Peru: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

27. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)
Obsah neuveden

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Distribuční a prodejní kanály

Při obchodních aktivitách je třeba soustředit pozornost zejména na hlavní město Limu, kde se koncentruje velká část průmyslu (až 70 %) a také spotřebitelů (30 %). Dalšími velkými obchodními centry jsou Arequipa a Trujillo.

Využívání místních zástupců je běžné a hojně rozšířené. Většina z nich se koncentruje v hlavním městě Lima.

Peruánský trh je silně konkurenční a je dlouhodobě obsazen všemi hlavními světovými dodavateli všech druhů zboží a služeb. Proto je velmi důležité mít permanentního zástupce či kancelář, jež by pružně reagovala na potřeby trhu. Obchod na dálku je velmi obtížný.

V některých případech místní distribuční firmy rozlišují, zda je jim nabízen zahraniční výrobek výrobcem nebo peruánským zástupcem a podle toho postupují v nákupu - u zahraničního výrobce pak nakupují přímo na svůj sklad, v případě zástupce jej nutí dávat zboží do konsignace. Rozhodně je vhodné se před jednáním s případným obchodním partnerem poradit, zda je pro firmu výhodnější prodávat přímo nebo přes zástupce. Obecně však platí, že místní zástupce je předpokladem úspěchu.

Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Peru má relativně liberální ekonomiku a otevírání se světu je jednou z vládních priorit. V tomto ohledu je upravena i legislativa umožňující zaměstnávání cizinců a místních sil zahraničními subjekty působícími v zemi.

V případě cizinců nesmí jejich podíl na celkovém počtu zaměstnanců přesáhnout 20 % a na celkovém objemu mzdových prostředků 30 % (jinými slovy na každého zahraničního pracovníka musí společnost zaměstnávat minimálně 4 Peruánce).

Místní legislativa je v jiných ohledech nediskriminující, ale administrativní záležitosti jsou bez znalosti místní legislativy či bez pomoci místního právního zástupce nebo poradenské firmy velmi dlouhodobé a obtížné. Rozhodně lze při pronikání na peruánský trh doporučit kontakt s některou z poradenských a konzultačních kanceláří, které za úplatu pomohou s právními aspekty zřízení zastoupení, byť by se mělo jednat jen o zastupitelskou smlouvu. Naprosto nezbytné jsou pak konzultace v pracovně-právních a daňových otázkách - potřebné informace je samozřejmě možno získat i od státních institucí, nicméně nikoli ve vyčerpávající formě a zpravidla po déle trvajícím hledání úředníka, který by nejenže znal všechny potřebné předpisy, ale byl i ochoten je sdělit. Určitá investice na začátku působení se vrátí jak v podobě ušetřeného času, tak zejména v podobě právní čistoty a dodržování místních norem po celou dobu existence firmy.

Pracovní vztahy, týkající se zahraničních občanů, cestujících do Peru za účelem poskytování služeb pro domácí společnosti, se řídí pracovními smlouvami pro zahraniční pracovníky. Tito pracovníci mají právo na stejné podmínky, poskytované všem zaměstnancům v soukromém sektoru, a podléhají rovněž uplatňování stejné výše daní a příspěvků, pokud jsou tzv. rezidenti. O daňovém zatížení cizinců více v sekci zabývající se daněmi (1.7.).

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání občanů ČR podléhá vnitřním předpisům – tzn. nutnost získat pracovní povolení a zejména povolení k pobytu za účelem zaměstnání (pracovní vízum). Vyřizování těchto formalit není jednoduché, vyžaduje velkou trpělivost a zejména jistý časový předstih (blíže viz. kap. 6.1.).

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

V Peru existuje síť soukromých a státních zdravotnických zařízení. Soukromá zařízení jsou na podstatně vyšší úrovni. Praxe v případě ambulantního ošetření či hospitalizace je u obou typů zdravotnických institucí obdobná. Pacient musí vyšetření zaplatit v hotovosti či kreditní kartou (ve většině případů je požadována úhrada vyšetření předem) s tím, že proplacení nákladů si pacient se zdravotní pojišťovnou zařizuje následně na základě účtu vystaveného peruánským zdravotnickým zařízením. Obecně platí, že každý cestovatel by měl mít pro pobyt v Peru sjednáno zdravotní pojištění a v případě využití místního zdravotnického zařízení kontaktovat svou pojišťovnu.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

U každé formy podnikání existuje celý okruh formality, které musí být splněny ze strany zahraničních firem, jež si přejí založit v Peru nový podnik nebo svoji pobočku. Jedná se o:

1) Registro Unico de Contribuyentes (RUC) – daňové identifikační číslo

Příslušnou institucí pro tento účel je SUNAT (Národní úřad pro dohled nad daňovým hospodářstvím). Ten též plní funkci registrace daňových poplatníků a vydává jim osvědčení, které potvrzuje, že tito byli zaregistrováni v Jednotném registru daňových poplatníků (RUC).

Pro získání tohoto dokladu je třeba předložit následující doklady:

  • zakládací smlouvu společnosti nebo pobočky. Tato smlouva musí být předtím zaregistrována u notáře
  • výměr vydaný SUNATem

Pozn.: Číslo RUC firmy lze též dohledat on line.

2) Registrace zahraničních investic

Zahraniční investice určené pro jeden konkrétní podnik, které jsou podloženy smlouvou uzavřenou s určitým peruánským partnerem nebo asociací či jakýmkoliv jiným právním subjektem, musí být zaregistrovány u Agentury na podporu soukromých investic (Agencia de Promoción de la Inversión Privada - ProInversión). Za tímto účelem je třeba předložit žádost doplněnou níže uvedenými dokumenty, a to podle typu příslušné investice.

a) Vklad finančních prostředků ve volně směnitelných měnách

  • V případech zakládání podniků nebo smluv o přidružení či jiných typů smluv o investicích realizovaných na území Peru se předkládá kopie dokumentu nebo dokumentů, které osvědčují převod investic prostřednictvím Národního finančního systému. V těchto dokladech musí být uvedeno jméno osoby nebo firmy realizující danou investici, jakožto zahraničního investora, který otevřel účet na jméno podniku-příjemce investice v zahraniční bance nebo u finanční instituce.
  • Jsou-li investice určeny na kmenový kapitál podniku, je možné je převést na jméno autorizovaného zástupce nebo zmocněnce investora. Taková možnost však musí být řádně certifikována.

b) Vklad formou kapitalizace soukromých závazků v zahraničí

  • Musí být prokázána existence splatného platebního závazku, a to prostřednictvím předložené kopie příslušných účetních dokladů.

c) Vklad formou hmotného či nehmotného majetku včetně případu smluv o sdružení či podobných právních dokumentů

  • Předkládá se kopie splatné obchodní faktury a dovozní pojistky, kterou vystavila příslušná celní správa (SUNAT)

d) Vklad formou nehmotného technologického know-how

  • Předkládá se kopie certifikátu o registraci značky, patentu či jiného prvku průmyslového vlastnictví, kterou vydal Národní institut pro ochranu konkurenčního prostředí a ochranu duševního vlastnictví (Instituto Nacional de Defensa de la Competencia y Protección a la Propiedad Intelectual - INDECOPI), ve kterém se osvědčuje platný nárok investora na registrovaný prvek, dále se předkládá kopie dokladů vydaných správní radou nebo valnou hromadou akcionářů, kde se potvrzuje příslušná hodnota tohoto vkladu. V případě sdružení či podobných forem se předkládá kopie příslušného kontraktu.

e) Vklad formou financí v národní měně s právem na jejich převod na základě generovaného zisku, dividend či jiných typů splatných položek

  • Předkládají se kopie příslušných účetních dokladů, z nichž vyplývá disponibilita zdrojů s právem na jejich převod. Kromě toho se v případě výplat platů funkcionářů vedení firem předkládá kopie Rozhodnutí (obchodního) rejstříku o kontraktu, na jehož základě je tato výplata prováděna.

Dále se ve všech případech předkládají:

  • kopie o zápisu stanov nového podniku nebo pobočky do veřejného rejstříku
  • kopie účetní rozvahy
  • v případě podniku typu joint venture se navíc předkládá kopie příslušného kontraktu

3) Licence místního zastupitelstva

O tuto licenci, která umožňuje komerční činnost firmy, se žádá u příslušného místního zastupitelstva, v jehož obvodu se nachází sídlo společnosti.

Zdroj: Státní investiční agentura Proinversión - sekce k formalitám

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Investoři a/nebo cizí podniky se musí rozhodnout, budou-li provozovat podnik založený dle společenské smlouvy nebo pobočku. Zakládání smíšených podniků je dáno Usnesením vlády č. 662. U většiny společných podniků se procento základního kapitálu pohybuje na straně zahraničního účastníka mezi 50 - 80 %.

Jakoukoliv formu společnosti je třeba zaregistrovat ve veřejném rejstříku (Registros Públicos – SUNARP), přihlásit na daňovém úřadu a získat IČO (RUC – Registro Único de Contribuyentes). Menší firmy si musí nechat předtisknout formulář faktur v tiskárně, která má příslušnou akreditaci. Firmu je nutno zaregistrovat také na místním samosprávném úřadu (Municipalidad), bez této registrace nelze zahájit činnost a opomenutí vede k vysokým pokutám. Založení společnosti teoreticky trvá 15 dní, ovšem kvůli nutným dokumentům a může celý proces trvat v průměru 26 dní i déle.

Peruánské zákony rozlišují několik různých právních forem podniků, mezi něž patří akciová společnost (sociedad anónima – S.A.), uzavřená akciová společnost (sociedad anónima cerrada – S.A.C.), obchodní společnost s ručením omezeným (sociedad comercial de responsabilidad limitada – S.C.R.L.), individuální podnik s ručením omezeným (empresa individual de responsabilidad limitada – E.I.R.L.), družstevní podnik (sociedad colectiva – S.C.), občanská společnost s ručením omezeným (Sociedad civil de responsabilidad limitada – S. Civil de R.L.), komanditní společnost (sociedad en comandita por acciones – S.C.A.), sdružení (asociación en participación) a pobočka (sucursal). Z výše uváděných forem jsou nejčastější akciové společnosti a pobočky zahraničních firem, a to kvůli výhodám, které tyto formy společností nabízejí.

Akciová společnost

Kmenový kapitál akciové společnosti představují akcie s uvedenou jmenovitou hodnotou. Je tvořen vklady společníků, kteří osobně neručí za závazky společnosti. Prostředky v domácí nebo cizí měně pro počáteční kapitálový vklad musí být uloženy v místní bance. Neexistuje požadavek na minimální výši kmenového kapitálu, ale finanční instituce obecně vyžadují minimální počáteční vklad ve výši 1 000 PEN (cca 300 USD). Počet akcionářů nesmí být menší než 2 fyzické nebo právnické osoby, rezidentní či nerezidentní v Peru. Generální ředitel nově zakládané společnosti musí mít trvalý pobyt v Peru. Může to být cizinec, ale musí vlastnit tzv. cizinecký průkaz (carnet de extranjería).

Vlastnosti:

  • Označení: musí obsahovat označení „Sociedad Anónima“ nebo zkratku „S.A.“.
  • Omezené ručení: ručení akcionáře je omezeno na nominální hodnotu akcií, které vlastní.
  • Orgány: valná hromada akcionářů, představenstvo a generální ředitel.
  • Převod akcií: neomezen
  • kontinuita: smrt, nemoc, bankrot, a/nebo odchod do důchodu nebo odstoupení akcionáře nezpůsobuje zánik společnosti.

Uzavřená akciová společnost

Uzavřená akciová společnost se podobá společnosti s ručením omezeným a musí mít minimálně 2 a maximálně 20 společníků. Akcie nemohou být registrovány ve veřejném registru na burze.

Vlastnosti:

  • Označení: musí obsahovat „Sociedad Anónima Cerrada“ nebo zkratku „S.A.C.“.
  • Omezené ručení: ručení akcionáře je omezeno na nominální hodnotu akcií, které vlastní.
  • Orgány: valná hromada akcionářů (která se může konat bez fyzické přítomnosti akcionářů) a generální ředitel. Představenstvo jako orgán je nepovinné.
  • Převod akcií: Stávající akcionáři mají předkupní právo v případě, že akcie jsou převáděny na třetí osoby. Toto právo může být ve stanovách odstraněno.

Otevřená akciová společnost

Jsou určeny pro společnosti s velkým počtem akcionářů (více než 750), dále společnosti, kde proběhla prvotní veřejná nabídka akcií; společnosti, jejichž závazky mohou být převedeny na akcie, nebo ty u nichž více než 35 % kapitálu patří 175 nebo více akcionářům. Musí být registrována ve veřejném registru na burze.

Vlastnosti:

  • Označení: musí obsahovat označení „Sociedad Anónima Abierta“ nebo zkratku „S.A.A.“.
  • Omezené ručení: ručení akcionáře je omezeno na nominální hodnotu akcií, které vlastní.
  • Orgány: valná hromada akcionářů, představenstvo a generální ředitel.
  • Dozor: veřejně držené společnosti jsou pod dohledem komise burzy cenných papírů (SMV).
  • Převod akcií: volnost při převodu akcií. Nejsou povolena žádná omezení.

Obchodní společnost s ručením omezeným

Společnosti s ručením omezeným mohou být založeny s počtem min. 2 a max. 20 partnerů. Tento typ společnosti nevydává akcie. Postupy při zřizování jsou stejné jako u všech ostatních společností. Její základní kapitál je rozdělen do obchodních podílů, které jsou kumulativní a nedělitelné.

Vlastnosti:

  • Omezené ručení: společníci nejsou osobně odpovědni za firemní závazky.
  • Orgány: schůze společníků a generální ředitel.
  • Převod obchodních podílů: převod obchodních podílů na třetí osoby podléhá schválení ze strany stávajících partnerů (předkupní právo je povinné) a musí být registrován ve veřejném registru.
  • kontinuita: smrt, nemoc, bankrot a/nebo odchod do důchodu nebo odstoupení kteréhokoliv ze společníků nezpůsobí zánik právnické osoby.

Pobočka

Cizí společnosti mohou v Peru volně zakládat své pobočky. Je třeba, aby je zaregistrovaly v místně příslušném obchodním rejstříku v Peru. Pro splnění příslušných formálních požadavků musí zápis obsahovat adresu pobočky v Peru, jmenování a oprávnění právního zástupce pobočky, předmět činnosti s uvedením činností a prostředků, které přitom bude používat, a odpovídající smlouvu nebo instrument, kterým pobočku řídí mateřská firma ve své zemi. Dále musí být přiloženo legalizované osvědčení (peruánský konzulát v dané zemi) oprávněného orgánu, kde se osvědčuje existence a platnost společnosti, a dále dokument, kde je uvedeno oprávnění zakládat pobočky v cizích zemích a souhlas společnosti se založením pobočky v Peru. Příslušná smlouva o založení pobočky musí být legalizována peruánským konzulátem v dané zemi a též certifikována MZV Peru.

Právní zástupce jmenovaný pro pobočku v Peru by měl disponovat dostatečnými pravomocemi, aby mohl vyřešit jakýkoliv problém související s činností společnosti, aby mohl společnost zavazovat, přenášet na ni právní odpovědnost a odpovídat na dotazy týkající se činností společnosti. V souladu se zákonem o obchodních korporacích (LGS – Ley General de Sociedades) může pobočka zahraničních firem v Peru získat kteroukoliv právní formu, stanovenou zákonem.

Společné podniky

Společné podniky, resp. sdružení podniků fungují na bázi smluv podepsaných mezi jednotlivými stranami. V tomto případě se nevyžaduje zápis do obchodního rejstříku. Nejsou tedy právnickými osobami.

Zdroje poskytnuté na základě příslušných smluv (Asociación en Participación, Consorcio, Joint Venture) se považují za přímé zahraniční investice, jestliže směřují formou spoluúčasti do výrobních kapacit, aniž by se muselo jednat o vklad kapitálu. Odpovídá to běžným obchodním operacím, které jsou realizovány na základě smluv, pomocí nichž investor dodává statky nebo služby podniku-příjemci a za to je investorovi umožněna účast na fyzické produkci, ať už se tak děje formou podílu na prodeji nebo čistém zisku příslušného podniku.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Reklama sehrává v „obchodním“ životě místních subjektů významnou roli. Je přítomná na každém kroku a je citlivě vnímána ze strany spotřebitelů. Je neodmyslitelnou součástí obchodní kultury a je významným nástrojem marketingu a propagace zboží a služeb. Bez reklamy si peruánský spotřebitel výrobek nekoupí - protože jej prostě nezná. České výrobky jsou na místním trhu stále exotické (nejen proto, že mnozí Peruánci netuší, kde se Česká republika na mapě nalézá) a místní nemají k neznámému produktu důvěru. Dokud prodejce nepřesvědčí zákazníka o kvalitách, servisu a (dobré) ceně, produkt si nekoupí, i kdyby byl sebelepší. Nutno počítat s tím, že reklamní a propagační materiály musí být ve španělské verzi, anglická či jiná jazyková mutace je nevyhovující.

Z výše uvedeného vyplývá:

  • nejlepší reklamou při prosazování prodeje přes řetězce či distribuční sítě je fyzická prezentace výrobku (pokud je to technicky možné) s využitím veletrhů, specializovaných seminářů apod. V žádném případě však českou firmu nebo jejího zástupce dodávajícího řetězcům nemine podílení se na reklamě v rámci akcí distributora;
  • osobní prezentace zástupcem výrobce/autorizovaného prodejce je nejúčinnější podporou prodeje. V této souvislosti budiž řečeno, že peruánský partner se staví k realizované obchodní operaci daleko pozitivněji, jestliže partnera osobně zná. Za zbytečné mrhání finančními prostředky lze považovat prezentaci prostřednictvím pošty, pokusy o prodej na dálku apod.;
  • účinná je televizní reklama, billboardy, denní tisk, magazíny, časopisy specializované či všeobecné.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika ochrany duševního vlastnictví v Peru se v posledních letech zlepšila, nicméně nedosahuje uspokojivé úrovně a požadovaných standardů. Hlavní problémy se vyskytují s pirátstvím v oblasti autorských práv hudby, filmové produkce a softwaru.

Nehledě na legislativní snahy v této oblasti se nedaří přinutit soudy k aplikaci přísnějších trestů při porušování zákona na ochranu duševního vlastnictví. V roce 2004 byly tresty za porušování zmíněného zákona zvýšeny až na 4 roky odnětí svobody, bylo jmenováno 6 speciálních státních zástupců zabývajících se otázkami porušování duševního vlastnictví. Celkem 5 soudů se specializuje na problematiku ochrany duševního vlastnictví. K zajištění ochrany duševního vlastnictví se doporučuje kontaktovat specializovanou právní kancelář. Ochranu duševního vlastnictví zajišťuje Úřad pro ochranu soutěže a duševního vlastnictví (Instituto Nacional de Defensa de la Competencia y de la Protección de la Propiedad Intelectual – INDECOPI), založený v roce 1992. Právní rámec ochrany duševního vlastnictví zajišťuje zákon č. 822 z roku 1996 a Rozhodnutí č. 344, č. 486 a 351 Dohody z Cartageny (založení Andského společenství) o ochraně patentů, obchodních značek a obchodních označení. Peru je členem WTO a Mezinárodní organizace pro ochranu duševního vlastnictví (WIPO), je signatářem Pařížské konvence o průmyslovém vlastnictví z roku 1884 a dalších konvencí v této oblasti. V roce 1994 Peru ratifikovalo dohodu WTO o obchodních aspektech duševního vlastnictví (Dohoda TRIPS). Peru je také aktivním členem Lisabonské dohody o ochraně označení původu a jejich mezinárodního zápisu.

Obchodní značky

Zákon o duševním vlastnictví stanoví podmínky pro registraci obchodních značek zboží a služeb a také pro označení původu. Dohledem nad obchodními značkami je pověřen úřad INDECOPI. Žádost o registraci obchodní značky musí obsahovat jméno žadatele, popis obchodní značky, označení zboží a typu, adresu firmy a podpis žadatele. Po schválení žádosti je rozhodnutí publikováno ve sbírce zákonů (Diario Oficial). Pokud není vznesena žádná námitka, je vystaveno příslušné potvrzení o obchodní značce, které má platnost 10 let s možností obnovení na stejné období. Celý proces trvá přibližně 6 měsíců, pokud je vznešena námitka může trvat přibližně rok a půl.  Zahraniční značky musí plnit stejná pravidla jako národní značky.

Obchodní označení

Registraci obchodních označení provádí INDECOPI a registrace má platnost 10 let s možností neomezeného obnovování na stejné období.

Patenty

Žádosti o registraci patentů jsou podávány u INDECOPI. Po schválení žádosti je žádost o patent publikována ve sbírce zákonů (Diario Oficial). Pokud do 30 dnů od publikace není vznesena žádná námitka, procedura pokračuje, zejména je provedena technická zkouška (nutné jsou samostatné žádosti). Celý proces trvá přibližně 4 roky. Pokud je vznesena námitka, bude celý proces trvat 5 až 6 let. Délka ochrany je v případě vynálezu 20 let a v případě užitného vzoru 10 let. Výsledný patent zajišťuje ochranu pouze na území Peru.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Na veřejné zakázky jsou ze zákona vypisována výběrová řízení. Oznámení o vypsaném výběrovém řízení včetně základních podmínek vychází ve vládním periodiku El Peruano a největším deníku El Comercio, zpravidla v neděli. Přehled výběrových řízení je přístupný na internetu (Organismo Supervisor de las Contrataciones del Estado - OSCE) na Sistema Electrónico de Contrataciones del Estado. Pro účast ve výběrovém řízení pro státní sektor musí být firma registrována v RNP - Registro Nacional de Proveedores del Estado. Existují čtyři skupiny aktivit, pro které je nutná registrace.

  • Registr dodavatelů zboží - Registro de Proveedores de Bienes.
  • Registr dodavatelů služeb - Registro de Proveedores de Servicios.
  • Registr konzultantů staveb - Registro de Consultores de Obras
  • Registr stavebních firem - Registro de Ejecutores de Obras

Existuje také „černá listina hříšníků“, kterým je z různých důvodů (nejčastěji podvody při veřejných soutěžích, neplnění vyhraných soutěží apod.) buď momentálně nebo provždy zakázáno se jakýchkoli veřejných soutěží účastnit:

Registr zakázaných dodavatelů státu - Registro de Inhabilitados para Contratar con el Estado

Výběrového řízení se může zúčastnit i konsorcium. Všichni členové konsorcia však musí být zaregistrováni v příslušném registru. Zahraniční firma může být v tomto registru zaregistrována, znamená to však dodat veškeré dokumenty, včetně referenčních akcí (ať vyprojektovaných nebo zrealizovaných) ve španělském jazyce. Tyto dokumenty nemusí být ověřeny notářem (v případě cizích firem peruánskou ambasádou v příslušné zemi). Stačí čestné prohlášení firmy o pravdivosti předložených údajů. Registrace platí na jeden rok. Aby se firma mohla zapsat do třetí nebo čtvrté skupiny, musí mít zaměstnané nebo nakontrahované odborníky z oboru, ve kterém se registruje.

Při přihlášení do výběrového řízení se platí poplatek, který se musí platit na místě. Vzhledem k velkým vzdálenostem v Peru to zvýhodňuje lokální firmy.

Je evidentní, že zájem o veřejné zakázky je mezi dodavateli obrovský a snahy o jejich získání jsou enormní, protože vláda se snaží být dobrým dlužníkem vůči mezinárodním organizacím a snaží se plnit podmínky jí vypsaných tendrů. Bohužel při vypisování veřejných soutěží vláda často zvýhodňuje domácí firmy. Tato praxe vedla v minulosti k protestům ze strany Evropské unie. Až dosud se však nic zásadního nezměnilo.

Na konci roku 2015 byly provedeny v režimu veřejných zakázek úpravy, které mají za cíl snížit množství formalit, které bezdůvodně omezovaly konkurenci. Tento nový zákon týkající se veřejných zakázek je v platnosti od 9. 1. 2016. Hlavními principy nového zákona jsou rovnoprávné zacházení, transparentnost, maximální zveřejňování, efektivita, soutěž mezi více firmami, prosazování progresivních technologií a udržitelnost.

Mezi změny zavedené tímto zákonem patří například to, že se zahraniční dodavatelé mohou zapsat ze své země původu do Národního Registru (Registro Nacional de proveedores). Důležité je posílení aspektu plánování. Všechny státní instituce i orgány regionální a místní správy budou muset sestavovat roční plán nákupů.

Každá organizace by podle nové úpravy měla disponovat orgánem, který bude mít za úkol uzavírání a administrativu smluv, dohled a zajišťování zdrojů. Tento orgán by mohl udělovat pokuty, řídit platební procesy a vykonávat další administrativní úkony.

Podnik může být kromě veřejné soutěže vybrán za určitých podmínek též zjednodušeným oceněním, volbou jednotlivých konzultantů, porovnáním cen, elektronickou reverzní aukcí, přímým náborem a dalšími výběrovými procesy v souladu s nařízením (mj. v závislosti na částce).

Tento zákon je poměrně kontroverzní a v současné době se objevují diskuze o jeho změně či úplném zrušení. Není vyloučeno, že nová vláda schválí novou (odlišnou) právní úpravu veřejných zakázek.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

V zemi existuje systém nezávislých soudů, k nimž se mohou obrátit účastníci jakéhokoliv sporu, tedy i mezi obchodními partnery. Rovněž existuje apelační systém až po Nejvyšší soud. Je však třeba počítat s ohromnou byrokracií a nezbytnou pomocí místního právního zástupce. Limská obchodní komora zahájila v roce 1998 činnost arbitráže, která je pro všechny účastníky levnější a rychlejší a i když její výsledky nejsou právně závazné, členové obchodní komory se při svém vstupu do této organizace zavazují arbitrážní řešení respektovat. Je tedy vhodné vybírat si obchodní partnery, kteří díky svému členství v komoře respektují arbitráž, nebo zakotvit arbitráž do kontraktu.

Problémy a rizika místního trhu

Místní trh je vysoce konkurenční; sféry vlivu velkých společností z USA, Číny, Japonska, EU a států Jižní Ameriky jsou z větší části rozděleny. Uplatnit se mohou jen moderní, efektivní a výkonné výrobky a služby, které jsou levnější než produkty konkurence. Jednou z podmínek úspěšnosti je osobní přítomnost v teritoriu. Přinejmenším v první fázi by měl zástupce české firmy do Peru přijet, vidět trh, co nabízí konkurence, navázat osobní kontakty a potom zkusit něco prodat. Obchody na dálku bez osobní znalosti místních podmínek se většinou nedaří. Představa, že si někdo v Peru koupí výrobek podle prospektu ze země vzdálené 12 tisíc km, je nereálná. Jít touto cestou nedoporučujeme.

Klíčovou roli sehrává osoba místního zástupce, který realizuje obchod v době nepřítomnosti mandanta a je v teritoriu permanentně přítomen. Na jeho kontaktech s místními subjekty závisí největší úspěch či neúspěch daného výrobku. Jako jeden z velkých problémů se jeví, jak zajistit následné inkaso. Místní odběratel je schopen najít celou řadu jednoznačných argumentů, proč nemohl dostát svým platebním závazkům. V této souvislosti je třeba hledat takové platební instrumenty, které jsou pro dodavatele bezpečné (L/C apod.). Obchodní operace navíc ztěžuje i byrokracie a nízká funkčnost státních struktur (ministerstva, celnice, komory, soudy) a také korupce.

Předpokladem úspěšnosti je zajištění financování obchodu. V mnoha případech požadují peruánští zákazníci odklady plateb a úvěry, jinak výrazně klesá jejich zájem na realizaci obchodu.

Důležitá poznámka na závěr: znalost angličtiny je v zemi povšechně na nízké úrovni. V tomto kontextu vystupuje do popředí nezastupitelná role místního zástupce, který se v daném prostředí dohodne bez potíží, či znalost španělštiny našich reprezentantů. Tedy i prospektový materiál, pokud má dát kupujícímu nějakou informaci, by měl být jednoznačně ve španělštině.

V poslední studii Světového ekonomického fóra o pořadí zemí podle konkurenceschopnosti pro rok 2015 obsadilo Peru 69. příčku ze sledovaných 140 zemí (v roce 2014 65. Příčka; v latinskoamerickém regionu zaostává za Chile, Kostarikou, Panamou, Kolumbií a Mexikem). K nejproblematičtějším faktorům brzdícím rozvoj obchodu v Peru patří zejména rozsáhlá byrokracie, korupce, restriktivní pracovní regulace, nedostatečná infrastruktura, nedostatečně kvalifikovaná odborná síla atd.

Obvyklé platební podmínky, platební morálka

  • O platební morálce obecně platí, že v případě zahraničních společností či velkých obchodních řetězců je ve srovnání s místním prostředím výrazně lepší. Nicméně i tito partneři mají své specifické podmínky, v nichž se odráží jejich výlučnost. Kupříkladu největší maloobchodní řetězec Wong, jenž provozuje supermarkety stejného jména a hypermarkety Metro, zpravidla platí s odkladem 30 - 90 dní, totéž platí i pro další maloobchodní řetězce.
  • V zásadě je u prvních obchodů přijímána snaha o rozložení rizik (platby předem, akreditivy atd.). Kvalitní zajištění je však důležité i pro jakékoli další kontrakty.
  • Neexistují žádná omezení pro zajištění úhrad za dovážené zboží či volného nákupu deviz dovozcem. Protiúhrady plateb v místní měně jsou poukazovány do zahraničí v rámci běžných termínů bankovní administrativy. Obdobná situace je při otevírání akreditivů, mění se pouze jejich cena v závislosti na momentální hospodářské situaci.
  • V obchodním platebním styku se v současné době využívá všech běžných platebních nástrojů používaných v zahraničním obchodě. Jsou to především různé formy akreditivů. U menších obchodů se používají i platby šekem. Běžná je i platba proti předložení dokumentů. Volba způsobu platby plně odvisí od úrovně styků resp. důvěry mezi obchodními partnery a státním orgánům nepřísluší se do ní vměšovat.
  • Platební morálka místních subjektů většinou není nijak vysoká a celkově odpovídá všeobecné fiskální a platební disciplíně. Tento fakt je třeba vždy mít na paměti při stanovování platebního nástroje. Doporučit lze tedy jen takové instrumenty, které českému dodavateli/odběrateli zajistí, že při eventuálních problémech, do nichž se místní subjekt může svojí vinou nebo bez vlastního přičinění dostat, nepřijde česká firma o své finanční prostředky. Dobytnost finančních prostředků je v místním systému obtížná. Doporučuje se využít pojišťovacích služeb (např. EGAP) proti všem krátkodobým i dlouhodobým komerčním rizikům.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti

Peruánci jsou velmi komunikativní a není problém s nimi navázat kontakt. Obchodní partneři téměř vždy upřednostňují nedokonalou španělštinu před bezvadnou angličtinou.

V praktické rovině je nutno vždy počítat s liknavostí Peruánců v otázce časové dochvilnosti. Zpoždění obchodních partnerů, pokud se týče smluveného času schůzky, není považováno za neslušnost a toleruje se. Pochopitelně na důležité schůzky s vysokými představiteli státní správy či reprezentanty velkých firem se doporučuje - vzhledem k jejich časové zaneprázdněnosti a nutnosti plánování schůzek ve značném předstihu - dostavit se včas.

Nedá se říci, že by peruánští obchodní partneři vynikali striktním dodržováním přijatých závazků, spíše je třeba počítat s liknavějším přístupem. Urgence jsou v tomto ohledu běžnou praxí. Potrpí si na dobré zacházení, ocení pozvání na pracovní oběd nebo večeři. Schůzky je třeba dojednávat v předstihu a běžným zvykem je jejich potvrzování zhruba den před sjednaným datem.

Pokud se týče bezpečnostních poměrů, dříve bylo Peru považováno za jednu z nejnebezpečnějších zemí na americkém kontinentu (Světlá stezka, terorismus atd.). V posledních letech se bezpečnostní situace zlepšila, je však nutné dodržovat jisté zásady. Hlavními bezpečnostními zásadami je necestovat v noci, po setmění vycházet jen ve čtvrtích se zvýšenou bezpečností, nenosit u sebe příliš velkou hotovost, zavazadla ponechávat na bezpečném místě a dát přednost jednoduchému a neokázalému oblečení.

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

V Peru se slaví následující státní/církevní svátky:

  • 1. ledna: Nový rok
  • březen-duben: Zelený čtvrtek (Velikonoce)
  • březen-duben: Velký pátek (Velikonoce)
  • 1. května: Svátek práce
  • 29. června: Sv. Petra a Pavla
  • 28. a 29. července: Svátky nezávislosti
  • 30. srpna: Santa Rosa de Lima
  • 8. října: Výročí bitvy u Angamos
  • 1. listopadu: Všech svatých
  • 8. prosince: Neposkvrněného početí
  • 25. prosince: Boží hod vánoční

Prodejní a pracovní doba

Pracovní doba státních institucí je od 9 do 17 hod., banky jsou otevřeny pondělí až pátek od 09,00 hod. do 18,00 hod., v sobotu 09,00 - 12,30 hod. s výjimkou výše uvedených svátků. Některé pobočky umístěné v prostorách obchodních řetězců pracují každý den v týdnu od 09,00 do 21,00 (např. Interbank v prostorách supermarketů Wong či Metro či některé jeho pobočky). Síť obchodních domů, supermarketů a hypermarketů (Vivanda, Plaza Vea, Wong, Metro, Saga Falabella, Ripley, Sodimac, Ace Home Center) má provozní dobu od 09,00 do 22,00 hod., většinou denně včetně svátků a nedělí. Ostatní obchody mají individuální otevírací dobu, zpravidla otevírají později mezi 09,00 a 11,00 hod. a zavírají kolem 20,00 – 21,00 hod.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Cesta do teritoria

Ke vstupu na území Peru je potřebný cestovní doklad - cestovní pas s platností nejméně 6 měsíců.

Při turistických cestách do Peru není vyžadováno vízum. Délka povoleného bezvízového pobytu je 180 dnů (6 měsíců). Nicméně konkrétní délku pobytu stanoví vždy při vstupu na hraničním přechodu imigrační úředník, který může požadovat předložení dokladů potvrzujících zajištění plánovaného pobytu v Peru a návratu ze země (zpáteční letenka, finanční zajištění, rezervace ubytování atd.). Neexistuje omezení pro počet vstupů. Bezvízový pobyt nelze prodloužit.

V případě cest do Peru za jiným než turistickým účelem platí pro občany ČR povinnost obstarat si vízum na velvyslanectví Peru v ČR. Délka pobytu na vízum je maximálně 90 dnů. Vízum lze prodloužit na migračním úřadě v Peru. Pokud se jedná o pobyt za účelem obchodu, studia, stáže, práce atd., měl by s vyřízením pobytu delším než 90 dnů pomoci zvoucí peruánský subjekt. V daném případě lze také využít možnost přicestovat v rámci bezvízového turistického pobytu a požádat o změnu migračního statutu. Migrační statut lze měnit během pobytu v Peru na migračním úřadě po předložení příslušných dokumentů potvrzujících důvod změny. Proces změny migračního statusu je velmi dlouhý i finančně náročný. Všechny předkládané dokumenty (např. výpis bankovní účtu) je třeba mít přeloženy do španělštiny a překlad musí být notářsky ověřen.  

Nadále zůstává v platnosti bilaterální dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů ČR a diplomatických a zvláštních pasů Peru z roku 1994. Povolený bezvízový pobyt podle této dohody je 90 dnů.

Přihlašovací povinnost není v Peru zavedena. Při vstupu (buď na hraničním přechodu, nebo již na palubě letadla) obdrží každý cizí státní příslušník tzv. vstupní/výstupní lístek (Tarjeta Andina de Migración), jehož dvě části je nutno vyplnit. Úředník pasové kontroly obě části potvrdí a druhou část vrátí cestovateli, který ji musí odevzdat při výjezdu ze země. Ztráta tohoto dokladu znamená nutnost jeho opětovného vyřízení a úhradu poplatku.

Při cestě motorovým vozidlem je při vstupu do Peru vyžadováno předložení platného řidičského průkazu, technického průkazu vozidla a pojistky uzavřené buďto u peruánské, nebo u mezinárodní pojišťovny uznávané v Peru, která v plném rozsahu pokrývá jakékoliv škody způsobené při dopravních nehodách.

V Peru platí obvyklá dovozní omezení pro cestovatele s tím, že je zakázáno dovážet potraviny v syrovém stavu, více než 200 ks cigaret či 1 litr alkoholických nápojů. Pro dovoz i vývoz zvířat a rostlin platí mezinárodní předpisy, tzn. je vždy vyžadován mezinárodní veterinární resp. fytosanitární certifikát a dle druhu zvířete příp. očkovací průkaz. Od 1. 1. 2000 není povoleno vyvážet žádné živočichy odchycené ve volné přírodě. Povolován je pouze vývoz zvířat z chovných stanic, opatřených příslušným certifikátem. Rovněž se nesmí vyvážet žádné originální výrobky nebo památky. K vývozu starožitností je třeba mít certifikát jejich původu a vývozní povolení vystavené ministerstvem kultury.

Při odjezdu z Peru je nutné předložit při migrační kontrole „výstupní lístek”. Při opuštění Peru leteckým spojením platila do konce roku 2010 povinnost zaplatit letištní poplatek, který činil 31 USD. Od roku 2011 je již letištní poplatek zahrnut v ceně letenky. Úhrada letištního poplatku do výše do 5 USD je nicméně vyžadována při odbavení v rámci některých vnitrostátních letů.

Od září 2015 má Peru nový migrační zákon. Mezi nejdůležitější změny tohoto zákona patří to, že tento nový zákon zjednodušuje příchod vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků, specialistů nebo řídících pracovníků transnacionálních nebo mezinárodních firem do Peru. Díky novému zákonu se mohou tyto osoby přímo přihlásit k pobytu v Peru. Další změna se týká mezinárodních investorů, kterým může být poskytnuta flexibilně délka pobytu až 365 kalendářních dní s možností prodloužení a několikanásobných vstupů. Zahraniční občané také mohou získat pracovní smlouvu nebo smlouvu o poskytování služeb ve veřejném sektoru; před přijetím nového zákona to bylo možné pouze v soukromém sektoru.

Pro založení společnosti je požadováno mít podnikatelská víza. S bezvízovým vstupem je nutné zažádat o speciální povolení pro podepisování dokumentů. Je možné být zaměstnaný ve své vlastní firmě, v tomto případě je nutné zažádat o pracovní vízum.

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Obecně nejnebezpečnějším městem v Peru je Lima s vysokou úrovní pouliční kriminality, za ní následují turistická centra Arequipa, Puno, Cusco a Trujillo. Doporučuje se před cestou do Peru zaregistrovat se na portále pro dobrovolnou registraci DROZD, sledovat aktuální vývoj a respektovat nařízení a doporučení místních státních orgánů. Často se stává, že jsou manifestanty blokovány některé silnice, popř. je omezován přístup do některých oblastí Peru (aktuálně zejména v Arequipě a okolí v souvislosti s protesty zemědělců a starostů některých obcí proti těžebnímu megaprojektu Southern Copper Corporation v Tía María)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: