Peruánský důlní průmysl vs. výzvy aktuálního komoditního cyklu ve světové ekonomice

27. 1. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Díky dokončení nových megaprojektů v oblasti těžby v loňském a letošním roce se Peru dostává mezi nejvýznamnější producenty kovů v celosvětovém měřítku a v tomto ohledu dohání sousední Chile. V letošním roce bude těžba nerostných surovin představovat hlavní impulz k růstu celkového HDP.

Díky tomu pro letošní rok vláda odhaduje růst HDP mezi 3,5–4,0 %, přičemž střízlivější odhady hovoří o 3,2 %. Oproti roku 2015 (2,7 %) by měla peruánská ekonomika v každém případě zrychlit. Ačkoliv mimořádný růst jako před rokem 2012 zatím nelze v Peru čekat, země bude růst jedním z nejrychlejších temp v regionu a bude zároveň šampionem mezi ekonomicky zpomalujícími členskými státy Tichomořské aliance.

Těžba nerostných surovin v Peru je aktuálně spojena s vysokými nadějemi pro nadcházející minimálně tři roky, a to přesto, že ceny Peru produkovaných a exportovaných kovů na světových trzích se pohybují na krajně nepříznivých úrovních.

Při konstrukci státního rozpočtu Peru se vycházelo z průměrné ceny mědi 2,35 USD za libru (pozn.: Peru je jejím 3 největším světovým producentem a pro Peru se jedná o největší exportní komoditu a zároveň klíčový zdroj daňových příjmů), zatímco současné ceny spadly výrazně pod úroveň 2,00 USD. To do jisté míry vzbuzuje obavy, pokud jde o udržení fiskální stability Peru v momentě, kdy běžný účet platební bilance klesl na -4,1 % HDP (2015) a v roce 2016 by měl dále zůstat v pasivu (-3,6 % HDP).

Na druhou stranu, tato rizika jsou rozptylována otevřením obrovského měděného dolu Las Bambas (region Apurímac), který je již ve zkušebním provozu a komerčně bude spuštěn v březnu 2016. Dále byl loni uveden do provozu důlní projekt Constancia (region Cusco) a rozšířen stávající důl Cerro Verde v regionu Arequipa.

Ministr hospodářství a financí Alonso Segura z ekonomického fóra ve švýcarském Davosu vzkázal, že největší pozitivní vliv na letošní vývoj ekonomiky má mít právě megaprojekt Las Bambas. Díky tomu se s největší pravděpodobností bude postupně zvyšovat dynamika růstu HDP v průběhu roku, nicméně první a do značné míry i druhý kvartál 2016 budou zatím ekonomicky slabší.

Hlavní peruánské investiční projekty v sektoru těžby byly dokončeny, v letošním roce se žádný nechystá, a klíčové pro Peru bude i při klesajících cenách zajistit rentabilitu dlouholetých i právě završených projektů, kdy marže provozovatelů dolů jsou zásadně snižovány a přesto je potřeba zajistit návratnost investic.

Peru proto sází na zvyšování produkce k udržení vysokých tržeb. Zatím se zdá, že Peru touto cestou může úspěšně postupovat díky relativně nízkým provozním nákladům a nízké ceně elektrické energie. Na druhou stranu, náklady na pracovní sílu v kombinaci s její všeobecně nízkou kvalifikací a strnulou pracovní legislativou zásadní restrukturalizace neumožňují.

Platební schopnost velkých korporací v Peru je úzce sledována mezinárodními ratingovými agenturami, kdy není vyloučeno snižování ratingu v průběhu nadcházejících měsíců, pokud se poptávka po kovech jako je měď, zinek, olovo a stříbro na světových trzích nevzpamatuje po loňském poklesu. Z největších těžebních společností s aktivitami v Peru (Southern Copper, Hochshild, Volcan, Minsur a Buenaventura) se vzhledem k současnému vývoji jeví jako finančně nejvíce zranitelné firmy Volcan a Buenaventura.

V příštím roce se budou 3 z 5 největších měděných dolů na světě nacházet právě v Peru (Cerro Verde, Las Bambas a Antamina) a zbývající dva pak v Chile (Escondida a Collahuasi). Další velké chilské měděné doly se z předních míst posunou na nižší místa díky novým peruánským projektům. Při srovnání se vychází z objemu produkce.

Jen v roce 2016 se má produkce mědi v Peru zvýšit o 66 % na 2,5 mil. tun. Z toho 400 000 tunami (16 %) má přispět otevíraný projekt Las Bambas. Obecně o rostoucí tendenci svědčí srovnání investic do těžby nerostných surovin v období 2006–2011 (14 mld. USD) s obdobím 2012–2015 (34 mld. USD), kdy můžeme pozorovat nárůst investic o 142 %. Pro období 2015–2020 se pak plánují investice v objemu 60 mld. USD, i když o nových megaprojektech se zatím nemluví a patrně budou velké prostředky investovány do rozšiřování a modernizace dosavadních aktivit.

I přes pozitivní vyjádření vládních činitelů a dosavadní příznivá očekávání ohledně nových projektů se současné extrémně nízké ceny kovů v peruánské ekonomice nutně projeví a mohou se ukázat jako nezbytné pozdější rozpočtové škrty a dodatečné úspory, aby byla udržena, v současnosti v regionu podprůměrná, míra veřejného zadlužení k HDP (17 %) a Peru zůstalo i po volbách důvěryhodným partnerem ve světové ekonomice.

Očekávaný letošní deficit státního rozpočtu blížící se k -3 % totiž velký manévrovací prostor ve smyslu proticyklické hospodářské politiky neumožňuje. Peru patrně sází na to, že klesající ceny mědi (a dalších kovů) vykompenzuje růstem produkce a exportu ve fyzických jednotkách. Celkový export má jinak v roce 2016 již čtvrtým rokem v řadě nadále klesat, a to o -4 %.

Důlní průmysl i přes (zatím nekonsistentní) snahu vlády o větší diverzifikaci ekonomiky a rozvoj výrobních odvětví, představuje dlouhodobě klíčový sektor z hlediska tvorby HDP a proexportní orientace (52 % na peruánském exportu). ZÚ Lima proto tento sektor navrhl k zařazení do připravované mapy oborových příležitostí pro české firmy. Příležitosti se totiž rýsují pro české exportéry celého spektra důlní techniky, zahrnující přepravní prostředky, převodovky, motory, transformátory apod.

Nové projekty a rozšiřování stávajících dolů navíc mají multiplikační efekty na ekonomickou základnu v peruánských regionech, kde je těžba tradičně soustředěna a tím je generována potenciální poptávka i v dalších navazujících sektorech, zejména ve stavebnictví a v energetice (konkrétně např. autonomní zdroje v oblasti malé vodní energetiky), která je v rámci ucelených systémů s některými doly v mnohých případech úzce propojena. Českým firmám by v tomto ohledu měla napomoci i plánovaná oficiální účast ČR na veletrhu Perumin 2017.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Limě (Peru).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek