Podnikání na rodičovské dovolené

18. 11. 2010 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Jste na rodičovské dovolené a chcete pokračovat ve svém podnikání? Chcete vědět, jaké jsou podmínky výplaty rodičovského příspěvku a zda můžete podnikat a nepřijít o jeho výplatu? A jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním? A jaké máte povinnosti vůči orgánům státní správy?

Rodičovská dovolená většinou bezprostředně navazuje na mateřskou dovolenou a nastoupit na ní může jak matka, tak otec. Během rodičovské dovolené může být těmto osobám vyplácen rodičovský příspěvek. V případě, že se rodiče rozhodnou celodenně pečovat o dítě jen do dvou let věku dítěte, budou dostávat příspěvek ve výši 11 400 Kč měsíčně, zůstanou-li s dítětem doma do jeho tří let, dostávají každý měsíc 7 600 Kč, a v případě péče o dítě až do věku čtyř let dostávají do 21. měsíce věku (včetně) 7 600 Kč a následně 3 800 Kč.

Podmínky výplaty rodičovského příspěvku upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Nárok na rodičovskou dovolenou až do 4 let věku dítěte má na rozdíl od mateřské dovolené jak matka, tak otec. Záleží čistě na jejich domluvě, kdo a kdy zůstane doma s dítětem na rodičovské dovolené.

Na rodičovský příspěvek sice vzniká nárok i v případě, že si žadatel neplatil nemocenské pojištění, nicméně neplátce ztrácí možnost výběru ze tří rychlostí rodičovské dovolené a platí pro něj automaticky pomalejší varianta.

Tři rychlosti rodičovské dovolené:

  • Rychlejší čerpání: 11 400 Kč do 24 měsíců věku dítěte v případě nároku na peněžitou pomoc v mateřství alespoň 380 Kč na kalendářní den
  • Klasické čerpání: 7 600 Kč do 36 měsíců věku dítěte v případě nároku na peněžitou pomoc v mateřství
  • Pomalejší čerpání: 7 600 Kč do 21 měsíců věku dítěte a poté 3 800 Kč do 48 měsíců věku dítěte

Lze podnikat a pobírat rodičovský příspěvek?

Pro účely výplaty rodičovského příspěvku se neposuzuje příjem rodiče, který tedy může vydělávat bez omezení, a výdělečnou činností neztratí právo na pobírání rodičovského příspěvku. Podmínkou pro výplatu příspěvku je však splnění následujících zákonných podmínek.

  1. Dítě mladší 3 let navštěvuje jesle nebo obdobné zařízení pro předškolní děti nejvýše 5 kalendářních dnů v měsíci. Návštěvou dítěte v kalendářním měsíci se rozumí každý den, kdy dítě v zařízení pobývá, bez ohledu na délku tohoto pobytu. 
  2. Dítě starší 3 let navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro předškolní děti v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů.
  3. Po dobu své výdělečné činnosti musí rodič zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.

Rozhodující tedy není částka, kterou rodič vydělá, ale skutečnost, jak se v době, kdy pracuje, postará o dítě. Což neplatí jen pro OSVČ, ale pro podnikatele a podnikatelky obecně.

Jak je to se zdravotním pojištěním?

Za rodiče v domácnosti platí zdravotní pojištění stát, a to podle § 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v případě, že celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Celodenní péčí se rozumí, i pokud je dítě předškolního věku umístěno v jeslích či mateřské škole po dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a v případě školou povinného dítěte, pokud nenavštěvuje školní družinu.

Stát platí zdravotní pojištění pouze za osobu, která nemá žádné příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. V případě, že se rozhodne osoba na rodičovské dovolené začít podnikat, stát za ní již zdravotní pojištění již neplatí a osoba samostatně výdělečně činná má povinnost si ho platit sama. Povinností osoby samostatně výdělečně činné je oznámit příslušné zdravotní pojišťovně vznik nároku na platbu pojistného státem, a to do osmi dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro vznik povinnosti státu platit za tuto osobu pojistné. V prvním roce podnikání se zálohy na zdravotní pojištění neplatí, po podání daňového přiznání si pak vypočítáte výši odvodu na zdravotní pojištění.

V případě, že osobou samostatně výdělečně činnou je osoba, za kterou je plátcem zdravotního pojištění stát (např. příjemce rodičovského příspěvku), nebo se jedná o osobu celodenně osobně a řádně pečující aspoň o jedno dítě do sedmi let věku, platí se pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosažených příjmů, tj. neplatí zde minimální vyměřovací základ a pojistné se odvádí ze skutečných příjmů.

Je povinnost platit sociální pojištění?

Pokud jde o placení sociálního pojištění (pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) jedná se v případě, že osoba samostatně výdělečně činná je poživatelem rodičovského příspěvku, o osobu vykonávající tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, která má povinnost platit toto pojistné jen tehdy, převýší-li její příjmy ze samostatné výdělečné činnosti v kalendářním roce stanovený limit. Tento limit byl pro rok 2009 stanoven výši 56 532  Kč. V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti jen po část roku se tento limit poměrně upravuje podle počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. To znamená, že pokud příjmy (po odpočtu výdajů) nepřesáhnou tento limit, toto  pojistné se neplatí vůbec. Přesáhnou-li příjmy (po odpočtu výdajů) uvedený limit, pojistné se platí podle obecných zásad.

V roce 2009 došlo u podnikání jako vedlejší výdělečné činnosti k pozitivní změně. Až do roku 2009 mohla OSVČ vykovávající vedlejší činnost a zároveň pobírající rodičovský příspěvek, nadále pokračovat v podnikatelské činnosti pouze za podmínky úhrady minimální výše měsíčních záloh na důchodové pojištění. Od roku 2009 to již neplatí a příjemce peněžité pomoci v mateřství se do podání Přehledu o příjmech a výdajích považuje za OSVČ vedlejší. Platit zálohy na sociální pojištění tedy nemusí a pojistné platí jen v případě překročení rozhodné částky stanovené pro vedlejší činnost (v roce 2009 je to částka 56 532 Kč). Pokud tedy příjmy za zdaňovací období po odpočtu výdajů nepřekročí uvedenou hranici, neplatí se zálohy ani na další období.

Jaké povinnosti má OSVČ na rodičovské dovolené vůči orgánům státní správy?

V případě podnikání při pobírání rodičovského příspěvku se jedná o samostatnou výdělečnou činnost vedlejší. Při zahájení samostatné výdělečné činnosti v době rodičovské dovolené vznikají podnikatelce nebo podnikateli běžné ohlašovací povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně, včetně nutné registrace na finančním úřadu. Zároveň má podnikatel či podnikatelka povinnost podat daňové přiznání a příjmy z podnikání řádně zdanit.

Více informací naleznete v dokumentu „Start podnikání a jednání s úřady“ na našem portálu.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek