Podnikatelský plán v případě žádosti o dotace, jeho prezentace a závěr

Jak již název kapitoly Podnikatelský plán v případě žádosti o dotace ze strukturálních fondů, jeho prezentace a závěr, napovídá, že podnikatelský plán se nesestavuje pouze pro účely investorů, získání bankovích půjček a pro další obchodní partnery, ale hraje také důležitou roli v získávání dotací z Evropské unie. Neméně důležitý je i styl, jakým je podnikatelský plán prezentován.



zpět na obsah příručky

7. Podnikatelský plán v případě žádosti o dotace ze strukturálních fondů 

Váš podnikatelský plán vám poslouží nejen při jednání s bankovním sektorem či s investory. Také budete-li se zajímat o jakékoli dotace, podporu či finanční prostředky poskytované ze Strukturálních fondů EU určených malým a středním podnikatelům, budete muset rovněž představit své plány a záměry. Podnikatelský plán vypracovaný podle této příručky vám dobře poslouží i v těchto situacích.

Toto téma často vzbuzuje bouřlivé emoce u těch, kteří neuspěli, či rezignované mávnutí rukou těch, kteří se ani nesnaží jakoukoli podporu získat. Je důležité si vždy uvědomit, že nikdo nemá na jakoukoli dotaci nárok automaticky, že prostředky, které jsou pro tento účel vyčleněné, jsou značně omezené, a že jakákoli státní podpora není určena firmám krachujícím, které potřebují pouze přežít, ale firmám úspěšným, které potřebují růst a prospívat. Právě proto musí váš podnikatelský plán poukázat na vaše originální myšlenky, koncepční vedení a finanční zodpovědnost.

Nejprve pár slov o úřednické mentalitě. Nehodlám vytvářet ani vyvracet jakékoli předsudky, které můžete vůči státní správě mít, pouze chci podotknout, že na tom nejsme o nic lépe či hůře než jinde v Evropě. Asi vás moc nepotěší, když se po dlouhém čekání ve frontě setkáte s nevraživostí a puntičkářstvím, ale buďte rádi, že nepodnikáte třeba ve Francii či Belgii, kde tyto „dovednosti“ propracovali až na uměleckou úroveň. I moje nedávná zkušenost s jednou žádostí o zakázku u EU ukázala, že díky podpisu na nesprávném řádku byla naše žádost z dalšího tendru vyřazena. Nicméně jakmile mi klesl krevní tlak, a když jsem se na celou záležitost podíval objektivně, byla to evidentně jenom naše chyba – a bruselští úředníci pouze dělali svou práci. Proto je nutné si několikrát pročíst podmínky programu, o který se zajímáte. Je jasné, že když se zajímáte například o program Obnovitelné zdroje, budou se některé aspekty a požadavky na váš podnikatelský plán lišit od programů Prosperita nebo Rozvoj.

Požadavky na informace o vaší firmě a vašich záměrech jsou vždy jasně deklarovány, a pokud je dodáte, nikdo vám nemůže nic vytknout. Proto si dané podmínky vytiskněte, a před odesláním žádosti o podporu si zkontrolujte (a odfajfkujte), zda jste skutečně pokryli všechny požadované informace v požadované posloupnosti – bez ohledu na váš osobní názor na jejich nezbytnost či absurditu.

Celkový plán by neměl zabírat víc než 30 stran A4. Uvědomte si, že vaše slova bude skutečně někdo číst a že bude vámi dodané informace porovnávat s informacemi, které jsou potřebné pro zařazení do dalšího kola. Ve většině případů se v prvním kole posuzují pouze objektivní požadavky, jako jsou požadované informace/fakta bez subjektivního hodnocení meritu vašeho záměru. Než odešlete svoji žádost, představte si, zda bude mít osoba, která vaši obálku otevře, bude číst její obsah a zaškrtávat si splnění formálních náležitostí, sebemenší důvod, aby vás v této fázi vyřadila. Řečeno na rovinu, jste-li vyřazeni již v této fázi, bude to nejspíš vaše chyba. Ve fázi, v níž se posuzuje samotné meritum věci a která je subjektivní, je nutné psát jazykem, který respektuje, že státní úředník – zrovna tak jako bankéř či investor – nemusí rozumět všem vědeckým pojmům a konceptům.

Asi nejdůležitější je, že svou žádost vždy předkládáte v plném vědomí, že i když je perfektně vyplněna a váš záměr je logický a chvályhodný, je docela možné, že přesto neuspějete, protože finance, které byly pro daný program vyčleněny, už budou vyčerpány. Stavět svůj podnikatelský plán (projekt) na předpokladu, že podporu obdržíte, bude určitě jedním z důvodů, proč neuspějete. Naopak, pokud ukážete, že váš plán je pevný, neprůstřelný a soběstačný, a že podpora pouze urychlí jeho rozvoj, máte větší šanci.

Dobrou zprávou je, že pokud jste svůj podnikatelský plán připravili podle této příručky, většinu mravenčí práce máte za sebou, a nyní budete pouze přizpůsobovat dílčí detaily. I když třeba souhlasíte s posloupností bodů, jak ji navrhuji, tedy uvést nejprve něco o sobě, své firmě, produktech či službách, o trhu a marketingových plánech, analýze SWOT, finančních informacích atd., ignorujte ji, pokud osnova programu, o který se ucházíte, má posloupnost jinou. Pokud žádáte o dotaci z některého státního programu či programu EU, vždy se přesně držte osnovy, kterou daný program vyžaduje.

Následující odstavce pro vás budou určitě zajímavé právě tak, jako byly zajímavé i pro mne. Jedná se totiž o komentáře úředníků, kteří mají pročítání a posuzování žádostí o podporu na starosti. Zde jsou tedy jejich názory na slabá místa a zároveň doporučení, jak tyto slabiny napravit. Pokud tuto kapitolu čtete ve správném pořadí – tedy ke konci této příručky – budete nejspíš souhlasit, že jejich názory jsou téměř totožné s mými.

1. Historie podniku a výhled do budoucna

Slabá místa

  • Nedostatečná specifikace oboru podnikání žadatele.
  • Absence alespoň základní strategie firmy, případně nesoulad projektu s plánem rozvoje podniku.
  • Absence SWOT analýzy nebo její časti, případně nekvalitní provedení analýzy (např. záměna slabých stránek za hrozby).
  • Malá propojenost SWOT analýzy s projektem.
  • SWOT analýza je velmi rozsáhlá, ale obecná, nepodpořená konkrétními fakty.
  • SWOT analýza je nerealistická, obsahuje jen málo slabých stránek popř. ohrožení.
  • Nespecifikovaná vlastnická struktura žadatele.
  • Neuvedeny a nedoloženy získané certifikáty, patenty a značky.
  • Malý důraz na již získané zkušenosti z předchozí realizace podobných projektů.

Doporučení

  • Zaměřte se na důslednou charakteristiku oboru podnikání, historii společnosti a popis realizovaných projektů; v této části můžete zúročit všechny své dosavadní zkušenosti s podnikáním.
  • Velký důraz v rámci této kapitoly je kladen na SWOT analýzu, kde je nezbytné specifikovat (případně i doplnit komentářem) všechny stránky SWOT analýzy tak, aby působila vyváženě a poskytovala informace o tom, jak podnikatel vnímá situaci podniku a jeho postavení.
  • Ze SWOT analýzy by pak měla vycházet část věnovaná základní strategii a charakteristice potřeb podniku. Projekt by měl alespoň zčásti řešit slabé stránky a posilovat stránky silné.
  • Doporučujeme kromě SWOT analýzy podniku vypracovat i SWOT analýzu projektu a možná alternativní řešení – eliminace rizik.
  • Uveďte (pokud existuje či existovala) spolupráci s jinými firmami nebo institucemi na společných projektech.
  • Abyste eliminovali pochybnosti o splnění definice MSP, specifikujte vlastnické vztahy ve firmě, případně údaje o mateřských společnostech a ostatních subjektech, s nimiž jste ekonomicky propojeni. Doporučujeme uvádět přesné údaje o majetkové struktuře, vlastnických podílech, vlastněných subjektech, a to včetně údajů o počtu zaměstnanců, obratu a aktivech všech uváděných subjektů.
  • Doporučujeme uvádět všechny získané certifikáty, patenty a značky (např. ISO, TQM, HACCAP, značka Klasa apod.), kopie přiložte jako nepovinné přílohy. 

zpět na začátek

2. Údaje o managementu, řízení firmy a zaměstnancích

Slabá místa

  • Často chybí zmínka o profesních zkušenostech managementu firmy.
  • Není uveden konkrétní řešitelský tým projektu s rozdělením kompetencí.
  • Není uvedena nebo dostatečně zdůrazněna a doložena odbornost a zkušenost managementu s vedením podobných projektů.
  • Není popsána organizační struktura.

Doporučení

  • Uveďte organizační strukturu (grafické znázornění) a systém řízení.
  • Zaměřte se na prokázání odborných znalostí a zkušeností managementu i řešitelského týmu (např. přiložte jejich CV).
  • Zaměřte se na řešitelský tým, jeho strukturu a personální složení. Řešitelský tým bude zodpovídat za naplnění projektu, proto je nezbytné uvést kromě postavení členů v rámci organizační struktury i jejich zkušenosti s řízením a realizací podobných projektů (pokud nejsou ve firmě k dispozici potřební odborníci, doporučujeme je zajistit externě).
  • Nezapomeňte se zmínit o programu nebo plánu rozvoje lidských zdrojů v rámci firmy (existuje-li), případně uveďte spolupráci se vzdělávacími institucemi.

3. Charakteristika projektu

Slabá místa

  • Cíl projektu je stanoven velmi proklamativně a obecně (např. zvýšení konkurenceschopnosti a produktivity atp.).
  • Chybí srozumitelné vysvětlení přínosu nové technologie (např. zlepšení parametrů výrobku, nižší energetická náročnost produkce atp.), není jasně popsáno, kterou fázi výrobního procesu realizace projektu ovlivní, chybí kvantifikace tohoto zlepšení.
  • Cíle projektu nejsou zasazeny do rámce jiných projektů či investic žadatele.
  • Prostá obměna výrobního zařízení je považována za modernizaci.
  • Harmonogram projektu nepočítá s reálnou lhůtou na přípravu (např. nezohledňuje výběrové řízení, přípravu projektové dokumentace atp.).
  • Chybí podrobný technický popis zařízení a zdůvodnění použitého řešení.
  • Není objasněn soulad s cíli programu.
  • Chybí nebo není dostatečně zpracovaná SWOT analýza projektu.

Doporučení

  • Pokuste se opravdu jasně definovat cíl projektu.
  • Pokuste se projekt popsat detailněji s důrazem na porovnání stávajícího technologického zařízení s navrhovaným řešením (včetně technických parametrů). Důležitou roli zde hraje správná volba tří technických parametrů zařízení ( parametry musí být stejné pro obě zařízení, aby bylo možné obě řešení porovnat!).
  • Vysvětlete přínos nové technologie (zlepšení parametrů výrobku, snížení nákladů atd.).
  • Propojte projekt se SWOT analýzou.
  • Dejte důraz na specifikaci konkrétních měřitelných cílů (kvantitativní a kvalitativní změny).
  • Harmonogram připravujte realisticky, etapy realizace projektu v podnikatelském záměru musejí ladit s etapami obsaženými v žádosti.
  • Podrobně rozpracujte SWOT analýzu projektu.
  • Věnujte dostatek prostoru technickému řešení výrobku a použité technologii – pořizovanou technologii je třeba přesně definovat (popř. uveďte známé výrobce požadované technologie). Popište zařazení nově pořizované technologie do celkového výrobního cyklu společnosti.

4. Přehled trhu a marketingová strategie

Slabá místa

  • Absence popisu marketingové strategie a strategie průniku na nové trhy.
  • Chybí doložení reálnosti výhledů.
  • Často chybí doložení odbytu a/nebo charakteristika hlavních odběratelů není dostatečná (zejména s ohledem na diverzifikaci rizika).
  • Chybí popis trhu (odhad tržního podílu) a charakteristika hlavní konkurence.
  • Marketingová studie není dostatečně zpracovaná, často se jedná pouze o jednoduchý odhad budoucího odbytu.

Doporučení

  • Zpracujte analýzu trhu a marketingovou strategii včetně strategie získání nových trhů (je nutné zdůvodnit a doložit předpokládaný nárůst obratu a tržeb s ohledem na konkurenci).
  • Pokuste se jasně vymezit konkurenční pozici včetně odhadu podílu na trhu (analýzu konkurence je rovněž nutné zahrnout do SWOT analýzy).
  • Analyzujte rizika spojená se ztrátou významného obchodního partnera (je dobré mít více dodavatelů i odběratelů).
  • Jasně specifikujte své odběratele (stávající i potenciální) a doložte je smlouvami o (budoucí) spolupráci – hodnocena je mimo jiné délka smluvního vztahu s významnými odběrateli a průkaznost smluv.

5. Ekonomická situace podniku a financování

Slabá místa

  • Nedostatečně zajištěné a doložené financování a/nebo špatná ekonomická situace žadatele (předložením nezávazného příslibu bankovního úvěru sice jsou splněny formální požadavky, ale v souvislosti se špatnou ekonomickou situací žadatele hodnotitelská komise příslib ne vždy akceptovala. Stejně tak pokud při deklarovaném financování z vlastních zdrojů údaje předložené ve finančních výkazech naznačují, že žadatel nebude mít dostatek vlastních zdrojů na financování projektu, hodnotitelská komise projekty ke schválení nedoporučí.). 
  • Náročnost projektu zjevně nekoresponduje s finančními možnostmi firmy (např. vzhledem ke stavu majetku, zadluženosti atd.).
  • V projektu chybí podrobná projekce nákladů a výnosů a budoucího toku hotovosti.
  • Rozpis položek rozpočtu není dostatečně podrobný.

Doporučení

  • V případě spolufinancování projektu pomocí bankovního úvěru program Rozvoj vyžaduje minimálně závazný příslib bankovního úvěru, doporučujeme však rovnou vyjednat smlouvu o úvěru.
  • Nepřeceňujte finanční možnosti své firmy (zejména zvažte její celkovou zadluženost).
  • Popište zdroje financování projektu včetně analýzy toku hotovosti, okomentujte především vývoj všech ukazatelů (případně je doplňte o další vysvětlující ukazatele a skutečnosti). Tok hotovosti by měl zajistit bezproblémové financování projektu.
  • V rámci ekonomické analýzy projektu prokažte návaznost na marketingovou strategii především u předpokládaných příjmů, exportu a podílu tržeb z realizace projektu na celkových tržbách podniku. Nezbytné je podrobně okomentovat očekávané hodnoty všech ukazatelů.
  • V rozpočtu projektu podrobně shrňte všechny uznatelné i neuznatelné náklady projektu (včetně počtu pořizovaných kusů); tento rozpočet by měl být podrobnější než rozpočet v rámci formuláře žádosti.

Tyto komentáře pocházejí z jara 2005 a zahrnují skoro roční zkušenosti s předloženými žádostmi o dotaci z několika programů na podporu podnikání. Přinášejí vám tak jednoduchý receptář, čeho se vyvarovat a co napravit. Nelze říci, že pokud se budete těchto myšlenek držet, uspějete, vaše šance uspět se určitě zvýší – a to je pointou této kapitoly.

zpět na začátek

8. Jak prezentovat

Pro absolutní většinu podnikatelů, kteří se poprvé chystají prezentovat své plány a záměry finančním trhům, se bude jednat o traumatickou událost, pro kterou nemají žádnou relevantní zkušenost. Mnohé příručky vás nabádají, abyste nebyli nervózní, a zároveň abyste byli přirození. Z praxe mi připadají takové pokyny absurdní a zcela nerelevantní pro podnikatele, který bude vystupovat před skupinou sebevědomých investorů, není proškolený v prezentačních dovednostech a hlavně – výsledek jeho prezentace bude klíčový pro jeho finanční budoucnost.

Techniky typu „o nic nejde, uvolněte se“ jsou užitečné v méně důležitých situacích, jako je například každodenní prodej, ale v situaci, kdy na vašem vystoupení skutečně záleží, je to rada špatná, až diletantská. Když se zamyslíme (zcela všeobecně), čeho se obáváme, zjistíme, že většinou se bojíme neznámého. Odbourávání strachu znamená, že z neznámého musíme udělat známé, a to je možné pouze důkladnou a profesionální přípravou. Skutečně přirozených jedinců, kteří jsou schopni hovořit kdykoli a kdekoli spatra na jakékoli téma, je pramálo, a my obyčejní smrtelníci máme pouze jedinou šanci – vyzkoušet si své vystoupení mnohokrát nanečisto.

I slavná bývalá premiérka Thatcherová byla proslulá tím, že své politické projevy nacvičovala hodiny před zrcadlem, než oslovila i sebemenší seskupení voličů. Proto je u začínajících podnikatelů nezbytná prezentace před zrcadlem, videokamerou či skupinou nezaujatých známých či příbuzných. Kromě zpětné vazby máte zároveň možnost vypilovat prezentaci a přizpůsobit ji jak slovně, tak mimoslovně (neverbálně).

Ve většině případů budete prezentovat skupině, kde je nezbytné udržovat oční kontakt s každým posluchačem. V zápalu prezentace je to obtížné si to uvědomovat, a proto se snažte automaticky začínat na levé straně místnosti a pomalu otáčet hlavu až ke konci pravé strany místnosti. První pokusy vám budou připadat nepřirozené až násilné, a je třeba to několikrát procvičit. Vaše pohyby musejí být pomalé, ale v tempu vaší prezentace. Zkuste během zkušebního proslovu kroutit hlavou – zjistíte, že to vůbec není jednoduché! Bude to obtížné, ale pokuste se nesoustředit svůj pohled pouze na jednu osobu ve skupině, které prezentujete. Často se stává, že si ve stresu vybereme jednoho posluchače, ve kterém cítíme spřízněnou duši, a zbytek posluchačů ignorujeme. To je chyba, které je nutné se vyvarovat.

Vaše mimika musí odrážet obsah vaší prezentace, a to jak úsměvem při zlehčení daného námětu humorem, tak zvážněním při závažných námětech typu finanční informace. Představte si, jak nevěrohodně byste působili, kdybyste při prezentování předpovědí budoucích výsledků vypadali vesele! Je určitě působivější, když prezentujete zpaměti, protože tak budíte dojem, že své téma ovládáte skutečně do detailů, ale vzhledem ke stresu, který vás bude ovlivňovat, bude lepší, když bude vaše slovní prezentace „vedena za ručičku“ PowerPointovou prezentací.

Při zkouškách nanečisto své diváky požádejte, aby vás ohodnotili a obodovali v následujících oblastech. Samotné bodování může být číselné (jako v krasobruslení, od nuly do šestky), procentuální (od nuly do sta) či názorové (strašné, velmi slabé, slabé, průměrné, dobré, velmi dobré, vynikající).

Všeobecně:

Když jsem prezentoval, co se vám na mé prezentaci líbilo nejvíce? Napište mi pár slov. Když jsem prezentoval, co se vám na mé prezentaci líbilo nejméně? Napište mi pár slov. Co si z mé prezentace nejvíce pamatujete? Napište mi pár slov. Zbytek bude bodování. Jak byste ohodnotili váš celkový dojem z mojí prezentace? 

Struktura prezentace:

Jaký byl můj úvod? (Vzbudil jsem ve vás důvěru?) (Vypadal jsem nervózně?) Byla moje prezentace seřazena logicky? Měli jste při zakončení prezentace pocit, že jsem skončil pozitivně a optimisticky? Přinesl jsem dostatek důvodů, proč investovat právě do mojí firmy? Dokončil jsem svou prezentaci v časovém úseku, který mi byl přidělen? 

Styl prezentace:

Bylo mi dobře rozumět? Byly výrazy, které jsem používal, srozumitelné? Pokud jsem používal technické výrazy, vysvětlil jsem dobře, co znamenají? Dodal jsem dostatek informací? Byl jsem přesvědčivý? Udržel jsem vaši pozornost? Podařilo se mi s diváky navázat vztah? Byla má PowerPointová prezentace relevantní? Byla má PowerPointová prezentace vizuálně zajímavá, ale přitom čitelná? Byl jsem schopen dobře ovládat svou PowerPointovou prezentaci? Jak jsem reagoval na otázky? (Pouze pokud nějaké otázky byly.) 

Prezentace o mé firmě:

Vysvětlil jsem, čím se zabýváme, kde působíme, jak dlouho atd.? Dal jsem divákům dobrý přehled o našich produktech? Dal jsem divákům dobrý přehled o vedení firmy, jeho zázemí, zkušenostech a dovednostech?

Prezentace o trhu na kterém působíme:

Ukázal jsem dobře velikost našeho trhu, potenciálu růstu atd.? Vysvětlil jsem dobře naši marketingovou strategii a tržní průzkum, o který se opíráme? Vysvětlil jsem naši cenovou politiku (na jaký tržní segment se budeme soustředit)? Vysvětlil jsem, kdo jsou naši stávající a potenciální zákazníci? Vysvětlil jsem, kdo jsou naši stávající a potenciální konkurenti? Vysvětlil jsem, jak hodláme na tento trh vstoupit/ rozšířit náš tržní podíl? Ujistil jsem diváky analýzou SWOT?

Prezentace o našich produktech/službách:

Popsal jsem dobře naše produkty/služby a to, co znamenají pro naše konečné zákazníky? Vysvětlil jsem, jak se liší od stávajících produktů na trhu a zda mají nějaké prvky unikátnosti?

Prezentace finančních informací:

Vysvětlil jsem jasně, kolik peněz potřebujeme a v jakém časovém horizontu? Naznačil jsem, jaké procento/obchodní podíl je k dispozici? Odůvodnil jsem metodu ohodnocení naší firmy? Představil jsem adekvátně historické výsledky/ budoucí předpovědi? Vysvětlil jsem, jak budou nově získané finanční prostředky vynaloženy? Hovořil jsem o tom, kolik investorů hledáme/ minimální investici? Zmínil jsem možnou roli pro investory, kteří mají potřebné dovednosti? Vysvětlil jsem svoji strategii pro exit (jaké možnosti budou pro navrácení kapitálu investorům)?

Pokud si myslíte, že je taková příprava zbytečnou ztrátou času, uvědomte si dvě věci:

  1. Vaši opravdoví posluchači, tedy potenciální investoři, vás budou také bodovat. Nikoli takto na papíře, ale podvědomě, a konečný výsledek bude záviset nejen na podstatě vašeho návrhu, ale i na jeho prezentaci.
  2. Šance prezentovat investorovi, natož skupině investorů, se nedostaví každý den, mnohdy to dokonce bude vaše jediná šance v dohledné době. Nedopusťte, abyste se po skončení prezentace musel, obrazně řečeno, políčkovat za své diletantství se slovy „kdybych se jenom lépe připravil!“

zpět na začátek

9. Závěr

Na závěr jen pár komentářů. Cílem této příručky nebylo poskytnout návod, jak úspěšně rozvíjet váš podnik, pouze jak dát dohromady podnikatelský plán, jaké typy plánů mít připravené a jak je prezentovat písemně i ústně. Mimochodem, rád bych se omluvil všem ženám, protože v této příručce vždy tituluji muže, ale je to způsobeno pouze větší komplikovaností českého jazyka oproti angličtině, kde obě pohlaví oslovujete stejně. Nicméně je smutnou pravdou, že nejen v podnikání, ale hlavně v oblasti investic se jedná o svět mužů, což je velká škoda. Jedná se o problém celoevropský, včetně Velké Británie. Pouze v USA je to jiné, a mají tak před Evropou velký náskok. Je na čase, abychom se jim brzy vyrovnali.

Pojďme si nakonec ještě jednou zopakovat časový horizont a posloupnost. Proces vytváření podnikatelského plánu by měl trvat alespoň dva týdny. Nejen proto, že se jedná o celou řadu myšlenek, sepisování, vytváření tabulek, hotovostních toků či PowerPointových prezentací, ale i proto, že je dobré plán sepsat, odložit, a zase se na něj podívat s odstupem několika dní. Nadšení a mozek plný kreativních myšlenek jsou určitě dobrým základem, ale je třeba je temperovat střízlivostí a za pomoci nestranných „pozorovatelů“.

Samotný proces získávání investice od okamžiku vašeho rozhodnutí trvá málokdy méně než šest měsíců, a pokud se uskuteční dříve, jedná se o velký úspěch! Jakmile máte své plány hotové, můžeme rekapitulovat, jak a kdy je používat.

Elevator Pitch máte vždy ve své hlavě k okamžitému použití téměř kdekoli. Musíte pouze překonat vlastní ostych a vystavovat se situacím, kde mate šanci potkat potenciální investory. Executive Summary musíte mít neustále po ruce. Ne jako zmuchlaný cancour papíru v kapse, ale krásně vytištěnou stránku A4 v kufříku. Zkrácený podnikatelský plán používáte pouze tehdy, je-li určitý aspekt vašeho plánu natolik citlivý (většinou obsahuje obchodní tajemství), že tyto důvěrné informace nepovažujete za rozumné předávat.

Non Disclosure Agreement (NDA) je dokument podepisovaný investorem, který tak slibuje, že informace, které od vás získá, budou použity pouze při procesu zvažování této investice. Někdy se nazývá též dohodou o mlčenlivosti, ale to není přesný význam ani účel tohoto dokumentu. Plný podnikatelský plán (a jeho internetová verze) je dokument, který předáte (ideálně) až po podepsání NDA.

Tento plán vysvětlí vše o vás, vašem týmu, vaší myšlence, produktu/službě, vašem trhu a konkurenci, finančních parametrech, o tom, kolik potřebujete a jak tyto peníze vynaložíte, a nakonec, co za to nabízíte – jak podíl, tak exit (možnost výstupu investora). Pokud vám to připadá složité, je to dobře, protože ono to je složité. Pokud vám to připadá jednoduché, tak se znovu zamyslete nad tím, zda berete proces získávání investice dostatečně vážně a profesionálně, a zda si neubíráte šanci realizovat svůj podnikatelský sen pouze tím, že si ušetříte trochu práce a přípravy.

Jak jsem již řekl na začátku šesté kapitoly, podnikatelský plán je především pro vás. Během jeho přípravy si budete ujasňovat a tříbit své myšlenky, testovat své předpoklady o příjmech, nákladech a o tom, kolik peněz skutečně potřebujete. Bylo by neobvyklé, kdyby to vše, co dnes máte ve své hlavě, skončilo pouze na papíře jako váš konečný plný podnikatelský plán.

Pamatuji si, jak jsem se ve škole učil jednu moudrou větu, která s odstupem času zní jako šitá na míru malým a středním podnikům: „Nejúspěšnější není ten největší nebo nejsilnější, ale ten, kdo je nejlépe schopen se přizpůsobit.“ Tuto větu si neustále připomínejte, a to i proto, že ji nevyslovil nějaký podnikatelský guru, ale jeden z nejmoudřejších mužů 19. století, Charles Darwin. Cesta k finanční a osobní nezávislosti je dlouhá, a možná, že ta vaše začíná právě zde. První krok jste učinili přečtením této příručky – ten další už je pouze na vás. Ať je to krok dobře uvážený a hlavně úspěšný!

zpět na obsah příručky

• Témata: Dotace a financování

Doporučujeme