Podnikatelské prostředí v Německu

26. 2. 2013 | Zdroj: EU Office ČS, a. s.

Stručné představení prostředí pro podnikání v Německu. Informace o struktuře hospodářství, zahraničním obchodu i nejnovějších makroekonomických výhledech země. Základní charakteristiky týkající se daňového zatížení, možností zakládání obchodních společností i zaměstnávání pracovníků.

Základní údaje

Oficiální název: Spolková republika Německo
Počet obyvatel: 81 843 743 (2012)
Rozloha: 357 022 km2
Měna: Euro (EUR)
Etnické složení: Němci 91,5 %; Turci 2,4 %; ostatní 6,1 %

Zdroj: CIA World Factbook

Svou novodobou historii začalo psát Německo v roce 1990, kdy se sjednotila po druhé světové válce rozdělená západní a východní část pod společným názvem Spolková republika Německo. Německo (tehdy ještě západní SRN) patří mezi zakládající členy Evropského hospodářského společenství i NATO.

Zákonodárná moc je svěřena dvoukomorovému parlamentu – Spolkovému sněmu (Bundestag), jehož členové jsou voleni každé čtyři roky, a Spolkové radě (Bundesrat), jejíž členové jsou zástupci spolkových zemí. V čele vlády, výkonné moci, stojí spolkový kancléř.

Struktura hospodářství a zahraniční obchod

Německo je tradiční evropská průmyslová velmoc v celoevropském kontextu s nadproporcionálním podílem průmyslu. Naopak služby a zemědělství jsou zde méně významné než v průměru EU.

V zemědělství se pěstuje většina plodin, nejvýznamnější z nich jsou brambory, pšenice a cukrová řepa. Z živočišné produkce je dominantní chov dobytka, prasat a drůbeže.

Německý průmysl se orientuje především na strojírenství, automobilový průmysl a chemický průmysl. Naši západní sousedé se také řadí k největším producentům železa a oceli. Hlavními exportními trhy jsou Francie, USA, Nizozemsko a UK. Naopak nejvíce dovozů do Německa směřuje z Číny, Nizozemska a Francie.

Makroekonomický výhled

Po finanční krizi let 2008-2009 se Německo naplno chopilo své role lokomotivy evropského růstu, ale i jí v poslední době dochází pára. Zhoršená ekonomická nálada u hlavních obchodních partnerů povede k tomu, že v roce 2013 čeká naše západní sousedy šnečí tempo růstu HDP ve výši 0,8 %, které bude následovat zdravější 2% růstem až v roce 2014.

Základní makro ukazatele
Základní makro ukazatele 2011 2012 2013e 2014e
Růst HDP (%) 3,0 0,8 0,8 2,0
Míra nezaměstnanosti (%) 5,9 5,5 5,6 5,5
Inflace (%) 2,5 2,1 1,9 1,8
Deficit veřejných rozp. (% HDP) -0,8 -0,2 -0,2 0,0
Veřejný dluh (% HDP) 80,5 81,7 80,8 78,4

Zdroj: Evropská komise; e – odhad

Inflace se očekává na nízké úrovni 2 %, zvýšené ceny energií by měly mít pouze dočasný vliv. Vzorem pro ostatní státy je Německo ve stavu veřejných rozpočtů. Ty vykazují víceméně vyrovnaný stav, který lze charakterizovat „červenou nulou“. V důsledku toho naše západní sousedy čeká snižování celkového zadlužení země.

Trh práce

Základní ukazatele trhu práce
Míra nezaměstnanosti (2011) 5,9 %
Produktivita práce k Ø EU (2010) 125,0 %
Minimální měsíční mzda
Ø měsíční náklady práce v odvětvích (2010) Německo (v EUR) ČR (v EUR)
Zpracovatelský průmysl 4456 1303
Velkoobchod a maloobchod 3339 1350
Doprava a skladování 3408 1346
Ubytování, stravování a pohostinství 2049 835
Informační a komunikační činnosti 5452 2616

Zdroj: Eurostat

Výkonná ekonomika se pozitivně odráží i na trhu práce. Míra nezaměstnanosti dosahuje v kontextu Evropy velice nízkých hodnot pod 6% hladinou. Minimální mzda na celostátní úrovni přes všechna odvětví neexistuje. Produktivita práce je o 25 % vyšší než průměr EU (a o 80 % vyšší než v ČR).

Vyšší produktivita umožňuje vyplácení vyšších mezd. Například v klíčovém zpracovatelském průmyslu jsou měsíční náklady práce v Německu téměř 3,5x vyšší než v ČR. V jiných odvětvích jsou rozdíly menší.

Základy pracovního práva

Pracovní poměr lze uzavřít na dobu určitou a neurčitou. Pracovní poměr na dobu určitou je omezen trváním dvou let a obecně platí, že může být prodloužen nejvíce třikrát. Německé pracovní právo speciálně neupravuje problematiku zkušební lhůty, jejíž délka záleží na dohodě zaměstnance se zaměstnavatelem. Část bývá upravena kolektivními smlouvami.

Výpovědní doba se liší podle toho, zda se jedná o výpověď ve zkušební době či nikoli. V prvním případě platí 14 denní výpovědní lhůta. Po zkušební době v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele musí být výpověď udělena k 15. nebo poslednímu dni v měsíci a následuje 4 týdenní výpovědní lhůta. Ta se dále prodlužuje podle délky pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Nejdelší sedmiměsíční lhůta platí při odpracování alespoň 20 let u daného zaměstnavatele.

Ve většině odvětví existuje 5denní pracovní týden (40 hodin týdně), dovolená činí minimálně 20 pracovních dní ročně.

Základy obchodního práva

Právní forma Minimální kapitál
Společnost s ručením omezeným (GmbH) 25 000 EUR
Akciová společnost (AG) 50 000 EUR
Komanditní společnost na akcie (KgaA) 50 000 EUR
Veřejná obchodní společnost (oHG) není stanoven
Komanditní společnost (KG) není stanoven

Zdroj: Germany Trade and Invest (GTAI)

Nejčastější formou podnikání v Německu je společnost s ručením omezeným (GmbH). Založit ji mohou jeden či více společníků a minimální základní kapitál činí 25 000 eur (cca 625 tisíc korun). U akciové společnosti je minimální základní kapitál dvojnásobný. Určitým hybridem mezi akciovou a osobní společností je komanditní společnost na akcie, kde minimálně jeden společník ručí neomezeně a druzí jsou držitelé akcií.

Proces založení průměrně velké společnosti s ručením omezeným v Německu trvá dva týdny, skládá se z devíti procedur a celkové náklady ve většině případů nepřekročí 1 500 eur.

Hlavní daně a vedlejší náklady práce

Zisky podniků jsou v Německu zdaňovány dvakrát: 15% daní ze zisků korporací a živnostenskou daní, která se liší na úrovni obcí. Na obě daně je navíc aplikována tzv. solidární přirážka určená na financování sjednocení Německa. Celková průměrná daňová sazba ze zisku podniků je odhadována na zhruba 30 %. Dividendy jsou zdaňovány srážkou ve výši 26,375 %.

Daň z příjmů jednotlivců je progresivní: existují čtyři příjmová pásma, která rozdělují sazby 14 %, 42 % a 45 %. Základní sazba DPH je 19 % a snížená sazba 7 %. Té podléhají základní spotřební zboží a služby denní potřeby (např. potraviny, noviny, veřejná doprava). Na odvodech na sociální zabezpečení se podílejí zaměstnanci i zaměstnavatelé. Příspěvek zaměstnance činí 21,975 % z hrubé mzdy, u zaměstnavatele od 21,075 % hrubé mzdy dle výše povinného úrazového pojištění.

Daň/odvod Sazba
Korporátní daň 30 %*
Daň z dividend (kapitálových výnosů) 26,375 %
Daň z příjmu jednotlivců (progresivní daň) 14 / 42 / 45 %**
DPH (základní / snížená / nulová sazba) 19/7 %
Sociální zabezpečení – zaměstnanec 21,975 %
Sociální zabezpečení – zaměstnavatel od 21,075 %

* průměrná daň, ** bez solidární přirážky a církevní daně Zdroj: Germany Trade and Invest (GTAI)

Energetika

Ceny elektrické energie pro průmyslové odběratele jsou v Německu zhruba o 23 % vyšší než v České republice, za zemní plyn si německý podnik v průměru připlatí o 40 % více než jeho český konkurent.

Dominantním energetickým zdrojem v Německu je stále jádro (42 %), i když do roku 2022 by všechny své jaderné elektrárny – pod vlivem tragédie ve Fukušimě – mělo uzavřít.

Ø velkoobchodní ceny v 1H/2012 Německo ČR
Elektrická energie (EUR/kWh) 0,1277 0,1039
Zemní plyn (EUR/GJ) 13,1600 9,3067

Zdroj: Eurostat, ceny bez DPH

Investiční pobídky

I největší evropská ekonomika láká zahraniční investory na investiční pobídky. Podpora přímých investičních nákladů má podobu přímých dotací, dotovaných půjček či záruk za komerční úvěry. Vedle toho je k dispozici i podpora provozních nákladů, kam patří dotace vztahující se k náboru zaměstnanců a dotace směřující do oblasti vědy a výzkumu.

Převzato z Měsíčníku EU aktualit vydávaném EU Office České spořitelny, a. s.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek