Polemika: Podstata svěřenského fondu. Pomůže, nebo uškodí ?



Pro

Smyslem je institut darování, ne nezávislé vlastnictví

Když se řekne slovo fond, mnohým lidem se vybaví trpké zkušenosti z devadesátých let, kdy tento výraz byl spíše synonymem pro tunelování. Pokud k tomu ještě přidáme zmínku o anonymitě vlastnictví, mnohým se může začít vybavovat další možnost, jak legalizovat výnosy z trestné činnosti. V případě svěřenského fondu však nejsou tyto obavy namístě.

Svěřenský fond je v českém právu od 1. 1. 2014 novinkou. Nejedná se o institut, který by byl kontinentálnímu a českému právu cizí. Základ pro dnešní svěřenský fond (trust) se vyvinul z římskoprávního fideikomisu. Jeho podstatou byla prosba zůstavitele k dědici, aby poskytl určitou část ze získaného dědictví další osobě. Hlavními předpoklady jeho fungování byla důvěra (proto anglický název trust), že dotyčný dostojí svým závazkům a že tento slib může být následně oprávněnou osobou účinně vymáhán.

Pravý smysl svěřenského fondu nespatřuji ve vzniku odděleného a nezávislého vlastnictví k vyčleněnému majetku, ale v náhradě za institut darování a částečně též pořízení pro případ smrti, zejména závěti. Jedná se o užitečný a praktický nástroj, jak zabezpečit své potomky, který v českém právu doposud chyběl. Zneužití svěřenského fondu pro zakrytí původu majetku nabytého trestnou činností vyloučit nelze, nicméně pro skrytí skutečného vlastníka mohou být využity jiné a jednodušší nástroje (například kmenové listy u s. r. o., mateřská společnost z daňového ráje, dosud existující akcie na majitele a podobně). Další výhodou svěřenského fondu je jednoduchost a rychlost jeho založení. Oproti obchodní korporaci postačí statut ve formě notářského zápisu. Tím, že svěřenský fond není uveden v žádném veřejném rejstříku, odpadají administrativní a poplatkové povinnosti spojené se zápisem.

Marek Vaněk, daňová a účetní kancelář Vaněk / Partners

Proti

Tři kroky zpět

Svěřenský fond je anonymní majetek v čisté podobě. Vznikne tak, že zakladatel svěřenského fondu vyčlení část svého majetku do svěřenského fondu a ustanoví tomuto majetku správce. Zakladatel může případně určit osoby, které mají z výnosů majetku ve fondu profitovat (takzvané beneficienty). Majetek ve svěřenském fondu nikdo nevlastní, vlastnická práva „jakoby“ vykonává správce svěřenského fondu. Svěřenské fondy se nikde neregistrují. Pokud je do fondu vložena například nemovitost, objeví se v katastru nemovitostí pouze jméno správce fondu. Svěřenský fond musí mít statut ve formě notářského zápisu, avšak ten nemusí být nutně uschován v ČR.

Beneficienti ze svěřenského fondu jsou anonymní: jejich jména mohou, ale nemusejí být uvedena ve statutu svěřenského fondu. Beneficienti mohou být určeni správcem v jiném dokumentu a není jasné, zda nutně jmenovitě, nebo jen obecně, byť specificky. Anonymním beneficientem může být též anonymní firma z daňového ráje. Účel svěřenského fondu je buď veřejně prospěšný, nebo soukromý (ziskový). Svěřenský fond umožní svému zakladateli dostat do úzkých své věřitele, neboť na majetek vyčleněný do svěřenského fondu nedosáhnou. Nebo lze pomocí svěřenského fondu „uchránit“ majetek před rodinou: vyčlenit ho do svěřenského fondu a skrytým beneficientem učinit jednu nebo i více milenek (beneficientky se navzájem nemusejí znát).

Svěřenský fond se může „uplatnit“ i u veřejných zakázek: bude-li svěřenský fond vlastnit firmu ucházející se o veřejné zakázky, půjde zisk z firmy do svěřenského fondu a z něho poté beneficientům. Beneficienti fondu jsou „anonymní“, takže jimi mohou být bez obav z prozrazení úředníci, kteří o přidělení veřejné zakázky rozhodovali. Konečně svěřenský fond umožňuje legalizaci nezákonně nabytého majetku, a to minimálně movitého.

Ondřej Vondráček, právník a autor knihy Korupce jako parazit

Převzato z magazínu Profit