Podnikatele, kteří platí DPH čtvrtletně, čeká první elektronické přiznání. Jak si ho zjednodušit?

Daňové přiznání k dani z přidané hodnoty (DPH) se musí od 1. ledna 2014 zasílat pouze elektronicky. Na čtvrtletní plátce tedy v nejbližších dnech čeká první elektronické přiznání. Díky elektronickým účetním systémům si mohou živnostníci i firmy podání výrazně zjednodušit.



Jak podat přiznání k DPH elektronicky? Novinku letošního roku poprvé uplatní čtvrtletní plátci DPH při podání přiznání za první čtvrtletí 2014. Termín pro podání přiznání je 25. duben. Bez hrozby sankce lze přiznání podat ještě následujících pět pracovních dní, nejzazší termín je tedy pondělí 5. května.

„Všichni plátci DPH, vyjma fyzických osob s obratem nižším než šest milionů korun za dvanáct předcházejících měsíců po sobě jdoucích, musí podávat přiznání, hlášení, přílohy k nim a registraci včetně změn v elektronické podobě. Například pokud je fyzická osoba čtvrtletním plátcem a k 30. dubnu překročí obrat šest milionů korun za dvanáct předcházejících měsíců, tedy za období od 1. května 2013 do 30. dubna 2014, smí ještě přiznání za druhé čtvrtletí, kdy došlo k překročení hranice, podat papírově. Za třetí čtvrtletí už ale musí použít elektronický formulář,“ popisuje Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision. Povinnost podávat přiznání elektronicky pak trvá minimálně šest měsíců.

Přiznání lze jednoduše vyplnit nebo nahrát z vlastního softwaru na daňovém portálu provozovaném Ministerstvem financí ČR a podat s elektronickým podpisem. „Pokud podnikatel elektronický podpis nemá, portál mu po podání nabídne možnost vytisknout eTiskopis. Ten plátce vlastnoručně podepíše a doručí do pěti dnů od elektronického podání na finanční úřad. Elektronické podání lze jednoduše učinit také z datové schránky, kterou mají všechny právnické osoby zřízenou ze zákona,“ doplňuje Blanka Štarmanová.

Zřízení datové schránky nabízí podnikatelům – fyzickým osobám bezplatně a do tří pracovních dnů služba Czechpoint. Přiznání k DPH je třeba podat ve formátu xml, který generuje jak daňový portál, kde je možné přiznání uložit a následně poslat z datové schránky, tak každý běžně užívaný účetní program. Pdf a ostatní formáty jsou považovány za neplatné!

„Datová schránka je vhodná pro komunikaci i přihlašování na portál České správy sociálního pojištění. Její zřízení i používání je jednodušší než u elektronického podpisu a její využití se bude dál rozšiřovat,“ míní Blanka Štarmanová.

„Pro úplnost je třeba dodat, že pro všechny plátce DPH bez rozdílu zůstává nadále zachována povinnost elektronického podání pokud jde o podání Výpisu z evidence pro daňové účely v režimu přenesení daňové povinnosti (§ 92a odst. 5 zákona o DPH) a souhrnného hlášení (§ 102 odst. 3 zákona o DPH),“ poznamenává Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Programy pomáhají

Na změnu v zákoně museli reagovat také výrobci účetních systémů. Řada z nich integrovala elektronické podání DPH do svých programů. Například uživatelé systémů iÚčto mají možnost vygenerovat si soubor pro podání daňového přiznání a poté ho jednoduše odeslat přes datovou schránku. Podání daňového přiznání je díky tomu naprosto jednoduché a rychlé.

„Uživatelé iÚčta jsou většinou živnostníci a malé firmy, pro které je podání daňového přiznání často složitou byrokracií, proto se jim snažíme tento proces co možná nejvíce ulehčit,“ říká Eva Vašíková ze společnosti Direct Accounting, která online účetnictví iÚčto vyvíjí. S iÚčtem stačí pouze vygenerovat report, stáhnout ho a poslat ho v datovém formátu XML přes datovou schránku nebo Daňový portál příslušnému finančnímu úřadu. Odpadá tak složité vyplňování formulářů.

Změnit své programy museli i další výrobci. „Ačkoliv jsme softwarová společnost, součástí naší činnosti je i sledování práce zákonodárců. Řadu funkcí tak máme připravenou ještě před finálním schválením příslušných norem. Pro renomované dodavatele podnikových ekonomických a účetních systémů jsou totiž rychlé reakce na legislativní změny naprostou nezbytností, v tomto ohledu se Česká republika neliší od zahraničí. Již při vývoji našeho softwaru proto myslíme nejen na to, aby byl dostatečně uživatelsky příjemný pro zákazníka, ale i pro naše programátory,“ vysvětluje Jiří Sonek, obchodní ředitel účetního programu Premier System.

„Funkce pro elektronické přiznání DPH pro nás byla poměrně výrazná změna, vyžadující větší zásah do systému, na rozdíl například od pouhých změn sazeb. Práce no nové funkčnosti tak započaly s dostatečným předstihem a k zákazníkům se dostala bez jakýchkoliv prodlev,“ doplňuje.

Kdo musí podat přiznání k DPH?

Kromě základní definice plátce DPH, kterou jsme představili v úvodu článku, se platby daně z přidané hodnoty týkají i dalších podnikatelských situací, na něž firmy často zapomínají. „Povinná registrace buď jako osoba identifikovaná k DPH nebo jako plátce DPH může vzniknout také při obchodování se zahraničím. Registrovat se musíte v případě pořízení zboží z EU za více než 326 tisíc korun ročně, také při přijetí služby ze zahraničí nebo při poskytnutí služby do EU. Registraci je třeba provést ke dni, kdy došlo k přijetí nebo poskytnutí služby nebo překročení limitu dovozu z EU,“ doplňuje Blanka Štarmanová.

Identifikovaná osoba, která obchoduje se zahraničím, sice není plátcem, ale má povinnost podat přiznání k DPH a odvést DPH z přijatých služeb a zboží. V případě poskytnutí služby už DPH neodvádí, pouze pokud jde o služby do zemí Evropské unie, musí vyplnit souhrnné hlášení.

Hranice pro povinnou registraci k DPH v lednu klesne

Letos sice zůstala zachována jednomilionová hranice pro povinnou registraci k DPH, už 1. ledna 2015 však klesne na 750 tisíc za dvanáct předešlých měsíců. Změna, která ještě nevešla v platnost, se tak mnoha podnikatelů dotýká už nyní.

V roce 2014 zůstala hranice obratu pro povinnou registraci plátce DPH na jednom milionu korun za dvanáct uplynulých měsíců. Do obratu se přitom nepočítají plnění osvobozená od DPH, jako jsou zdravotní služby a pojišťovací služby, nebo příležitostný prodej majetku a další. Podle daňové poradkyně Blanky Štarmanové podnikatelé často chybují v tom, že svůj obrat mylně počítají za kalendářní rok a ne za dvanáct po sobě jdoucích měsíců.

„Limit jeden milion korun se od 1. ledna 2015 sníží na 750 tisíc korun. Vzhledem k absenci přechodných ustanovení, která by to řešila jinak, se obrat k 31. lednu 2015 spočte za dvanáct předchozích měsíců, tedy za období od 1. února 2014 do 31. ledna 2015. Pokud ještě nedojde ke změně legislativy, může být v lednu 2015 dost podnikatelů nepříjemně překvapeno,“ uzavírá Blanka Štarmanová.

• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění | Služby

Doporučujeme