Pětina firem se kvůli konci intervencí začala zajišťovat

30. 3. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Šéfové českých firem považují kolísání měnových kurzů za jednu z největších hrozeb pro podnikání v letošním roce. Uvědomují si, že končí doba, kdy jim kurz měny vůči euru hlídala svými intervencemi Česká národní banka.

Jak ukázal průzkum PwC mezi více než stovkou generální ředitelů českých firem, jen třetina respondentů se domnívá, že si vystačí bez měnového zajištění. Naopak pětina respondentů se kvůli avizovanému ukončení intervencí ČNB začala zajišťovat.

Průzkum poradenské společnosti PwC Česká republika mezi 114 generálními řediteli firem, napříč odvětvími, jež působí na českém trhu, odhalil, že 65 % se zajišťuje. Přitom 31 % ředitelů se domnívá, že jsou připraveni na uvolnění kurzu koruny a nepotřebují na svém zajištění nic měnit.

„Jedinou jistotou, kterou pro letošní rok vidím, je to, že kurz koruny bude výrazně rozkolísanější než v minulých letech. Odhadovat, kam se v nejbližší době pohne se téměř rovná věštění z křišťálové koule. Firmy, by se měly soustředit na to, čemu rozumí, a to je jejich podnikání, nikoli měnové spekulace. Proto jim doporučuji se zajistit. V současné době pracujeme s několika našimi klienty na nastavení jejich strategie řízení měnového rizika," říká Olga Cilečková, ředitelka oddělení Treasury rizik PwC ČR.

Pětina (20 %) firem se začalo v reakci na očekávané uvolnění kurzu koruny zajišťovat. Celkem 12 % firem přenastavilo dosavadní měnové zajištění a 7 % jich alespoň upravilo smlouvy se svými klienty či obchodními partnery.

„Každá firma by měla v první řadě přesně vyhodnotit svou čistou měnovou pozici a maximálně využít tzv. přirozeného zajištění. To znamená nastavit například eurové náklady proti eurovým výnosům, a to jak objemově, tak časově. Pokud má firma příjmy například v eurech, je vhodné zvolit eurové financování, a zvýšit tak úroveň přirozeného zajištění. Následně si stanoví svou čistou měnovou pozici a musí se rozhodnout, zda toto riziko akceptuje, nebo se ho zbaví použitím měnových derivátů od různých finančních institucí," dodává Olga Cilečková.

Připravenost vývozců potvrzují také další data. AMSP ČR ve spolupráci s Komerční bankou a agenturou Ipsos připravili průzkum mezi na vzorku 207 tuzemských exportérů, zaměřený na připravenost našich firem na očekávané ukončení devizových intervencí. Firmy se současně vyjádřily, do jaké míry jim oslabená koruna pomáhala a jak je může posílení naší měny ohrozit. Průzkum probíhal v posledním březnovém týdnu, tedy v době, kdy se stále více spekuluje o možnosti ukončení intervenčního režimu České národní banky.

44 % exportérů vnímá intervence pozitivně, naopak 28 % má negativní pohled. Platí přitom, že s rostoucí velikostí firmy a větší závislostí na exportu jsou intervence vnímány pozitivněji než u podniků menších nebo těch, které vyvážejí pouze příležitostně. Fakt, že je 28 % exportérů je proti intervencím, znamená, že celá řada vývozců ještě v cizí měně nakupuje, část z nich se i obává, že po intervenčním režimu dojde k nepřiměřenému posílení koruny.

Přibližně 40 % exportérů se zajišťuje nebo plánuje zajistit vůči koruně, naopak více jak polovina se pokusí buď zajistit na bázi přirozeného hedgingu, tj. párování nákupů a prodejů do jedné měny, případně nebude činit žádná opatření.

„Ošetření kurzových rizik patří trvale mezi základní nabídku našich služeb poskytovaných klientům aktivním v zahraničním obchodě, nebo obecně pracujícím s cizími měnami. V posledních několika týdnech aktivně oslovujeme naše klienty a nabízíme jim konzultace možností ošetření kurzových rizik, kterým mohou být vystaveni. Potvrzujeme, že ochota klientů ošetřit svá měnová rizika v těchto dnech významně roste a jsme rádi, že jim vhodné řešení můžeme na individuální bázi poskytnout" uvedl Martin Ehrenberger, manažer segmentového řízení pro malé podniky Komerční banky.

Polovina exportérů očekává posílení koruny mezi 5-10 %, necelá třetina pak nevěří tomu, že naše měna posílí o více jak o 5 %. Celkem 17 % firem spekuluje na posílení koruny a očekává, že na tom vydělá.

Celým 43 % exportérů intervence pomohly, naopak 17 % vývozců hlásí, že je oslabily. Z průzkumu je patrné, že o co je podnik méně závislý na exportu, o to méně intervence vítá a oslabení koruny bere buď neutrálně nebo dokonce negativně, neboť se firmám zvýšily vstupní náklady.

Přibližně 40 % exportérů se domnívá, že intervence by měly být ukončeny, naopak 33 % by pokračování intervencí uvítalo. Je zřejmé, že čistí exportéři by pokračování intervencí uvítali, ale u firem, kterým dělá vývoz maximálně třetinu obratu, je názor na slabou korunu nejednoznačný a polovina z nich si dále nepřeje slabou korunu.

„Firmy jsou rozhodně více připravenější na ukončení intervencí než před třemi roky, kdy došlo ke skokovému oslabení koruny. U menších firem se jasně projevuje, že zdaleka ne všechny si mohou dovolit koupit budoucí kurz, neboť by to zasáhlo do jejich hospodaření, a proto celkem pragmaticky přistupují k tomu, že část objemu zahraničních transakcí řeší nákupem kurzu přes bankovní nástroje a část se pokouší spárovat nákupy a prodeje do jedné měny," uzavírá Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Redakčně upravená TZ PwCa AMSP

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek