Podnikatelské prostředí v Maďarsku

9. 5. 2013 | Zdroj: EU Office ČS, a. s.

Stručné představení prostředí pro podnikání v Maďarsku. Informace o struktuře hospodářství, zahraničním obchodu i nejnovějších makroekonomických výhledech země. Základní charakteristiky týkající se daňového zatížení, možností zakládání obchodních společností i zaměstnávání pracovníků.

Základní údaje

  • Oficiální název: Maďarsko (Magyarország)
  • Počet obyvatel: 9 957 731 (2012)
  • Rozloha: 93 028 km2
  • Měna: Forint (HUF)
  • Etnické složení: Maďaři (92,3 %), Romové (1,9 %)

Zdroj: CIA World Factbook

Maďarsko získalo nezávislost po rozpadu Rakousko-Uherské monarchie v roce 1918. Po 2. světové válce spadlo do sféry sovětského vlivu, pod kterým zůstalo až do roku 1989. Roku 1999 se stalo členem NATO a roku 2004 členem EU.

Maďarsko je parlamentní demokracií. Vláda v čele s premiérem žádá o důvěru jednokomorové Národní shromáždění. To také jednou za 5 let volí v tajné volbě prezidenta. Od posledních voleb v roce 2010 zemi vládne premiér Viktor Orbán se svou národně-konzervativní stranou Fidész.

Struktura hospodářství a zahraniční obchod

Na první pohled je v maďarské hospodářské struktuře patrný vyšší podíl zemědělství, které spoléhá hlavně na úrodnou půdu. Hlavní plodiny jsou obilí, kukuřice či slunečnicová semena. Průmysl, jehož význam je nižší než v ČR, se orientuje na těžbu, hutnictví, stavební materiály či strojírenství.

Maďarsko vyváží zejména strojírenské výrobky a potraviny. Nejvíce se vyváží do Německa (25 %), Rumunska (5,7 %) a Rakouska (5,4 %). Maďarské podniky naopak dovážejí například zahraničí strojírenské výrobky či paliva.

Graf: Sektory národního hospodářství v Maďarsku (ČR a EU)

Nejdůležitějším dovozním partnerem je Německo (25 %), Rusko (8,6 %), a Čína (8,4%).

Makroekonomický výhled

Po bezmála 7 % propadu ekonomiky v roce 2009, následné krátké oživení vystřídal loni další propad a vyhlídky do roku 2014 žádný velký boom nenaznačují.

Hospodářský pokles z roku 2012 byl způsoben hlavně domácí poptávkou, která oslabila o více než 3 %. Investiční aktivita firem se na pozadí zpřísňujících podmínek financování propadla čtvrtý po sobě jdoucí rok. Padající disponibilní příjem a zvyšující se nezaměstnanost byly hlavními faktory za opětovným propadem spotřeby. Hospodářské aktivitě země nepřidal ani útlum v zemědělství vyvolaný rekordně suchým počasím. Ještě většímu poklesu HDP zabránily jen silné exporty.

V roce 2013 a 2014 by se měla maďarská ekonomika dostat do růstové fáze, pro rok 2014 očekává zimní prognóza Evropské komise růst o 1,3 %.

Základní makro ukazatele
Základní makro ukazatele 2011 2012 2013e 2014e
Růst HDP (%) 1,6 -1,7 0,3 1,3
Míra nezaměstnanosti (%) 10,9 10,8 10,8 10,6
Inflace (%) 3,9 5,7 5,3 3,9
Deficit veřejných rozp. (% HDP) 4,3 -2,5 -2,9 -3,5
Veřejný dluh (% HDP) 81,4 78,4 77,1 76,8

Zdroj: Evropská komise; e - odhad

Trh práce

Průměrná míra nezaměstnanosti v Maďarsku v roce 2012 byla 10,8 % a v blízké budoucnosti by se dle odhadu Evropské komise neměla výrazně měnit.

Základní ukazatele trhu práce
Míra nezaměstnanosti (2012) 10,8 %
Produktivita práce k Ø EU (2011) 60,1 %
Minimální měsíční mzda (1H/2013) 336 EUR
Ø měsíční náklady práce v odvětvích (2012) Maďarsko ČR
Zpracovatelský průmysl 1 302 € 1 448 €
Velkoobchod a maloobchod 1 199 € 1 483 €
Doprava a skladování 1 244 € 1 494 €
Ubytování, stravování a pohostinství 779 € 932 €
Informační a komunikační činnosti 2 506 € 2 826 €

Zdroj: Eurostat

Průměrná produktivita práce je zde vůči ukazateli v ČR nižší a dosahuje 60,1 % k průměru EU. Minimální měsíční mzda v Maďarsku představuje ekvivalent 336 EUR, tedy zhruba vyšší o 6 % než v ČR.

Ve srovnání s Českou republikou jsou měsíční náklady práce ve všech vybraných odvětvích v Maďarsku nižší. Například ve zpracovatelském průmyslu je to zhruba o 13 %.

Základy pracovního práva

Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Je možné ji uzavřít na dobu určitou či neurčitou. Pracovní smlouva na dobu určitou může být uzavřena v maximální délce 5 let. V pracovní smlouvě může být stanovena zkušební doba v délce max. 3 měsíců a po celou tuto zkušební dobu je ji možné vypovědět kdykoli bez udání důvodu.

Zaměstnanec může kdykoliv ukončit pracovní poměr na dobu neurčitou bez udání důvodu. U výpovědi ze strany zaměstnavatele je zde 30denní výpovědní lhůta a zaměstnavatel hradí odstupné ve výši 1 až 6 měsíčních platů.

Základy obchodního práva

Obchodní společnost je nejčastější formou vstupu zahraničních osob na maďarský trh. Společnost s ručením omezeným (Kft.) a akciovou společnost (Rt.) může založit jeden či více společníků. Společníci (akcionáři) ručí za závazky jen do výše svého vkladu.

Minimální požadovaný kapitál u s.r.o (Kft.) činí 500 000 HUF čili ekvivalent 45 000 CZK. Pro větší podnikatelské projekty je více využívána akciová společnost bez veřejné nabídky na úpis akcií (Zrt.), jejíž základní kapitál činí minimálně 5 mil. HUF – tj. cca 450 000 CZK.

Právní forma Minimální kapitál
Veřejná obchodní společnost není požadován
Komanditní společnost není požadován
Společnost s ručením omezeným 500 000 HUF
Akciová společnost s veř. nabídkou 20 mil. HUF
Akciová společnost bez veř. nabídky 5 mil. HUF
Evropská společnost 120 000 EUR

Zdroj: Hungarian Investment and Trade Agency (HITA)

V souhrnném indexu Světové banky Doing business se Maďarsko umístilo na 54. místě, čímž se dostalo před ČR (65). Registrace firmy v Maďarsku trvá průměrně méně než týden a stojí zhruba 150 – 365 tisíc forintů (cca 13 – 32 tisíc korun).

Hlavní daně a vedlejší náklady práce

Korporátní daň z příjmů činí při zisku do 500 mil. forintů (tj. cca 44 mil. korun) 10 % z daňového základu, pro příjmy nad tuto částku pak 19 %. Pro fyzické osoby nerezidenty platí u dividend srážková daň 16 %, u právnických osob nerezidentů se daň neodvádí. Sazba daně z příjmů fyzických osob je plošně 16 %.

Základní sazba DPH je 27 %, snížená sazba ve výši 18 % se vztahuje na hotelové služby, mléko a pečivo. Léčiva, knihy, noviny apod. patří do 5 % snížené sazby. Systém maďarského sociálního zabezpečení je pro zaměstnavatele poměrně finančně nákladný, odvádí 27 % z hrubé mzdy svých zaměstnanců. Zaměstnanci přispívají na sociální pojištění ze své hrubé mzdy celkem 18,5 %.

Daň/odvod Sazba
Korporátní daň 10/19 %
Daň z dividend nerezidentům 16 %
Daň z příjmu jednotlivců (progresivní daň) 16 %
DPH (základní/snížená sazba) 27/18/5 %
Sociální a zdravotní pojištění – zaměstnanec 18,5 %
Sociální a zdravotní pojištění – zaměstnavatel 27 %

Zdroj: Hungarian Investment and Trade Agency (HITA) a webové stránky maďarského ministerstva financí

Energetika

Cena elektřiny v Maďarsku dosáhla svého vrcholu ve druhé polovině roku 2009 při ceně 13 eurocentů za kWh. Poté hned v roce 2010 výrazně klesla na hladinu 10,5 eurocentů za kWh, v průběhu roku 2011 pak ještě poklesla mírně pod hranici 10 eurocentů za kWh.

V prvním pololetí 2012 však už začala opět lehce růst a dostala se na 10,6 eurocentů za kWh. Od počátku finanční krize koncem roku 2008 cena plynu v Maďarsku nejprve klesala až na nejnižší úroveň sledovaného 5letého období – 8,30 eur za GJ v 2010, poté rok fluktuovala kolem 9 eur za GJ a následně pak na přelomu let 2011 a 2012 relativně strmě vzrostla až na téměř 14 eur za GJ.

Ø velkoobchodní ceny v 1H/2012 Polsko ČR
Elektrická energie (EUR/kWh) 0,1079 0,1029
Zemní plyn (EUR/GJ) 14,265 9,392

Investiční pobídky

Maďarsko nabízí zahraničním investorům rozsáhlé investiční pobídky od daňových úlev přes dotace na školení až po podporu na tvorbu nových pracovních míst. Pobídky pro velké podniky závisí na lokalitě a v nejméně rozvinutých oblastech mohou dosahovat až 50 % uznatelných nákladů investice.

Z fondů EU na období 2007–2013 bylo pro Maďarsko alokováno 25,3 miliard eur. V Maďarsku se rozlišuje 8 celostátních operačních programů, 7 regionálních operačních programů a 6 operačních programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

Převzato z Měsíčníku EU aktualit vydávaném EU Office České spořitelny, a. s..

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek