Platíte daň z nemovitých věcí? Sledujte novinky pro rok 2016

23. 11. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Již letos v únoru byl ve sbírce zveřejněn zákon, který novelizuje daň z nemovitých věcí. Změny ovšem vstoupí v platnost až od 1. ledna 2016. Některých drobných úprav se přitom vlastníci nemovitostí, kteří daň státu odvádějí, dočkali už v letošním roce.

daněOd ledna 2015 se mírně upravila legislativa – údajně s cílem vyjít vstříc plátcům daně, tedy majitelům staveb či pozemků.

Změnou s plusovým znaménkem je zejména to, že poplatník nemusí být vždy sankcionován za tzv. opožděné tvrzení daně (tvrzením se rozumí přiznání k dani, hlášení nebo vyúčtování). Pokud podáváte přiznání na daň nižší než v předchozím období a nestihnete to v příslušném termínu, automatická povinnost platit pokutu vám už od letošního roku nevzniká. Doporučujeme ovšem podat jej co nejdříve – tedy předtím, než vás k tomu berní úředníci vyzvou.

Stejně jako u daně z příjmu musejí od 1. ledna 2015 plátci, kteří mají aktivní datovou schránku, podávat přiznání k dani z nemovitých věcí v elektronické podobě. Pokud tuto povinnost nesplníte, hrozí vám sankce do 2000 korun.

Víceméně formální úpravou, kterou by ale majitelé domů, bytů či pozemků neměli přehlédnout, je změna ve formuláři pro daňové přiznání. Z tiskopisů zmizel řádek „Adresa pro doručování písemností“. Pokud tedy chcete doručovat zásilky od finanční správyna jinou adresu, než je místo trvalého pobytu, nezapomeňte o tom správce daně osobně či písemně informovat.

Důležité změny  v zákoně o dani z nemovitostí od roku 2016

  • Změny v předmětu daně z pozemků, nové definice pozemků, které jsou z placení daně osvobozeny
  • Poplatníkem daně z pozemku je nově pouze vlastník, nikoli uživatel
  • Pozemky budou od daně osvobozeny, nejsou-li užívány k podnikání, zařazeny v obchodním majetku podnikatele, pronajímány nebo propachtovány
  • Upřesnění definice stavebních pozemků, což budou pozemky nezastavěné zdanitelnou stavbou
  • Změny v předmětu daně ze staveb a jednotek (byty, nebytové prostory). Nové definice stavby a jednotky, z nichž je nutné platit daně (tzv. zdanitelná stavba a jednotka)
  • Při posouzení, zda jsou stavba či jednotka užívány k podnikání, se vychází z podlahové plochy jejich prostor, které slouží k podnikání (nikoli obytné prostory)
  • Obce, postižené živelní pohromou, mohou nemovistosti osvobodit od daně na dobu pěti let

 

Co bude jinak od nového roku?

Některé změny, které vstoupí v platnost v lednu 2016, upřesňují nejasné pojmy, které byly v zákoně z devadesátých let, jiné jsou ovšem věcné a z pozice plátce poměrně zásadní.

„Úpravy si kladou za cíl zjištěné nejasnosti a nepřesnosti odstranit, respektive upřesnit používané pojmy, jako předmět daně z nemovitých věcí, podmínky osvobození od daně a podobně. Tyto změny by do značné míry měly přispět k dosažení právní jistoty daňových poplatníků, a zároveň by měly napomoci ke stabilizaci právního prostředí v dané oblasti,“ uvádí daňový poradce společnosti Vorlíčková Partners Petr Koubovský

V novele je především upřesněno, kdo nemusí odvádět daň z pozemku. Poplatníkem daně bude od 1. ledna 2016 pouze jeho vlastník, nikoli i uživatel, jako je tomu v současnosti. 

Plátců daně ovšem ubyde i mezi majiteli pozemků. Osvobození od daně se vztahuje především na pozemky, které tvoří „funkční celek se zdanitelnou stavbou či zdanitelnou jednotkou sloužící zdravotnickému zařízení“, například je-li v objektu lékařská ordinace.

„Pozemek tvoří se stavbou funkční celek v případě, že je užíván spolu se stavbou a slouží k plnění jejích funkcí. Pozemek nemusí být ke stavbě připojen nebo s ní sousedit, musí však sloužit k provozu stavby,“ popisuje daňová poradkyně Mazars Pavla Hadrabová.

Více o tom, co znamená pojem funkční celek, si přečtěte v článku Obchodujete s nemovitostmi jako plátci DPH? Dejte si pozor na změny.

Od roku 2016 je u osvobození pozemků v ČR od daně blíže specifikováno, co jsou „pozemky užívané k podnikání”. Pozemky budou od daně osvobozeny „nejsou-li užívány k podnikání, u podnikatele zařazeny v jeho obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, pronajímány nebo propachtovány.“

Úpravy se dotknou i stavebních pozemků a tzv. zpevněných ploch. Více si přečtěte v textu zákona.

Stejně jako daně z pozemku se novinek dočkala i daň ze staveb a jednotek. Předmětem daně nebude rozestavěná stavba, ale ta, která je dokončená nebo užívaná. Jinými slovy: Ať už jste majitelem domu, garáže či zahradního altánu, daň z nemovité věci budete platit až po dostavění objektu. Připomínáme, že u některých staveb nevyžaduje stavební zákon kolaudační souhlas. Daň ale majitel bude muset odvést bez ohledu na kolaudaci, pokud je již stavba fakticky dokončena.

Další změny se týkají tzv. jednotek, plátci daní by si tedy měli příslušnou novelu dobře prostudovat.

Pokud jde o pasáže zákona, jež se týkají především upřesnění stávajících či zavádění nových pojmů, neměli by majitelé staveb či pozemků přehlédnout nový pojem „zdanitelná jednotka“. I zde platí, že zdanitelnou jednotkou pro účely daně z nemovitých věcí je pouze byt či tzv. nebytový prostor, který je dokončený nebo užívaný.

Daňové přiznání? Už v lednu

V daňovém kalendáři by si měli vlastníci bytů, domů či pozemků červeně zaškrtnout nejdříve termíny, které se týkají daně z nemovitých věcí. Poplatníci totiž musejí příslušné tiskopisy každoročně odevzdat do konce prvního měsíce.

Přiznání se podává finančnímu úřadu, v jehož územním obvodu se stavba nebo pozemek nachází. Vzhledem k tomu, že 31. leden připadá v roce 2016 na neděli, posouvá se termín pro podání přiznání na pondělí 1. února. Přiznání podávají jen ti poplatníci, u nichž došlo k změnám, které jsou takzvaně „rozhodné pro vyměření daně“ – například změna rozlohy pozemku, přístavba, nabytí nové nemovitosti.

Jak již bylo zmíněno výše, zdržení ještě neznamená finanční postih, přesto by opozdilci neměli čekat na upozornění správce daně. Pak už jim finanční postih hrozí.

Zajímavou novinkou do příštích let, která se ovšem bude vždy týkat jen velmi omezeného počtu plátců daně, je pravomoc, jíž mají obce postižené živelní pohromou, nejčastěji povodněmi. Ty mohou nemovitosti ve svém katastru v případě řádění živlů osvobodit od daně z nemovitých věcí na dobu až pěti let. Po skončení lhůty nemá plátce povinnost podávat zpětně daňová přiznání.

Výši daně mění sama města

Zhruba desetina okresních měst v České republice mění pro rok 2016 tzv. místní koeficienty, z nichž se vypočítává daň z nemovitých věcí.

Základní sazba daně se násobí koeficientem, který je obci přidělen podle počtu obyvatel (nejvyšší má logicky Praha), a také zmíněným místním koeficientem, jehož stanovení je v pravomoci obcí. Pokud vynásobíte sazbu daně výměrou nemovitosti, koeficientem platným pro danou obec a místním koeficientem, dostanete výslednou daň.

Letos budou mít těžkou hlavu především poplatníci v Příbrami, Mladé Boleslavi a Karviné, kde místní koeficient naroste dvojnásobně. V Mladé Boleslavi ze 2 na 4 (bude nejvyšší v ČR), v Příbrami a Karviné z 1 na 2. Sníží se naopak v Mostě nebo Náchodě. V Praze zůstane stejný (1).

 

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek