Podnikání a daně v Izraeli

9. 7. 2012 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Izraelská ekonomika těží z propracovaného školství a velkého důrazu na inovaci. Izrael patří mezi země s nejvyšším počtem vysokoškoláků v populaci. Do výzkumu a vývoje investují stát i soukromé společnosti značné finanční prostředky. Důraz na vědu a celé školství se Izraeli vyplácí. Řada respektovaných společností světa zakládá právě v Izraeli svá výzkumná a vývojová centra.

High technologie hrají prim

Izraelský hi-tech sektor je na špičkové úrovni a inspirací pro další vyspělé země světa. Nové technologie jsou odvětvím, které se neustále vyvíjí. Izraelská vývojová centra lákají odborníky i z jiných zemí. Podmínky pro vědu jsou zkrátka v Izraeli vynikající, z čehož následně těží celá domácí ekonomika. Právě high-tech vybavení je hlavním exportním artiklem Izraele. Orientace Izraele na inovace a nové postupy v náročných oborech jsou důvodem stabilního ekonomického růstu.

Intenzivní zemědlství

Nerostné bohatství Izraele je velmi omezené. Přesto díky velmi intenzivnímu zemědělství je Izrael poměrně soběstačný. Vlastníkem půdy v Izraeli je však stát, který ji pouze pronajímá. Nedostatek vodních zdrojů se řeší odsolováním, recyklací vody. Za účelem co nejvyšší zemědělské soběstačnosti se zúrodňují i pouště. Izraelské zemědělství je velmi výkonné.

Ekonomické hodnocení Izraele

Podmínky k podnikání nebo investicím jsou v Izraeli poměrně příznivé. Uspět v tvrdé konkurenci je však velmi náročné. Vrozená podnikavost občanů je jedním z hlavních důvodů dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a inflace. Při investování v Izraeli je potřeba počítat s velmi kvalifikovanou, ale současně drahou pracovní sílou. Tyto problémy se týkají především zemědělství, kde je nedostatek nekvalifikovaných pracovníků. Průměrná roční mzda dosahuje necelých 120 tisíc NIS (cca 24 540 €).

Podmínky k podnikání jsou v Izraeli 34. nejlepší ze 183 hodnocených zemí světa, jak vyplývá ze studie Světové banky „Doing Business 2012“.

Ekonomická svoboda je v Izraeli dle poslední zprávy společnosti The Heritage Foundation „2012 Index of Economic Freedom“ 48. nejvyšší na světě (ze 179 zemí). Např. Česku patří 30. místo, Francii 67. místo, Itálii 92. místo, Rusku 144. místo.

Jak vyplývá ze zprávy Světového ekonomického fóra „The Global Competitiveness Report 2011-2012“, Izrael má za rok 2011 22. nejkonkurenceschopnější ekonomiku. Hodnoceno bylo celkem 142 zemí světa. Česku patří 38. místo.

Nejdůležitější daně

Celkové daňové zatížení v Izraeli je v rámci členských zemí OECD mírně podprůměrné (32,4 % k HDP). Nejnižší je v Mexiku (18,7 % k HDP), nejvyšší je v Dánsku (42,8 % k HDP). V posledních letech však docházelo
ke snížení daňové povinnosti. V roce 1995 bylo celkové zatížení 37 % k HDP.

Sociální pojištění

Zaměstnanci odvádí na sociálním pojištění 4,5 % do příjmu 3 482 NIS (712 €), u příjmu od 3 482 NIS do 34 820 NIS (7 120 €) odvádí zaměstnanci na sociálním pojištění 10,32 % ze svého příjmu. Zaměstnavatelé odvádí za svého zaměstnance 5,93 % až do hranice pro odvod pojistného ve výši 34 820 NIS.

Daň z příjmu fyzických osob

Obyvatelé Izraele zdaňují všechny své celosvětové příjmy. Nerezidenti zdaňují pouze příjmy plynoucí z aktivit na území Izraele. Zdanění je značně progresivní. Sazby daně z příjmu fyzických osob se pohybují od 10 % do 48 %. Oproti roku 2011 se zvýšila horní sazba daně ze 45 % na 48 %. Dále příjmy občanů s příjmem nad 1 milión NIS (204 517 €) podléhají 2% daňové přirážce. Měnou v Izraeli je šekel (New Israeli Sheqel – NIS). 1 šekel má 100 agorot. 1 šekel = 0,2045 euro.

Daň z příjmu právnických osob

Základní sazba daně činí v letošním roce 25 % ze zisku. Vrátila se tedy na úroveň roku 2010. Proti roku 2011 se tedy sazba daně o 1 % zvýšila. Pro rok 2013 se plánuje zvýšení sazby daně na 26 %.

DPH

Je stanovena jednotná 16% sazba DPH. Některé zboží je od DPH osvobozeno. Od roku 2012 je povinné e-podání daňového přiznání k DPH.

Nízká korupce

Izraelská ekonomika je velmi konkurenceschopná a otevřená globálnímu obchodu. Vlastnická práva jsou chráněna, míra korupce je relativně nízká. Soudní systém je nezávislý a smlouvy účinně uplatňovány. Míra korupce (CPI index) je v Izraeli 36. nejnižší na světě (v Česku 57. nejnižší). Přísná protikorupční opatření přispívají k ekonomické svobodě. Současně si však stát udržuje silný vliv na chod ekonomiky. Produktivita práce je vysoká, justice nezávislá. Kapitálové trhy liberalizovány, finanční instituce nabízí širokou škálu služeb. V posledních letech však stoupl veřejný dluh, který dosahuje 75 % HDP. Vládní výdaje dále představují 44,3 % (o procento méně než v Česku), což patří mezi vyspělými zeměmi k nadprůměrným hodnotám.

Plus

  • Izrael patří mezi země s nejvyšším počtem vysokoškoláků v populaci.
  • Stát i soukromé společnosti investují mnoho peněz do výzkumu a vývoje.
  • V Izraeli je dlouhodobě nízká nezaměstnanost a inflace.
  • Míra korupce je relativně nízká.

Mínus

  • Při investování v Izraeli je potřeba počítat s drahou pracovní sílou.
  • Stát má silný vliv na chod ekonomiky.
  • V posledních letech stoupl veřejný dluh Izraele, který dosahuje 75 % HDP.

Izrael racionální byznys

Izraelská ekonomika má před sebou dle předpovědí tučná léta. Po otřesech způsobených krizí vykazuje země velmi ambiciózní tempo růstu hrubého domácího produktu. Při vyjednávání byznysu v Izraeli je ale nezbytné mít o svém obchodním partnerovi maximum informací. Jeho společenské postavení totiž ovlivňuje nejen způsob komunikace, ale i oblékání nebo stravovací zvyklosti.

Pro obchodní jednání s Izraelem je charakteristický individualismus, který určuje především společenská různorodost země, kde se můžeme na jednom místě setkat s příslušníky různých náboženských či etnických skupin. Před obchodním jednáním není snadné získat o izraelských firmách a jejich představitelích informace, které jsou nutné pro přizpůsobení jednání zvykům partnerské firmy. Styl obchodního jednání Izraelců lze charakterizovat i neformálností. Obecně platí, že vše, co nějakým způsobem nepohoršuje nebo neuráží druhou stranu, je povoleno. Izraelci obchodní jednání zakládají na naprosté racionalitě uvažování i přístupu a jsou zvyklí jednat v duchu „vítězství-prohra“. Obchodování se zahraničním partnerem je pro ně příležitostí změřit si své síly, otestovat své schopnosti a dále se v tomto „umění“ zdokonalit. Mají rádi dobrý obchodní souboj, který končí pro ně výhodným kontraktem. Jsou vynikajícími obchodníky a vyjednávači se staletými zkušenostmi uznávanými po celém světě. Obchodní činnost je jim přisouzena tradicí, která pramení zejména ze středověkých zákazů, jež jim zapovídaly většinu hospodářských činností a omezovaly jejich činnost pouze na sféru obchodní a finanční. Pro jejich jednací styl je charakteristická velká tvrdost a průbojnost. Sami o sobě říkají, že své obchodní vztahy raději navazují s cílem dlouhodobější spolupráce.

Český obchodník by si měl přiznat, že jeho zkušenosti s obchodem nejsou tak velké, neměl by spoléhat pouze na vlastní síly a schopnosti, ale nechat si raději poradit od znalců místního prostředí a své kroky s nimi konzultovat, případně tyto odborníky jmenovat do svého jednacího týmu. Důkladná příprava na jednání je naprosto nezbytná. Před samotnou schůzkou je dobré se obeznámit s požadavky druhé strany.

Emoce stranou

Do jednání s izraelským partnerem nepatří emoce, podstatné nejsou ani tradice nebo zvyky. Izraelským obchodníkům jde vždy čistě o obchod, momentální zisk či výhodu a vše ostatní od něho oprošťují. Souhlas i  návrhy musí být vyjádřeny jednoznačně a srozumitelně. Lavírování by se nemuselo vyplatit, vzájemně dohodnuté návrhy se berou jako základ pro budoucí smlouvu, i když nebyly písemně stvrzeny.

Při obchodních jednáních s izraelskými partnery se od zahraničních partnerů očekává dochvilnost. Na schůzky se přijíždí včas, zpoždění čtvrt hodiny až 20 minut je však zcela běžné a zpravidla nestojí ani za omluvu. Pokud plánujeme první obchodní cestu do Izraele, je vhodné přicestovat do země několik dnů předem a nejdříve se alespoň trochu seznámit s prostředím a s místním životem. Při příchodu do jednací místnosti se obě strany představí a předají si vizitky. Následuje prezentace firmy. Je nutné mít s sebou kvalitní propagační materiály v angličtině. Během úvodní fáze a propagace či prezentace vaší firmy, výrobků či obchodních záměrů vás vždy izraelský obchodní partner pečlivě sleduje. Izraelci jsou dobrými psychology, je nutné vždy volit správná slova a raději vyřčení každé věty i dvakrát zvážit. Vítají stručné a jasné vyjadřování. Obvykle izraelský obchodník klade spoustu otázek a žene svého obchodního partnera tam, kde ho chce mít. Příkladem může být např. detailní posouzení zahraničního partnera při zakládání společných podniků, kdy izraelská strana předem zasílá podrobný a dokonale strukturovaný dotazník, v němž jsou kladeny otázky tak, aby se hodně informací dalo vyčíst „i mezi řádky“ s cílem dobře „zmapovat“ potenciálního partnera.

Izraelci nedávají při jednáních najevo žádné emoce. Čiší z nich jistota, sebedůvěra a velké sebevědomí. Nenechají se ničím vyvést z míry. Důležitý je také přímý pohled z očí do očí.

Smlouvání jako hra

Rozhodujícím faktorem pro podepsání kontraktu a následnou realizaci obchodního případu je pro izraelské partnery až na výjimky vždy cena. Důležité je také umět smlouvat. Izraelci obvykle cenu nadsadí, počítají s tím, že se o ceně budou s partnerem dlouho dohadovat a budou nuceni navrženou cenu snížit. Dokážou výborně obhajovat svoji cenu a totéž očekávají od svých obchodních partnerů. Každou nabízenou cenu je tedy nutno prezentovat jako speciálně připravenou nabídku právě pro tohoto konkrétního obchodního partnera, do které jsme promítli všechny možné rabaty a slevy, které vůbec poskytujeme. Pokud však bude naše nabídka vyšší než ceny světové či ceny konkurence, pak lze očekávat, že jednání pro nás skončí neúspěchem. Základem je také neprozrazovat svoji finanční situaci a v žádném případě nedávat najevo, že tento obchod je pro vás „životně“ důležitý. V opačném případě je nutno počítat s neúspěchem. Daleko vhodnější je upozornit partnera, že máte i jiné rozjednané možnosti.

Problémy nastanou, jestliže se během jednání mlčí. Izraelský partner si potrpí na rychlý spád, mlčení považuje za slabost, nepřipravenost, neschopnost, neznalost problematiky či nezájem. Obvykle však dlouhé odmlky nebývají zvykem, izraelský partner by se rychle chopil slova a snažil se situaci využít ve svůj prospěch. Totéž platí také pro pauzy či přestávky. Izraelci v průběhu jednání nevítají přestávky. Oni sami je totiž většinou nepotřebují.

Právní specifika

Při jednáních s izraelskými partnery nelze předpokládat, že by hned první schůzka končila podepsáním kontraktu. Jednání má obyčejně dlouhodobější charakter.

Izraelci jsou detailisti, chtějí mít vše dokonale zajištěno a prověřeno. Dříve, než podepíší kontrakt, bývá zvykem, že izraelská strana navštíví firmu svého partnera v zahraničí. Konečná fáze může být na rozdíl od úvodních fází zdlouhavá. Smluvní morálka izraelských firem je obvykle dobrá. Izraelské obchodní právo se od českého podstatně liší a ještě před cestou se s ním seznamte. V ČR existuje jen málo právníků, kteří jsou schopni izraelské právo zpracovat a případné problémy posoudit. V obchodním styku si Izraelci zajišťují smluvní vztahy běžnými obchodními smlouvami, časté jsou různé dodatky a požadavky na rozličné atestace, certifikáty atd. Není neobvyklé, že již uzavřená dohoda se po určitém čase přepracuje, doplní, zkonkretizuje a podepíše znova. Někdy se mezi partnery podepisuje pouze rámcová dohoda. Smlouvu, která bývá velmi detailní a podrobná, nutno dodržovat do detailů. Také ústní dohody jsou závazné. Jakákoliv odchylka od kontraktu je důvodem k sankcím.

První jednání probíhají častěji na neutrální půdě než ve firmě partnera. Při sjednávání schůzky bývá zvykem zaslat předem seznam účastníků s udáním jejich odborné a funkční úrovně. Je vhodné předem vzájemně odsouhlasit i hlavní body jednání, zjistit případné nové požadavky druhé strany a dohodnout jednací jazyk.

Při představování se podávají ruce se všemi přítomnými. Pro styk se zahraničím se používají vizitky tištěné v angličtině, přizpůsobené britským zvyklostem. Běžně se však na nižší úrovni v Izraeli používají vizitky jen v hebrejštině. Pouze výjimečně se setkáme s vizitkami dvoustrannými, tištěnými na jedné straně v angličtině a na druhé v hebrejštině. Tituly, pokud se na vizitkách vůbec uvádí, pak vždy až za jménem. Zvláštností
je uvádění přezdívek i na vizitkách (za jménem v závorkách). Na vizitkách se často objevují i čísla mobilních telefonů, což v praxi znamená možnost a souhlas zavolat partnerovi kdykoliv.

Základní informace

Izrael leží na severozápadě Arabského poloostrova mezi Mrtvým a Středozemním mořem. Hraničí s Libanonem, se Sýrií, Jordánskem, Egyptem a s palestinským autonomním územím. Obchodním centrem je Tel Aviv, který leží mezi významnými přístavy Haifou a Ašdodem. Na jihu země jsou však srážky i v zimním období minimální, což se zde projevuje velkým nedostatek vody. Na území o poloviční rozloze Švýcarska žije velké množství různých kulturních, národnostních, náboženských a etnických skupin. Tato společenská různorodost vznikla v důsledku přistěhovalectví téměř ze všech částí světa. Největší společenskou skupinu tvoří Židé.

Stát byl založen Deklarací o založení státu Izrael v roce 1948 a přijímá přistěhovalce z celého světa. Každý Žid má právo se do státu Izrael přistěhovat („Zákon návratu“) a získá tím automaticky izraelskou státní příslušnost. Za Židy jsou považováni ti, kteří se narodili židovské matce nebo přestoupili k židovství a nejsou příslušníky žádné jiné církve. Jen ti mají právo přistěhovat se do Izraele.

Převzato z časopisu KOMORA.cz, vydávaném Hospodářskou komorou České republiky. Autor: Soňa Gullová, autorka působí na VŠE Praha; Petr Gola, autor je odborník na daňové systémy

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek