Peru: Zahraniční obchod a investice

27. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance v mil. USD

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz

46 376

47 411

42 474

39 533

34 157

Vývoz (% HDP)

27,2

24,6

21

19,5

17,8

Dovoz

37 152

41 135

42 217

40 807

37 363

Dovoz (% HDP)

21,8

21,3

20,9

20,1

19,4

Saldo obchodní bilance

9 224

6 276

257

-1 276

-3 207

Obchodní bilance (% HDP)

5,4

3,3

0,1

-0,6

-1,7

Zdroj: BCRP

V roce 2015 poklesl peruánský vývoz o 14 %, což je způsobeno především nízkými cenami komodit na světových trzích, nízkou konkurenceschopností a produktivitou peruánských výrobních odvětví a slabou poptávkou ze států Latinské Ameriky v kontextu regionálního vývoje. Také dovoz v roce 2015 poklesl, a to o 9 %, vzhledem k nízké domácí poptávce (spotřebě a investicím firem).

Pro vývoj exportu v roce 2016 a zejména 2017 je klíčový začátek produkce v otevřeném měděném dole Las Bambas, rozšíření produkce v Cerro Verde a vysoké hodnoty produkce v Toromocho a Constancia. Díky těmto projektům vzroste produkce mědi na 27 % v roce 2016 a pro následující rok se očekává její růst o 15%.

Pokud jde o předpokládaný dovoz do Peru v roce 2016, v tomto směru se očekává další pokles. Mírný pokles má zaznamenat dovoz kapitálových statků (ukončení velkých investičních projektů v oblasti těžby nerostných surovin) i spotřebního zboží (kolísající spotřeba domácností).

Za 1. čtvrtletí 2016 dosáhl peruánský vývoz hodnoty 7,6 mld. USD, dovoz 8,4 mld. USD a celková obchodní výměna 16 mld. USD. V meziročním srovnání tak dále klesal vývoz (-6,4 %), dovoz (-9,7 %) a obrat (-8,2 %).

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními obchodními partnery za rok 2015 pro Peru jsou Čína (22,4 % obratu, 22,1 % vývozu a 22,8 % celkového dovozu) a USA (17,9 % obratu, 14,9 % vývozu a 20,6 % dovozu). V první desítce nejdůležitějších trhů, na které Peru exportuje, najdeme vedle zmíněných dvou dále některé sousední země (Brazílii, Chile a Kolumbii) a dále Kanadu, Japonsko a Korejskou republiku. Z evropských zemí pak Španělsko, Německo a Švýcarsko (zvláštní případ neboť se jedná prakticky pouze o vývoz drahých kovů pro tamější bankovní sektor). V prvním čtvrtletí roku 2016 byly mezi hlavními trhy, kam Peru exportuje, Čína, USA, Švýcarsko, Kanada a Korejská republika.

Mezi prvními deseti importéry do Peru vyjma Číny a USA jsou většinou latinskoamerické země (v pořadí Brazílie, Mexiko, Kolumbie, Chile, Ekvádor, Argentina). Z evropských se jedná pouze o Německo a z asijských o Japonsko a Jižní Koreu. Import do Peru z Německa, Japonska i Korejské republiky přesáhl za rok 2015 1 mld. USD. V prvním čtvrtletí roku 2016 Peru nejvíce dováželo z Číny, USA, Brazílie, Mexika a Chile.

Obchod ale také investice Peru jsou hodně závislé na vývoji v Číně, která je pro Peru jedním z hlavních obchodních partnerů. Pro následující období se očekává silný pokles čínské poptávky po peruánském zboží, což bude mít negativní vliv na peruánský obchod.

Pro dlouhodobý růst obchodní výměny je pro Peru klíčových 17 bilaterálních a multilaterálních obchodních dohod (z velké části FTA), které vedou k liberalizaci peruánského zahraničního obchodu. V roce 2015 pocházelo 89 % importu do Peru ze zemí, s nimiž má Peru platnou obchodní dohodu. 92 % peruánského exportu pak do těchto zemí směřovalo.

V únoru 2016 byla uzavřena dohoda o Transpacifickém partnerství (TPP), kam Peru vstupuje spolu s USA a dalšími státy z regionů Asie, Tichomoří, Latinské a Severní Ameriky. Pro Peru to otevírá dodatečné příležitosti pro prohloubení bilaterálního obchodu s dotyčnými 12 státy. Dohoda by měla být ratifikována v průběhu 7 let.

V regionálním měřítku je pro Peru perspektivní členství v Tichomořské Alianci, které v období od poloviny roku 2015 do poloviny roku 2016 předsedalo. Sdružuje 4 liberální ekonomiky, Peru, Chile, Mexiko a Kolumbii a několik desítek pozorovatelských zemí, mezi které se má v brzké době zařadit i ČR. Uvažuje se o rozšíření o další státy (Costa Rica, Panama). Členské státy tohoto bloku mají mezi sebou uzavřeny dohody o volném obchodu, což byla podmínka.

Jak vyplývá z údajů v tabulkách, jednotlivé země EU (kromě Německa a Španělska) nepředstavují hlavní obchodní partnery pro peruánský zahraniční obchod. Jako celek však EU reprezentuje jednoho z klíčových partnerů pro peruánský zahraniční obchod (hlavně pak vývoz) a to i přesto, že podíl EU na celkovém peruánském zahraničním obchodu meziročně poklesl.

Podíl EU na peruánském dovozu i vývozu klesá, resp.  stagnuje od roku 2014. V roce 2015 byl podíl EU na peruánském vývozu 16,0 % oproti 16,7 % v roce 2014 a podíl EU na peruánském dovozu představoval v roce 2015 11,7 % což je při zaokrouhlení přibližně stejná hodnota jako v roce předcházejícím.


 

Podíl EU a vybraných zemí EU na peruánském vývozu 2012 – 2015

Země

Vývoz 2012 (mil. USD)

Podíl v %

Vývoz 2013 (mil. USD)

Podíl v % na peruánském vývozu

Vývoz 2014 (mil. USD)

Podíl v % na peruánském vývozu

Vývoz 2015 (mil. USD)

Podíl v %

Španělsko

1 570

4

1 567

3,8

1 364

3,5

1 091

3,3

Německo

1 662

4,1

1 165

2,8

1 229

3,2

915

2,8

Nizozemsko

-

-

879,3

2,12

929

2,4

878

2,6

Itálie

955

2,3

1 017

2,5

682

1,8

561

1,7

Česká Republika

34

0

18

0,04

1,6

0,004

2,2

0,006

EU celkem

7 043

17,4

6 757

16,3

6 461

16,5

5 320

16,0

Zdroj: SUNAT (pozn. liší se od českých statistik v důsledku odlišné metodiky); MINCETUR

Podíl EU a vybraných zemí EU na dovozu do Peru 2012 – 2015

Země

Dovoz 2012 (mil. USD)

Podíl v %

Dovoz 2013 (mil. USD)

Podíl v % na peruánském dovozu

Dovoz 2014 (mil. USD)

Podíl v % na peruánském dovozu

Dovoz 2015 (mil. USD)

Podíl v %

Německo

1 365,5

3,2

1 385,0

3,2

1477

3,5

1 109

2,9

Španělsko

798,3

1,9

878,6

2,0

762

1,8

705

1,9

Itálie

652,4

1,5

669,3

1,5

646

1,5

637

1,6

Francie

334,7

0,8

354

0,8

346

0,8

362

1

Česká Republika

39

0,1

41

0,09

60

0,08

51

0,13

EU celkem

4 491

11,8

5 197

12,0

4 940

11,7

4 463

11,7

Zdroj: SUNAT (pozn. liší se od českých statistik v důsledku odlišné metodiky); MINCETUR

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

 

2011

2012

2013

2014

2015

I. Tradiční produkty

36 129

35 153

30 575

26 915

22 426

Nerostné suroviny

27 476

26 418

22 719

19 597

17 920

Ropa a zemní plyn

4 860

5 328

5 374

4 721

2 377

Ryby a mořské produkty

2 107

2 312

1 700

1 733

1 438

Zemědělské komodity

1 685

1 095

781

863

691

II. Netradiční produkty

10 190

11 206

10 937

11 726

10 820

Zpracované zemědělské výrobky

2 817

3 058

3 364

4 203

4 345

Chemické výrobky

1 650

1 632

1 490

1 520

1 390

Textilní průmysl

1 989

2 177

1 919

1 807

1 324

Metalurgický průmysl

1 051

1 217

1 181

1 060

993

Ryby a mořské produkty

1 068

1 041

1 060

1 189

949

Nekovové suroviny

491

722

719

665

696

Kovozpracující průmysl

487

552

537

598

533

Dřevo, papír

401

438

420

417

351

Vývoz celkem

46 319

46 359

41 512

38 641

33 246

Zdroj: Mincetur

Hlavní vývozní komodity v roce 2015

Poř.

Popis

2015 (mil. USD)

Podíl v %

Růst v %

1.

Měď

8 125

24,4

-8,3

2.

Zlato

5 677

17,1

-1,6

3.

Zpracované zemědělské produkty

4 345

13,1

3,4

4.

Ropné deriváty

1 808

5,4

-47,4

5.

Olovo

1 535

4,6

0

6.

Zinkové rudy

1 507

4,5

0,2

7.

Chemické produkty

1 389

4,2

-8,5

8.

Textil

1 324

4,0

-26,7

9.

Rybí moučka

1 145

3,4

-14,4

10.

Metalurgie

993

3,0

-6,4

11.

Zpracované ryby

949

2,9

-20,2

12.

Nekovové suroviny

696

2,1

4,7

11.

Káva

585

1,8

-22,0

13.

Kovozpracující průmysl

533

1,6

-10,8

14.

Zemní plyn a jeho deriváty

449

1,4

-42,9

15.

Dřevo a papír

351

1,1

-15,8

16.

Železo

350

1,1

-45,9

17.

Cín

342

1,0

-36,9

18.

Rybí tuk

293

0,9

-25,8

Zdroj: MINCETUR, SUNAT

Peru jakožto exportní země je závislá především na přírodních zdrojích. Hlavní podíl představují minerály, za kterými následují zemědělské produkty. Nízká úroveň průmyslové výroby pak vede k nízké úrovni vývozu produktů s přidanou hodnotou. V oblasti produktů s vyšší přidanou hodnotou mají význačnější podíl na celkovém exportu pouze agrární, chemický, textilní, metalurgický a ryby zpracující průmysl.

Hlavními exportními komoditami v roce 2015 byly měď s 24,4% podílem, zlato s 17,1 % a zpracované zemědělské produkty s 13,1% podílem na celkovém vývozu. Tyto 3 komodity představovaly více než polovinu celkového vývozu, přibližně 55 %. V roce 2015 poklesl vývoz tradičních (tj. primárních) komodit o přibližně -17 %. Z toho nejvíce poklesl vývoz ropy (-75,8 %), stříbra (-58,4 %), ropných derivátů (-47,4 %) a železné rudy (-45,9 %). Vývoz netradičních (tj. zpracovaných) výrobků se též snížil (- 8 %), kdy největší pokles zaznamenal vývoz textilního průmyslu (-26,7 %), kožedělného průmyslu (-22,4 %) a zpracování ryb (-20,2). Žádná z předních vývozních komodit Peru nevykázala v roce 2015 růst exportu.

V prvním čtvrtletí roku 2016 dosáhl vývoz mědi hodnoty 1 542 mil USD, což je přibližně 15 % nárůst v meziročním srovnání. Vývoz zlata meziročně poklesl o -10 % na 1 311 mil. USD. Vývoz tradičních produktů meziročně poklesl přibližně o -8 % a dosáhl hodnoty 4 806 mil. USD. Z toho vývoz nerostných surovin se dále snížil o -6 % a vývoz ropy a ropných produktů o -47 %. Vývoz netradičních produktů se meziročně snížil o -14 %.


 

Komoditní struktura dovozu

 

2011

2012

2013

2014

2015

1 Spotřební zboží

6 692

8 247

8 945

9 039

8 865

2 Suroviny a vstupy pro zemědělství a výrobu

18 255

19 256

19 839

19 444

16 493

Paliva

5 737

5 879

6 353

5 655

3 623

Suroviny pro zemědělství

1 091

1 289

1 347

1 455

1 335

Suroviny pro průmysl

11 428

12 088

11 834

12 046

11 251

3 Kapitálové zboží a stavební materiál

11 665

13 356

14 487

13 666

12 697

Stavební materiály

1 447

1 488

1 616

1 579

1 562

Stroje a zařízení pro zemědělství

110

137

138

149

168

Stroje a zařízení pro průmysl

7 296

8 175

8 793

9 149

8 287

Zařízení pro dopravu

2 813

3 556

3 948

2 789

2 681

4 Ostatní

355

253

18

36

12

Dovoz celkem

36 967

41 113

43 290

42 184

38 067

Zdroj: MINCETUR

Hlavní dovozní komodity v roce 2015 (mil. USD)

Poř.

Popis

2015 (v mil. USD)

Podíl v %

Růst v %

1.

Chemicko-farmaceutické produkty

4 326

11,4

-6,5

2.

Pohonné hmoty

3 623

9,5

-35,9

3.

Průmyslové stroje

3 536

9,3

-16,5

4.

Nerostné suroviny

3 182

8,4

-8,4

5.

Ostatní průmyslové instalace

2 315

6,1

-4,1

6.

Zemědělské produkty (ne krmiva)

1 882

4,9

-4,0

7.

Krmiva

1 862

4,9

-6,2

8.

Automobily

1 807

4,7

-8,1

9.

Potravinové zboží

1 642

4,3

2,7

10.

Stavební materiály

1 562

4,1

-1,1

11.

Stroje a výzkumná zařízení

1 512

4,0

-4,0

12.

Dopravní prostředky pro železniční dopravu

1 510

4,0

-7,6

13.

Ostatní netrvanlivé spotřební zboží

1 162

3,1

-0,3

14.

Náhradní díly a doplňky dopravních zařízení

1 126

3,0

2,3

15.

Farmaceutické a kosmetické zboží

1 054

2,8

6,3

16.

Domácí spotřebiče

1 000

2,6

-5,3

Zdroj: MINCETUR, SUNAT

V dovozu převládají komodity, které není peruánský průmysl schopný zajistit. Jedná se tradičně o stroje (pro těžbu nerostných surovin a zpracovatelský průmysl), produkty chemicko-farmaceutického průmyslu a pohonné hmoty.

V souladu s tím byly v roce 2015 hlavními dovozními komoditami chemicko-farmaceutické produkty s 11,4 %, pohonné hmoty s 9,5% a průmyslové stroje s 9,3% podílem na celkovém dovozu. Tyto 3 hlavní komodity dohromady představovaly téměř jednu třetinu celkového peruánského dovozu. Důležité místo v peruánském importu zaujímají též automobily, potraviny a stavební materiál.

Dovoz většiny významných importních komodit v roce 2015 meziročně klesl. Dovoz je určován spíše poptávkou v průmyslovém odvětví než poptávkou domácností, což je dáno sociálně-ekonomickou strukturou společnosti a orientací ekonomiky na vývoz.

V prvním čtvrtletí roku 2016 činil celkový dovoz do Peru 8 608 mil. USD, což je meziroční snížení o přibližně -9 %. Došlo k meziročnímu poklesu vývozu spotřebního zboží o -4 %, surovin a paliv pro výrobu a zemědělství o -13 % a kapitálového zboží o -7 %.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Režim volných celních zón upravuje právní norma č. 842 z 30. 8. 1996 a její pozdější úpravy.

Nejvýznamnější průmyslová celní zóna existuje ve městě Tacna na hranicích s Chile, která je řízená zvláštním režimem a samostatnou správou. Tato zóna funguje od roku 2002 s cílem podporovat investice na jihu země. Poskytuje osvobození od daní, včetně daně z příjmů, DPH (IGV), výběrové spotřební daně aj. Na produkty dovážené do zóny ze zahraničí se neuplatňují dovozní cla, platí se pouze speciální tarif. Pokud je však zboží určeno zbytku země, podléhá clům týkajícím se dováženého zboží. Výhody systému osvobození od daní mají být v platnosti až do roku 2032.

Podobný systém funguje ve speciální ekonomické zóně Puno, jejíž výjimky mají platit do roku 2027 kromě výjimky týkající se opět daně z příjmů, která pozbude platnosti na konci roku 2028.

Dále výše uvedená právní úprava založila několik center pro export, zpracování, průmysl, distribuci a služby (tzv. Ceticos). Ty jsou geograficky vymezené, nachází se zejména v oblastech pohraničí a v pralesních regionech. Při vymezených aktivitách (kromě uvedení do oběhu mimo danou zónu) platí do roku 2022 osvobození od cel a daní (v některých případech i delší; např. zóna volného obchodu Loreto do roku 2048 a na severu země v Tumbes do roku 2042).

Využití zóny volného obchodu připadá v úvahu zejména při dovozu zboží a jeho dalším reexportu. Při přesunu zboží ze zóny volného obchodu na místní trh je nutno uhradit všechna cla a poplatky.

V červenci 2014 přijala vláda Národní plán výrobní diverzifikace, jehož cílem je zvýšit HDP na osobu na 30 000 USD (podle parity kupní síly) do roku 2030. Nástrojem má být větší diverzifikace exportu, který by měl zvýšit podíl netradičních komodit (zmíněné sektory jsou například lesnictví, kovoobrábění nebo akvakultura – produkce potravin z moře). Cílem je též snížit podíl neformální ekonomiky (společnosti a pracovníci v ní působící neodvádí daně, neplatí pojištění apod.) prostřednictvím nových zdrojů (mimo tradiční oblast těžby nerostných surovin). Pro dosažení tohoto cíle je však potřebný každoroční růst HDP ve výši více než 7 %, což se z aktuální perspektivy nejeví reálně.

Zdroj: Ministerstvo výroby - materiál

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice podle odvětví v mil. USD

Sektor

2011

2012

2013

 2014

2015

Těžba

5 391,0

5 611,7

5 592,0

5 637,7

5 637,7

Komunikace

3 808,0

3 932,4

4 569,2

4 569,2

4 569,2

Finanční sektor

4 081,8

4 213,5

4 257,3

4 297,9

4 297,9

Průmysl

3 107,6

3 126,3

3 138,4

3 194,4

3 262,3

Energetika

2 513,4

2 616,6

3 064,9

3 217,5

3 217,7

Obchod

794,5

795,8

796,8

800,8

803,0

Ropný průmysl

657,8

679,7

679,7

679,7

679,7

Služby

654,2

658,0

674,2

674,2

674,2

Stavebnictví

329,1

339,2

344,0

376,2

376,3

Doprava

360,2

361,9

366,4

364,5

364,5

Rybolov

163,0

163,0

163,0

163,0

163,0

Turismus

76,6

81,6

83,1

83,1

83,1

Zemědělství

45,2

45,2

45,2

71,0

71,0

Bydlení

32,7

32,7

32,7

32,7

32,7

Lesnictví

1,2

1,2

1,2

1,2

1,2

CELKEM

22 016,3

22 658,7

23 171,4

24 163,1

24 233,5

Zdroj: ProInversión

Povaha peruánské ekonomiky opět předurčuje cíl zahraničních investic – těžba. Díky privatizacím v průběhu 90. let spadají téměř veškeré doly do koncesí, které vlastní zahraniční firmy a vláda se snaží tento trend podpořit lákáním nových investorů. Komplikovaná geografie spojená s nedostatečnou infrastrukturou pak poskytuje zajímavé příležitosti v kategoriích spojů a dopravy. Rostoucí spotřeba elektrické energie a nekvalitní přenosová síť láká investory do sektoru energetiky.

V roce 2015 poklesly soukromé investice v Peru, ovšem už od posledního kvartálu roku 2015 můžeme pozorovat náznaky oživení a pro další období se očekává jejich růst. Vliv na tento vývoj mají především následující chystané velké investiční projekty.

Projekt s velkou náročností na investice je v současné době Gasoducto Sur Peruano neboli Peruánský jižní plynovod. Tento projekt vláda považuje za klíčový z hlediska energetické bezpečnosti země. V březnu 2016 bylo dokončeno 35 % prací.

Druhým velkým projektem je probíhající výstavba 2. linky metra v Limě, která by měla zásadně zlepšit dopravní konektivitu v hlavním městě. Pro české firmy by mohly být zajímavé zejména subdodávky pro tyto projekty. Dalším velkým projektem je plánované rozšíření letiště Jorge Chávez v Limě. Stavba druhé přistávací plochy a nového terminálu by podle očekávání mohla být dokončena v roce 2023. Dále je plánována výstavba dálkové železniční trati z Limy na jih do města Chincha v hodnotě 1,5 mld. USD, čištění odpadních vod v obydleném jezeře Titicaca, oprava železniční tratě Huancayo- Huancavelica a jedná se o studii proveditelnosti pro výstavbu 3. linky metra.

Sektorem ve kterém se chystají další velké investiční projekty je vodohospodářství a odpadové hospodářství. Jedná se především o modernizaci a stavbu nových zařízení ve vodohospodářství a odpadovém hospodářství.

Obecně v harmonogramu investičních projektů dochází k prodlevám a uvedené časové rámce mohou být nedodrženy v důsledku komplikovaného systému kontrol, získávání stavebních povolení apod.

Přímé zahraniční investice podle země původu v mil. USD - 20 největších investorů

Země

2011

2012

2013

2014

2015

Španělsko

4 125,5

4 433,5

4 409,6

4 463,2

4 486,1

Spojené Království

4 298,5

4 314,9

4 314,9

4 336,0

4 336,0

USA

3 204,7

3 214,7

3 236,4

3 193,8

3 193,8

Chile

1 383,7

1 407,7

1 474,9

2 223,8

2 226,3

Nizozemsko

1 532,8

1 532,8

1 532,8

1 532,8

1 532,8

Brazílie

1 142,0

1 147,0

1 149,4

1 188,9

1 188,9

Kolumbie

1 139,7

1 054,2

1 079,1

1 079,1

1 124,1

Kanada

871,0

1 074,1

1 074,1

1 070,3

1 070,3

Panama

935,3

936,4

939,3

947,9

947,9

Lucembursko

272,4

272,4

541,0

543,3

543,3

Mexiko

436,6

455,0

469,7

476,7

476,7

Švýcarsko

464,8

476,8

457,0

487,8

487,8

Singapur

365,5

365,5

365,5

365,5

365,5

Japonsko

234,4

238,4

238,4

238,4

238,4

Francie

220,5

220,5

220,5

220,5

220,5

Bermudy

38,9

76,8

210,8

293,1

293,1

Čína

147,8

208,1

208,1

208,1

208,1

Německo

191,5

191,5

191,5

191,5

191,5

Bahamy

183,1

183,1

183,1

183,1

183,1

Uruguay

160,2

160,2

160,2

160,2

160,2

CELKEM

22 016,3

22 658,7

23 171,4

24 163,1

24 233,5

Zdroj: ProInversión

V roce 2015 byl zaznamenán příliv přímých zahraničních investic (PZI) do Peru v hodnotě 6,8 mld. USD. Naopak portfoliové (krátkodobé) investice na rozdíl od předchozího roku poklesly o -582 mil. USD. Podíl stavu PZI na HDP dosáhl na konci roku 2015 podílu 12,6 % HDP. Na Španělsko, Spojené království a USA připadá celkem 50 % všech PZI a na prvních 10 zemí celkem 85 %. Z hlediska konkrétní adresace je možno uvést, že španělské investice směřují převážně do sektorů spojů a telekomunikací (velkým hráčem v Latinské Americe je především Telefónica), energetiky a financí. Britské investice se zaměřují na těžbu, finance, energetiku, spoje a průmysl, americké pak na průmysl a těžbu, energetiku a finance. Pro informace o českých investicích a dalších obchodních aktivitách v Peru viz kap. 4.

Podpora a ochrana zahraničních investic je zakotvena v zákoně č. 662. Řada investic není řádně registrována (ač by podle zákona měla být). Při hodnocení zahraničních investic v Peru je též třeba mít na zřeteli skutečnost, že řada nadnárodních společností nerealizuje své investice nutně ze sídla mateřské firmy, ale z poboček v zahraničí. Proto vykázané výše investic podle té které země nemusí být přesné.

Podle Indexu ekonomické svobody (Heritage Foundation) se Peru v roce 2016 nachází na 49. místě ve světě a v Latinskoamerickém regionu je na 4. místě (za Chile, Kolumbií a Uruguayí).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Peru se snaží přilákat domácí i zahraniční investice do všech odvětví hospodářství a přijímá proto nezbytná opatření s cílem vytvořit konzistentní investiční politiku k odstraňování překážek pro zahraniční investory. V důsledku toho je Peru považováno za zemi s jedním z nejvíce otevřených investičních režimů na světě.

Peruánská vláda (na smluvním základě) garantuje právní stabilitu zahraničním investorům v oblasti právních předpisů upravujících mj. daně z příjmu a distribuci dividend. Zahraniční investoři s právem získat právní a daňovou stabilitu jsou ti, kteří jsou ochotni investovat do Peru v minimální výši 10 mil. USD v oblasti těžby, nebo 5 mil. USD v jakémkoli jiném ekonomickém odvětví, nebo ti, kteří získají více než 50 % akcií ve společnosti v rámci procesu privatizace.

Peruánské zákony, předpisy a postupy nerozlišují mezi domácími a zahraničními společnostmi. Právní základ pro působení zahraničních investorů v Peru vytváří zákon č. 662 z roku 1991, který doplňuje zákon č. 757 (o růstu soukromých investic) a vládní nařízení č. 162-92-EF. Základem je poskytnutí zahraničním investorům tzv. národní zacházení. Neexistují žádná omezení týkající se repatriace zisků, mezinárodních převodů kapitálu nebo při směně. Zahraniční investice jsou povoleny prakticky ve všech oblastech, není nutné žádat o speciální povolení. Za účelem úhrady zboží nebo pokrytí finančních závazků může být využita cizí měna za předpokladu, že dotyčný subjekt splňuje peruánské daňové zákony.

Podle žebříčku EMBI pro rozvíjející se ekonomiky / Latinskou Ameriku ratingové agentury J.P. Morgan Peru k 27. 5. 2016 získalo hodnocení 2,16 (Latinská Amerika 3,92), což je v regionu nejlepší výsledek. Podle indexu snadnosti podnikání Světové banky Doing Business se Peru umístilo na 50. místě na světě. Tento žebříček hodnotí úroveň překážek, které jsou kladeny podnikání v jednotlivých zemích. Cílem vlády je provádět takové politiky, aby se Peru do roku 2025 dostalo do první desítky.

Peru podepsalo celkem 34 bilaterálních dohod o podpoře a ochraně investic a 17 obchodních dohod (o volném obchodu / ekonomické spolupráci): CAN, MERCOSUR, Chile, Singapur, Kanada, Čína, USA, Thajsko, Jižní Korea, Japonsko, EFTA, Panama, Kostarika, Venezuela, Mexiko, Kuba a EU. Dohoda o volném obchodu s EU vstoupila v platnost 1. 3. 2013. S ČR má uzavřenou bilaterální dohodu o podpoře a ochraně investic od roku 1994. V současnosti probíhají snahy o její renegociaci.

Za účelem kontroly a pomoci zahraničním investorům při investování v Peru byla založena vládní agentura – ProInversión, u které musí být zahraniční investoři zaregistrováni.

Ta je též poradním orgánem pro další v Peru velmi využívané investiční modely, konkrétně Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) a projekty financované z budoucí daňové povinnosti (tzv. Obras por impuesto – často využívané na regionální úrovni).

Mezi investiční pobídky patří:

  • Speciální režim přednostního navrácení daně IGV – za tzv. nevýrobní období při dovozu nebo nákupu zboží v místě
  • Daňová kompenzace daně IGV – navrácení již zaplacené daně
  • Pobídky pro rozvoj zemědělského sektoru – vláda vyhlásila tento sektor za prioritní a stanovila speciální daňové, pracovní a sociální zvýhodnění pro investory
  • Pobídky pro vodohospodářský sektor – vláda rovněž vyhlásila tento sektor za prioritní a stanovila speciální daňové, pracovní a sociální zvýhodnění pro investory
  • Zákon o Amazonii – stanoví speciální pobídky v zájmu rozvoje peruánské Amazonie
  • Volné celní zóny
  • Zajištění volné směnitelnosti zahraničních měn
  • Dohled nad volnou soutěží a ochrana práv duševního vlastnictví (INDECOPI)

Existuje nařízení omezující podíl zahraničních pracovníků ve firmách působících na území Peru (Dekret č. 689, Zákon o zahraničních pracovnících ze 4. 11. 1991). Maximální podíl zahraničních pracovníků nesmí přesáhnout 20 % z celkového počtu a jejich celkový plat nesmí přesáhnout 30 % ze sumy všech platů. Firmy mohou zažádat o výjimku z tohoto nařízení a to v následujících případech:

  • pokud se jedná o specializovanou pozici;
  • pokud se jedná o vedoucí pozici v novém investičním projektu nebo během restrukturalizace firmy;
  • pokud se jedná o učitele (včetně výuky cizích jazyků na jazykových školách) a
  • pokud se jedná o firmy, které mají uzavřené smlouvy s veřejným sektorem (státní firmy, instituce atd.).

Toto omezení se dále netýká pracovníků, kterým bylo vydáno imigrační vízum, a pracovníků, jejichž příbuzní (sourozenci, rodiče či manžel/manželka) jsou peruánské národnosti.

Podíl zahraničních pracovníků je třeba doložit na Autoridad Administrativa del Trabajo, která spadá pod Ministerstvo práce a podpory zaměstnanosti. Porušení těchto pravidel je pokutováno. Zároveň je nutné, aby podnikatelský subjekt byl u výše zmíněného ministerstva registrován.  

Dalším omezeními je zákaz podnikání v oblasti pozemní a vzdušné přepravy a oblasti osobní ochrany. Tyto aktivity vyžadují většinového peruánského vlastníka.

Dále podle ústavy nesmí vlastnit pozemek vzdálený méně než 50 km od státních hranic, vlastnit přírodní zdroje (doly, lesy, vodní plochy aj.).

Pro jakoukoli podnikatelskou činnost je potřeba mít business vízum nebo povolení pro např. podpis smlouvy (povolení uděluje Nacional Superintendencia de Migración).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: