Pojistné smlouvy

1. 1. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Dokument popisuje především úpravu právních vztahů v pojištění vzniklém na základě NOZ. Pojistné vztahy však mohou vznikat i na základě dalších speciálních zákonů (např. odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla, živnostenský zákon). Podrobně jsou rozebrány náležitosti pojistných smluv, základní práva a povinnosti účastníků pojistných vztahů a způsoby zániku a přerušení těchto vztahů. V neposlední řadě jsou vysvětleny typy pojištění osob, věcí a majetku.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“ nebo „Nový občanský zákoník“), v platném znění a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Podrobný obsah

Legislativní rámec

Právní vztahy v soukromém pojištění, tedy v pojištění vzniklém na základě pojistné smlouvy, upravoval zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). Tento zákon byl přijat v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a s ohledem na potřebu reflektovat nastalé změny v tržních podmínkách v soukromém pojištění (zejména v návaznosti na rozvoj nových druhů pojištění, např. pojištění finančních ztrát, pojištění úvěru a záruky,...) a přizpůsobení se právu Evropské unie. Tento zákon byl v plném rozsahu nahrazen právě Novým občanským zákoníkem, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2014.

Některé vztahy účastníků pojištění pak upravují také zvláštní předpisy, jako např.:

  • zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v platném znění (dále jen „ZoPV“);
  • zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, v platném znění (dále jen „ZoCR“);
  • zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen „ZoŽP“), v platném znění.

Nejsou-li některé vztahy účastníků pojištění upraveny speciálními zákony, řídí se práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění Novým občanským zákoníkem. Pojistné smlouvy se ode dne účinnosti NOZ řídí tímto právním předpisem, přičemž dochází k větší smluvní volnosti stran uzavírajících pojistnou smlouvu. Smlouvy uzavřené podle předpisů platných před účinností NOZ se řídí předchozí právní úpravou, není-li stanoveno jinak.

Vymezení některých pojmů

V úvodu je nutné vyložit některé pojmy týkající se problematiky pojištění.

Účastník pojištění

  • pojistitel a pojistník, jakožto smluvní strany
  • pojištěný a každá další osoba, které ze soukromého pojištění vznikne právo nebo povinnost

Pojistitel

  • právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona (zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů)

Pojistník

  • osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu

Pojištěný

  • osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje

Oprávněná osoba

  • osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění

Obmyšlený

  • osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného

opu

Skupinové pojištění

  • soukromé pojištění, které se vztahuje na členy určité skupiny, blíže vymezené v pojistné smlouvě, jejichž totožnost v době uzavření této smlouvy není obvykle známa, ale pojištěné lze bez pochybností určit alespoň v době pojistné události.

Pojistná událost

  • nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpise, na který se pojistná smlouva odvolává,
  • skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění

Pojistné

  • úplata z pojištění

Pojistná doba

  • doba, na kterou je pojištění sjednáno

Běžné pojistné

  • pojistné stanovené za pojistné období

Jednorázové pojistné

  • pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno

Pojistné období

  • časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné

Škodná událost

  • skutečnost, ze které vznikla škoda, a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění

Pojistné nebezpečí

  • možná příčina vzniku pojistné události

Pojistné riziko

  • míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím

Pojistný zájem

  • oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události

Pojistná hodnota

  • nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat

Nahodilá skutečnost

  • skutečnost, která je možná, a u které není jisté, zda v době trvání pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku

Odkupné

  • část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění

Předsmluvní odpovědnost

  • informační povinnost sdělit potenciálnímu klientovi všechny potřebné skutečnosti k uzavření smlouvy

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pojistná smlouva

Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel vůči pojistníkovi zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout jemu nebo třetí osobě ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. NOZ tedy upřesňuje definici o pojistnou událost – nahodilou událost krytou pojištěním.

Forma

Pojistná smlouva musí mít písemnou formu. Ve smyslu nové úpravy dle NOZ však již nedodržení formy nebude mít za následek absolutní neplatnost smlouvy, navíc se od požadavku písemné formy bude možné dle NOZ odchýlit.

V případě, že pojistná smlouva zakládá pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 rok, tedy tzv. krátkodobé pojištění, např. pojištění cestovních výloh, písemná forma není zákonem vyžadována a pojistná smlouva může být uzavřena např. telefonicky. I v případě uzavření pojistné smlouvy v ústní formě, je nicméně pojistitel povinen vydat pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, viz níže.

Obecně se pro jednání (dříve úkony) týkající se pojištění stanoví písemná forma. Z uvedeného vyplývá, že pokud se stanoví povinnost podat vysvětlení, doložit skutečný stav, dát souhlas apod., rozumí se tím, že všechna tato jednání musí být učiněna v písemné formě. Zejména pro urychlení některých jednání se umožňuje dohodnout v pojistné smlouvě i jinou než písemnou formu. Dle NOZ se však tato problematika bude vykládat jinak, a sice že na právní jednání (místo dříve užívaného pojmu právní úkon) je potřeba hledět jako na platné, než jako na neplatné. Více lze nalézt v problematice o právním jednání dle NOZ.

Typem pojistné smlouvy je smlouva uzavřená formou obchodu na dálku v souladu s právem Evropské unie, tj. pojistná smlouva uzavřená s výhradním použitím jednoho nebo více prostředků komunikace na dálku, např. telefon, elektronická pošta, faxový přístroj, veřejná komunikační síť, například internet.

Podstatné náležitosti pojistné smlouvy

Pojistná smlouva, a v případě že nebyla uzavřena v písemné formě tak pojistka, obsahuje vždy:

  • určení pojistitele a pojistníka
  •  určení oprávněné osoby nebo způsob jejího určení
  • určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové (pouze v případě že pojistná smlouva nebyla uzavřena v písemné formě)
  • vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události
  • výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojištění běžné nebo jednorázové (pouze v případě že pojistná smlouva nebyla uzavřena písemnou formou)
  • vymezení pojistné doby
  • způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet (bylo-li to dohodnuto v případě pojištění osob a pouze v případě že pojistná smlouva nebyla uzavřena písemnou formou)
  • číslo smlouvy (bez ohledu na formu)

Pojistitel je oprávněn zabezpečit identifikaci pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby při uzavírání a změně pojistné smlouvy a identifikační údaje o těchto osobách vést ve své evidenci. Dle NOZ se vyžaduje jméno, bydliště nebo sídlo a identifikační údaj (tj. údaj, který jednoznačně danou osobu identifikuje).

Identifikačními údaji se rozumí u:

  • fyzických osob:
    • jméno, popř. jména, příjmení
    • adresa bydliště
    • rodné číslo
    • datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno
    • obchodní firma a IČ – jedná-li se o osobu samostatně výdělečně činnou
  • právnických osob:
    • obchodní firma nebo název právnické osoby
    • sídlo
    • identifikační číslo (u tuzemských právnických osob)

Pojistná smlouva může stanovit podmínky, za kterých má pojistitel právo v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, s výjimkou změny věku a zdravotního stavu u pojištění osob, upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Pojistitel je povinen nově stanovenou výši pojistného sdělit pojistníkovi nejpozději ve lhůtě dvou měsíců před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Od těchto ustanovení je možné odchýlit se dohodou stran.

Pokud pojistník se změnou výše pojistného nesouhlasí, musí svůj nesouhlas uplatnit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl, v tomto případě pak pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno, nebylo-li dohodnuto jinak. Pojistitel je povinen ve sdělení o nově stanovené výši pojistného pojistníka na tento následek upozornit. Následkem neupozornění v souladu s výše uvedeným bude, že pojištění bude trvat nadále s nezměněnou výší pojistného.

Neměl-li zájemce pojistný zájem za trvání pojištění a pojistitel o tom při uzavření smlouvy věděl, nebo musel vědět, je smlouva neplatná ze zákona. Od tohoto ustanovení se nelze odchýlit. Pojistiteli však náleží odměna na pojistné do doby zániku pojistného.

Pojistné podmínky

Součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky. Pojistné podmínky vydané pojistitelem obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

Pojistné podmínky mohou být uvedeny i přímo v textu pojistné smlouvy. Pojistník musí být s pojistnými podmínkami prokazatelně seznámen před uzavřením pojistné smlouvy, s výjimkou uzavření pojistné smlouvy formou obchodu na dálku, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

Uzavření pojistné smlouvy

Pojistná smlouva se uzavírá přijetím návrhu na její uzavření, který může být podán pojistitelem, pojistníkem nebo osobou zmocněnou jedním z navrhovatelů, tj. pojišťovacím zprostředkovatelem. K přijetí návrhu je stanovena doba jednoho měsíce, nebylo-li účastníky vztahu dohodnuto jinak. V případě, že se jedná o životní pojištění, kde je podmínkou přijetí návrhu lékařská prohlídka pojištěného, resp. pojistníka, je stanovena dvouměsíční lhůta k přijetí návrhu.

Návrh je přijat okamžikem, kdy navrhovatel obdrží sdělení druhé smluvní strany o přijetí svého návrhu nebo, bylo-li dohodnuto, že návrh předložený pojistitelem lze přijmout zaplacením stanoveného pojistného, je návrh přijat zaplacením tohoto pojistného, tj. převedením nebo poukázáním pojistného na účet pojistitele.

Obsahuje-li přijetí návrhu dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny proti původnímu návrhu, považuje se takové přijetí za nový návrh. Nevyjádří-li se druhá strana k novému návrhu ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy jí byl nový návrh doručen, považuje se návrh za odmítnutý.

Pojištění pak vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li účastníky dohodnuto, že pojištění vznikne již uzavřením pojistné smlouvy nebo naopak později.

Účastníci soukromého pojištění se mohou dohodnout, že se soukromé pojištění bude vztahovat i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Pojistitel však není povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost již nastala, a naopak pojistitel nemá právo na pojistné, jestliže v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost nemůže nastat.

Významnou novou povinností je upozornění zájemce na nesoulad mezi nabízeným pojištěním a požadavky zájemce, navazuje to na povinnost pojistitele zodpovědět na všechny dotazy zájemce úplně a pravdivě.

Pojistiteli náleží odměna odpovídající pojistnému až do doby, kdy se o neplatnosti pojistného zájmu dozvěděl. Pojistný zájem je oproti současné úpravě značně rozšířen, znamená totiž objektivní charakter pojistného zájmu – nepostačí tedy pouhé subjektivní prohlášení pojistníka. V případě prokázání neexistence pojistného zájmu je smlouva neplatná.

Pojistka

Pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy.

Nebyla-li pojistná smlouva uzavřena v písemné formě, musí pojistka obsahovat minimálně číslo pojistné smlouvy, podstatné náležitosti výše uvedené a případná ujednání odchylná od pojistných podmínek. V ostatních případech musí pojistka obsahovat minimálně určení smluvních stran, číslo pojistné smlouvy, pojistné nebezpečí, pojistnou dobu a dobu platnosti pojistné smlouvy.

Dojde-li ke ztrátě, poškození nebo zničení pojistky, vydá pojistitel na žádost a náklady pojistníka druhopis pojistky. Vzniká-li podle pojistné smlouvy povinnost předložit k uplatnění práva na pojistné plnění pojistku, může pojistitel požadovat, aby se původní pojistka před vydáním druhopisu umořila. Práva na vydání pojistky se nelze vzdát.

Povinné pojištění

Povinné pojištění je zaváděno v případech, kdy existuje zvláštní zájem společnosti na pojistné ochraně proti určitému riziku. Zvláštní právní předpis, jako např. ZoPV, ZoCR, ZoŽP, může stanovit osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu je uložena i vybraným profesím, např. advokátům nebo daňovým poradcům.

Jak je uvedeno výše, musí být pojistná událost v pojistné smlouvě přesně vymezena, přičemž může být vymezena i právě zvláštním právním předpisem, a stanoví-li tak zvláštní právní předpis, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby.

Z takto uzavřené pojistné smlouvy může pojistitel odmítnout poskytnutí pojistného plnění, jen pokud se na uvedení nepravdivých informací, neúplně zodpovězených dotazů učiněných v písemné formě, nebo vědomě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů podílel výlučně poškozený nebo i jiná osoba s vědomím poškozeného.

Promlčení

Právní úprava promlčení prošla v souvislosti s přijetím NOZ výraznou úpravou. Nově se právo na pojistné plnění promlčí za jeden rok od vzniku pojistné události (subjektivní lhůta). U životního pojištění se promlčí nárok na pojistné plnění za 10 let od vzniku pojistné události. Obecná promlčecí doba sice bude i nadále 3 roky, ale bude potřeba brát v úvahu rozdílné délky promlčecí doby týkající se náhrady škody nebo újmy a rozdílný počátek běhu lhůt z toho odvozený.

Pojištění cizího pojistného rizika

Ten, kdo s pojistitelem uzavírá pojistnou smlouvu (pojistník) nemusí být ve všech případech současně pojištěným, tj. osobou, na jejíž život, zdraví, věc, právo, odpovědnost za škodu nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Pojistník je pak povinen seznámit pojištěného s obsahem pojistné smlouvy týkající se pojištění jeho pojistného rizika.

Právo na pojistné plnění může pojistník uplatnit pouze tehdy, jestliže prokáže, že seznámil pojištěného s obsahem pojistné smlouvy týkající se pojištění jeho pojistného rizika a jestliže prokáže, že mu byl k přijetí pojistného plnění dán souhlas pojištěného, popřípadě zákonného zástupce takové osoby, není-li zákonným zástupcem pojistník sám.

Zemře-li nebo zanikne-li bez právního nástupce pojistník, který sjednal pojištění cizího pojistného rizika, vstupuje pojištěný do soukromého pojištění namísto pojistníka, a to dnem, kdy pojistník zemřel nebo zanikl bez právního nástupce, nestanoví-li pojistná smlouva jinak.

NOZ stanoví neplatnost postoupení smlouvy v případě, že s tím pojištěný nevyjádří souhlas (neplatí to však v případě, kdy se souhlas pojištěného nevyžaduje). Dále NOZ stanoví lhůtu k účinkům prodlení vůči pojištěnému, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne, kdy se pojištěný o vstupu do pojištění dozvěděl. Pro tento účel stanoví NOZ možnost oznámit pojištěným pojistiteli v písemné formě, že na trvání pojištění nemá zájem (ve lhůtě 30 dnů ode dne pojistníkovy smrti, nebo ode dne jeho zániku).

Pojištění ve prospěch třetí osoby

Pojistnou smlouvu lze uzavřít i ve prospěch třetí osoby. Tato třetí osoba je oprávněna k plnění z pojistné smlouvy okamžikem, kdy s ní projeví souhlas. Souhlas může být dán i dodatečně při uplatnění práva na pojistné plnění. Dokud třetí osoba nedá souhlas, platí pojistná smlouva mezi těmi, kdo ji uzavřel.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Základní práva a povinnosti účastníků

Práva a povinnosti pojistitele

Pojistitel je povinen:

  • sdělit pojistníkovi na jeho žádost zásady pro stanovení výše pojistného
  • přijmout splatné pojistné a jiné splatné pohledávky ze soukromého pojištění vyplývající z pojistné smlouvy též od zástavního věřitele pojistníka nebo od oprávněné osoby či od pojištěného
  • pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistníkovi a pojištěnému týkající se sjednávaného soukromého pojištění; to platí i v případě, že jde o změnu soukromého pojištění
  • po oznámení události, se kterou je spojen požadavek na plnění z pojištění, bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit a poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, a to do 15 dnů po skončení šetření a sdělení jeho výsledků oprávněné osobě
  • ukončit šetření do 3 měsíců po tom, co mu byla tato událost oznámena; nemůže-li ukončit šetření v této lhůtě, je pojistitel povinen sdělit osobě, které má vzniknout nebo vzniklo právo na pojistné plnění, důvody, pro které nelze šetření ukončit, a poskytnout jí na její žádost přiměřenou zálohu; lhůtu lze dohodou prodloužit, lhůta však neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného)
  • povinnost vydat pojistníkovi pojistku (v případě její ztráty i druhopis pojistky)
  • povinnost v průběhu pojistné doby úměrně snížit pojistné, jestliže se riziko podstatně sníží, a to s účinností ode dne, kdy se o snížení pojistného rizika dozvěděl

Pojistitel má právo:

  • na pojistné, které vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě.
  • na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak (dle NOZ za dobu trvání pojištění – tj. minimálně do doby zániku pojistného zájmu); nastala-li pojistná událost, v důsledku které soukromé pojištění zaniklo, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; jednorázové pojistné náleží v takovém případě pojistiteli za celou dobu, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno; to platí, není-li v zákoně stanoveno jinak nebo nebylo-li jinak dohodnuto
  • upravit výši běžného pojistného na další pojistné období a současně povinnost toto sdělit pojistníkovi nejpozději 2 měsíce před splatností
  • započíst dlužné částky pojistného proti pojistnému plnění, kromě plnění z povinného pojištění
  • v průběhu trvání pojištění navrhnout změnu pojistné smlouvy, jestliže se riziko podstatně zvýší a právo smlouvu vypovědět, jestliže s navrženou změnou pojistník nesouhlasí, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy obdržel nesouhlas pojistníka se změnou pojistné smlouvy, nebo ode dne, kdy uplynula lhůta pro vyjádření pojistníka v délce 1 měsíce ode dne doručení návrhu na změnu (neplatí u pojištění osob v případech, kdy se pojistné riziko mění v průběhu doby trvání soukromého pojištění a kdy je tato změna promítnuta ve výpočtu pojistného)
  • pojistnou smlouvu vypovědět, jestliže se v průběhu pojištění riziko zvýší tak, že by smlouvu za takových okolností neuzavřel, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika (neplatí u pojištění osob v případech, kdy se pojistné riziko mění v průběhu doby trvání soukromého pojištění a kdy je tato změna promítnuta ve výpočtu pojistného)

Jestliže pojistitel ve stanovené lhůtě pojistnou smlouvu nevypověděl a ani nepředložil návrh na její změnu, nemůže se dodatečně dovolávat důsledků zvýšení pojistného rizika, nestanoví-li pojistná smlouva jinak.

Práva a povinnosti pojistníka

Pojistník je povinen:

  • platit pojistné
  • pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění; to platí i v případě, že jde o změnu soukromého pojištění
  • povinnost bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit pojistnou událost, podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události, předložit k tomu potřebné doklady a postupovat způsobem dohodnutým v pojistné smlouvě; není-li pojistník současně pojištěným, má tuto povinnost pojištěný; je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, má tuto povinnost oprávněná osoba
  • povinnost bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit změnu nebo zánik pojistného rizika; v případě pojištění cizího pojistného rizika má tuto povinnost pojištěný

Pojistník má právo:

  • na pojistné plnění pouze pokud má k jeho přijetí souhlas od pojištěného

Následky porušení povinností

Poruší-li pojistník nebo pojištěný při sjednávání soukromého pojištění nebo při změně pojistné smlouvy některou z povinností výše uvedených nebo uvedených v pojistné smlouvě a bylo-li v důsledku toho stanoveno nižší pojistné, může pojistitel pojistné plnění přiměřeně snížit.

Pokud mělo porušení povinností podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků anebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, může pojistitel pojistné plnění snížit úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.

V případě, že nebyla splněna povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika a pojistitel na základě svého zjištění pojistnou smlouvu vypověděl, náleží mu pojistné až do konce pojistného období, ve kterém došlo k zániku soukromého pojištění; jednorázové pojistné náleží pojistiteli v tomto případě celé.

Oproti dřívější právní úpravě dochází dle úpravy NOZ k mírnému rozdílu proti dřívější úpravě odpovědnosti smluvních stran – nová ustanovení znějí obdobně, jejich textace však počítá spíše s dohodou stran, než aby ji nahrazovala zákonná ustanovení.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Zánik pojištění

Uplynutí pojistné doby

Kterýkoliv druh pojištění, soukromé či povinné, zaniká uplynutím pojistné doby.

U pojištění sjednaného na dobu určitou lze v pojistné smlouvě dohodnout, že uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, pojištění nezaniká, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně, že na dalším trvání pojištění nemá zájem. Pokud pojištění nezanikne, prodlužuje se za stejných podmínek o stejnou dobu, na kterou bylo sjednáno, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

Nezaplacení pojistného

Soukromé pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného.

Dohoda

Pojistitel a pojistník se mohou na zániku soukromého pojištění dohodnout. V této dohodě musí být určen okamžik zániku soukromého pojištění a dohodnut způsob vzájemného vyrovnání závazků.

Výpověď

Pojistnou smlouvu může pojistník i pojistitel vypovědět v těchto případech:

  • ke konci pojistného období, a to 6 týdnů před jeho uplynutím (pojistitel takto nemůže vypovědět životní pojištění)
    • dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká.
  • do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy
    • dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní 8 denní lhůta, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká.
  • do 3 měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události (pojistitel takto nemůže vypovědět životní pojištění)
    • dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní lhůta 1 měsíce, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká.

Pojistitel může smlouvu vypovědět v průběhu pojistné doby také při zvýšení pojistného rizika (viz výše – práva a povinnosti pojistitele).

Pojistník může soukromé pojištění vypovědět do 1 měsíce ode dne doručení sdělení o převodu pojistného kmene nebo jeho části podle zákona o pojišťovnictví nebo do 1 měsíce ode dne zveřejnění oznámení o odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti pojistitele. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká.

Dle úpravy NOZ došlo k přidání jednoho výpovědního důvodu, a sice porušení zásady rovného zacházení. Ochranná doba, po kterou nelze pojištění vypovědět činí 6 týdnů přede dnem, ke kterému uplyne pojistné období. Povinné pojištění lze vypovědět, pouze pokud to zvláštní zákon připouští.

Odstoupení

Pojistitel má právo od pojistné smlouvy odstoupit:

  • jestliže pojistník nebo pojištěný zodpoví při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění a jestliže by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu pojistitele neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne.

Pojistník má právo od pojistné smlouvy odstoupit:

  • jestliže mu pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho písemné dotazy týkající se sjednávaného soukromého pojištění. Toto právo může pojistník uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne.
  • bez udání důvodů odstoupit od pojistné smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření pojistné smlouvy, jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavřenou formou obchodu na dálku
  • ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy obdržel sdělení o uzavření obchodu na dálku, nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření pojistné smlouvy, jedná-li se o pojištění spadající do odvětví životních pojištění podle zákona o pojišťovnictví (neplatí pro cestovní pojištění sjednané na dobu kratší než 1 měsíc)

Odstoupením od pojistné smlouvy se smlouva od počátku ruší.

Pojistitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne odstoupení od pojistné smlouvy, vrátit zaplacené pojistné, od kterého se odečte to, co již ze soukromého pojištění plnil. V případě odstoupení pojistitele se od zaplaceného pojistného odečítají i náklady spojené se vznikem a správou soukromého pojištění. Pojistník nebo pojištěný, který není současně pojistníkem, popřípadě obmyšlený, je ve stejné lhůtě jako pojistitel povinen pojistiteli vrátit částku vyplaceného pojistného plnění, která přesahuje výši zaplaceného pojistného.

Odmítnutí pojistitele plnit

Pojistitel může plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže:

  • příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek, nebo
  • oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí.

Dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění pojištění zanikne.

Jiné důvody zániku

Soukromé pojištění zaniká dnem, kdy:

  • zaniklo pojistné riziko nebo pojištěná věc nebo jiná majetková hodnota
  • dnem, kdy došlo ke smrti pojištěné fyzické osoby nebo zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přerušení soukromého pojištění

Soukromé pojištění může být během pojistné doby přerušeno, např. při pojištění vozidla, které v důsledku dlouhodobější opravy nebude užíváno v provozu. Za dobu přerušení soukromého pojištění netrvá povinnost platit pojistné a není dáno právo na plnění z událostí, které nastaly v době přerušení soukromého pojištění a které by byly jinak pojistnými událostmi. Doba přerušení soukromého pojištění se započítává do pojistné doby.

Soukromé pojištění se přerušuje, nebylo-li pojistné zaplaceno do 2 měsíců ode dne jeho splatnosti, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. V pojistné smlouvě lze dohodnout podmínky, za kterých může být soukromé pojištění přerušeno.

Přerušit nelze povinné pojištění, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání, a životní pojištění, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

Škodové pojištění a obnosové pojištění

Zákon o pojistné smlouvě rozlišuje dvě základní formy pojištění, a to pojištění škodové a pojištění obnosové.

Škodové pojištění je soukromé pojištění, jehož účelem je náhrada škod vzniklých v majetkové sféře pojištěných osob v důsledku pojistné události. Na rozdíl od pojištění obnosového pojistitel nemůže ze škodového pojištění poskytnout pojistné plnění z pojistné události v částce vyšší než je vzniklá a prokázaná škoda, s drobnými výjimkami, které tento zákon umožňuje např. v souvislosti s pojištěním na novou cenu.

Obnosové pojištění je soukromé pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody.

Škodové pojištění

Změna vlastnictví pojištěného majetku

Soukromé pojištění, které se vztahuje k majetku, zaniká dnem, kdy došlo ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví tohoto majetku, nebylo-li dohodnuto jinak. Pokud podle pojistné smlouvy v důsledku této změny pojištění nezaniká, musí pojistná smlouva současně stanovit, za jakých podmínek soukromé pojištění dále trvá, a upravit způsob přechodu práv a povinností ze soukromého pojištění. Nejsou-li pak tyto podmínky v pojistné smlouvě stanoveny, změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku soukromé pojištění zaniká.

Nabývá-li se vlastnictví nebo spoluvlastnictví k nemovitému majetku vkladem do katastru nemovitostí, soukromé pojištění zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka nebo spoluvlastníka do katastru nemovitostí.

Hranice pojistného plnění

Pojistitel má možnost omezit jak horní tak i spodní hranici svého plnění. Škodové pojištění nesmí vést k obohacení. V případě pojištění věci nebo jiného majetku, jehož hodnota je ocenitelná v době sjednání pojištění, by horní hranice plnění měla odpovídat hodnotě takovéto věci nebo majetku vyjádřené v penězích formou pojistné částky. Tuto stanoví pojistník a ten je také povinen změny této hodnoty pojistiteli oznámit, v opačném případě se vystavuje nebezpečí přepojištění nebo podpojištění.

Zákon spojuje taková ujednání pojistné smlouvy, která by pojistnou částku vztahovala k hodnotě pojištěného majetku v době vzniku, s její neplatností. Důvodem je zabránit možným podvodům, neboť taková ustanovení pojistné smlouvy by nutila pojistitele plnit bez ohledu na výši pojistného rizika, které bylo základem pro stanovení výše pojistného v době sjednání pojistné smlouvy.

Hranice pojistného plnění se obecně vztahuje na jednu škodnou událost. Vznikne-li při jedné škodné události více pojistných událostí, pak celkové plnění pojistitele za všechny pojistné události nemůže překročit stanovenou horní hranici. Překračuje-li skutečná škoda tuto hranici, pak se pojistné plnění poskytuje jednotlivým oprávněným osobám v poměru, v jakém je tato horní mez plnění k výši celkové škody. Zvláštní zákon (např. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) nebo pojistná smlouva může však stanovit jinak.

Limit pojistného plnění

V těch druzích pojištění, kde v době uzavření pojistné smlouvy nelze určit pojistnou hodnotu pojištěné věci, např. pojištění odpovědnosti, pojištění právní ochrany, pojištění finančních ztrát, atp., lze horní hranici pojistného plnění omezit tzv. limitem pojistného plnění. V takovém případě pojistitel nemůže používat institut přepojištění a podpojištění a je v závislosti na obsahu pojistné smlouvy povinen plnit do výše skutečné škody, nejvýše však do sjednaného limitu pojistného plnění.

Přesahuje-li skutečná škoda tento limit a nebylo-li sjednáno jiné pojištění, které by tento přesah krylo, jde tato škoda k tíži pojištěného. Uvedený způsob určení hranice pojistného plnění může být použit i v pojištění věci nebo jiného majetku ocenitelného v době sjednání pojištění, jestliže účelem tohoto pojištění je krytí pouze části hodnoty pojištěného majetku, tzv. zlomkové pojištění.

Spoluúčast

V pojistné smlouvě se lze dohodnout, že se oprávněná osoba bude podílet na úhradě vzniklé škody. Tato spoluúčast má za cíl vést pojištěné osoby k předcházení škodám.

Množné pojištění

Je-li totéž pojistné riziko pojištěno pro stejné období u více pojistitelů nebo několika pojistnými smlouvami, jedná se o tzv. množné pojištění.

Množné pojištění může vzniknout jako:

  • soupojištění nebo
  • souběžné pojištění nebo
  • vícenásobné pojištění.
Soupojištění

Soupojištění vzniká uzavřením pojistné smlouvy mezi pojistníkem a více pojistiteli. Pojistná smlouva určí, kdo je vedoucím pojistitelem. Vedoucí pojistitel stanoví pojistné podmínky a výši pojistného, spravuje soupojištění, přijímá pojistné, přejímá od pojištěného oznámení o pojistné události, vede šetření nezbytná ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitelů poskytnout pojistné plnění. Vedoucí pojistitel v tomto rozsahu jedná jménem ostatních pojistitelů. Způsob příjmu pojistného lze dohodnout i jinak. V případě, že způsob příjmu pojistného není určen, bude platit, že jej přijímá vedoucí pojistitel.

V soupojištění je dohodnuta výše podílů jednotlivých pojistitelů na právech a závazcích plynoucích ze soupojištění. Pojistitelé se mezi sebou vzájemně vypořádají v poměru výše svých podílů, nebylo-li dohodnuto jinak, v opačném případě se má za to, že jsou stejné. Oprávněná osoba má právo na pojistné plnění v celé výši vůči vedoucímu pojistiteli.

Soupojištění přitom může vzniknout jak s vědomím pojistníka, tak i bez jeho vědomí, tj. v případech, kdy pojistitel po uzavření pojistné smlouvy s pojistníkem rozloží převzaté pojistné riziko mezi více pojistitelů na základě smlouvy o soupojištění. Soupojištění lze provozovat i formou tzv. poolu, kdy se více pojistitelů dohodne, že bude za určitých podmínek krýt společně určitý druh pojistného rizika, většinou se bude jednat o velká pojistná rizika, např. atomová rizika. V takovém případě může funkci vedoucího pojistitele vykonávat společný orgán k tomu vytvořený nebo pojišťovací zprostředkovatel s vyšším stupněm odborné způsobilosti.

Od platných ustanovení týkajících se soupojištění se nelze odchýlit.

Souběžné pojištění

Souběžné pojištění vzniká mezi pojistníkem a dvěma nebo více pojistiteli, s nimiž pojistník uzavřel pojistné smlouvy týkající se téhož pojistného rizika, a výše podílů jednotlivých pojistitelů na celkovém pojistném plnění nepřesáhne úhrnem pojistnou částku nebo limit pojistného plnění, tedy souhrn limitů pojistného plnění tedy nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody.

V tomto případě plní každý z pojistitelů v souladu s pojistnou smlouvou až do výše sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění.

Vícenásobné pojištění

Vícenásobné pojištění vznikne tehdy, jestliže se dvě nebo více pojištění vztahují na totéž pojistné riziko, a to pro stejné období a jestliže souhrn pojistných částek přesahuje hodnotu pojištěné věci nebo souhrn limitů pojistného plnění přesahuje skutečnou výši škody. V takovém případě je každý pojistitel povinen plnit v souladu s uzavřenou pojistnou smlouvou a jednotliví pojistitelé jsou povinni se mezi sebou vypořádat v poměru, v jakém jsou k sobě stanovené horní hranice pojistného plnění.

Vznik vícenásobného pojištění je pojistník povinen oznámit, jakmile se o tom dozví, každému pojistiteli, který uzavřel pojistnou smlouvu týkající se vícenásobného pojištění.

Pojistitel může v případě pojistné události pojistnou smlouvu týkající se vícenásobného pojištění změnit nebo zrušit, jestliže by to bylo k neprospěchu ostatních pojistitelů.

Zachraňovací náklady

Obecným zájmem je, aby byla učiněna všechna opatření nezbytná k zabránění vzniku škod, popř. ke zmírnění jejich následků nebo k zabránění dalších následných škod. Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady, které pojistník:

  • vynaložil na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,
  • vynaložil na zmírnění následků již nastalé pojistné události,
  • byl povinen vynaložit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků.

Pojistník nebo pojištěný nebo jiná osoba má proti pojistiteli právo na náhradu zachraňovacích nákladů a na náhradu škody, kterou utrpěl v souvislosti s vynaložením nákladů na odvrácení vzniku hrozící pojistné události. Výše náhrady zachraňovacích nákladů může být v pojistné smlouvě omezena. Výše limitu zachraňovacích nákladů na záchranu života nebo zdraví osob nesmí být nižší než 30 % sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. Zachraňovací náklady, které pojistník vynaložil se souhlasem pojistitele a k nimž by jinak nebyl povinen, je pojistitel povinen uhradit bez omezení.

Tyto náklady se nehradí osobě, která je povinna tyto náklady vynaložit v souladu s právním předpisem, který se ve své činnosti řídí (např. hasiči, záchranná služba, armáda, policie atp.). Pojistnou částku nebo limit pojistného plnění nelze snížit o výši zachraňovacích nákladů a o výši náhrady škody.

Přechod práv na pojistitele

Škodové pojištění slouží k náhradě škod vzniklých v majetkové sféře pojištěných osob v důsledku pojistné události. Je proto nutné, aby právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo (např. odvrácení hrozící škody; odpovědnost za škodu způsobenou zaviněním jiného), které vznikne oprávněné osobě, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, přešlo na pojistitele, a to až do výše jím vyplaceného pojistného plnění.

Oprávněná osoba je povinna zabezpečit přechod těchto práv na pojistitele, v opačném případě má pojistitel právo pojistné plnění snížit nebo právo na vrácení již vyplaceného pojistného plnění. NOZ tuto povinnost upřesňuje v tom smyslu, že ustanovuje povinnost vydat pojistiteli potřebné doklady a sdělit mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

Obnosové pojištění

Na rozdíl od pojištění škodového, je pojištění obnosové sjednáváno za účelem získání prostředků a kapitálu, rozšiřujících majetkovou sféru oprávněných osob. Plnění pojistitele může mít formu jednorázového plnění nebo formu opakujících se plateb (důchodu). Základem pro výpočet pojistného v obnosovém pojištění je částka, která má být v případě pojistné události vyplacena (pojistná částka), nebo výše a četnost vyplácení důchodu.

Právo na náhradu škody

Jedná se o další základní odlišnost obnosového pojištění od pojištění škodového. V pojištění obnosovém není vznikem práva na pojistné plnění vůči pojistiteli dotčeno právo na náhradu proti tomu, kdo za škodu odpovídá. To znamená, že např. v případě smrti pojištěné osoby, která byla způsobena protiprávním jednáním třetí osoby, nezaniká oprávněné osobě uplatněním práva na plnění z pojištění pro případ smrti pojištěné osoby vůči pojistiteli právo na náhradu škody vůči třetí osobě, která odpovídá za smrt pojištěného.

Pojistná smlouva a právo na redukci, odkupné nebo obnovení soukromého pojištění

Za podmínek stanovených zákonem a za podmínek, které pojistitel stanoví v pojistné smlouvě, vzniká z předčasně ukončeného obnosového pojištění:

  • právo na odkupné,
  • právo na výplatu části nespotřebovaného pojistného uloženého jako rezerva životních pojištění,
  • právo na redukci pojištění,
  • právo na snížení pojistné částky bez povinnosti platit další pojistné nebo na zkrácení doby pojištění,
  • právo na obnovení pojištění po redukci.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Soukromé pojištění věci a jiného majetku

Pojištění věci nebo souboru věcí

Pojištění se může vztahovat na jednotlivou věc nebo hromadnou věc (obdobně platí pro soubor věcí). Podle úpravy NOZ již neplatí, že pojištění věci lze sjednat pouze jako pojištění škodové.

V případě pojištění věci hromadné se pak pojištění vztahuje na každou věc, která k ní v daném okamžiku náleží. V pojistné smlouvě by měla být určena pojistná částka nebo limit pojistného plnění, na které je věc nebo soubor věcí pojištěn. Je-li pojištěno několik souborů, určí se pojistná částka nebo limit pojistného plnění na každý soubor samostatně.

Nově je upraveno pojištění lidských tkání nebo orgánů určených k transplantaci podle jiného zákona, anebo lidské krve nebo jejích složek odebraných za účelem výroby krevních derivátů a pro použití u člověka podle jiného zákona, což platí i v případě, kdy je po smrti člověka pojištěno jeho tělo nebo jeho oddělená část. V tomto případě se ustanovení o pojištění majetku použijí obdobně.

NOZ nově zavádí kategorii tzv. budoucího pojistného zájmu, kdy do vzniku pojistného zájmu nebude pojistník povinen platit pojistiteli pojistné. Jak již bylo uvedeno výše, v případě že pojistný zájem nevznikne, je smlouva neplatná.

Pojištění jiného majetku

Stejně tak pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí může být sjednáno jako pojištění škodové i jako pojištění obnosové, tj. za účelem získání určité finanční částky, např. pojištění pro případ nepříznivého počasí. Není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak, představuje pojistnou hodnotu majetku jeho obvyklá cena, kterou má majetek v době, ke které se určuje jeho hodnota.

V pojistné smlouvě lze dohodnout různé způsoby pojištění z hlediska ceny, v jaké pojistitel poskytuje pojistné plnění. Pojištění tak může být např. sjednáno na časovou, obecnou, novou cenu nebo na jinou dohodnutou cenu, např. modifikovanou.

Pokud pojistník nebo oprávněná osoba zjistí po pojistné události nebo po výplatě plnění pojistitele, že se našel ztracený nebo odcizený majetek, kterého se pojistná událost týká, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli. Majetek se však za nalezený nepovažuje, pokud jej nelze znovu nabýt, nebo by takové nabytí bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady, nebo věc poškozením fakticky zanikla (nebo ji nelze opravit, případně s nepřiměřenými náklady).

Nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, nepřechází na pojistitele vlastnictví nalezeného pojištěného majetku, pokud v důsledku vzniku pojistné události na takovém majetku pojistitel poskytl pojistné plnění. Oprávněná osoba je povinna pojistné plnění pojistiteli vrátit po odečtení účelně vynaložených nákladů, které musela vynaložit na opravu závad vzniklých v době, kdy byla zbavena možnosti s majetkem nakládat.

Oprávněná osoba je povinna vyčkat s opravou majetku poškozeného pojistnou událostí nebo s odstraňováním zbytků majetku takto zničeného na pokyn pojistitele, nejdéle však po dobu stanovenou v pojistné smlouvě. Tato doba povinnosti zaniká nejpozději uplynutím stanovené doby, nebyla-li ujednána, tak v případě že se pojistitel nevyjádří přiměřeně k okolnostem případu. Výše uvedené však neplatí, pokud to není potřeba z důvodu bezpečnosti, ochrany zdraví, nebo životního prostředí nebo z jiného závažného důvodu.

Přepojištění

V pojištění majetku, případně celého pojištěného souboru věcí, sjednávaného za účelem náhrady škody by pojistná částka měla odpovídat pojistné hodnotě pojištěného majetku. Je-li pojistná částka vyšší než pojistná hodnota majetku, vzniká tzv. přepojištění.

Dojde-li k tomu, má pojistník i pojistitel právo navrhnout snížení pojistné částky za současného snížení pojistného. Pokud některá ze smluvních stran s takovým návrhem nesouhlasí, zanikne pojištění uplynutím 1 měsíce od obdržení návrhu na změnu.

V případě, že pojistná částka převyšuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku a bylo sjednáno jednorázové pojistné, má pojistitel domáhat se snížení pojistné částky a pojistník má právo domáhat se snížení pojistného, to vše za podmínky, že bude poměrně pojistitelem sníženo pojistné anebo poměrně snížena pojistná částka pojistníkovi.

Podpojištění

Je-li naopak pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, nebylo-li mezi účastníky dohodnuto jinak.

Pojištění právní ochrany

Pojištění právní ochrany se pojistitel zavazuje v ujednaném rozsahu hradit na základě pojistné smlouvy náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva a poskytovat služby s tímto spojené. Pojištění právní ochrany lze sjednat pouze jako pojištění škodové.

K ujednáním omezujícím svobodu pojištěného ve výběru zástupce se nepřihlíží. Není-li pojištění právní ochrany předmětem samostatné pojistné smlouvy, musí být toto soukromé pojištění uvedeno ve zvláštní části pojistné smlouvy uzavřené pro více pojistných rizik (sdružená pojistná smlouva), ve které se vymezí obsah a rozsah pojištění právní ochrany a uvede výše pojistného za toto pojištění.

Pojistitel zajistí, aby:

  • žádný z jeho zaměstnanců pověřených vyřizováním nároků z pojištění právní ochrany nebo právním poradenstvím v tomto odvětví pojištění nevykonával současně obdobnou činnost v jiném pojistném odvětví provozovaném pojistitelem, který pojistnou smlouvu o pojištění právní ochrany uzavřel; to platí i v případě, provozuje-li tuto obdobnou činnost v jiném pojistném odvětví jiný pojistitel provozující neživotní pojištění, který je ve vztahu k pojistiteli, který uzavřel smlouvu o pojištění právní ochrany, osobou ovládanou nebo ovládající,
  • vyřizování práv z pojištění prováděla osoba nezávislá na pojistiteli, uvedená ve smlouvě, nebo
  • oprávněná osoba měla okamžikem vzniku práva na pojistné plnění, právo vybrat si zástupce k ochraně svých zájmů.

Pojistitel je povinen uzavřít s pojistníkem smlouvu o rozhodci pro řešení sporů vyplývajících z pojištění právní ochrany, pokud o to pojistník požádá. Na toto právo musí být pojistník upozorněn. Dojde-li při řešení sporu ke střetu zájmů nebo neshodě při urovnání takové záležitosti, je pojistitel povinen poučit pojistníka o jeho právu o možnosti řešit spor v rozhodčím řízení.

S ohledem na to, že ne ve všech případech je tato regulace možná, zákon stanoví případy, na které se ustanovení právní ochrany nevztahují:

  • pojištění právní ochrany, které se týká provozu námořních plavidel nebo pojistných nebezpečí vznikajících v souvislosti s tímto provozem,
  • zastupování pojištěného, je-li taková činnost současně vykonávána ve vlastním zájmu pojistitele v rámci pojištění odpovědnosti za škodu,
  • pojištění právní ochrany provozované pojistitelem jako doplněk k pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště.

Pojištění odpovědnosti

Z pojištění odpovědnosti (dříve odpovědnosti za škodu) má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v souladu s obsahem pojistné smlouvy nahradil škodu, popřípadě jinou újmu, pokud taková povinnost vznikla na základě zákona nebo smlouvy. Poškozenému takové právo vznikne pouze, bylo-li ujednáno, nebo tak stanoví jiný zákon (např. zákon č.168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Pojištění odpovědnosti lze sjednat pouze jako pojištění škodové.

Pokud pojištěný uhradil poškozenému škodu přímo, vzniká mu proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, kterou by jinak v souladu s pojistnou smlouvou plnil pojistitel. Poskytnutí opakovaného plnění lze nahradit jednorázovým plněním použitím pojistně matematických metod se souhlasem pojištěného (může-li jej udělit).

Pojištěnému se stanoví povinnost sdělit pojistiteli, že proti němu poškozený uplatnil právo na náhradu škody a vyjádřit se k tomu, sdělit další informace týkající se škodné události a postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Oznámením škodné události zmocňuje pojištěný pojistitele škodnou událost projednávat, přičemž pojistitel má právo zjišťovat údaje o zdravotním stavu nebo příčině smrti poškozeného, udělí-li k tomu poškozený, nebo jiná oprávněná osoba souhlas.

Pojištěný oznámí pojistiteli bez zbytečného odkladu i to, že proti němu bylo v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení před orgánem veřejné moci, nebo rozhodčí řízení. Zároveň mu sdělí, kdo je jeho právním zástupcem a vyrozumí pojistitele o průběhu i výsledcích řízení. Pojištěný pak postupuje v souladu s pokyny pojistitele, který rovněž hradí náklady řízení.

Pokud byla škoda způsobena pojištěným ve stavu, do kterého se přivedl vlastní vinou a v jeho důsledku byla snížena jeho schopnost rozpoznat následky svého jednání, pojištěný způsobí škodu svým jednáním, které bylo ovlivněno požitím alkoholu nebo aplikací omamných nebo psychotropních látek, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil (s výjimkou, kdy došlo k aplikaci léku na předpis lékaře, který na důsledky aplikace léku v souvislosti se škodnou událostí – zde má zákon na mysli pojištěného, v textu zákona je však chybně uvedeno poškozeného).

Pojištění úvěru a záruky

Cílem pojištění úvěru je ochrana před škodami na majetku pojištěného, které mu mohou vzniknout z důvodu nesplácení úvěru dlužníkem.

Pojištění záruky se sjednává pro případ plnění z ručitelského závazku pojištěného, propadnutí kauce, jistoty nebo plnění z kauce nebo z jistoty nebo z jiného obdobného ujednaného důvodu.

Pojištění úvěru a záruky lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění úvěru se státní zárukou je upraveno zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní zárukou, ve znění pozdějších předpisů. Nárok na pojistné plnění soud nepřizná, jestliže pojistitel namítne neoznámení škodné události ve lhůtě stanovené v pojistné smlouvě. Zvláštní úpravu pojištění záruky obsahuje i zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, kterým se zavádí povinné pojištění záruky cestovní kanceláře poskytované pro případ jejího úpadku.

Pojištění finančních ztrát

Předmětem pojištění finančních ztrát jsou vynaložené náklady, které vznikly v důsledku škodné události nebo ušlý zisk anebo jiné finanční ztráty dohodnuté v pojistné smlouvě. Pojištění finančních ztrát lze sjednat jako pojištění škodové nebo obnosové.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pojištění osob

Obsahem pojištění osob je pojištění fyzické osoby pro případ, který se týká jejího života, zdraví, popř. jejího osobního stavu.

V pojištění osob lze pojistit fyzickou osobu pro případ:

  • smrti,
  • dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění,
  • pro případ úrazu, nemoci nebo jiné skutečnosti související se zdravím nebo se změnou osobního postavení této osoby.

Z tohoto pojištění se v případě pojistné události oprávněné osobě vyplácí sjednaná částka nebo dohodnutý důchod anebo je jí poskytována určitá výše plnění.

Bylo-li ujednáno pojištění pro případ pracovní neschopnosti, přičemž nic bližšího smlouva neurčí, považuje se za ujednané pojištění neschopnost pojištěného vykonávat jeho obvyklé povolání.

Oprávněnou osobou je buď přímo pojištěný anebo, bylo-li sjednáno pojištění pro případ smrti pojištěného, pojistníkem v pojistné smlouvě určená osoba, tzv. obmyšlený, popř. jiná zákonem určená osoba. Má-li být pojištěným potomek pojistníka, který není plně svéprávný, nevyžaduje se zvláštní souhlas, pokud je pojistník sám zákonným zástupcem pojištěného. Až do vzniku pojistné události může pojistník obmyšleného měnit, změna je účinná dnem doručení sdělení pojistiteli.

V případě kdy se vyžaduje souhlas pojištěného, případně zákonného zástupce, a neprokáže-li pojistník souhlas v ujednané době (není-li určena tak do tří měsíců ode dne uzavření smlouvy), zaniká pojištění uplynutím této doby. V případě že v této době nastane pojistná událost, nabývá právo na pojistné plnění pojištěný.

V pojištění osob je pojistitel oprávněn požadovat údaje o zdravotním stavu a zjištění zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného, jsou-li pro to důvody související se stanovením výše pojistného rizika, výše pojistného a šetřením pojistné události, pokud k tomu byl pojistiteli dán souhlas pojištěného. Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti se provádí na základě zpráv a zdravotnické dokumentace vyžádaných pojistitelem pověřeným zdravotnickým zařízením od ošetřujících lékařů, a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením.

Právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného

Je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, pak právo na pojistné plnění vzniká v následujícím pořadí (nebyl-li určen obmyšlený) – manžel, není-li ho tak potomci pojištěného, nemá-li potomky tak rodiče pojištěného, a není-li ani jich, pak dědicové. V případě více osob platí vyvratitelná domněnka, že jejich podíly jsou stejné. Neodvolatelné určení obmyšleného, bylo-li ujednáno, zaniká v případě manžela dnem rozvodu, nebo prohlášením manželství za neplatné, a v případě předků nebo potomků osvojením obmyšleného nebo pojistníka.

V případě, že se pojištěný o svém vstupu do pojištění nedozví, účinky prodlení nenastanou dříve než uplynutím patnáctidenní lhůty ode dne, kdy se pojištěný o této skutečnosti dozvěděl.

Souhlas pojištěného

V případě, že není pojistník současně pojištěným, pak může určit nebo změnit obmyšleného pouze se souhlasem pojištěné osoby. To platí i v případě postoupení práv z pojištění nebo jejich zastavení.

Pokud obmyšlený projevil souhlas s tím, aby byla pojistná smlouva uzavřena v jeho prospěch, pak tímto udělil i souhlas k postoupení, popř. zastavení práv a povinností z pojištění. Jedná-li se o pojištění ve prospěch obmyšleného nebo o pojištění cizího pojistného rizika, pak je k uzavření pojistné smlouvy nutný písemný souhlas této třetí osoby, resp. jejího zákonného zástupce. Souhlas je vyžadován i v případě určení nebo změny obmyšleného a k výplatě odkupného.

Skupinové pojištění

Pojistná smlouva o skupinovém pojištění nemusí obsahovat jména pojištěných, pokud jsou v době pojistné události určeni jiným způsobem, který vylučuje pochybnosti o identifikaci těchto osob. Pro uzavření takové pojistné smlouvy není třeba souhlasu pojištěných, a to ani s postoupením smlouvy.

Příkladem může být pojištění pro případ úrazu vztahující se na všechny účastníky provozu v prostředcích hromadné dopravy osob. V takových případech by nebylo možné uvedené povinnosti splnit.

Životní pojištění

Životní pojištění se týká pojištění fyzické osoby pro případ:

  • smrti,
  • dožití se určitého věku,
  • dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění
  • anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka.

Toto pojištění lze sjednat jen jako pojištění obnosové.

V případě sebevraždy pojištěného je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění jen tehdy, trvalo-li soukromé pojištění nepřetržitě méně než dva roky předcházející sebevraždě.

Pojistitel má právo snížit své pojistné plnění, jestliže v důsledku nesprávného uvedení data narození pojištěné osoby nebo jejího pohlaví byly chybně stanoveny technické parametry pojištění, a to v poměru, v jakém je výše chybně stanoveného nižšího pojistného k jeho správné výši. Bylo-li z tohoto důvodu placeno vyšší pojistné, je pojistitel povinen jeho výši upravit s účinností ode dne, kdy se o tom dozvěděl. Pokud by však při správném uvedení data narození pojištěného pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel, je oprávněn od pojistné smlouvy odstoupit.

V případě, že pojištěný a obmyšlený zemře ve stejnou dobu, nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely pojištění za zjištěné, že pojištěný přežil obmyšleného. To neplatí v případě, kdy pojištěný zemřel později, pak platí že obmyšlený přežil pojištěného.

Snížení pojistné částky, snížení ročního důchodu a zkrácení pojistné doby

Sjednané pojištění se mění na pojištění se sníženou pojistnou částkou (redukce pojistné částky) nebo se toto soukromé pojištění mění na snížený roční důchod v případě, že bylo za toto soukromé pojištění zaplaceno běžné pojistné za dobu stanovenou v pojistné smlouvě a pokud nebylo po uplynutí této doby zaplaceno další běžné pojistné ve stanovené lhůtě. Pojistníkovi tak zanikne povinnost platit další pojistné.

Jestliže však tato pojistná částka, resp. snížený roční důchod, jsou menší než limity stanovené pojistnou smlouvou, dojde ke zkrácení doby pojištění. Uplynutím této snížené doby pak pojištění zanikne, pokud do této doby nedojde k obnovení pojištění.

Obnovení podmínek soukromého pojištění po snížení pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo po zkrácení pojistné doby

Pojistník může požadovat zvýšení snížené pojistné částky nebo sníženého důchodu, jen pokud si to smluvní strany výslovně stanovili ve smlouvě. Totéž platí o prodloužení zkrácené pojistné doby na původní délku. Bylo-li pojištění pro případ smrti ujednáno na přesně určenou dobu za běžné pojistné, nevzniká při neplacení pojistného právo na snížení pojistné částky, snížení důchodu nebo zkrácení pojistné doby a pojištění pro neplacení pojistného zaniká.

Odkupné

Pokud bylo v životním pojištění sjednaném s běžným pojistným zaplaceno pojistné nejméně na dva roky nebo jde-li o pojištění za jednorázové pojistné sjednané na dobu delší jednoho roku nebo jde-li o soukromé pojištění se sníženou pojistnou částkou, má v takovém případě pojistník právo, aby mu na jeho žádost pojistitel vyplatil odkupné, není-li stanoveno jinak.

Výplatou odkupného soukromé pojištění zaniká. Odkupné je splatné do 3 měsíců ode dne, kdy pojistiteli byla doručena žádost o výplatu odkupného. Pojistník má právo kdykoliv během trvání soukromého pojištění požadovat na pojistiteli sdělení o tom, kolik by činila výše odkupného. Pojistitel výši odkupného sdělí ve lhůtě 1 měsíce ode dne obdržení žádosti pojistníka.

Nebylo-li dohodnuto jinak, právo na odkupné nevzniká u pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně určenou dobu, totéž platí u pojištění, z něhož se vyplácí důchod, pokud již došlo k výplatě důchodu.

Úrazové pojištění

Ze sjednaného úrazového pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění ve výši ujednané ve smlouvě, došlo-li k úrazu pojištěného.

Pojištění úrazu je často sjednáváno jako pojištění skupinové, tj. pojištění, kterým je pojištěna osoba, která sice není a ani nemůže být v pojistné smlouvě přesně určena, která však náleží ke skupině osob vymezené pojistnou smlouvou. Pojištěnou je tak např. každá osoba, která je návštěvníkem fotbalového utkání nebo účastníkem zájezdu.

Právo pojistitele na odmítnutí pojistného plnění nebo na jeho snížení

Pojistitel má právo:

  • odmítnout poskytnutí pojistného plnění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s činem, pro který byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem, nebo kterým si úmyslně ublížil na zdraví,
  • snížit pojistné plnění až na jednu polovinu, došlo-li k úrazu následkem toho, že poškozený požil alkohol, nebo požil návykovou látku nebo přípravek takovou látku obsahující, odůvodňují-li to okolnosti, za nichž k úrazu došlo. Měl-li však takový úraz za následek smrt poškozeného, má pojistitel právo snížit pojistné plnění jen tehdy, došlo-li k úrazu v souvislosti s činem poškozeného, jímž jinému způsobil těžkou újmu na zdraví, nebo smrt. To neplatí, obsahoval-li alkohol nebo návykovou látku lék, který pojištěný užil způsobem, který pojištěnému předepsal lékař, a pokud pojištěný nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době působení léku nelze vykonávat činnost, v jejímž důsledku došlo k úrazu.

Pojištění pro případ nemoci

V pojištění pro případ nemoci hradí pojistitel za pojištěného oprávněné osobě v ujednaném rozsahu náklady nebo ujednanou částku na zdravotní péči vzniklé v důsledku nemoci nebo následku úrazu a úkonů souvisejících se zdravotním stavem pojištěného, zejména s nemocí, úrazem, těhotenstvím a preventivní nebo dispenzární péčí nebo jinými skutečnostmi souvisejícími se zdravotním stavem pojištěného.

Původní právní úprava obsahovala ustanovení, kterým se stanovovala minimální doba trvání smluvního pojištění, které je alternativou k systému veřejného zdravotního pojištění, toto ustanovení však bylo novou úpravou vypuštěno.

Byla-li sjednána čekací doba, tedy doba, po kterou nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi, nesmí tato doba přesáhnout tři měsíce ode dne počátku pojištění. Čekací doba nesmí přesáhnout osm měsíců ode dne počátku soukromého pojištění v případě:

  • porodu,
  • psychoterapie,
  • zubních a ortopedických náhrad

V pojištění pro případ ošetřovatelské péče nesmí tato čekací doba přesáhnout tři roky.

Pojistitel nemůže namítat v tomto pojištění zvýšení rizika a odůvodňovat tím právo na zvýšení pojistného, případně na vypovězení pojistné smlouvy, neboť zvyšování pojistného rizika v důsledku stárnutí je pro pojištění pro případ nemoci charakteristickým znakem a musí být zakalkulováno v pojistném.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Soukromé pojištění sjednávané v rámci členských států

S ohledem na členství České republiky v Evropské unii je upravena i možnost splnit pojištění sjednáním příslušné smlouvy s pojistitelem, který působí v rámci Evropské unie. Zájemci, tedy osobě, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem, musí být před uzavřením pojistné smlouvy poskytnuty jasně a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce tyto informace o pojistiteli:

  • obchodní firma a právní forma pojistitele,
  • název členského státu, kde má pojistitel svoje sídlo, a tam, kde to přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu,
  • adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu,
  • místo registrace pojistitele v obchodním nebo obdobném veřejném registru, jeho registrační číslo nebo odpovídající prostředek identifikace v takovém registru a informace o názvu a sídle orgánu odpovědného za výkon dohledu nad jeho činností, jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavíranou na dálku.

Dále musí být zájemci před uzavřením smlouvy poskytnuty tyto informace o závazku:

  • definice všech pojištění a všech opcí,
  • doba platnosti pojistné smlouvy,
  • způsoby zániku pojistné smlouvy,
  • způsoby a doba placení pojistného,
  • způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy,
  • způsob určení výše odkupného,
  • informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění, pokud bylo požadováno,
  • v případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění,
  • uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly,
  • podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat,
  • obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění,
  • způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se na Českou národní banku se stížností,
  • právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva.

Před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob uzavírané na dálku musí být zájemci sděleny také informace o:

  • existenci daní nebo jiných poplatků, které nejsou hrazeny pojistitelem nebo jím nejsou ukládány,
  • zvláštních poplatcích za použití prostředku komunikace na dálku,
  • minimální délce trvání pojistné smlouvy,
  • jazyku, popřípadě jazycích, ve kterých se souhlasem zájemce bude pojistitel komunikovat s pojistníkem během trvání smlouvy uzavřené na dálku a ve kterých jsou poskytovány pojistné podmínky a další informace podle tohoto ustanovení.

Pojistitel je povinen informovat zájemce o uzavření pojistné smlouvy týkající se pojištění osob a uzavírané na dálku, že na vyžádání může obdržet další informace, a o povaze těchto informací.

Informace poskytované v souvislosti s uzavíráním pojištění osob na dálku musí být dány k dispozici zájemci na trvalém nosiči dat v dostatečné době před tím, než je zájemce pojistnou smlouvou vázán. Pojistník má právo obdržet kdykoli během trvání pojistné smlouvy uzavřené na dálku pojistné podmínky v tištěné podobě a změnit způsob komunikace na dálku.

Během trvání pojistné smlouvy musí být pojistníkovi oznámeny informace o:

  • jakékoliv změně obchodní firmy pojistitele, změně jeho právní formy nebo adresy jeho sídla a tam, kde to přichází v úvahu, i o změně adresy agentury nebo pobočky, která uzavřela pojistnou smlouvu,
  • informace o závazku, s výjimkou informací o podmínkách a lhůtách, o daňových předpisech, způsobu vyřizování stížností a platném právu pro pojistnou smlouvu, při jakékoliv změně pojistných podmínek nebo při změně právního předpisu, kterým se řídí vztahy vzniklé z pojistné smlouvy, a
  • o každoročním stavu bonusů.

Všechny výše uvedené informace mohou být poskytnuty i v jiném než v českém jazyce, pokud to výslovně zájemce nebo pojistník požaduje nebo pokud má možnost volby práva, které bude pro pojistnou smlouvu použito.

Soukromé pojištění v rámci volného poskytování služeb

Volným poskytováním služeb se rozumí:

  • provozování pojišťovací činnosti na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát") než je členský stát sídla pojistitele
  • provozování pojišťovací činnosti na základě povolení uděleného orgánem dohledu členského státu sídla pojistitele, aniž by tato činnost měla charakter trvalé přítomnosti pojistitele na území členského státu, kde tyto služby poskytuje.

Závazky z pojistných smluv uzavřených v rámci volného poskytování služeb musí být v případě likvidace pojistitele uspokojovány stejným způsobem jako jiné závazky z pojistných smluv uzavřených pojistitelem.

Pojistné smlouvy se řídí právem státu, ve kterém má pojistník obvyklý pobyt. Smluvní strany si však můžou rozhodné právo zvolit (pokud se na ně vztahuje přímo předpis Evropské unie, tak v jeho rozsahu).

Povinné pojištění uložené členským státem

Stanoví-li právní předpis členského státu povinné pojištění, je tato povinnost splněna pouze tehdy, je-li pojistná smlouva uzavřena v souladu s právními předpisy členského státu, které se týkají tohoto soukromého pojištění. Nachází-li se pojistné riziko na území více členských států, platí pro pojistnou smlouvu právo členského státu, který povinné pojištění ukládá. Je-li v členském státě, který ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, uložena pojistiteli povinnost oznámit oprávněným orgánům jakýkoli zánik soukromého pojištění, pak tento zánik může být vůči poškozeným třetím osobám pojistiteli namítán pouze za podmínek stanovených právními předpisy tohoto státu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“ nebo „Nový občanský zákoník“), v platném znění a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek