Pět největších nedostatků nového zákona o veřejných zakázkách podle podnikatelů

15. 4. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Posuzování zakázek podle ceny by mělo být omezeno ještě více, než navrhuje nová podoba zákona, soudí firmy. Navrhují také vyloučit ze soutěží ceny, za které se například stavby evidentně nedají realizovat.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek bude poté, co ho vrátili Senátoři, znovu projednávat Poslanecká sněmovna. Klíčová norma přitom v příštích letech ovlivní nejenom transparentnost tuzemského politického prostředí, ale také podmínky pro podnikání. Právě veřejné zakázky jsou pro podniky v řadě oborů, jako je například stavebnictví, důležitým prostředkem k novým projektům.

Česká republika přitom měla směrnice Evropské unie v této oblasti převést do svého práva nejpozději do 17. dubna 2016. I z toho důvodu se při původním projednávání návrhu ve sněmovně objevil požadavek na to, aby zákon začal platit v extrémně rychlém čase.

„Poslanci zamítli pozměňovací návrh, podle kterého měl nový zákon vstoupit v účinnost již sedmým dnem po jeho vyhlášení. Poslanci upřednostnili větší časový prostorna přípravu zadávacích procesů podle nového zákona, před dodržením lhůty pro transpozici evropských směrnic za každou cenu,“ uvedla Adéla Havlová, partnerka kanceláře Havel, Holásek & Partners.

Právě termín platnosti zákona byl nakonec hlavním důvodem, proč Senát zákon poslancům vrátil s doplňkem, aby začal platit až půl roku po vstupu v platnost. Obce a kraje by tak stihly dokončit již rozjeté soutěže podle starého zákona.

Právě malé obce, ale třeba také malé firmy nebo neziskové organizace realizující projekty z Evropských dotací, nový zákon nejvíce ohrožuje. Klade totiž veškerou odpovědnost na zadavatele výběrových řízení. Ty se právě v případě malých obcí nebo neziskových organizací na skutečné přípravě zakázky vůbec nepodílí a jsou nuceny využívat služeb externích firem. Případnému trestnímu stíhání se však vystavují téměř vždy jen zadavatelé. 

Není jasné, kdy bude zákon platit

Před odmítnutím v Senátu se tak předpokládalo, že nová norma vstoupí v účinnost 1. července letošního roku. Zatím není jasné, jaký vliv bude mít na termín opětovné projednání v Poslanecké sněmovně.

5 největších nedostatků zákona o zadávání veřejných zakázek

1.    Nedostatečná podpora malých a středních podniků
2.    Podhodnocené zakázky
3.    Nový způsob identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny
4.    Nedostatečné omezení soutěžení pouze za cenu
5.    Stanovení rozdílných limitů pro vícepráce
Zdroj: Hospodářská komora


Zákon však má nedostatky nejenom podle krajů a obcí, ale mezery v něm vidí také podnikové sféra. Zákon především podle firem nepodporuje malé a střední podniky. „Hospodářská komora České republiky proto prosazovala povinnost rozdělovat velké zakázky, které mají být plněny na území více než jednoho kraje, na části tak, aby se o jednotlivé části zakázky mohli ucházet různí dodavatelé,“ říká Markéta Schormová, vedoucí oddělení legislativy, informací a poradenství Hospodářské komory.

„Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek deklaruje podporu malým a středním podnikům, avšak dělení zakázek bude závislé na libovůli zadavatele. V praxi si tak zadavatelé usnadní práci a zakázky dělit nebudou,“ dodává Markéta Schormová.

Pokud podle ní bude zřejmé, že z ekonomického či funkčního hlediska není dělení efektivní, lze veřejnou zakázku zadat jako jeden celek. Důvody pro nerozdělení by pak měly být podle Hospodářské komory uvedeny již v zadávací dokumentaci, aby se dodavatelé z řad malých a středních podniků mohli vůči postupu zadavatele bránit již na začátku zadávacího řízení.

Osvědčená kombinace: nízká cena a vícepráce

Za další problém považuje Hospodářská komora nadměrnou volnost zadavatelů, což může vytvářet prostor pro klientelismus a korupci a může to vést k zakázkám šitým na míru. „Dle nynější podoby zákona zadavatel může, ale nemusí, vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu,“ podotýká Markéta Schormová. Z tohoto důvodu Hospodářská komora prosazovala, aby byl uchazeč o zakázku vyloučen vždy, pokud jeho nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, kterou nezdůvodnil.

Pro případ, kdy zadavatel nestanoví kritéria pro určení mimořádně nízké nabídkové ceny, je podle komory nutné v zákoně uvést závazná kvantitativní kritéria posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. „V praxi působí nedostatek regulace často problémy zejména ve stavebnictví. Zadavatelé mají v praxi totiž často obavu, že si vyloučením uchazeče z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny zkomplikují a prodlouží zadávací řízení zejména z důvodu námitek a obtížného prokazování důvodů pro případné vyloučení účastníka zadávacího řízení,“ upozorňuje Markéta Schormová.

Paradoxně pak dochází k situacím, kdy zadavatel akceptuje pro veřejnou zakázku na stavební práce i cenu, která není realistická a za kterou nelze danou zakázku bez ztrát dokončit, přestože je si toho i sám zadavatel vědom. „Takové řešení nutně vyústí v problémy s kvalitou i s následným řešením víceprací, kterými dodavatel potřebuje zhojit deficit původní zakázky,“ popisuje právní expertka důsledky podobných postupů.

Nejen cena, ale i kvalita

Dosud se také málo zohledňovalo to, že není důležitá jen cena, ale i kvalita. Podle Hospodářské komory se při hodnocení nabídek musí brát zřetel například i na to, z jakého materiálu je věc vyrobena, jakou má životnost či kolik bude stát údržba. „Nabídková cena jako jediné kritérium ekonomické výhodnosti by měla být přípustná výjimečně u výrobků a zadavatelem musí být náležitě odůvodněná. Současný stav kvality plnění v rámci zakázek v oblasti služeb a stavebních prací je značně neuspokojivý. To přikládáme zejména dosavadnímu cenově orientovanému přístupu zadavatelů,“ vysvětluje Markéta Schormová.

Hospodářská komora proto navrhuje rozšířit zákaz nabídkové ceny jako jediného kritéria na všechny služby a stavební práce. V současnosti je podle komory nutné považovat veškeré služby a stavební práce za odborné činnosti, které vyžadují rovněž hodnocení na základě kvality.

Další podstatnou úpravu by návrh schválený poslanci podle podnikatelů potřeboval při stanovení limitů pro takzvané vícepráce. „Požadujeme rozdílné procentní sazby pro stavební práce a ostatní dodávky či služby. Rozsah změn, který se může jevit jako přiměřený u stavebních prací, je zpravidla zásadní v případě dodávek či služeb a zcela změní povahu zakázky. Aktuální podoba zákona počítá s navýšením až o 50 procent u všech typů zakázek,“ uzavírá Markéta Schormová.

Výhrady, které mají podnikatelé k verzi schválené poslanci, se však budou muset v budoucnu prosazovat v rámci novely zákona. Při nejbližším projednávání totiž již zákonodárci nemohou do paragrafů zasahovat a mohou buď potvrdit svoje původní rozhodnutí nebo schválit připomínky předložené Senátem.  

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek