Podnikání na vnitřním trhu EU v oblasti služeb

20. 2. 2009 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Součást článku Podnikání bez bariér. Díky bariérám v jednotlivých členských státech je poskytování přeshraničních služeb velmi náročné a to zejména z hlediska financí, administrativy a právní jistoty. Pouze vybrané oblasti dosáhly vysněné harmonizace, jak vyplývá z průzkumu Evropské komise. Konkurenceschopný trh má přitom zásadní vliv na hospodářský růst a zaměstnanost v Evropské unii.

Přes významně narůstající podíl služeb na tvorbě HDP v jednotlivých členských státech EU, který dosahuje v průměru přes 70 % a stejným procentem se podílí na zaměstnanosti, nepřesahuje intrakomunitární export služeb 5 %. Analýzy provedené Evropskou komisí prokázaly, že přeshraniční poskytování služeb, popř. usazování v jiných členských státech, založené pouze na úpravě v primárním právu ES, je díky množství překážek vytvořených v jednotlivých členských státech mimořádně administrativně náročné, často i finančně nákladné, právně nejisté a tudíž nevýhodné. Svědčí o tom i celá řada kauz, resp. rozsudků Evropského soudního dvora, které řeší žaloby evropských subjektů týkající se nedodržování příslušných ustanovení Smlouvy o založení Evropských společenství. Harmonizace bylo dosaženo pouze ve vybraných oblastech.

Konkurenceschopný trh služeb má přitom zásadní význam pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst v EU. Stávající překážky růst brzdí a zejména pak negativně ovlivňují rozvoj malých a středních podniků (dále MSP). Tyto jsou výrazně převažujícími poskytovateli služeb, ale jejich vyhlídky na přeshraniční růst jsou značně omezeny. MSP jsou v daleko nevýhodnější pozici než velké firmy, protože náklady na identifikaci překážek a přizpůsobení nabízené služby specifickým národním požadavkům jsou samozřejmě fixní, nejsou úměrné velikosti firmy. MSP hodlající poskytovat přeshraniční služby jsou tímto způsobem znevýhodněny vůči poskytovatelům domácím. Omezení přeshraniční konkurence pak omezuje i přístup spotřebitelů k širší nabídce za výhodnější konkurenční ceny.

Odstranění nepříznivého trendu si kladl za cíl návrh směrnice o službách na vnitřním trhu, který zpracovala Evropská komise a předložila k projednání Radě a Evropskému parlamentu na počátku r. 2004. Návrh zahrnoval svobodu usazování pro poskytovatele služeb i přeshraniční poskytování služeb (volný pohyb) horizontálně pro celou škálu služeb s výjimkou těch, které již byly sektorově komunitárním právem upraveny. Významný prvek ke zjednodušení a podpoře právní jistoty poskytovatelů služeb představoval v prvním návrhu tzv. princip země původu - pravidlo poskytování služeb podle předpisů země poskytovatele.

První návrh Komise byl podroben silné kritice, především ze strany některých „starých“ členských států jak při projednávání v Radě, tak v Evropském parlamentu. Nejpodstatnější výhrady byly uplatněny vůči horizontálnímu rozsahu směrnice a principu země původu s tím, že takováto úprava nemůže zaručit dostatečnou ochranu spotřebitele a veřejného zájmu v zemi příjemce. Velmi negativně reagovala i Evropská odborová centrála s argumentem sociálního dumpingu. Negativní reakce, které liberalizačně laděný návrh Komise vyvolal, neměly vždy racionální základ. Návrh Komise začal být v Radě a EP projednáván v době prakticky shodné s přistoupením dalších 10ti států. K tradičnímu odporu několika členů staré patnáctky vůči jakékoli další liberalizaci v rámci EU se přidaly i některé další země motivované obavami z expanze levnějších služeb a pracovních sil z přistupujících států.

Stav evropské legislativy v oblasti služeb

Stav české legislativy v oblasti služeb

Identifikace bariér v oblasti vnitřního trhu služeb

Návrhy řešení pro odstraňování překážek v oblasti služeb

zpět na obsah článku Bariéry na vnitřním trhu EU v oblasti služeb

zpět na obsah článku Podnikání bez bariér

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek