Peru: Zahraniční obchod a investice

15. 6. 2017

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance v mil. USD (dle FBO)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz

47 411

42 861

39 533

34 236

36 838

Vývoz (% HDP)

24,6

21,0

19,5

17,8

18,9

Dovoz

41 018

42 356

41 042

37 385

35 107

Dovoz (% HDP)

21,3

20,9

20,2

19,4

18,0

Saldo obchodní bilance

6 393

504

-1 509

-3 150

1 730

Obchodní bilance (% HDP)

3,3

0,1

-0,7

-1,6

0,9

Zdroj: BCRP (NS tab. 88)

V roce 2016 došlo k nárůstu peruánského vývozu o 7,6%, což bylo dáno především vývozem kovů (+14,9 %) a zvýšením agrárního exportu (+8,7 % nezahrneme-li rybolov, kterému se naopak příliš nedařilo). Klesající trend byl též patrný v případě exportu ropy a zemního plynu.

Dovoz do Peru v roce 2016 poklesl o -6,1%, což bylo způsobeno slábnoucí domácí poptávkou (spotřebou a investicemi). Zatímco dovoz spotřebního zboží do Peru poklesl o -2 %, výrazný byl pokles dovozu kapitálových statků (-7,4 %). Dovoz dopravních prostředků se držel na stabilní úrovni, ale o -21,4 % poklesl dovoz stavebních materiálů a o -7,3 % dovoz zařízení pro průmysl.

Obchodní bilance se proto znovu po dvou letech dostala do přebytku v hodnotě 1,7 mld. USD. Obchodní bilance se začala zlepšovat v polovině roku 2016, přičemž pozitivní trend pokračoval i v prvním čtvrtletí 2017.

Původní predikce pro rok 2017 očekávaly mírné navýšení vývozu, hlavně díky produkci mědi a kovů v dolech Las Bambas, Cerro Verde, Toromocho a Constancia. V prvních měsících roku 2017 je patrný mírný nárůst cen mj. mědi, zlata a zinku, což je pozitivním faktorem pro vývoj celkového exportu 2017. Pokud jde o agrární export, který se v roce 2016 ukázal jako úspěšný, lze očekávat negativní vliv velkých povodní a sesuvů půdy z března 2017, které nenávratně zničily nebo poškodily značné množství zemědělské půdy, a tudíž omezily produkci. Navíc problematická sjízdnost některých pozemních komunikací (např. Carretera Central) tento export prodražuje a činí méně konkurenceschopným. Export by tak měl být nadále tažen nerostnými surovinami (kovy). Jejich podíl na celkovém exportu vzrostl v roce 2016 na 57,9 % (2015: 54,1 %), zatímco podíl agrárního exportu + rybolovu poklesl na 21,4 % (2015: 22,3 %).

Pokud jde o předpokládaný dovoz do Peru v roce 2017 a 2018, v tomto směru se očekává mírný nárůst, hlavně díky růstu domácí poptávky. V prvním čtvrtletí 2017 byl zaznamenán meziroční růst dovozu (+7,9 %). Nicméně dovoz kapitálových statků nadále klesal (pozn.: již 3 roky klesají soukromé investice v zemi). Pro další období je limitem též spotřeba domácností, zvlášť v oblastech postižených přírodní katastrofou.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními obchodními partnery za rok 2016 pro Peru jsou Čína (23,5 % vývozu a 22,9 % dovozu) a USA (17,1 % vývozu a 19,5 % dovozu). V první desítce nejdůležitějších mimoevropských trhů, na které Peru exportuje, najdeme státy regionu (nejvíce Brazílii a Chile; dále pak země Andského společenství – Kolumbie, Ekvádor a Bolívie), Kanadu, Korejskou republiku a Japonsko. Jako významný trh se vyprofilovala Indie, proto s ní v roce 2017 začala jednání o FTA. Z evropských zemí jsou na předních místech Španělsko, Nizozemí, Německo a Švýcarsko (zvláštní případ neboť se jedná prakticky pouze o vývoz drahých kovů pro tamější bankovní sektor – měnové zlato). EU jako celek byla v roce 2016 na 3. místě po Číně a USA. Pro Peru je EU progresivním trhem, zejména pokud jde o tzv. netradiční komodity (avokádo, kakao, chřest, mango, vinná réva, borůvky apod.).

Mezi prvními deseti importéry do Peru vyjma Číny, USA a EU jsou většinou latinskoamerické země (v pořadí Brazílie, Mexiko, Kolumbie, Chile, Ekvádor a Argentina). Mezi asijskými zeměmi patří přední místa Korejské republice, Japonsku a Indii. EU je i v případě dovozu na 3. místě. Mezi státy EU jsou nejsilnějšími dovozci Německo, Itálie a Španělsko.

Zahraniční obchod je v případě Peru do určité míry závislý na Číně, jakožto největším obchodním partnerovi. Pokud se čínská ekonomika v nadcházejících letech v souladu s očekáváním zpomalí (stavebnictví a odbyt mědi apod.), negativně to může zasáhnout peruánský export.

Pro dlouhodobý růst obchodní výměny je pro Peru klíčových 20 bilaterálních a multilaterálních obchodních dohod (z velké části), které vedou k liberalizaci peruánského zahraničního obchodu. Např. nejnovější FTA s Hondurasem vstoupila v platnost 1. 1. 2017.

V regionálním měřítku je pro Peru perspektivní členství v Tichomořské Alianci, které v období od poloviny roku 2015 do poloviny roku 2016 předsedalo. Sdružuje 4 liberální ekonomiky: Peru, Chile, Mexiko a Kolumbii. Existuje několik desítek pozorovatelských zemí, mezi nimi od roku 2016 i ČR. Uvažuje se o rozšíření o další státy (Costa Rica, Panama). Členské státy tohoto bloku mají mezi sebou uzavřeny dohody o volném obchodu, což byla podmínka.

Podíl EU na celkovém obratu zahraničního obchodu Peru nepatrně poklesl na 13,7 % (2015: 13,9 %).

Podíl vybraných zemí EU na peruánském vývozu (v mil. USD, dle CIF)

Země

2012

2013

2014

2015

2016

% z per. vývozu do EU (2016)

% vývozu celkem (2016)

Španělsko

1 859,73

1 593,15

1 364,09

1 091,99

1 220,59

21,9

3,4

Nizozemsko

763,99

879,15

928,99

876,76

999,39

17,9

2,8

Německo

1 866,49

1 169,43

1 229,49

926,88

890,65

16,0

2,5

Spojené království

610,03

612,18

606,89

604,07

649,67

11,6

1,8

Belgie

706,56

698,91

657,54

463,64

623,20

11,2

1,7

Česká Republika

3,17

3,01

1,58

2,22

2,08

0,04

0,006

EU celkem

8 121,03

7 024,08

6 462,29

5 480,19

5 577,91

100,00

15,39

Zdroj: SUNAT (pozn. liší se od českých statistik v důsledku odlišné metodiky)

Podíl vybraných zemí EU na dovozu do Peru (v mil. USD, dle FOB)

Země

2012

2013

2014

2015

2016

% z dovozu EU (2016)

% z celk. Dovozu

Německo

1 364,74

1 385,92

1 476,95

1 108,12

1 120

25,7

3,1

Itálie

692,78

708,73

645,73

637,57

741,43

17,0

2,1

Španělsko

798,48

878,80

762,27

704,60

644,12

14,8

1,8

Francie

350,71

372,18

346,29

361,68

308,31

7,1

0,9

Spojené království

327,02

343,05

329,65

303,88

254,83

5,9

0,7

Česká republika

39,29

48,10

60,45

50,66

43,62

1,0

0,1

EU celkem

5 004,61

5 199,79

4 939,43

4 459,83

4 354,04

100

12

Zdroj: SUNAT (pozn. liší se od českých statistik v důsledku odlišné metodiky)

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu (mil. USD, dle FOB)

 

2012

2013

2014

2015

2016

1. Tradiční produkty

35 153

30 575

27 686

23 291

26 004

Nerostné suroviny

26 418

22 719

20 545

18 836

21 652

Ropa a zemní plyn

5 328

5 374

4 562

2 302

2 210

Ryby a mořské produkty

2 312

1 700

1 731

1 449

1 267

Zemědělské komodity

1 095

781

847

704

876

2. Netradiční produkty

11 206

10 937

11 677

10 857

10 733

Zpracované zemědělské výrobky

3 058

3 364

4 231

4 387

4 667

Chemické výrobky

1 632

1 490

1 515

1 402

1 334

Textilní průmysl

2 177

1 919

1 800

1 329

1 195

Metalurgický průmysl

1 217

1 181

1 149

1 080

1 084

Ryby a mořské produkty

1 041

1 060

1 155

934

907

Nekovové suroviny

722

719

664

698

640

Kovozpracující průmysl

552

537

581

525

442

Dřevo, papír

438

420

416

352

321

Vývoz celkem

46 359

41 512

39 533

34 236

36 838

Zdroj: BCRP (NS tab. 90)

Hlavní vývozní komodity v roce 2016 (mil. USD, dle FOB)

Pořadí

Popis

2016

Podíl v %

1.

Měď

10 168

27,6

2.

Zlato

6 467

17,6

3.

Zinkové rudy

1195

3,2

4.

Olovo a jeho koncentráty

1 166

3,2

5.

Rybí moučka

998

2,7

6.

Zpracované ryby

924

2,5

7.

Káva

756

2,1

8.

Hrozny čerstvé

647

1,8

9.

Zemní plyn

523

1,4

10.

Stříbro a jeho koncentráty

483

1,3

11.

Chřest čerstvý

420

1,1

12.

Avokádo

397

1,1

13.

Cín

344

0,9

14.

Železo

341

0,9

Zdroj: MINCETUR, SUNAT, měsíčník Negocios Internacionales COMEXPERU

Peru jakožto exportně orientovaná země je závislá především na přírodních zdrojích. Hlavní podíl představují nerostné suroviny (zejména kovy), za kterými následují zemědělské produkty. Nízká úroveň průmyslové výroby pak vede k nízké úrovni vývozu produktů s vyšší přidanou hodnotou. V oblasti produktů s relativně vyšší přidanou hodnotou mají význačnější podíl na celkovém exportu pouze agrární, chemický, textilní, metalurgický (včetně šperků) a ryby zpracující průmysl (konzervy apod.).

Hlavními exportními komoditami v roce 2016 byly měď s 27,6% podílem, zlato (17,6 %) a zemědělské produkty s různým stupněm zpracování (15 %). Tyto komodity, resp. skupiny komodit představovaly 60 % celkového exportu. Po cca 6 % se podílely na celkovém exportu ryby zpracující průmysl a sektor ropy a zemního plynu. Vzhledem k jejich nízkým cenám se tyto poslední uvedené komodity uplatňují spíše na domácím trhu –plynofikace, energetika, petrochemický průmysl. Rozvoj těchto odvětví bude v následujících letech nadále trendem. V exportu se budou případně prosazovat až v delším časovém období.

V roce 2016 vzrostl vývoz tradičních (tj. primárních) komodit o přibližně 11,6 %. K největšímu růstu došlo u nerostných surovin (+14,4%) a u zemědělských komodit s nízkým stupněm zpracování (+24,4 %). Vývoz netradičních (tj. zpracovaných) výrobků se lehce snížil (-1,1 %), kdy největší pokles zaznamenal vývoz kovozpracujícího průmyslu (-15,8%), textilního průmyslu (-10,1 %) a průmyslu dřevozpracujícího a papírenského (-8,8 %).

V období leden-únor 2017 dosáhl vývoz mědi hodnoty 2 mld. USD, což je v meziročním srovnání nárůst o téměř 70 %. V tomtéž období vzrostl meziročně vývoz zlata o 8 % na 961 mil. USD. Též došlo k významnému nárůstu vývozu olova a to o 71 %. Vývoz tradičních produktů meziročně vzrostl přibližně o 57 % a dosáhl hodnoty 4,9 mld. USD. Vývoz netradičních produktů se také meziročně zvýšil a to o 4,8%, na hodnotu 1,8 mld. USD (totéž dvouměsíční období).

Komoditní struktura dovozu (mil. USD, dle FOB)

 

2012

2013

2014

2015

2016

1 Spotřební zboží

8 247

8 843

8 899

8 791

8 612

2 Suroviny a vstupy pro zemědělství a výrobu

19 256

19 528

18 797

15 923

15 115

Paliva

5 879

6 353

5 754

3 671

3 800

Suroviny pro zemědělství

1 289

1 347

1 339

1 237

1 211

Suroviny pro průmysl

12 088

11 834

11 704

11 016

10 104

3 Kapitálové zboží a stavební materiál

13 356

13 664

12 911

12 007

11 116

Stavební materiály

1 488

1 616

1 422

1 420

1 112

Stroje a zařízení pro zemědělství

137

138

141

160

144

Stroje a zařízení pro průmysl

8 175

8 793

8 689

7 842

7 271

Zařízení pro dopravu

3 556

3 948

2 660

2 583

2 588

4 Ostatní

253

376

435

664

264

Dovoz celkem

41 113

42 411

41 042

37 385

35 107

Zdroj: BCRP (NS tab. 93)

Spotřební zboží krátkodobé spotřeby: Nejvíce se dovezlo léků, obuvi, rýže, cukru, potravinových přípravků a konzerv.

Spotřební zboží dlouhodobé spotřeby: Nejvíce se dovezlo osobních automobilů, motocyklů, televizorů, mobilních telefonů a různých plastových výrobků.

Stavební materiál: Kovové a ocelové tyče a konstrukce (mj. mostní a věžní), potrubí a trubky, portlandský cement.

Stroje a zařízení pro zemědělství: traktory, pásové traktory a tahače, stroje a přístroje pro drůbežářství, stroje a přístroje pro přípravu krmiv pro zvířata, kombajny, stroje na sklízení, mlékárenské stroje, stroje na čištění a třídění, rýče a lopaty.

Stroje a zařízení pro průmysl: ICT, plynové turbíny a jejich součásti, části a příslušenství pro tiskařské stroje.

Suroviny pro průmysl: sójový olej, obiloviny, bionafta, dusičnany, polyetylen nebo polypropylen.

Zdroj: SUNAT (Tab 11: Régimen aduanero de importaciones para el consumo, principales subpartidas nacionales por cuode CIF)

V dovozu převládají komodity, které není peruánský průmysl schopný zajistit z domácích zdrojů či průmyslu. Jedná se tradičně o stroje (pro těžbu nerostných surovin a zpracovatelský průmysl), produkty chemicko-farmaceutického průmyslu a pohonné hmoty. Pohonné hmoty představovaly v roce 2016 11,6 % celkového dovozu. Důležité místo v peruánském importu zaujímají též automobily a dopravní prostředky. Tradiční je dovoz stavebního materiálu pro výstavbu infrastruktury, stavbu bytů, kancelářských budov, hotelů, nákupních center apod.

Dovoz je určován spíše poptávkou v průmyslovém odvětví než poptávkou domácností, což je dáno sociálně-ekonomickou strukturou společnosti a orientací ekonomiky na vývoz.

V prvním čtvrtletí 2017 bylo možné pozorovat náznaky zlepšení v dynamice dovozu do Peru. Za toto období dosáhl celkový dovoz do Peru 9,3 mld. USD, což představuje meziroční růst o 7,9 %. Dovoz spotřebního zboží vzrostl jen velmi mírně. Nejvýrazněji vzrostl dovoz pohonných hmot (+69 %) a surovin pro zemědělství (+25 %). Dovoz surovin pro průmysl též vzrostl (+9,4 %). Naopak k dalším meziročním poklesům došlo v oblasti kapitálových statků a stavebního materiálu: stavební materiál -22,7 %; stroje pro zemědělství -10,9 %; stroje a zařízení pro průmysl -5,7 %; dopravní prostředky -5,5 %. To souviselo se slabou úrovní investic vzhledem k aktuálnímu kontextu (viz kap. 1).

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Režim volných celních zón upravuje právní norma č. 842 z 30. 8. 1996 a její pozdější úpravy.

Nejvýznamnější průmyslová celní zóna existuje ve městě Tacna na hranicích s Chile, která je řízená zvláštním režimem a samostatnou správou. Tato zóna funguje od roku 2002 s cílem podporovat investice na jihu země. Poskytuje osvobození od daní, včetně daně z příjmů, DPH (IGV), výběrové spotřební daně aj. Na produkty dovážené do zóny ze zahraničí se neuplatňují dovozní cla, platí se pouze speciální tarif. Pokud je však zboží určeno zbytku země, podléhá clům týkajícím se dováženého zboží do země. Výhody systému osvobození od daní mají být v platnosti až do roku 2041.

Podobný systém funguje i ve speciální ekonomické zóně Puno, jejíž výjimky mají platit do roku 2027 kromě výjimky týkající se daně z příjmů, jejíž platnost skončí na konci roku 2028.

Dále výše uvedená právní úprava založila několik center pro export, zpracování, průmysl, distribuci a služby (tzv. Zonas Especiales de Desarrollo - ZED). Ty jsou geograficky vymezené, nachází se zejména v oblastech pobřeží a Amazonie. Při vymezených aktivitách (kromě uvedení do oběhu mimo danou zónu) platí do konce roku 2022 osvobození od cel a daní (zejména pro ZED v přístavech Ilo a Matarani; v některých případech je období delší; např. zóna volného obchodu Loreto do roku 2048 a na severu země v Tumbes do roku 2042).

Využití zóny volného obchodu připadá v úvahu zejména při dovozu zboží a jeho dalším reexportu. Při přesunu zboží ze zóny volného obchodu na místní trh je nutno uhradit všechna cla a poplatky.

V červenci 2014 přijala vláda Národní plán výrobní diverzifikace, jehož cílem je zvýšit HDP na osobu na 30 000 USD (podle parity kupní síly) do roku 2030. Nástrojem má být větší diverzifikace exportu, který by měl zvýšit podíl netradičních komodit (zmíněné sektory jsou například lesnictví, kovoobrábění nebo akvakultura – produkce potravin z moře). Cílem je též snížit podíl neformální ekonomiky (společnosti a pracovníci v ní působící neodvádí daně, neplatí pojištění apod.) prostřednictvím nových zdrojů (mimo tradiční oblast těžby nerostných surovin). Pro dosažení tohoto cíle je však potřebný každoroční růst HDP ve výši více než 7 %, což se z aktuální perspektivy nejeví reálně, mj. kvůli povodním a sesuvům půdy, které zasáhly Peru v prvním čtvrtletí roku 2017 je již nyní zřejmé, že dojde k opětovnému zpomalení ekonomiky. To vyvolá nutnost přizpůsobit vládní investiční programy, tak aby reagovaly na aktuální potřeby. Více než přesné plnění cílů se jeví jako klíčové odblokovat velké investiční projekty, které mají překonat mezery v infrastruktuře, dopravě, energetice (zejména její distribuci), ve vodohospodářství a v odpadovém hospodářství apod.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice podle odvětví v mil. USD

Sektor

2012

2013

 2014

2015

2016

Těžba

5 611,7

5 592,0

5 637,7

5 648,1

5 648,1

Komunikace

3 932,4

4 569,2

4 569,2

4 869,2

4 874,2

Finanční sektor

4 213,5

4 257,3

4 297,9

4 297,9

4 297,9

Energetika

2 630,2

3 078,5

3 287,1

3 376,6

3 381,6

Průmysl

3 126,3

3 168,9

3 217,5

3 218,0

3 218,4

Obchod

796,8

796,8

800,8

803,0

803,0

Ropný průmysl

679,7

679,7

679,7

679,7

679,7

Služby

658,0

673,0

671,4

671,1

671,1

Stavebnictví

360,4

372,6

381,5

382,5

382,6

Doprava

361,9

366,4

364,5

364,5

364,5

Rybolov

163,0

163,0

163,0

163,0

163,0

Turismus

81,6

83,1

83,1

83,1

83,1

Zemědělství

45,7

45,7

69,8

69,8

82,9

Bydlení

32,7

32,7

32,7

32,7

32,7

Lesnictví

1,2

1,2

1,2

1,2

1,2

Celkem

22 694,0

23 880,1

24 257,1

24 660,4

24 684,0

Zdroj: ProInversión

Povaha peruánské ekonomiky opět předurčuje cíl zahraničních investic – těžba. Díky privatizacím v průběhu 90. let spadají téměř veškeré doly do koncesí, které vlastní zahraniční firmy a vláda se snaží tento trend podpořit lákáním nových investorů. Komplikovaná geografie spojená s nedostatečnou infrastrukturou pak poskytuje zajímavé investiční příležitosti v sektoru dopravy a spojů. Rostoucí spotřeba elektrické energie a nekvalitní přenosová síť láká investory do sektoru energetiky (ač má Peru v současnosti přebytek elektrické energie o více než 50 %).

V roce 2016 došlo k mírnému navýšení stavu přímých zahraničních investic (PZI), a to v sektorech komunikací, energetiky a zemědělství. Celkově pak těžba, komunikace, finanční sektor, energetika a průmysl představovaly 87 % všech PZI.

Nově lze očekávat růst investic (včetně PZI) do vodohospodářství a odpadového hospodářství. Zde se jedná především o modernizaci stávajících a stavbu nových zařízení. Investice (do výše 10 mld. USD) do tohoto sektoru byly již slíbeny novou vládou při jejím nástupu v roce 2016. Nedostatky v tomto sektoru se zřetelně projevily během povodní v březnu 2017, kdy nejen venkovské oblasti, ale i celé hlavní město Lima čelilo v průběhu několika dní nedostatku pitné vody, jejíž dodávka do veřejné vodovodní sítě musela být přerušována v důsledku ucpání ČOV nánosy bahna. Již dříve začal být připravován velký projekt v této oblasti spočívající ve vybudování několika ČOV k dekontaminaci obydleného jezera Titicaca (region Puno).

Některé investiční projekty v oblasti těžby nerostných surovin se zablokovaly v důsledku sociálních konfliktů (obava místních komunit z efektů na životní prostředí, znehodnocení zemědělské půdy, konkurence těžby se zemědělstvím o vodu apod.). V Peru je v současnosti 212 aktivních lokálních konfliktů. Vláda k vytvoření podmínek pro nové investice na začátku roku 2017 uzákonila nový fond (tzv. Fondo de Adelanto Social). Jeho zdroje budou jak rozpočtové, tak příspěvky soukromých firem. Cílem fondu je předem snížit sociální rozdíly v lokalitách, kde se plánuje budoucí těžba. Financovány mají být (předem) projekty v oblasti vodohospodářství a odpadních vod, životního prostředí, dopravy a spojů, elektrifikace, zemědělství a zavlažování, infrastruktury pro zdravotnictví a vzdělání.

Největším investičním projektem má být Gasoducto Sur Peruano (GSP) neboli Peruánský jižní plynovod (délka 1 000 km). Tento projekt vláda považovala za klíčový z hlediska energetické bezpečnosti země. Na konci ledna 2017 bylo dokončeno 37,5 % prací. Během roku 2016 došlo k výraznému zpomalení výstavby. Jako nevýhodné se ukázalo financování prostřednictvím účtů za elektrickou energii dodávanou do domácností, a tendr na nového klíčového investora byl nakonec přesunut do roku 2018 (vliv korupčního skandálu Odebrecht, viz níže).

V oblasti ropy a zemního plynu je dále významný projekt modernizace rafinérie v Talaře (předpokl. dokončení 2021), oprava severního ropovodu (kde dochází k úniku ropy a poškozování životního prostředí) a zavádění zemního plynu do domácností (plynofikace).

Jako nový perspektivní sektor pro zahraniční investice Peru identifikovalo těžbu ropy, kde připravuje pobídky pro prvotní průzkum nalezišť (první fáze). Peru je v současnosti čistým dovozcem ropy. Solidní naleziště se nacházejí mj. v Amazonii a mohly by být dodatečným zdrojem ekonomického růstu a rozvoje (pozn.: Vzorem je pro Peru v tomto ohledu Kolumbie, která srovnatelné zdroje díky státní podpoře dokázala více využít).

V oblasti dopravy je velkým investičním projektem probíhající výstavba 2. linky metra v Limě, která by měla zásadně zlepšit dopravní konektivitu v hlavním městě. Dalším velkým projektem je plánované rozšíření letiště Jorge Chávez v Limě. Stavba druhé přistávací plochy a nového terminálu by podle očekávání mohla být dokončena do roku 2023. Celková investice do tohoto projektu by měla být ve výši 1,1 mld. USD. Další plánovanou investicí je investice ve výši 599 mil. USD do nového letiště Chinchero (Cusco). Také je plánována výstavba dálkové železniční trati z Limy na jih do města Chincha v hodnotě 1,5 mld. USD, oprava železniční tratě Huancayo-Huancavelica a jedná se o studii proveditelnosti pro výstavbu 3. linky metra v Limě (předpokl. 2018).

Významné jsou investiční projekty v oblasti silniční infrastruktury (silnice a obchvaty).

Obecně v harmonogramu investičních projektů dochází k prodlevám a původní časové rámce nebudou dodrženy v důsledku komplikovaného systému kontrol, získávání stavebních povolení a korupce. K zablokování či zpomalení celé řady velkých projektů vedlo vyšetřování korupčního skandálu v souvislosti s působením firmy Odebrecht. Tato brazilská stavební firma byla v důsledku obvinění z korupce nucena odprodat své podíly na velkých investičních projektech v Peru. Nové tendry a zajišťování nové struktury financování způsobuje více než roční zpoždění, nemluvě o změně priorit v souvislosti s mohutnými povodněmi a sesuvy půdy.

Přímé zahraniční investice podle země původu v mil. USD - 15 největších investorů (stav)

Země

2012

2013

2014

2015

2016

Španělsko

4 441,5

4 346,8

4 468,5

4 512,7

4 518,1

Spojené Království

4 314,9

4 314,9

4 336,0

4 336,0

4 336,0

USA

3 216,1

3 237,8

3 193,8

3 193,8

3 193,8

Chile

1 407,7

2 197,7

2 223,8

2 527,8

2 532,8

Nizozemsko

1 532,8

1 532,8

1 532,8

1 532,8

1 532,8

Brazílie

1 147,0

1 164,6

1 187,7

1 187,7

1 200,9

Kolumbie

1 054,2

1 079,1

1 079,1

1 124,1

1 124,1

Kanada

1 074,1

1 074,1

1 070,3

1 070,3

1 070,4

Panama

936,9

938,5

945,1

945,1

944,8

Lucembursko

272,4

541,0

543,3

543,3

543,3

Švýcarsko

455,0

469,7

487,8

487,8

487,8

Mexiko

476,8

457,0

476,7

487,0

487,0

Singapur

365,5

365,5

365,5

365,5

365,5

Bermudy

76,8

210,8

293,1

293,1

293,1

Japonsko

238,4

238,4

238,4

238,4

238,4

Celkem

22 694,0

23 880,1

24 257,1

24 660,4

24 684,0

Zdroj: ProInversión

V roce 2016 byl zaznamenán příliv přímých zahraničních investic do Peru v hodnotě 6,9 mld. USD (tj. 3,5 % HDP). Podíl stavu PZI na HDP dosáhl na konci roku 2016 12,5 % HDP. Na Španělsko, Spojené království a USA připadá 49 % všech PZI a na prvních 10 zemí celkem 85 %. Z hlediska konkrétní adresace je možno uvést, že španělské investice směřují převážně do sektorů spojů a telekomunikací (velkým hráčem v Latinské Americe je především Telefónica), energetiky a financí. Britské investice se zaměřují na těžbu, finance, energetiku, spoje a průmysl, americké pak na průmysl a těžbu, energetiku a finance. Pro informace o českých investicích a dalších obchodních aktivitách v Peru viz kap. 4.

Podpora a ochrana zahraničních investic je zakotvena v zákoně č. 662. Řada investic není řádně registrována (ač by podle zákona měla být). Při hodnocení zahraničních investic v Peru je též třeba mít na zřeteli skutečnost, že řada nadnárodních společností nerealizuje své investice nutně ze sídla mateřské firmy, ale z poboček v zahraničí. Proto vykázané výše investic podle té které země nemusí být přesné.

Podle Indexu ekonomické svobody (Heritage Foundation) se Peru v roce 2017 nachází na 43. místě ve světě a v Latinskoamerickém regionu je na 4. místě (za Chile, Kolumbií a Uruguayem).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Peru se snaží přilákat domácí i zahraniční investice do všech odvětví hospodářství a přijímá proto nezbytná opatření s cílem vytvořit konzistentní investiční politiku k odstraňování překážek pro zahraniční investory. V důsledku toho je Peru považováno za zemi s jedním z nejvíce otevřených investičních režimů na světě.

Peruánská vláda (na smluvním základě) garantuje právní stabilitu zahraničním investorům v oblasti právních předpisů upravujících mj. daně z příjmu a distribuci dividend. Zahraniční investoři s právem získat právní a daňovou stabilitu (musí uzavřít příslušnou smlouvu se státem) jsou ti, kteří jsou ochotni investovat do Peru (minimálně na období 2 roky) v minimální výši 10 mil. USD v oblasti těžby nerostných surovin, ropy nebo zemního plynu, nebo 5 mil. USD v jakémkoli jiném ekonomickém odvětví, nebo ti, kteří získají více než 50 % akcií ve společnosti v rámci procesu privatizace.

Peruánské zákony, předpisy a postupy nerozlišují mezi domácími a zahraničními společnostmi. Právní základ pro působení zahraničních investorů v Peru vytváří zákon č. 662 z roku 1991, který doplňuje zákon č. 757 (o růstu soukromých investic) a vládní nařízení č. 162-92-EF. Základem je poskytnutí zahraničním investorům tzv. národní zacházení. Neexistují žádná omezení týkající se repatriace zisků, mezinárodních převodů kapitálu nebo při směně. Zahraniční investice jsou povoleny prakticky ve všech oblastech, není nutné žádat o speciální povolení. Za účelem úhrady zboží nebo pokrytí finančních závazků může být využita cizí měna za předpokladu, že dotyčný subjekt splňuje peruánské daňové zákony.

Podle indexu snadnosti podnikání Světové banky Doing Business (2017) se Peru umístilo na 54. místě na světě. Tento žebříček hodnotí úroveň překážek, které jsou kladeny podnikání v jednotlivých zemích. Cílem vlády je provádět takové politiky, aby se Peru do roku 2025 dostalo do první desítky.

Peru má v platnosti 32 investičních dohod (29 bilaterálních + 3 FTA obsahují kapitoly o ochraně a podpoře investic: s USA, Kanadou a Singapurem) a 20 obchodních dohod (o volném obchodu / ekonomické spolupráci): Tichomořská aliance, CAN, MERCOSUR, Chile, Singapur, Kanada, Čína, USA, Thajsko, Jižní Korea, Japonsko, EFTA, Panama, Kostarika, Venezuela, Mexiko, Kuba, Honduras, Singapur a EU. Dohoda o volném obchodu s EU vstoupila v platnost 1. 3. 2013. S ČR má Peru uzavřenou bilaterální dohodu o podpoře a ochraně investic od roku 1994. V současnosti probíhají snahy o její renegociaci.

Za účelem kontroly a pomoci zahraničním investorům při investování v Peru byla založena vládní agentura – ProInversión, u které se zahraniční investoři registrují. Role ProInversión byla po nástupu nové vlády posílena v oblasti schvalování projektů pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) a taktéž bude nápomocna regionům a obcím při plánování a realizaci investic včetně projektů financovaných z budoucí daňové povinnosti (tzv. Obras por impuesto) často využívané na regionální úrovni.

Mezi investiční pobídky patří:

  • Speciální režim přednostního navrácení daně IGV – za tzv. nevýrobní období při dovozu nebo nákupu zboží v místě
  • Daňová kompenzace daně IGV – navrácení již zaplacené daně
  • Pobídky pro rozvoj zemědělského sektoru – vláda vyhlásila tento sektor za prioritní a stanovila speciální daňové, pracovní a sociální zvýhodnění pro investory
  • Pobídky pro vodohospodářský sektor – vláda rovněž vyhlásila tento sektor za prioritní a stanovila speciální daňové, pracovní a sociální zvýhodnění pro investory
  • Zákon o Amazonii – stanoví speciální pobídky v zájmu rozvoje peruánské Amazonie
  • Volné celní zóny
  • Zajištění volné směnitelnosti zahraničních měn
  • Dohled nad volnou soutěží a ochrana práv duševního vlastnictví (INDECOPI)

Existuje nařízení omezující podíl zahraničních pracovníků ve firmách působících na území Peru (Dekret č. 689, Zákon o zahraničních pracovnících ze 4. 11. 1991). Maximální podíl zahraničních pracovníků nesmí přesáhnout 20 % z celkového počtu a jejich celkový plat nesmí přesáhnout 30 % ze sumy všech platů. Firmy mohou zažádat o výjimku z tohoto nařízení a to v následujících případech:

  • pokud se jedná o specializovanou pozici;
  • pokud se jedná o vedoucí pozici v novém investičním projektu nebo během restrukturalizace firmy;
  • pokud se jedná o učitele (včetně výuky cizích jazyků na jazykových školách) a
  • pokud se jedná o firmy, které mají uzavřené smlouvy s veřejným sektorem (státní firmy, instituce atd.).

Toto omezení se dále netýká pracovníků, jejichž příbuzní (sourozenci, rodiče či manžel/manželka) jsou peruánské národnosti.

Podíl zahraničních pracovníků je třeba doložit na Autoridad Administrativa del Trabajo, která spadá pod Ministerstvo práce a podpory zaměstnanosti. Porušení těchto pravidel je pokutováno. Zároveň je nutné, aby podnikatelský subjekt byl u výše zmíněného ministerstva registrován.

Dalším omezeními je zákaz podnikání v oblasti vzdušné a námořní přepravy a oblasti osobní ochrany. Tyto aktivity vyžadují většinového peruánského vlastníka. Dále podle ústavy nesmí vlastnit pozemek vzdálený méně než 50 km od státních hranic, vlastnit přírodní zdroje (doly, lesy, vodní plochy aj.), ledaže by získal zvláštní povolení vlády.

Pro jakoukoli podnikatelskou činnost je potřeba mít business vízum nebo povolení pro např. podpis smlouvy (povolení uděluje Superintendencia Nacional de Migración).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: