango, hroznové víno, borůvky). Významnou položkou ve vztahu k EU je rybí moučka a rybí tuk (na krmivo). Při dovozu z EU jsou významné jak stroje, tak zboží pro konečnou spotřebu. Dynamika importu je velmi úzce provázána se situací na trhu (mj. pokroky v investičních projektech, PPP, vývoj trhu práce, spotřeby, dostupnost spotřebních úvěrů apod.).

Hlavní importéři z Peru v rámci EU (v mil. USD; dle CIF)

Země

2012

2013

2014

2015

2016

% z per. vývozu do EU(2016)

Španělsko

1 859,73

1 593,15

1 364,09

1 091,14

1 217,38

22,17

Nizozemsko

763,99

879,15

928,99

878,33

992,46

18,07

Německo

1 866,49

1 169,43

1 229,49

915,18

890,13

16,21

Spojené království

610,03

612,18

606,89

479,48

649,67

11,83

Belgie

706,56

698,91

657,54

461,72

622,57

11,34

Itálie

1 022,12

1 017,92

681,78

561,31

466,24

8,49

Francie

253,96

244,37

270,55

270,85

241,31

4,39

Bulharsko

314,48

307,75

245,40

159,02

167,64

3,05

Dánsko

169,63

98,26

114,04

142,44

88,26

1,61

Finsko

245,11

213,02

167,14

133,50

77,05

1,40

Švédsko

189,07

111,44

113,56

154,72

58,47

1,06

Celkem EU

8 121,03

7 024,08

6 462,29

5 339,37

5 492,29

100

Zdroj: SUNAT

V importu výše zmíněných zemí, které představují většinu peruánského exportu do EU, jasně dominují dva artikly: minerály a zemědělské produkty. Minerály zahrnují zlato, olovo, měď a zinek. Zemědělské produkty pak v závislosti na zemi zahrnují ovoce (hroznové víno, mango, avokádo), zeleninu a obiloviny (především chřest a quinou) či kávu. Dalším významnějším artiklem jsou ryby, mořské plody, rybí produkty a rybí moučka.

Největšími dovozci z Peru v rámci EU jsou tradičně Španělsko, Nizozemsko a Německo, tyto tři země tvoří celkem 56 % všech exportovaných produktů do EU. Tyto země zároveň patří i mezi významné dovozce z Peru v celosvětovém měřítku, pohybují se mezi 15 největšími dovozci z Peru v rámci všech zemí.

Hlavní exportéři z EU do Peru (v mil. USD; dle FOB)

Země

2012

2013

2014

2015

2016

% z dovozu EU (2016)

Německo

1 364,74

1 385,92

1 476,95

1 108,99

1 120,48

25,73

Itálie

692,78

708,73

645,73

637,49

741,41

17,03

Španělsko

798,48

878,80

762,27

704,70

644,16

14,79

Francie

350,71

372,18

346,29

361,75

308,39

7,08

Spojené království

327,02

343,05

329,65

304,25

254,72

5,85

Nizozemsko

180,88

155,45

161,36

181,97

249,37

5,73

Švédsko

369,84

312,65

214,66

222,76

247,77

5,69

Belgie

217,88

265,44

277,11

183,50

166,76

3,83

Finsko

150,94

173,19

134,10

104,54

105,89

2,43

Rakousko

159,58

146,91

130,43

120,63

97,08

2,23

Polsko

74,61

60,58

81,75

76,43

70,65

1,62

Dánsko

64,94

107,23

71,83

146,25

64,54

1,48

EU celkem

5 004,61

5 199,79

4 939,43

4 461,75

4 354,49

100

Zdroj: SUNAT

Paleta exportovaných produktů z EU je velmi široká a záleží na jednotlivých zemích. Můžeme však říci, že strojírenské produkty (vč. zařízení pro energetiku) představují hlavní exportní artikl EU. Dále např. léky a očkovací látky (zejména Francie a Španělsko), parfémy a kosmetika (Francie), automobily a dopravní prostředky (Španělsko, Německo, Itálie) apod.

Jak z výše uvedených tabulek vyplývá, na obchodu s Peru v rámci EU se výrazněji podílí Německo, Španělsko, Itálie a Francie. Zbylé země většinou nabízí konkrétní produkty (např. Spojené království whisky) a zároveň konkrétní produkty vyžadují (např. v dovozu z Peru do Francie dominuje chřest; Německo dováží hodně mědi mj. pro reexport). Komoditní struktura obchodu u těchto zemí tak není příliš pestrá.

V roce 2016 došlo k mírnému zvýšení peruánského exportu do EU (o 0,6 %) a zároveň k mírnému poklesu peruánského importu z EU (-2,4 %). Tento vývoj je dán především celkovým zvýšením exportní výkonnosti Peru oproti roku 2015, ale také snížením celkového dovozu do Peru (v kontextu slábnoucích investic a spotřeby).

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

V období 2007-2013 získalo Peru z evropských fondů prostředky ve výši 132 mil. EUR.

V roce 2014 rozhodla EU poskytnout pro rozvojové fondy cílící na celou Latinskou Ameriku 2,5 mld. EUR na období let 2014 – 2020 (stejná suma byla poskytnuta i pro léta 2007 – 2013). Nová strategie však klade důraz na lokální projekty.

Z Nástroje pro rozvojovou spolupráci EU (DCI) bylo pro Peru pro období 2014 – 2017 vyčleněno 66 mil. EUR.

Peru je považováno za zemi s vyššími středními příjmy a s ambicí překonat zbývající mezery v infrastruktuře, snižovat míru chudoby a míru „šedé“ ekonomiky, zlepšit systém vzdělání, zdravotnictví, efektivitu státních institucí (včetně na regionálních a místních úrovních) s cílem přiblížit se k nejlepším standardům OECD (viz níže).

V tomto ohledu Peru přestává být typickou rozvojovou zemí. Rozvojová spolupráce (z nástroje DCI) byla rozhodnutím institucí EU pro Peru na základě výjimky prodloužena na (poslední) období 2014-2017, kdy je v uvedeném kontextu utlumována. Poté nicméně bude Peru nadále předmětem rozvojových projektů, a to z prostředků na regionální nebo tematické bázi a v rostoucí míře z Nástroje partnerství pro spolupráci se třetími zeměmi (PI).

V rámci regionálních programů se rýsuje jako nejperspektivnější nástroj rozvojové spolupráce EU ve vztahu k Peru Latinskoamerická investiční facilita (LAIF). Na základě ní může EU financovat případnou studii proveditelnosti či technickou asistenci jako doplněk k úvěru ze strany agentury pro rozvojové financování kteréhokoliv členského státu EU. Nástroj LAIF by mohl být navázán na přípravu velkých investičních projektů v oblasti vodohospodářství, energetiky, ekologicky udržitelných dopravních systémů apod. Příkladem je v roce 2016 zahájený společný projekt francouzské rozvojové agentury AFD s peruánskou rozvojovou finanční institucí pro rozvoj venkova (Agrobanco), která je transformována tak, aby nastavením úvěrů aktivně podporovala snižování emisí skleníkových plynů. Agrobanco tak bude při poskytování úvěrů vycházet z ekologických kritérií a bude podporovat udržitelné zemědělství, lesní hospodářství, obnovitelnou energetiku (mj. biomasa) apod. Úvěr francouzské AFD činil 57 mil. USD. EU (z prostředků LAIF) implementaci projektu podpořila (nevratnou) částkou 6 mil. USD, určenou na technickou asistenci a finanční pobídky drobným výrobcům.

V období 2014-2017 byla kromě prostředků z DCI poskytnuta přímá rozpočtová podpora ve výši 32 miliónů EUR na potírání obchodu s drogami. Tato pomoc cílí na podporu produkce alternativních plodin, omezení spotřeby v Peru a samozřejmě na omezení samotné produkce. Sdružení expertů (mj. policejních a celních) z členských států EU poskytuje v současnosti Peru technickou asistenci. K posílení příslušných kapacit na mezinárodním letišti byla za asistence a finanční podpory EU na konci listopadu 2016 podepsána dohoda mezi peruánskou agenturou pro rozvoj a život bez drog (DEVIDA) a protidrogovou agenturou OSN (UNODC).

Z uplynulých programů lze zmínit EURO-PAN, jehož cílem bylo omezit podvýživu v andských regionech Ayacucho, Apurímac a Huancavelica, které patří k nejméně ekonomicky rozvinutým v rámci Peru. Výsledkem programu, který pracoval s necelými 61 milióny eur, je pokles podvýživy u dětí do 5 let z 60,1% na 40,8% ve zmíněných regionech a celostátně pak z 23 % na 18 %. Program probíhal v letech 2009 – 2013. Podvýživa v Peru nadále představuje velký rozvojový problém.

Obecně lze říci, že většina finančních prostředků směřuje do odlehlých regiónů a jejich cílem je napomoci těmto regionům v rozvoji nedostatečných kapacit a efektivity peruánských státních institucí. Peru totiž trpí velkými rozdíly v širším pojetí mezi Limou a zbytkem území, v užším pak mezi jednotlivými urbánními centry a periferními venkovskými oblastmi.

Věnování větší pozornosti a finančních prostředků regionálním vládám je nadále trendem. Například v regionu Piura na severu země EU realizuje řadu rozvojových projektů, zahrnujících podporu malých výrobních družstev, podporu drobných rybářů, asistenci při budování vzdělávacích institucí apod.

Namísto tradiční rozvojové pomoci bude EU v nadcházejícím období klást důraz na větší zapojení soukromého sektoru, větší důraz na vzdělání, vědu, výzkum, inovace, rovnoměrný sociální rozvoj, udržitelný rozvoj a dobré vládnutí.

ochraně životního prostředí a snižování negativních důsledků klimatických změn poskytuje EU Peru technickou spolupráci. Řada členských států EU pak Peru poskytuje technickou asistenci zaměřenou na ekologicky udržitelný růst.

Úzká spolupráce též probíhá v sektoru vědy a vzdělání a opírá se o Rámcový program pro výzkum a inovace EU (Horizont 2010) a program Erasmus+ (účast peruánských univerzit).

EU dále poskytuje ad hoc humanitární pomoc v případě přírodních katastrof jako jsou zemětřesení nebo záplavy. EU je též připravena podílet se na budování peruánských kapacit v oblasti krizového řízení (v gesci DG ECHO).

EU (v gesci DG REGIO) též podporuje regionální rozvoj, inovace a přeshraniční spolupráci se sousedními zeměmi (Brazílie, Ekvádor, Bolívie a Chile).

Nejnovější rozvojové programy EU se snaží věnovat pozornost rozvoji kapacit (včetně exportních) místních malých a středních podniků, podpoře podnikání a obchodu (v gesci DG Enterprise).

Peru se chce k cílovému roku 2021 (výročí nezávislosti) zařadit mezi země s vyššími příjmy jako plnoprávný člen OECD. V tomto světle lze předpokládat, že programy pro přibližování Peru ke standardům OECD (v rámci tzv. Národního programu z roku 2014) a sdílení nejlepších zkušeností za tímto účelem budou předmětem rostoucí technické spolupráce EU a jejích členských zemí.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: