Podnikání na mateřské dovolené

24. 1. 2011 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Jste podnikatelka, porodila jste dítě a chcete pokračovat ve svém podnikání? Nebo chcete začít podnikat a nevíte, zda nepřijdete o peněžitou pomoc v mateřství? A zda na ní máte vůbec nárok? Více se dozvíte v následujícím článku.

Mateřská dovolená je období, které začíná běžet šest až osm týdnů před plánovaným termínem porodu, a jehož celková délka je v případě jednoho dítěte 28 týdnů, v případě dvou a více dětí pak 37 týdnů. V tomto období vyplácí stát prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení rodiči peněžitou pomoc v mateřství (PPM), na kterou má zákonný nárok pouze matka, otec jen v zákonem stanovených výjimkách (nemoc, smrt matky, písemná dohoda mezi matkou a otcem, adopce - viz § 32  zákona 187/2006, o nemocenském pojištění).

Podpůrčí doba, což je doba, po kterou náleží nárok na peněžitou pomoc v mateřství, začíná nástupem na mateřskou dovolenou, která nastává dnem, který nastávající matka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu; pokud nastávající matka tento den v tomto období neurčí, začíná podpůrčí doba od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Peněžitá pomoc v mateřství je určitý podíl z předchozího měsíčního výdělku. Jestliže matce nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevzniká, jedná se především o případ její registrace na úřadu práce nebo situaci, kdy si jako podnikatelka neplatila nemocenské pojištění, dostává automaticky jen rodičovský příspěvek 7 600 Kč do 21 měsíců věku dítěte a následně do 48 měsíců věku dítěte 3 800 Kč.

Matka podnikatelka nemá, na rozdíl od zaměstnankyně, automaticky nárok na peněžitou pomoc v mateřství, která spadá pod dávky nemocenského pojištění. Pro výplatu dávky musí splnit několik zákonných podmínek:

  1. OSVČ nesmí v době pobírání peněžité pomoci v mateřství vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.
  2. OSVČ musí mít zaplacené pojistné na nemocenské pojištění.
  3. Účast na nemocenském pojištění OSVČ musí trvat minimálně po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
  4. Účast na pojištění musí trvat alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na mateřskou dovolenou.

Smí OSVČ vykonávat výdělečnou činnost osobně?

Za zmínku stojí především první podmínka, která stanoví, že osoba samostatně výdělečně činná nesmí osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Důležité je slovo „osobně“. Pokud OSVČ vykonává výdělečnou činnost například prostřednictvím svých zaměstnanců, nemusí podnikatelskou činnost přerušit a může prostřednictvím svých zaměstnanců ve svém podnikání pokračovat. Pokud však v podnikání osobně pokračuje nebo začne nově osobně podnikat, nárok na peněžitou pomoc v mateřství ztrácí.

Má OSVČ povinnost platit si nemocenské pojištění?

Platba nemocenského pojištění není sice pro OSVČ povinná, podnikatelkám, které plánují mateřství, ji však lze jednoznačně doporučit Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění činí s účinností od 1. 1. 2009 4 000 Kč. Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je stanoveno z měsíčního základu procentní sazbou ve výši 1,4 % a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. Pro rok 2009 činí minimální platba pojistného na nemocenské pojištění 56 Kč. Doba pojištění je stanovená tak, aby se matka nemohla k nemocenskému pojištění účelově přihlásit až v době, kdy zjistí, že je těhotná. V případě, že matka podnikala i před narozením dítěte a řádně neplatila nemocenské pojištění, nemá na peněžitou pomoc v mateřství nárok.

V době mateřské dovolené je plátcem sociálního pojištění za osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství stát. V případě, že matka začne v době mateřské dovolené osobně podnikat, ztrácí nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stává se osobou samostatně výdělečně činnou a je povinna splnit veškeré zákonné podmínky týkající se platby sociálního pojištění.

Ukončit či přerušit výkon samostatně výdělečné činnosti?

Pokud matka v době, po kterou jí náleží peněžitá pomoc v mateřství, osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, není nutné tuto činnost ukončit nebo ji pozastavit. Ukončení nebo pozastavení samostatné výdělečné činnosti by mělo negativní důsledky. Účast OSVČ na nemocenském pojištění je sice dobrovolná a vznik pojištění závisí na OSVČ, není ale tomu tak v případě zániku pojištění. Podle § 13 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění zaniká pojištění OSVČ také dnem skončení samostatné výdělečné činnosti nebo dnem, od kterého jí byl výkon samostatné výdělečné činnosti pozastaven. Pokud tedy podnikatelka ukončí nebo pozastaví výkon samostatné výdělečné činnosti, účast na nemocenském pojištění zaniká. Je třeba pouze to, abyste po dobu pobírání PPM samostatnou výdělečnou činnost osobně nevykonávala. 

I v případě, že se rozhodne podnikatelka živnost přerušit, není nově od srpna 2010, kdy začal platit nový živnostenský zákon, povinnost toto přerušení hlásit na živnostenském úřadě, jak tomu bylo doposud.

Platit zálohy na zdravotní pojištění?

Za ženu pobírající peněžitou pomoc v mateřství i za příjemce rodičovského příspěvku je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. Pojištěnec je povinen tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů.

Pokud osoba samostatně výdělečně činná nepřeruší výkon samostatné výdělečné činnosti, je povinna platit nadále zálohy na pojistné. Vzhledem k tomu, že je za ni zároveň plátcem pojistného stát, neplatí pro ni zákonem stanovený minimální vyměřovací základ a zálohy na pojistné bude hradit ve výši vypočtené ze skutečně dosaženého příjmu v předcházejícím kalendářním roce.

V případě, že dojde v průběhu roku k poklesu příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, má možnost požádat o snížení záloh na pojistné, a to na tiskopise „Žádost o snížení zálohy na pojistné pro OSVČ“. Na snížení záloh na pojistné má nárok, pokud budou příjmy dosažené v kalendářním roce nejméně v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, minimálně o jednu třetinu nižší, než byly průměrné příjmy dosažené v předchozím roce. Požádat o snížení zálohy může v kalendářním roce nejdříve v dubnu. Změnit výši zálohy je možné až poté, co zdravotní pojišťovna písemně sdělí kladné stanovisko k  žádosti. Zálohy se sníží maximálně na dobu tří měsíců. Poté je případně nutné podat žádost novou.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek