Podnikatelé táhnou český výzkum, časovanou bombou jsou evropské dotace

8. 11. 2017 | Zdroj: Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR)

Podnikatelé se stali hlavními tahouny tuzemského výzkumu a vývoje. Na výdajích na výzkum za minulý rok se podíleli z 57 procent, zatímco předloni to bylo jen 48 procent.

Nejvíce prostředků na výzkum směřuje do strojírenství, digitální ekonomiky, elektrotechniky a léčiv. Osmina malých a středních podniků aktuálně spolupracuje s výzkumnou sférou, dalších 9 procent se na takovou kooperaci chystá.

Hrozbou pro tuzemské inovátory se ale stává jejich nezdravá závislost na fondech EU. Polovina českých firem financuje inovace z evropských peněz. Nedostatek financí může po skončení programovacího období v roce 2020 zásadně zpomalit tuzemský výzkum a vývoj.

Údaje vyplývají z analýzy o stavu investic podnikatelů do výzkumu a vývoje a šetření mezi malými a středními firmami. Ty v listopadu předložila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Méně peněz z Evropy, rostoucí problém

Podle analýzy došlo v ČR v roce 2016 (oproti předloňskému roku) k poklesu celkových výdajů na výzkum, a to z 88 na 80,1 miliardy korun.

Zatímco tuzemské veřejné zdroje do výzkumu byly stejné (28,5 miliardy Kč), evropské dotace klesly o téměř 11 miliard. Jediným rostoucím segmentem zůstal podnikatelský sektor, jehož výdaje na výzkum a vývoj narostly z 45,6 na 48,2 miliardy korun. Jde přitom o dlouhodobý trend. Výdaje podnikatelů na výzkum se od roku 2010 zvýšily dokonce o 100 procent.

Na konci roku 2016 byl podíl veřejných zdrojů na výzkum vůči HDP 0,65 %. Podnikatelské zdroje činily 1,01 procenta z celkového HDP.

Nejčastějšími cílovými oblastmi tuzemského výzkumu jsou strojírenství, digitální ekonomika, elektronika a elektrotechnika. Hodně peněz jde také na výzkum v oblasti léčiv, biotechnologií a zdravotnických prostředků.

Z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos, dále vyplývá, že 12 procent malých a středních firem spolupracuje s výzkumnými institucemi a dalších 9 % má podobnou spolupráci v plánu. Nejčastěji jde o spolupráci s univerzitami (54 %), výzkumnými centry (29 %) a ústavy Akademie věd (8 %). Drtivá většina podnikatelů je s kooperací spokojena.

Někteří ale vnímají také rizika. Mezi důvody, proč nechtějí spolupracovat s výzkumnou sférou, uvádějí zástupci firem především riziko neúspěchu a finanční i časovou náročnost.

Téměř polovina subjektů potvrzuje, že do investic na další rozvoj by nešla bez dotací, přičemž 61 procent z nich využívá hlavně evropské strukturální fondy. Následují vládní či regionální dotace. Evropské dotace se proto stávají hlavní hrozbou v budoucím financování výzkumu a vývoje. Technický výpadek evropských zdrojů v roce 2016 ostatně zapříčinil celkový pokles výdajů na výzkum o téměř 10 procent.

Vláda se chlubí rostoucími výdaji

„Nesmíme se uspokojit tím, že výdaje na výzkum a vývoj jsou dnes na slušné úrovni. Z nemalé míry je to způsobeno evropskými dotacemi, na kterých se stává závislý jak podnikatelský, tak veřejný sektor. Strukturální fondy, které budou od roku 2020 zásadně zredukovány, se stávají tikající bombou tuzemského výzkumu. I přes jasný nárůst firemních výdajů do výzkumu je zřejmé, že to nebude stačit a je nezbytné začít již nyní připravovat nástroje pro jeho podporu v dalších letech,“ potvrzuje předseda AMSP ČR Karel Havlíček.

„Výdaje na vědu a výzkum schválené vládou na rok 2018 vzrostly oproti roku 2014 o více než 33 %, nominálně o 9 miliard korun. Současně finance podstatně lépe cílíme,“ chlubí se Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro oblast vědy, výzkumu a inovací.

Zároveň ale připouští, že loňský pokles výdajů na vědu a výzkum způsobila změna programového období evropských fondů.

„Po roce 2020 bude s ukončením dopingu z EU fondů ještě hůře. Tuto situaci očekáváme a od roku 2014 ji zohledňujeme při přípravě výdajů státního rozpočtu na vědu se střednědobými a dlouhodobými výhledy. Abychom se přiblížili ekonomicky vyspělým zemím, chceme do roku 2024 výrazně zvýšit podíl soukromých zdrojů na 1,5násobek. Navázali jsme strukturovaný dialog státu s podniky, se zástupci firem a asociací s výzkumnými organizacemi,“ doplňuje Bělobrádek.

S podnikateli se prý vláda shoda na tom, do jakých oblastí by měla primárně směřovat veřejná podpora – tak aby se tyto finance vhodně doplňovaly se soukromými prostředky.

„V situaci, kdy ve financování výzkumu a vývoje roste role podnikatelů a také malých a středních firem, je velmi důležité, aby podnikatelé dokázali získávat financování od bank. Je proto dobře, že se již objevují první fungující schémata v oblasti financování vývoje nových produktů a inovací. S podporou garancí Evropského investičního fondu a jeho programu InnovFin jsou dnes banky schopny financovat i rizikovější projekty realizace velkých inovací, nových výrob a startupů,“ tvrdí manažer Kompetenčního centra znalosti trhů a trendů České spořitelny Ladislav Dvořák.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek