Peru: Zahraniční obchod a investice

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance v mil. USD (dle FOB)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz

42 861

39 533

34 236

37 020

44 918

Vývoz (% HDP)

21,0

19,5

17,8

18,9

20,9

Dovoz

42 356

41 042

37 385

35 132

38 652

Dovoz (% HDP)

20,9

20,2

19,4

18,0

17,9

Saldo obchodní bilance

504

-1 509

-3 150

1 888

6 266

Obchodní bilance (% HDP)

0,1

-0,7

-1,6

1,0

2,9

Zdroj: BCRP: Indicadores económicos IV Trimestre 2017

Rok 2017 byl rokem s nejvyšší hodnotou exportu za posledních 5 let. Peruánská ekonomika byla v pomyslném žebříčku první latinskoamerickou zemí z hlediska meziročního růstu exportu. Očekává se, že v roce 2018 hodnota exportu posílená těžebním a zemědělským sektorem dále vzroste na 48 067 mil. USD. Proporcionálně se odhaduje 35 766 mil. USD na tradiční produkty a 12 302 mld. USD na netradiční produkty. To, do jaké míry se tato předpověď naplní, bude záviset opět na globálním obchodním klimatu.

Nárůst peruánského vývozu o 21,5 % v roce 2017 byl dán především produkcí mědi a dalších kovů (mj. v dolech Antamina, Las Bambas, Cerro Verde, Toromocho a Constancia), které se podílely z 60 % na celkové hodnotě vývozů. Pozitivní vliv na celkový export měl vývoj globální ekonomiky, zvýšená poptávka rozvinutých ekonomik typu Spojené státy, Čína, Německo, Itálie, Nizozemí a dále pak všeobecný nárůst cen mj. mědi, zlata a zinku. Obecně lze říci, že export byl tažen kovovými nerostnými surovinami - měď, zlato, zinek aj. - (+25,1 %) a ropou a zemním plynem (+51,4 %). Dařilo se též rybím produktům (+30,4 %), zejména rybí moučka vykázala růst +46,0 % a mražené krevety +67,4 %. Dalším úspěšným exportním odvětvím byl textilní průmysl (+6,2 %). Nejvíce vzrostl export jednobarevných bavlněných triček (+13,8 %) a česané lamí/alpačí vlny (+110,7 %).

Agrární export vykázal ve srovnání s výše uvedenými sektory jen mírný růst (+6,3 %), v některých jeho subsektorech došlo z důvodu nepříznivých klimatických vlivů dokonce k poklesu (např. nepražená káva poklesla o -7,2 %). Agrární export se na celkovém exportu v roce 2017 podílel z 13,4 %.

Dovoz do Peru v roce 2017 vzrostl o 9,9 %. Nárůst objemu importovaných statků byl zaznamenán ve všech hlavních sledovaných kategoriích. Hodnota dovozu kapitálových statků vzrostla jen nepatrně (+0,4 %). Významně však vzrostl dovoz surovin pro výrobu, např. paliv a olejů (+17,9 %) a spotřebního zboží (+8,4 %). V rámci dovozu spotřebního zboží dominovaly osobní automobily včetně terénních, televizory, obuv, surový cukr a rýže.

Centrální banka očekává, že importy porostou i v letech 2018 a 2019 tempem 4,0 %, resp. 4,3 %.

V roce 2017 dosáhla obchodní bilance Peru nejlepšího výsledku za posledních pět let, a to přebytku v hodnotě téměř 6,3 mld. USD (v letech 2014-2015 pasivní). Peruánská centrální banka neočekává, že by v roce 2018 došlo ke změně trendu pozitivního výsledku obchodní bilance. Přebytek obchodní bilance v roce 2018 by mohl dosáhnout až 9,9 mld. USD při předpokládaném 3,2% růstu exportů (+1,7% tradiční a +8,0% netradiční produkty) a 4% růstu importů.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními obchodními partnery za rok 2017 jsou pro Peru Čína (26 % vývozu a 22 % dovozu) a USA (16 % vývozu a 20 % dovozu). Je patrné, že velký význam pro peruánský export má asijský region, který má s Čínou v čele větší váhu než nejbližší sousedství, ale i než Spojené státy a Evropská unie. V první desítce nejdůležitějších mimoevropských trhů, na které Peru exportuje, najdeme vedle regionálně nejbližší Brazílie, Korejskou republiku, Indii, Japonsko a Kanadu. Jako významný trh se vyprofilovala Indie, proto s ní v roce 2017 začalo Peru jednat o FTA. Indie je předním dovozcem zlata peruánského původu. Z evropských zemí jsou na předních místech Španělsko a Nizozemsko.

V první dvacítce nejvýznamnějších odbytišť peruánského exportu se nachází další čtyři země EU, Německo, Spojené království, Itálie a Belgie. EU jako celek byla v roce 2017 na 3. místě po Číně a USA. Pro Peru je EU progresivním trhem, zejména pokud jde o tzv. netradiční komodity (avokádo, kakao, chřest, mango, vinná réva, borůvky apod.). Podíl EU na celkovém obratu zahraničního obchodu Peru vzrostl ve srovnání s rokem 2016 o 1 % na 14,7 %.

Zahraniční obchod je v případě Peru do značné míry závislý na vývoji v Číně, jakožto největším obchodním partnerovi. Čína z Peru dováží především měď. Pokud se čínská ekonomika v nadcházejících letech v souladu s očekáváním zpomalí (stavebnictví a odbyt mědi apod.), bude to mít negativní dopad na peruánský export. Značnou hrozbu tak v současné době představuje obchodní politika USA ve vztahu k Číně.

Pro dlouhodobý růst obchodní výměny je pro Peru klíčových 20 bilaterálních a multilaterálních obchodních dohod, které vedou k liberalizaci peruánského zahraničního obchodu. V regionálním měřítku je pro Peru perspektivní členství v Tichomořské alianci, která sdružuje 4 nejliberálnější a nejperspektivnější ekonomiky latinskoamerického regionu, Peru, Chile, Mexiko a Kolumbii. Toto regionální integrační seskupení se zakládá na dohodách o volném obchodu a snaží se o úzkou spolupráci i v dalších sektorech.

Podíl vybraných zemí EU na peruánském vývozu (v mil. USD, dle FOB)

Země

2013

2014

2015

2016

2017

% z per. vývozu do EU (2017)

% vývozu celkem (2017)

Španělsko

1 593,15

1 364,09

1 091,99

1 220,59

1 849,24

28,6 %

4,1 %

Nizozemsko

879,15

928,99

876,76

999,39

1 077,89

16,7 %

2,4 %

Německo

1 169,43

1 229,49

926,88

890,65

932,94

14,4 %

2,1 %

UK

612,18

606,89

604,07

649,67

698,66

10,8 %

1,6 %

Itálie

1 017,92

681,78

561,37

466,41

561,71

8,7 %

1,3 %

ČR

3,01

1,58

2,22

2,08

1,31

0,02 %

-

EU celkem

7 024,08

6 462,29

5 480,19

5 577,91

6 471,91

100 %

14,4 %

Zdroj: SUNAT: Exportaciones definitivas por continente, zona económica y país (pozn. liší se od českých statistik v důsledku odlišné metodiky)

Podíl vybraných zemí EU na dovozu do Peru (v mil. USD, dle CIF)

Země

2013

2014

2015

2016

2017

% z dovozu EU (2017)

% z celk. dovozu

Německo

1 385,92

1 476,95

1 108,12

1 120,00

1 061,78

21,8 %

2,7 %

Španělsko

878,80

762,27

704,60

644,12

1 054,15

21,7 %

2,7 %

Itálie

708,73

645,73

637,57

741,43

776,66

16,0 %

2,0 %

Francie

372,18

346,29

361,68

308,31

332,73

6,8 %

0,9 %

Nizozemsko

155,31

161,36

181,61

249,37

287,42

5,9 %

0,7 %

UK

343,05

329,65

303,88

254,83

263,94

5,4 %

0,7%

ČR

48,10

60,45

50,66

43,62

50,82

1,0 %

-

EU celkem

5 199,79

4 939,43

4 459,83

4 354,04

4 866,36

100 %

12,6 %

Zdroj: SUNAT: Importaciones para el consumo por continente, zona económica y país (pozn. liší se od českých statistik v důsledku odlišné metodiky)

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu (mil. USD, dle FOB)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Tradiční produkty

30 575

27 686

23 291

26 137

33 124

Nerostné suroviny

22 719

20 545

18 836

21 652

27 159

Ropa a zemní plyn

5 374

4 562

2 302

2 210

3 358

Ryby a mořské produkty

1 700

1 731

1 449

1 269

1 788

Zemědělské komodity

781

847

704

878

820

Netradiční produkty

10 937

11 677

10 782

10 733

11 663

Zpracované zemědělské výrobky

3 364

4 231

4 387

4 702

5 114

Chemické výrobky

1 490

1 515

1 402

1 342

1 380

Textilní průmysl

1 919

1 800

1 329

1 196

1 268

Metalurgický průmysl

1 181

1 149

1 080

1 084

1 270

Ryby a mořské produkty

1 060

1 155

934

909

1 045

Nekovové suroviny

719

664

698

640

586

Kovozpracující průmysl

537

581

525

445

511

Dřevo, papír

420

416

352

322

340

Vývoz celkem

41 512

39 533

34 236

37 020

44 918

Zdroj: BCRP: Nota Semanal 7, Exportaciones por grupo de productos (tab. 76)

Peru jakožto exportně orientovaná země je závislá především na přírodních zdrojích. Tzv. tradiční produkty, mezi které patří vedle nerostných surovin a paliv navíc ještě produkty zemědělsko-rybolovného sektoru, představovaly v roce 2017 tři čtvrtiny hodnoty celkových exportů, netradiční (nové) produkty jednu čtvrtinu. Hlavní podíl tedy představují nerostné suroviny (zejména kovy), za kterými následují zemědělské produkty. Nízká úroveň průmyslové výroby pak vede ke slabé úrovni vývozu produktů s vyšší přidanou hodnotou. V oblasti produktů s relativně vyšší přidanou hodnotou mají význačnější podíl na celkovém exportu pouze chemický, textilní a metalurgický průmysl., jejichž export nicméně v posledních 5 letech klesá či stagnuje. Naopak export zpracovaných agrárních výrobků za posledních 5 let vzrostl o 52 %.

Hlavní vývozní komodity v roce 2017 (mil. USD, dle FOB)

Pořadí

Popis

2017

Podíl v %

1.

Měď

13 773

30,7%

2.

Zlato

7 979

16,3%

3.

Ropa a její deriváty

2 586

5,6%

4.

Ovoce

2 510

5,6%

5.

Zinkové rudy

2 376

5,3%

6.

Olovo a jeho koncentráty

1 707

3,8%

7.

Rybí moučka

1 458

3,2%

8.

Zelenina

1 124

2,5%

9.

Oblečení a doplňky

901

2,0%

10.

Zemní plyn

772

1,7%

Zdroj: BCPR: Exportaciones de productos tradicionales, no tradicionales (tab. 77, 78)

Hlavními exportními komoditami v roce 2017 byly měď s 30,7% podílem, zlato (16,3 %), ovoce a zelenina (8,1 %), ropa a ropné deriváty (5,6%) a dále ostatní kovy, rybí produkty, textilní produkty a zemní plyn.

V roce 2017 vzrostl vývoz tradičních (tj. primárních) komodit o přibližně 26,7 %. K největšímu růstu došlo u exportu ropy a zemního plynu (+51,7 %) a u nerostných surovin (+24,7 %). Vývoz netradičních (tj. zpracovaných) výrobků vzrostl o přibližně 8,2 %. Největší nárůst zaznamenal metalurgický průmysl (+17,2 %) a kovozpracující průmysl (+14,8 %).

Dlouhodobou vizí peruánské vlády je větší diverzifikace exportu, který by měl zvýšit podíl netradičních komodit. Cílem je též snížit podíl neformální ekonomiky prostřednictvím rozvoje nových sektorů. Ani jeden z těchto cílů se zatím peruánské vládě nedaří naplňovat.

Komoditní struktura dovozu (mil. USD, dle FOB)

 

2013

2014

2015

2016

2017

1 Spotřební zboží

8 843

8 899

8 791

8 614

9 334

2 Suroviny a vstupy pro zemědělství a výrobu

19 528

18 797

15 923

15 140

17 950

Paliva

6 353

5 754

3 671

3 819

5 357

Suroviny pro zemědělství

1 347

1 339

1 237

1 213

1 466

Suroviny pro průmysl

11 834

11 704

11 016

10 108

11 126

3 Kapitálové zboží a stavební materiál

13 664

12 911

12 007

11 113

11 207

Stavební materiály

1 616

1 422

1 420

1 112

1 062

Stroje a zařízení pro zemědělství

138

141

160

144

143

Stroje a zařízení pro průmysl

8 793

8 689

7 842

7 268

7 286

Zařízení pro dopravu

3 948

2 660

2 583

2 588

2 719

4 Ostatní

376

435

664

264

161

Dovoz celkem

42 411

41 042

37 385

35 132

38 652

Zdroj: BCRP: Importaciones según uso o destino económico (tab. 79)

Jak již bylo uvedeno, peruánský dovoz vzrostl v roce 2017 o zhruba 10 % na 38,7 mld. USD. Nejvýrazněji vzrostl dovoz v kategorii surovin a vstupů pro zemědělství a výrobu, a to o 18,6 %, přičemž největší zásluhu na tomto výsledku má nárůst dovozu paliv o 40,3 %. Dovoz spotřebního zboží se zvětšil o 8,4 %. Naopak meziroční pokles byl zaznamenán u stavebních materiálů (-4,5 %) a strojů a zařízení pro zemědělství (-1,1 %).

Peruánský dovoz je určován spíše poptávkou v průmyslovém odvětví než poptávkou domácností, což je dáno sociálně-ekonomickou strukturou společnosti a orientací ekonomiky na vývoz. V dovozním portfoliu se tradičně nachází stroje (pro těžbu nerostných surovin a zpracovatelský průmysl), produkty chemicko-farmaceutického průmyslu a pohonné hmoty. Důležité místo v peruánském importu zaujímají též automobily a dopravní prostředky. Typický je dále dovoz stavebního materiálu pro výstavbu infrastruktury, stavbu bytů, kancelářských budov, hotelů, nákupních center apod.

V kategorii spotřební zboží krátkodobé spotřeby se dovezlo nejvíce léků, základních potravin, potravinových přípravků a konzerv, obuvi a hygienických potřeb. Co se týče dlouhodobé spotřeby, nejvíce se dovezlo osobních automobilů, motocyklů, televizorů a různých plastových výrobků. V kategorii stavební materiál převládaly kovové a ocelové tyče a konstrukce, panely a dlaždice, lešení, potrubí a trubky, cement a různá elektrická zařízení (osvětlení). Stroje a zařízení pro zemědělství zahrnovaly traktory, pásové traktory a tahače, žlaby a koryta, stroje na čištění a třídění ovoce, semen či jiných produktů, kombajny, stroje na sklízení atd. Stroje a zařízení pro průmysl zahrnovaly telekomunikační aparáty, bezdrátová zařízení, zařízení na zpracování dat, vysílačky, nabíjecí zařízení, příslušenství pro tiskařské stroje atd. Největší podíl na dovozu v rámci surovin pro průmysl měly kukuřice, obiloviny a luštěniny, sójový olej, bionafta, polyetyleny a polypropyleny, zbytky železa a oceli, atd.

Zdroj: SUNAT: Régimen aduanero de importaciones para el consumo, principales subpartidas nacionales por cuode CIF (tab. 11)

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Režim volných celních zón upravuje právní norma č. 842 z 30. 8. 1996 a její pozdější úpravy.

Nejvýznamnější průmyslová celní zóna existuje ve městě Tacna na hranicích s Chile, která je řízená zvláštním režimem a samostatnou správou. Zóna byla zřízena s cílem podporovat investice na jihu země v sektorech průmyslová výroba, zpracování zemědělských produktů, montování a u vybraných služeb. Poskytuje osvobození od daní, včetně daně z příjmů, DPH (IGV), výběrové spotřební daně aj. Na produkty dovážené do zóny ze zahraničí se neuplatňují dovozní cla. Výhody systému osvobození od daní mají být v platnosti až do roku 2041. Podobný systém funguje i ve speciální ekonomické zóně Puno, přičemž tento preferenční režim by měl platit nejméně do roku 2027.

Dále výše uvedená právní úprava založila několik center pro export, průmysl, distribuci a služby (tzv. Zonas Especiales de Desarrollo - ZED). Ty jsou geograficky vymezené, nachází se zejména v oblastech pobřeží a Amazonie. U vymezených aktivit platí do konce roku 2042 osvobození od cel a daní (ZED v přístavech Ilo a Matarani). V některých případech je období delší, příkladem je ZED Loreto, kde osvobození platí do roku 2048.

Využití zóny volného obchodu připadá v úvahu zejména při dovozu zboží a jeho dalším reexportu. Při přesunu zboží ze zóny volného obchodu na místní trh je nutno uhradit všechna cla a poplatky.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V roce 2017 činil příliv přímých zahraničních investic do Peru 6,8 mld. USD (3,2 % HDP), což je o 1,4 % méně než v předchozím roce. To lze vysvětlit podnikatelským a investičním pesimismem (korupční skandály, přírodní katastrofa, pomalý růst HDP a veřejných investic apod.).

Přímé zahraniční investice podle odvětví v mil. USD

Sektor

2013

2014

2015

2016

2017

Těžba

5 592,0

5 637,7

5 648,1

5 648,1

5 648,1

Komunikace

4 569,2

4 569,2

5 119,2

5 324,2

5 324.2

Finanční sektor

4 257,3

4 297,9

4 695,2

4 695,2

4 695,2

Energetika

3 078,5

3 287,1

3 377,3

3 444,8

3 446,1

Průmysl

3 169,4

3 218,0

3 218,5

3 218,9

3 218,9

Obchod

796,8

800,8

803,0

850,9

850,9

Ropný průmysl

679,7

679,7

679,7

679,7

679,7

Služby

673,5

671,9

671,6

671,6

671,6

Stavebnictví

372,6

381,5

382,5

382,6

386,2

Doprava

366,4

364,5

364,5

386,2

386,2

Rybolov

163,0

163,0

163,0

163,0

163,0

Turismus

83,1

83,1

83,1

83,1

83,1

Zemědělství

45,7

69,8

69,8

82,9

82,9

Bydlení

32,7

32,7

46,9

46,9

46,9

Lesnictví

1,2

1,2

1,2

1,2

1,2

Celkem

23 881,0

24 258,1

25 323,5

25 679,4

25 684,2

Zdroj: ProInversión, 1.2 Saldo de inversión extranjera directa por Sector Destino

V roce 2017 se výrazně neměnila zásoba přímých zahraničních investic (PZI) ani jejich struktura. Zásoba PZI dosáhla 25,7 mld. USD, což představuje 12% podíl na HDP.

Nejvíce PZI bylo přítomno v sektorech těžba, komunikace, finanční sektor, energetika a průmysl. Tyto sektory se podílely na všech PZI z cca 87 %.

V důsledku privatizací 90. let spadají téměř veškeré doly do koncesí, které vlastní zahraniční firmy a vláda se snaží tento trend podpořit lákáním nových investorů. Komplikovaná geografie spojená s nedostatečnou infrastrukturou pak poskytuje zajímavé investiční příležitosti v sektoru dopravy a spojů. Rostoucí spotřeba elektrické energie a nekvalitní přenosová síť láká investory do sektoru energetiky (ač má Peru v současnosti přebytek elektrické energie o více než 50 %).

Některé investiční projekty v oblasti těžby nerostných surovin se zablokovaly v důsledku sociálních konfliktů (obava místních komunit z efektů na životní prostředí, znehodnocení zemědělské půdy, konkurence těžby se zemědělstvím o vodu apod.). Typickým příkladem je důlní projekt Tía María v regionu Arequipa, kde naklonění si místních komunit a obnovení projektu může trvat několik let.

Vláda k vytvoření podmínek pro nové investice na začátku roku 2017 uzákonila nový fond (tzv. Fondo de Adelanto Social). Cílem fondu je snižovat sociální rozdíly v lokalitách, kde se plánuje budoucí těžba. Financovány mají být projekty v oblasti vodohospodářství a odpadních vod, životního prostředí, dopravy a spojů, elektrifikace, zemědělství a zavlažování, infrastruktury pro zdravotnictví a vzdělání.

Největším investičním projektem měl být peruánský jižní plynovod (délka 1 000 km). Tento projekt vláda považovala za klíčový z hlediska energetické bezpečnosti země. Tendr na nového klíčového investora pro rozestavěný projekt byl (poté co projekt v důsledku korupčního skandálu byla nucena opustit brazilská stavební firma Odebrecht) přesunut do roku 2018.

V oblasti ropy a zemního plynu je dále významný projekt modernizace rafinérie v Talaře (předpokl. dokončení 2021), oprava severního ropovodu (kde dochází k úniku ropy a poškozování životního prostředí) a zavádění zemního plynu do domácností v řadě regionů (plynofikace).

Jako nový perspektivní sektor pro zahraniční investice Peru identifikovalo těžbu ropy, kde připravuje pobídky pro prvotní průzkum nalezišť (první fáze). Solidní naleziště se nacházejí mj. v Amazonii a mohly by být dodatečným zdrojem ekonomického růstu a rozvoje.

V oblasti dopravy je velkým investičním projektem probíhající výstavba 2. linky metra v Limě, která by měla zásadně zlepšit dopravní konektivitu v hlavním městě. Navíc se jedná o studii proveditelnosti pro výstavbu 3. a 4. linky (možný začátek stavebních prací 2018-2019). Dalším velkým projektem je plánované rozšíření letiště Jorge Chávez v Limě. Stavba druhé přistávací plochy a nového terminálu by podle očekávání mohla být dokončena do roku 2023. Celková investice do tohoto projektu by měla být ve výši 1,1 mld. USD. Další plánovanou investicí je (dosud finančně problematická) investice ve výši 599 mil. USD do nového letiště Chinchero v regionu Cusco. Také je plánována výstavba dálkové železniční trati z Limy na sever (Barranca) a jih (Ica) a oprava železniční tratě Huancayo-Huancavelica. Významné jsou investiční projekty v oblasti silniční infrastruktury (silnice a obchvaty).

Novým sektorem pro investice (včetně PZI) je vodohospodářství a odpadové hospodářství. Zde se jedná především o modernizaci stávajících a stavbu nových zařízení. Nedostatky v tomto sektoru se zřetelně projevily během povodní v březnu 2017, kdy nejen venkovské oblasti, ale i celé hlavní město Lima čelilo v průběhu několika dní nedostatku pitné vody. Již dříve začal být připravován velký projekt v této oblasti spočívající ve vybudování několika čističek vod k dekontaminaci obydleného jezera Titicaca (region Puno).

Obecně v harmonogramu investičních projektů dochází k prodlevám v důsledku komplikovaného systému kontrol, získávání stavebních povolení apod. K zablokování či zpomalení celé řady velkých projektů vedlo vyšetřování korupčního skandálu v souvislosti s působením firmy Odebrecht. Tato brazilská stavební firma byla v důsledku obvinění z korupce nucena odprodat své podíly na velkých investičních projektech v Peru. Vypisování a administrace nových tendrů již způsobují více než roční zpoždění. Dalším faktorem nedodržení časových rámců je pak změna priorit v souvislosti s mohutnými povodněmi a sesuvy půdy.

Přímé zahraniční investice podle země původu v mil. USD - 15 největších investorů (stav)

Země

2013

2014

2015

2016

2017

Španělsko

4 346,8

4 468,5

4 512,7

4 522,5

4 522,5

Spojené Království

4 314,9

4 336,0

4 336,0

4 336,0

4 336,0

Chile

2 635,0

2 661,1

3 612,4

3 839,1

3 839,1

USA

2 800,9

2 756,9

2 756,9

2 756,9

2 756,9

Nizozemsko

1 532,8

1 532,8

1 532,8

1 532,8

1 532,8

Brazílie

1 164,6

1 187,7

1 187,7

1 200,9

1 200,9

Kolumbie

1 079,1

1 079,1

1 124,1

1 179,1

1 179,1

Kanada

1 074,1

1 070,3

1 070,3

1 070,4

1 070,4

Panama

938,5

945,1

944,8

944,8

944,8

Lucembursko

541,0

543,3

557,5

557,5

557,5

Mexiko

457,0

476,7

487,0

535,0

535,0

Švýcarsko

469,7

487,8

487,8

487,8

487,8

Singapur

365,5

365,5

365,5

365,5

365,5

Bermudy

210,8

293,1

293,1

293,1

293,1

Japonsko

238,4

238,4

238,4

238,4

238,4

Celkem

23 881,0

24 258,1

25 323,5

25 679,4

25 684,2

Zdroj: ProInversión: 1.1 Saldo de inversión extranjera directa por País de Domicilio

Na Španělsko, Spojené království, Chile a USA připadá 60,2 % všech PZI a na prvních 15 zemí celkem 92,9 %. Španělské investice směřují převážně do sektorů spojů a telekomunikací (velkým hráčem v Latinské Americe je především Telefónica), energetiky a financí. Britské investice se zaměřují na těžbu, finance, energetiku, spoje a průmysl, americké pak na průmysl a těžbu, energetiku a finance.

Podpora a ochrana zahraničních investic je zakotvena v zákoně č. 662. Řada investic není řádně registrována. Při hodnocení zahraničních investic v Peru je též třeba mít na zřeteli skutečnost, že řada nadnárodních společností nerealizuje své investice nutně ze sídla mateřské firmy, ale z poboček v zahraničí. Proto vykázané výše investic podle té které země nemusí být přesné.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Peru se snaží přilákat domácí i zahraniční investice do všech odvětví hospodářství a přijímá proto nezbytná opatření s cílem vytvořit konzistentní investiční politiku k odstraňování překážek pro zahraniční investory. V důsledku toho je Peru považováno za zemi s jedním z nejvíce otevřených investičních režimů na světě. Podle Indexu ekonomické svobody (Heritage Foundation) se Peru v roce 2018 nachází na 43. místě ve světě a v Latinskoamerickém regionu je na 4. místě (za Chile, Uruguayí a Kolumbií).

Peruánské zákony, předpisy a postupy nerozlišují mezi domácími a zahraničními společnostmi. Právní základ pro působení zahraničních investorů v Peru vytváří zákon č. 662 z roku 1991, který doplňuje zákon č. 757 (o růstu soukromých investic) a vládní nařízení č. 162-92-EF. Základem je poskytnutí zahraničním investorům tzv. národní zacházení. Neexistují žádná omezení týkající se repatriace zisků, mezinárodních převodů kapitálu nebo při směně. Zahraniční investice jsou povoleny téměř ve všech oblastech, není nutné žádat o speciální povolení.

Podle indexu snadnosti podnikání Světové banky Doing Business (2018) se Peru umístilo na 58. místě na světě. Tento žebříček hodnotí úroveň překážek, které jsou kladeny podnikání v jednotlivých zemích. Cílem vlády je provádět takové politiky, aby se Peru do roku 2025 dostalo do první desítky.

Peruánská vláda (na smluvním základě) garantuje právní stabilitu zahraničním investorům v oblasti právních předpisů upravujících mj. daně z příjmu a distribuci dividend. Zahraniční investoři s právem získat právní a daňovou stabilitu jsou ti, kteří jsou ochotni investovat do Peru (minimálně na období 2 roky) v minimální výši 10 mil. USD v oblasti těžby nerostných surovin, ropy nebo zemního plynu, nebo 5 mil. USD v jakémkoli jiném ekonomickém odvětví, nebo ti, kteří získají více než 50 % akcií ve společnosti v rámci procesu privatizace.

Peru má v platnosti 29 bilaterálních investičních dohod. Navíc 9 dohod obsahuje kapitoly o ochraně a podpoře investic, mj. s USA, Kanadou a Singapurem. S ČR má Peru uzavřenou bilaterální dohodu o podpoře a ochraně investic od roku 1994. V současnosti probíhají snahy o její renegociaci.

Peru má dále uzavřeno 20 obchodních dohod (o volném obchodu / ekonomické spolupráci): Tichomořská aliance, CAN, MERCOSUR, Chile, Singapur, Kanada, Čína, USA, Thajsko, Jižní Korea, Japonsko, EFTA, Panama, Kostarika, Venezuela, Mexiko, Kuba, Honduras, Singapur a EU. Dohoda o volném obchodu s EU vstoupila v platnost 1. března 2013.

Za účelem pomoci zahraničním investorům při investování v Peru a jejich kontroly byla založena vládní agentura – ProInversión, u které se zahraniční investoři registrují. Role ProInversión byla po nástupu nové vlády v roce 2016 posílena v oblasti schvalování projektů pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) a taktéž bude nápomocna regionům a obcím při plánování a realizaci investic na jejich úrovních (například tzv. Obras por impuesto).

Mezi investiční pobídky patří:

  • Systém volných celních zón
  • Daňové pobídky
    1. Daňová kompenzace daně IGV – navrácení již zaplacené daně
    2. Speciální režim přednostního navrácení daně IGV – za tzv. předvýrobní období při dovozu nebo nákupu zboží v místě
  • Pobídky pro rozvoj těžebního sektoru – daňová a finanční zvýhodnění
  • Pobídky pro rozvoj zemědělského sektoru – daňová, pracovní a sociální zvýhodnění pro investory
  • Pobídky pro vodohospodářský sektor – pracovní a sociální zvýhodnění pro investory
  • Pobídky pro rozvoj energetického sektoru, obnovitelných zdrojů energie – finanční zvýhodnění
  • Podpora ekonomických aktivit v Amazonii a ve vysokohorských andských oblastech – daňová zvýhodnění

Existuje nařízení omezující podíl zahraničních pracovníků ve firmách působících na území Peru (Dekret č. 689, Zákon o zahraničních pracovnících ze 4. 11. 1991). Maximální podíl zahraničních pracovníků nesmí přesáhnout 20 % z celkového počtu a jejich celkový plat nesmí přesáhnout 30 % ze sumy všech platů. Firmy mohou zažádat o výjimku z tohoto nařízení a to v následujících případech:

  • pokud se jedná o specializovanou pozici;
  • pokud se jedná o vedoucí pozici v novém investičním projektu nebo během restrukturalizace firmy;
  • pokud se jedná o učitele (včetně výuky cizích jazyků na jazykových školách) a
  • pokud se jedná o firmy, které mají uzavřené smlouvy s veřejným sektorem (státní firmy, instituce atd.).

Toto omezení se dále netýká pracovníků, jejichž příbuzní (sourozenci, rodiče či manžel/manželka) jsou peruánské národnosti.

Podíl zahraničních pracovníků je třeba doložit na Autoridad Administrativa del Trabajo, která spadá pod Ministerstvo práce a podpory zaměstnanosti. Porušení těchto pravidel je pokutováno. Zároveň je nutné, aby podnikatelský subjekt byl u výše zmíněného ministerstva registrován.

Dalším omezeními je zákaz podnikání v oblasti vzdušné a námořní přepravy a v oblasti osobní ochrany. Tyto aktivity vyžadují většinového peruánského vlastníka. Dále podle ústavy nesmí zahraniční osoba vlastnit pozemek vzdálený méně než 50 km od státních hranic, vlastnit přírodní zdroje (doly, lesy, vodní plochy aj.), ledaže by získal zvláštní povolení vlády.

Pro jakoukoli podnikatelskou činnost je potřeba mít business vízum nebo povolení (např. pro podpis smlouvy povolení uděluje Superintendencia Nacional de Migración).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: