Podporujeme vzdělávání nových techniků

2. 9. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Podporujeme vzdělávání nových techniků Stát spouští nové akce na podporu technického vzdělávání. Podnikatelé se zase mohou těšit na finance v nově spuštěných dotačních programech. To jsou některé novinky, které u příležitosti blížícího se mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně sdělil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Chystá ministerstvo nějaké nové programy či akce na podporu strojírenství?
Podporujeme podnikání formou operačních programů i dalších nástrojů. Operační program Podnikání a inovace (OPPI) je podle aktuálních statistik nejefektivněji čerpaným tematickým programem v Česku. Dosud přispěl na rozvoj českých firem částkou 75 miliard korun.

Cílem pro letošní rok je kompletní vyčerpání prostředků alokovaných v Evropském fondu pro regionální rozvoj a proplacení zhruba 23 miliard korun českým podnikatelům. Jsem velmi rád, že se nám podařilo nastavit fungující proces, díky kterému máme nejvyšší úspěšnost čerpání ze všech operačních programů. Prioritou ministerstva je dočerpat alokované finanční prostředky včas a v plné výši.

Kolik peněz letos čeká v programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost?
Pro letošek je v tomto programu pro firmy celkově připraveno 120 miliard korun. Spustili jsme ho 1. června a k tomuto účelu jsme připravili 15 konkrétních výzev. Pevně věřím, že stejně úspěšní jako při přípravě tohoto operačního programu budeme i při jeho samotném čerpání, které doufám započne ještě tento rok.

Také se připravuje první výzva programu na podporu výzkumu a vývoje s názvem Trio, který byl schválen usnesením vlády. Program Trio bude vypsán v letech 2016 až 2021 a podpoří podnikatele částkou 3,7 miliardy korun.

Letos je rok technického vzdělávání, akutní nedostatek technických odborníků přitom pociťuje nejvíc právě strojírenství. Jak podporujete výchovu nové generace techniků?
Je nutné zkvalitnit celý systém počátečního vzdělávání. Problém má totiž své kořeny už na základních školách, kde je třeba změnit často negativní vztah mladé generace k matematice, přírodním vědám, technickým oborům a řemeslům.

Pro nalezení správného kurzu v technickém vzdělávání na regionální, ale i národní úrovni mají velký význam takzvané sektorové dohody. Ty promítají do oblasti technického vzdělávání přímo představy zaměstnavatelů. Sektorové dohody pro strojírenství v Jihočeském kraji a v Královéhradeckém kraji již nějakou dobu fungují. Na jaře byla podepsána sektorová dohoda pro odvětví chemie.

Co popularizace techniky na úrovni středních škol?
Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo své zástupce v právě končícím projektu Pospolu, který definoval jasná legislativní a další opatření pro odstranění bariér a zvýšení efektivity systému odborného středoškolského vzdělávání. Zejména šlo o vytvoření lepších podmínek pro spolupráci středních odborných škol a učilišť se zaměstnavateli.

Také podporujeme různé soutěže a přehlídky zaměřené na propagaci technického a odborného vzdělávání. Například jde o soutěž mladých strojařů v programování CNC obráběcích strojů, která probíhá v rámci brněnského Mezinárodního strojírenského veletrhu.

Podporujeme také přehlídku České ručičky, jejímž cílem je popularizace učňovského školství, či letos poprvé také anketu Zlatý Ámos. Tam si svoji premiéru odbyla cena Matematický Ámos, kterou jsem osobně předal.

Od ledna loňského roku také mohou zaměstnavatelé uplatňovat daňové úlevy pro firmy, které se zapojují do odborného vzdělávání žáků a studentů. Tyto daňové úlevy vznikly ve spolupráci ministerstva průmyslu a obchodu, zaměstnavatelů, zástupců vysokých škol, ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstva financí.

České strojírenství je nyní znovu v dobré kondici, ovšem stále je ekonomika dost jednostranně spojena s automobilovým průmyslem. Co ostatní strojírenské obory?
Odhlédneme-li od výroby automobilů, již tradičně největší podíl na tržbách zaujímají tři velmi široké skupiny výroby s relativně vysokou přidanou hodnotou. Jde o výrobu strojů pro všeobecné účely, jako jsou pece a hořáky pro topeniště, zdvihací a manipulační zařízení nebo průmyslová chladicí a klimatizační zařízení. Jasné prvenství v celém oddílu výroby strojů a zařízení zaujímá výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení.

Další skupinou, jejíž podíl na tržbách se každoročně liší zpravidla v řádech jednotek procent, je výroba strojů pro speciální účely, tedy například zařízení pro metalurgii, těžní a stavební stroje či stroje pro potravinářský, sklářský a textilní průmysl.

Třetí důležitou skupinou je výroba motorů, turbín, hydraulických a pneumatických zařízení, kompresorů, potrubních armatur či ložisek. Hlavní směry, kterými se strojírenské obory v současnosti ubírají, jsou dány snahou o snižování energetické náročnosti, využívání pokročilých materiálů a technologií a současně snahou o zachování životního prostředí.

V devadesátých letech společenská atmosféra v ČR příliš nepodporovala rozvoj výroby zbraní a obranných systémů. Nyní zažívá český obranný průmysl renesanci. Jak může stát tomuto odvětví pomoct?
Vláda České republiky schválila v srpnu 2013 Strategii vztahu státu a obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky, kde jsou formulovány směry podpory tohoto sektoru ze strany českého státu. Obecně platí, že v současnosti, kdy je převážná část průmyslových podniků v soukromých rukou, je pomoc státu těmto podnikům přesně stanovena zákonem.

Existuje řada možností, kterými stát poskytuje podporu, ať se jedná o podporu zaměstnanosti, výzkumu, vývoje a inovací, podporu investic a dalších. Nikdy však nemohou být podpory zaměřeny pouze na konkrétní obor nebo odvětví. Ministerstvo průmyslu a obchodu systematicky nesleduje dodavatelsko-odběratelské vztahy jednotlivých podniků. Velmi často se jedná o obchodní tajemství firem, ani nejsou k dispozici statistické údaje reflektující tyto vztahy mezi obory nebo odvětvími.

Zemí, která bude mít na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně speciální postavení, je Korejská republika. To je velmi silný investor v ČR. Jaké jsou kroky, které by mohly zvýšit obchod i opačným směrem, tedy vývoz českého zboží do Koreje?
Export do Koreje zaznamenal za posledních patnáct let exponenciální růst. V roce 1999 představoval jen necelých 12 milionů dolarů, loni již překročila hodnota vývozu částku 600 milionů dolarů, byla tedy padesátinásobná. Vzhledem k tomu, že Jižní Korea má zhruba padesát milionů obyvatel, je pro nás ovšem i další potenciál k růstu stále veliký.

Je však třeba si uvědomit, že korejský trh je velice rozvinutý a v několika odvětvích je v čele světového vývoje. Pro české exportní portfolio představuje jednak enormně silné konkurenční prostředí, ale současně i jisté šance, zejména pro naše typicky kvalitní obory. A to přitom v roce 1960 patřila Jižní Korea k nejchudším státům světa.

Jaké strojírenské výrobky tam už úspěšně vyvážíme?
Podíváme-li se na skladbu našeho vývozu za poslední roky, dominují mu například reaktory, kotle, mechanické přístroje a nástroje, optická, lékařská a chirurgická zařízení, dále plasty a naše tradiční silná exportní karta – vozidla, lokomotivy a také další dopravní mechanizace.

Naše nabídka tedy poměrně solidně koreluje s produkcí Koreje, která stojí zejména na strojírenském, automobilovém, textilním, chemickém a elektrotechnickém odvětví. I to bylo jistě důvodem významného oživení našich obchodních vztahů.

Od Jižní Koreje se můžeme v mnohém učit, ovšem máme rovněž také co nabídnout. Ona zmíněná komplementarita našim vzájemným vztahům napomáhá. I samy investice korejských partnerů v ČR mají přímý dopad na optimistický výhled našeho vývozu.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek