Polemika: Kontrolní hlášení ano, či ne?

16. 2. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Polemika: Kontrolní hlášení ano, či ne? Administrativní novinkou pro podnikatele je v roce 2016 kontrolní hlášení daně z přidané hodnoty. To se poprvé podávalo 25. 2. 2016 za zdaňovací období leden 2016, resp. se bude podávat do 25. 4. 2016 za zdaňovací období prvního čtvrtletí letošního roku. Je to smysluplný koncept, nebo jde o zbytečné papírování navíc?

Pro

Vychytat chybky a může jít o nejefektivnější opatření

Pouze několik dnů nás čeká do prvních podání kontrolních hlášení DPH. Spolu s nekončící diskusí o elektronické evidenci tržeb nebo aktuálnějším tématem průtahů v registracích k DPH jde o další opatření u nejvýznamnější výběrové daně v Česku – DPH.

Je pravda, že kontrolní hlášení je plošný institut, který dopadne na všechny plátce DPH, a lze diskutovat o tom, zda jde o přenášení nákladů kontrolní činnosti finanční správy na podnikatele. Nejde ani o nástroj, který by se již jednoznačně osvědčil v zahraničí, byť je obvyklejší, než je elektronická evidence tržeb.

Kontrolní hlášení jsou využívána například na Slovensku, v Rumunsku, Španělsku nebo Estonsku. Na druhé straně, kontrolní hlášení DPH má bezesporu potenciál zvýšit výběr DPH a odstranit podvody spočívající (kromě tzv. karuselových obchodů) zejména v situacích, kdy odběratel tvrdí, že přijal plnění, a uplatní si nárok na odpočet DPH, zatímco dodavatel toto plnění nevykáže a DPH neodvede.

Díky kontrolnímu hlášení bude skutečně možné tuto situaci včas objevit a provést cílenou kontrolu. V současnosti nemá správce daně možnost spárovat vystavené a přijaté faktury a nesrovnalosti jednoduše odhalit. Odhaduji, že velikost tohoto „nevýběru“ se pohybuje v řádu jednotek miliard korun ročně. Zaváděný systém má i negativa.

V první řadě jde o riziko úniku cenných informací o poskytnutých plněních a jejich hodnotě. Jde o informace o tom, mezi kým, kdy a za kolik proběhl konkrétní obchod. Stejně tak kontrolní hlášení neodstraní problém fiktivních faktur, tedy faktur vystavených na neexistující dodání zboží nebo poskytnutí služby.

Petr Frisch, majitel a jednatel Pro Factum Consulting

Proti

Hlášení představuje skulinu v ochraně dat

Celá Evropská unie čelí daňovým únikům na dani z přidané hodnoty a to samozřejmě není v pořádku. Podle odhadů tvoří jen v České republice daňové úniky kolem 80 miliard ročně.

Otázka je, zda se to spraví kontrolním hlášením. Kritici kontrolního hlášení se domnívají, že se pachatelům organizované trestné činnosti v oblasti daňových úniků podaří navzdory kontrolním hlášením před finanční správou uniknout.

Opatření tak zasáhne především drobné podnikatele, pro které to bude znamenat další byrokratickou zátěž. Je pravděpodobné, že nárůst administrativy přiměje zejména drobné podnikatele dostat se pod hranici ročního obratu milion korun a tím se zbavit povinnosti být plátcem DPH.

Dalším úskalím je ochrana citlivých dat. Daňoví poradci stejně jako například advokáti jsou vázáni mlčenlivostí. Novinka v podobě kontrolního hlášení ale vše mění. Všichni plátci daně z přidané hodnoty v něm musejí uvádět data, díky kterým se snadno zjistí, pro koho a za kolik pracují. Všechna hlášení se budou shromažďovat v analytickém centru v Pardubicích.

Riziková je zejména veškerá elektronická komunikace mezi klientem a jeho účetní, protože zpravidla není dostatečně chráněna proti útokům hackerů. Další neméně podstatnou věcí je zátěž pro samostatné účetní, od kterých budou kvůli přibývající administrativě klienti nuceni odejít k větší konkurenci.

Pokud účetní pracuje samostatně, stane se pro ni například dovolená prakticky nedosažitelná, bude muset být k dispozici klientům, ale také analytickému centru, které může podnikatele kdykoli vyzvat k doplnění nebo opravě kontrolního hlášení.

Blanka Štarmanová,jednatelka společnosti Taxvision

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek