English version
Aplikace „Nenech to být“ v závěru loňského roku výrazně rozhýbala diskusi o šikaně na školách. Veřejnost i média zaujalo nejenom originální propojení moderních technologií s bojem s dlouhodobým nešvarem vzdělávacích zařízení, ale také věk jejího autora. Janu Slámovi tehdy bylo pouhých sedmnáct let.
„Prvotní nápad se mi začal rodit v hlavě ke konci roku 2016, když jsem si pinkal míčkem o zeď. Zrovna jsme s mými společníky Pavlem Ihmem a Davidem Špunarem rozpracovávali poměrně šikovnou online kuchařku, ale nakonec jsme tak trochu změnili směr,“ vzpomíná Jan Sláma na zrod aplikace.
Peníze si vydělává již od svých dvanácti let, i když sám se trochu brání tomu, aby se jeho první výdělečné aktivity nazývaly podnikáním. „Šlo spíš o hraní, kdy jsem své našetřené kapesné investoval místo do zmrzliny do akcií,“ vysvětluje Jan Sláma. Svůj první produkt spolu s kamarády vytvořil ve čtrnácti letech a šlo o vzdělávací aplikaci Taháky do kapsy, která má na kontě již 120 000 instalací.
A pak následoval rychlý sled dalších produktů. „Na poli mobilních aplikací jsem se ještě zdržel u Receptů Ládi Hrušky a trochu se věnoval zakázkové tvorbě pod hlavičkou mého vývojářského studia Wapps. Souběžně s tím jsem budoval svůj e-shop a spolupracoval na dárkovém asistentu Presentlist, který brzy po spuštění ze sta procent odkoupil soukromý investor,“ pokračuje Jan Sláma.
Hodně zkušeností podle svých slov nabral během snahy o založení reklamního startupu NetAd a při práci na marketingu pro BVV či Jana Mühlfeita, bývalého nejvýše postaveného Čecha V Microsoftu. S narůstající šíří aktivit bylo stále jasnější, že musí rozjet skutečné podnikání.
Živnostenský list od šestnácti
„Po praktické stránce to je docela sranda, jelikož dokud vám není 16, podnikat prostě nemůžete. Dá se to ale řešit přes rodiče, různé dohody atd. Od šestnácti pak můžete soud zažádat o předčasné zplnoletnění, díky čemuž jsem nabyl dostatečná práva ke snaze o reálný business. Získání živnosťáku je už otázkou chvíle,“ popisuje Jan Sláma.
Vytvořit aplikaci „Nenech to být“ se příliš nelišilo od vývoje jakéhokoliv jiného softwaru, na němž se Jan Sláma se svými kolegy podílel. „S tím rozdílem, že jde o čistě neziskovou aktivitu a celý šestičlenný tým musí být motivovaný chutí pomoct. Nejzásadnější bylo propojení se s ministerstvem školství a následná PR propagace, kdy jsme se za jediný měsíc dostali bez nákladů do více než padesáti médií včetně tří televizí. To byla zároveň část, která mě, jako milovníka marketingu, naplňovala asi nejvíce,“ zmiňuje Jan Sláma.
Cesta ke spolupráci s odborníky na téma šikany byla přitom poměrně přímočará. Do Pedagogick-psychologické poradny Brno a Linky bezpečí stačilo napsat. „Všude jsme se setkali s milými lidmi, kteří nás pozvali na schůzku. Po ní se obvykle do projektu nadchli a my začali spolupracovat,“ osvětluje Jan Sláma. „Dostat se přímo ke Kateřině Valachové bylo složitější, ale přes kontakty a tuším jednu mezischůzku se to povedlo poměrně rychle. Tehdejší paní ministryni se projekt hned zalíbil a ráda nám pomohla ve všem, co jsme potřebovali,“ navazuje Jan Sláma. Zásadní byla ještě spolupráce s YouTuberem NejFakem, který projekt zdarma razantně zpropagoval.
Odvrácená tvář škol
K tématu ho přivedla realita, s níž se sám setkával na základní škole. „Ale více méně jsem nebyl jejím přímým terčem. To samé se dá říct o ostatních členech týmu. Hledali jsme nějaké silné téma, o které je zájem, ale nikdo ho neumí efektivně vyřešit. V šikaně jsme viděli příležitost, jak zužitkovat naše schopnosti a zkušenosti k něčemu lepšímu, než je jen snaha o byznys,“ vysvětluje Jan Sláma.
Největší přínos svého řešení vidí v odhalení samotných problémů, ke kterému se snaží rozhýbat mlčící většinu. „Ta má díky naprosté anonymitě jistotu, že se o jejich skutku nikdo nedozví a šikana se tak neobrátí na ně. Důležitá je i informace, že uživatelé nežalují. Neptáme se jich totiž na agresora, ale pouze oběť. Připsání více informací je nepovinné,“ podotýká Jan Sláma. Třetí a poslední výhodou je podle něj to, že informace neputuje k třídnímu učiteli, ale školou vybrané proškolené osobě, která od „Nenech to být“ zároveň dostane profesionální návod, jak s hlášením naložit.
Jeho součástí je i varování před možným zneužitím aplikace, které školy upozorňuje na možnost, že za viníka šikany může být ze msty označen někdo, kdo ve skutečnosti nikomu neubližuje. I proto se aplikace ptá především na oběť.
Po několika měsících si aplikace vede velmi úspěšně. Aktuálně ji používají na 500 až 600 školách po celé České republice a jejich počet stále roste, i když se již vývojáři aktivní propagaci nevěnují. Jednotlivých hlášení již zaznamenali 300, plus dalších 300 na zkušební „Testovací škole – nebojte se systém vyzkoušet“. Autory aplikace těší především pozitivní ohlasy o úspěšně řešených hlášeních.
Na jejím základě se nyní mladí brněnští vývojáři rozhodli vytvořit aplikaci FaceUp.com. „Má s Nenech to být něco společného, nesoustředíme se ale jen na nějaké ‚necítění se dobře‘, ale celkové zajištění bezpečí a atmosféry beze strachu. Základ ‚Nenech to být‘ tak může tvořit jen pár procent tohoto nového produktu. Zbytek je vylepšený a doplnění o další funkce, včetně aplikací pro učitele, internetové administrace a tak dále,“ popisuje Jan Sláma čerstvou novinku.
Globální plány
Již použití koncovky .com naznačuje, že nový projekt má globální ambice. „Získání této domény nebylo vůbec snadné, nejen po finanční stránce. Jsme si ale jistí, že se nám snaha vyplatila. Někomu možná přijde jít v sedmnácti letech za businessem do USA trochu bláznovství, já si ale věřím. Máme skvělý tým, zkušenosti z Česka, kvalitně zpracovaný nápad a na vývoji již aktivně pracujeme,“ plánuje Jan Sláma.
První potenciální investorku oslovil „jen tak mezi řečí“, při domlouvání úplně jiné spolupráce. Na sjednané schůzce jí odprezentoval propočítaný business potenciál projektu a ona přislíbila finance.
„Vypadalo to až příliš jednoduše, tak není divu, že se to nakonec zkomplikovalo a my měli dvě možnosti. Buď nějakou dobu počkáme, nebo zariskujeme a oslovíme někoho jiného. Po konzultaci s mým mentorem Honzou Mühlfeitem jsem se rozhodl pro risk a napsal rovnou tomu nejlepšímu investorovi, jaký mě v ČR napadl – Jiřímu Hlavenkovi. Pozval mě k nim do centrály Kiwi.com, seznámili jsme se a po několika dalších schůzkách spolupráci dojednali až do konce,“ popisuje Jan Sláma.
Přesný business model zatím nechce prozrazovat, ale v principu jde o poskytování placeného softwaru. „Není to nic složitého, ale pokud se zadaří rychlý start, jako jsme zažili například s ‚Nenech to být‘, neměla by být návratnost nijak zdlouhavá,“ konstatuje Jan Sláma.
Pro nový projekt se rozšířili, ale také změnili tým spolupracovníků. V roli CEO zůstal Jan Sláma, na svých pozicích jsou i další dva spoluzakladatelé – hlavní vývojář Pavel Ihm a David Špunar, se kterým se Jan Sláma dělí o vedení, programátorem zůstává Jakub Pekár. Na ostatních pozicích došlo k doplnění, s dalším se počítá na podzim, kdy bude po spuštění potřeba tým na technickou podporu. „To mi již ale připadá jako hodně daleká budoucnost,“ uzavírá Jan Sláma.
Dalibor Dostál
