Polsko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance za období 2006 - 2015
 

Export

Import

Saldo

mld. PLN

mld. EUR

mld. PLN

mld. EUR

mld. PLN

mld. EUR

2006

343,8

87,9

394

100,8

-50,2

-12,9

2007

386,6

101,8

456,8

120,4

-70,3

-18,6

2008

405,4

116,2

497

142,4

-91,6

-26,2

2009

423,2

98,3

463,4

107,5

-39,9

-9,3

2010

481,1

120,4

536,2

134,3

-55,1

-13,8

2011

558,7

136,7

623,4

152,6

-59,7

-15,9

2012

603,4

143,5

648,1

154

-41,2

-10,5

2013

647,9

152,8

656,1

155,1

-8,2

-2,3

2014

693,4

165,8

704,5

168,4

-11,1

-2,6

2015*

             747,2             178,7             731,7             175,0               15,5                3,6

* předběžné údaje
dle GUS (Polský statistický úřad) za I-XII 2015

Podle předběžných údajů dosáhl polský vývoz v roce 2015 hodnoty 747 248,2 mil. PLN a dovoz 731 719,6 mil. PLN. Obchodní saldo v roce 2015 činilo +15 528,6 mil. PLN, zatímco v roce 2014 představovalo -11 095,9 mil. PLN. Polský vývoz vzrostl v roce 2015 v porovnání s rokem předchozím
o 7,8% a dovoz o 3,9%.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura polského obchodu v roce 2015

V roce 2015 činil polský vývoz 178 710,3 mil. EUR a dovoz 175 031,7 mil. EUR, což představuje nárůst o 7,8% a 3,9% v porovnání s rokem předchozím. Obchodní saldo v roce 2015 činilo 3 678,6 mil. EUR ve srovnání s -2 658,7 mil. EUR v roce 2014.

Podíl Německa na vývozu se v roce 2015 zvýšil ve srovnání s rokem 2014 o 0,8% a činil 27,1%. Dovoz se zvýšil o 0,9% na celkových 22,9%. Podíl Ruska na vývozu se snížil ve srovnání s rokem 2014 o 1,3% a činil 2,9%. U dovozu byl nižší o 2,9%  v porovnání s rokem předchozím a činil 7,4%.

V roce 2015 došlo mezi hlavními obchodními partnery Polska k nárůstu u vývozu do Španělska, Velké Británie, Nizozemska, Itálie, Německa, České republiky, Maďarska, Francie
a Švédska. Naopak u dovozu došlo k nárůstu z ČLR, Spojených států, Velké Británie, Německa, Nizozemska, Belgie a Francie. Pokles vývozu byl zaznamenán v obchodě s Ruskem a pokles dovozu byl zaznamenán také z Ruska, Itálie a České republiky. Obraty s první desítkou polských obchodních partnerů představuji 66,2% z celkového vývozu a 66,0% celkového dovozu (ve srovnání s 65,5%  celkového vývozu a 66,8% celkového dovozu v roce 2014).

Teritoriální struktura zahraničního obchodu podle skupin zemí

 

I – XII 2015

2014

2015

v mil. PLN

v mil. USD

v mil. EUR

I – XII 2014 = 100

I – XII 

PLN

USD

EUR

v %

VÝVOZ

747248,2

199378,0

178710,3

107,8

89,7

107,8

100,0

100,0

Rozvinuté země

640005,4

170900,1

153049,8

109,8

91,4

109,8

84,1

85,7

z toho EU

592339,1

158245,0

141647,3

110,3

91,9

110,3

77,5

79,3

z toho Eurozóna

421355,8

112574,7

100758,5

110,1

91,7

110,1

55,2

56,4

Rozvojové země

67548,9

17935,9

16163,5

112,5

93,2

112,6

8,6

9,0

Země střední a východní Evropy

39693,9

10542,0

9497,0

78,8

65,2

78,9

7,3

5,3

DOVOZ

731719,6

195249,0

175031,7

103,9

86,4

103,9

100,0

100,0

Rozvinuté země

487171,9

130087,0

116542,8

104,9

87,4

105,0

65,9

66,6

z toho EU

436948,9

116731,2

104525,4

105,0

87,5

105,1

59,0

59,7

z toho Eurozóna

349058,2

93248,3

83496,9

105,2

87,6

105,2

47,1

47,7

Rozvojové země

180947,9

48168,7

43243,3

115,0

95,6

115,0

22,3

24,7

Země střední a východní Evropy

63599,8

16993,3

15245,6

76,7

63,6

76,9

11,8

8,7

SALDO

15528,6

4129,0

3678,6

X

X

X

X

X

Rozvinuté země

152833,5

40813,1

36507,0

X

X

X

X

X

z toho EU

155390,2

41513,8

37121,9

X

X

X

X

X

z toho Eurozóna

72297,6

19326,4

17261,6

X

X

X

X

X

Rozvojové země

-113399,0

-30232,8

-27079,8

X

X

X

X

X

Země střední a východní Evropy

-23905,9

-6451,3

-5748,6

X

X

X

X

X

Teritoriální struktura zahraničního obchodu

 

I – XII 2015

2014

2015

v mil. PLN

v mil. USD

v mil. EUR

I – XII 2014 = 100

I – XII 

PLN

USD

EUR

v %

VÝVOZ

1. Německo

202825,1

54186,9

48495,5

111,2

92,6

111,2

26,3

27,1

2. Velká Británie

50570,9

13508,0

12091,5

114,4

95,3

114,4

6,4

6,8

3. Česká republika

49371,3

13193,3

11805,2

110,1

91,9

110,1

6,5

6,6

4. Francie

41513,3

11094,7

9926,0

107,0

89,2

107,0

5,6

5,6

5. Itálie

35601,0

9512,9

8518,0

113,1

94,2

113,2

4,5

4,8

6. Nizozemsko

33029,4

8820,4

7899,5

114,4

95,4

114,4

4,2

4,4

7. Rusko

21467,3

5707,0

5136,3

73,2

60,6

73,3

4,2

2,9

8. Švédsko

20569,6

5488,3

4920,5

104,4

86,9

104,5

2,8

2,8

9. Španělsko

19752,1

5276,0

4717,8

116,5

97,1

116,4

2,4

2,6

10. Maďarsko

19747,3

5278,2

4721,6

108,2

90,2

108,3

2,6

2,6

DOVOZ

1. Německo

167283,0

44681,5

40003,9

107,8

89,8

107,8

22,0

22,9

2. Čína

85106,3

22655,3

20331,2

115,9

96,4

115,8

10,4

11,6

3. Rusko

53786,0

14385,4

12896,5

74,0

61,4

74,1

10,3

7,4

4. Itálie

38884,0

10393,8

9306,6

97,8

81,6

97,9

5,6

5,3

5. Nizozemsko

28067,6

7490,9

6716,6

105,4

87,8

105,6

3,8

3,8

6. Francie

27440,6

7331,9

6563,0

104,1

86,6

104,1

3,7

3,8

7. Česká republika

25049,3

6694,6

5995,8

98,8

82,4

98,9

3,6

3,4

8. Velká Británie

19733,2

5269,4

4716,1

108,2

90,1

108,2

2,6

2,7

9. USA

19617,9

5216,1

4694,5

114,3

94,9

114,4

2,4

2,7

10. Belgie

17811,8

4760,6

4261,8

105,0

87,4

105,1

2,4

2,4

Postavení Polska v rámci EU - mezinárodní obchod se zbožím

A.1. Export zboží členských států EU: 3 nejdůležitější partneři 2015

Exports of goods of the EU Member States: top 3 partners, 2015 (based on trade value)

 

Main partner

%

Second main partner

%

Third main partner

%

EU*

United   States

21

China

10

Switzerland

8

Belgium

Germany

17

France

15

Netherlands

11

Bulgaria

Germany

13

Italy

9

Turkey

9

Czech Republic

Germany

32

Slovakia

9

Poland

6

Denmark

Germany

18

Sweden

12

United States

8

Germany

United States

10

France

9

United Kingdom

7

Estonia

Sweden

19

Finland

16

Latvia

10

Ireland

United States

24

United Kingdom

14

Belgium

13

Greece

Italy

11

Germany

7

Turkey

7

Spain

France

16

Germany

11

United Kingdom

7

France

Germany

16

Spain

7

United States

7

Croatia

Italy

13

Slovenia

12

Germany

11

Italy

Germany

12

France

10

United States

9

Cyprus

Greece

11

Ireland

10

United Kingdom

7

Latvia

Lithuania

18

Russia

11

Estonia

11

Lithuania

Russia

14

Latvia

10

Poland

10

Luxembourg

Germany

22

Belgium

17

France

17

Hungary

Germany

28

Romania

5

Slovakia

5

Malta

Germany

13

France

10

Hong Kong

7

Netherlands

Germany

24

Belgium

11

United Kingdom

9

Austria

Germany

29

United States

6

Italy

6

Poland

Germany

27

United Kingdom

7

Czech Republic

7

Portugal

Spain

25

France

12

Germany

12

Romania

Germany

20

Italy

12

France

7

Slovenia

Germany

19

Italy

11

Austria

8

Slovakia

Germany

23

Czech Republic

12

Poland

9

Finland

Germany

14

Sweden

10

United States

7

Sweden

Norway

10

Germany

10

United States

8

United Kingdom

United States

15

Germany

10

Switzerland

7

* EU exports refer to extra-EU exports only, while   exports of Member States refer to total exports (both intra- and extra-EU)

Cells shaded in blue are EU Member States 

Zdroj: Eurostat

A.2. Import zboží členských států EU: 3 nejdůležitější partneři 2015 - Zdroj: Eurostat

Imports of goods into the EU Member States: top 3 partners, 2015 (based on trade value)

 

Main partner

%

Second main partner

%

Third main partner

%

EU*

China

20

United   States

14

Russia

8

Belgium

Netherlands

17

Germany

13

France

10

Bulgaria

Germany

13

Russia

12

Italy

8

Czech Republic

Germany

30

Poland

9

China

8

Denmark

Germany

20

Sweden

12

Netherlands

8

Germany

Netherlands

14

France

8

China

7

Estonia

Finland

14

Germany

11

Lithuania

9

Ireland

United Kingdom

32

United States

14

France

10

Greece

Germany

11

Italy

8

Russia

8

Spain

Germany

14

France

12

China

7

France

Germany

19

Belgium

11

Italy

8

Croatia

Germany

15

Italy

13

Slovenia

11

Italy

Germany

15

France

9

China

8

Cyprus

Greece

26

United Kingdom

9

Italy

8

Latvia

Lithuania

17

Germany

11

Poland

11

Lithuania

Russia

17

Germany

12

Poland

10

Luxembourg

Belgium

28

Germany

23

China

12

Hungary

Germany

26

China

7

Austria

7

Malta

Italy

23

Netherlands

8

United Kingdom

7

Netherlands

Germany

15

China

15

Belgium

8

Austria

Germany

42

Italy

6

Switzerland

6

Poland

Germany

28

China

7

Russia

7

Portugal

Spain

33

Germany

13

France

7

Romania

Germany

20

Italy

11

Hungary

8

Slovenia

Germany

16

Italy

14

Austria

10

Slovakia

Germany

19

Czech Republic

17

Austria

9

Finland

Germany

17

Sweden

16

Russia

11

Sweden

Germany

18

Netherlands

8

Norway

8

United Kingdom

Germany

15

China

10

United States

9

* EU exports refer to extra-EU exports only, while   exports of Member States refer to total exports (both intra- and extra-EU)

Cells shaded in blue are EU Member States  

  

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní strukturu polského zahraničního obchodu můžeme charakterizovat jako průmyslově zemědělskou. Vývoz strojů a zařízení se sice v posledních pěti letech procentuálně nezměnil (cca 38% na celkovém vývozu), ale hodnotově se zvýšil téměř na dvojnásobek.

Dovoz a vývoz podle SITC (v mil. €)

Kód

Název

2013

2014

2015 ( I-IX)

Export

Import

Saldo

Export

Import

Saldo

Export

Import

Saldo

0

Potraviny a živá zvířata

16988

11517,8

5470,2

17991,3

12214,5

5776,8

14006,3

9293,7

4712,6

1

Nápoje a tabák

2067,1

1000,3

1066,8

2582,8

1085

1497,8

2277,2

949

1328,2

2

Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv

3846

5212,4

-1366,4

4031,5

5420,8

-1389,3

3108

4186,8

-1078,8

3

Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

7223,8

18085,3

-10861,5

6809,2

17647,4

-10838,2

4513,6

9888,5

-5374,9

4

Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

480,6

651,7

-171,1

494

655,6

-161,6

354,8

447,5

-92,7

5

Chemikálie a příbuzné výrobky, j. n.

14 250,50

22 473,60

-8 223,10

15071,5

24192

-9120,5

11717,6

18388,3

-6670,7

6

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

31 285,10

27 222,60

4062,5

32660,6

29528,3

3132,3

25531,2

22859,4

2671,8

7

Stroje a dopravní prostředky

58 323,10

52 614,50

5708,6

62674,5

56928

5746,5

50235,5

46284,7

3950,8

8

Průmyslové spotřební zboží

20 108,60

14 293,10

5815,5

23182

17677,7

5504,3

19588,8

15027

4561,8

9

Komodity a předměty obchodu, j. n.

421,2

3 906,70

-3 485,50

276,2

3083

-2806,8

216

2092,8

1876,8

Celkem

 

154994

156978

-1984

165773,6

168432,3

-2658,7

131549

129417,7

2131,3

Zdroj: GUS

Dovoz a vývoz podle SITC (v mil. €)

Kód

Název

2010

2011

2012

Export

Import

Saldo

Export

Import

Saldo

Export

Import

Saldo

0

Potraviny a živá zvířata

11110,4

8750,9

2359,5

12692,8

9931,7

2761,1

15041,1

10725,6

4315,5

1

Nápoje a tabák

1585,8

835,7

750,1

1710,2

893,8

816,4

1911,5

949,3

962,2

2

Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv

2794,9

4093,2

-1298,3

3226,6

5286,6

-2060

3385,5

5328

-1942,5

3

Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

4933,1

14390,1

-9457

6641

19214,3

-12573,3

7038,5

20339,6

-13301,1

4

Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

243

430,1

-187,1

271,7

667,9

-396,2

332,1

693,2

-361,1

5

Chemikálie a příbuzné výrobky, j. n.

10 292,40

19 123,40

-8 831,00

12 215,50

21 635,90

-9 420,40

13 042,60

21 403,20

-8 360,60

6

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

24 401,70

23 916,10

485,6

29 123,70

27 752,20

1371,5

30 280,40

26 710,20

3570,2

7

Stroje a dopravní prostředky

49 474,40

46 019,10

3455,3

53 149,90

48 428,60

4721,3

53 640,90

49 499,70

4141,2

8

Průmyslové spotřební zboží

15 457,60

13 770,70

1686,9

17 436,30

14 967,20

2469,1

18 155,90

13 980,30

4175,6

9

Komodity a předměty obchodu, j. n.

80

2 859,00

-2 779,00

226,2

3 790,20

-3 564,00

627,6

4 411,10

-3 783,50

Celkem

 

120373,1

134188,4

-13815,3

136693,9

152568,4

-15874,5

143456,1

154040,2

-10584,1

Zdroj: GUS

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Polsku existuje 14 zvláštních ekonomických zón (SEZ):

SSE EURO-PARK Mielec
Agencja Rozwoju Przemysłu S.A. Oddział w Mielcu
ul. Partyzantów 25
39-300 Mielec
tel. (017) 788-72-36
fax (017) 788-77-69
e-mail: europark@europark.com.pl
web: www.europark.com.pl

Suwalska SSE
Suwalska Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
ul. Noniewicza 49
16-400 Suwałki
tel./fax (087) 565-22-17
e-mail: ssse@ssse.com.pl
web: www.ssse.com.pl

Katowicka SSE
Katowicka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
ul. Wojewódzka 42
40-026 Katowice
tel. (032) 251-07-36
e-mail: ksse@ksse.com.pl
web: www.ksse.com.pl

Legnicka SSE
Legnicka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
ul. św. Maksymiliana Kolbe
14 59-220 Legnica
tel. (076) 727-74-70
fax (076) 727-74-74
e-mail: sekretariat@lsse.eu
web: www.lsse.eu

Łódzka SSE
Łódzka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
ul. Tymienieckiego 22/24
90-349 Łódź
tel. (042) 676-27-53
fax (042) 676-27-55
e-mail: info@sse.lodz.pl
web: www.sse.lodz.pl

Wałbrzyska SSE
Wałbrzyska Specjalna Strefa Ekonomiczna Sp. z o.o.
ul. Uczniowska 16
58-306 Wałbrzych
tel. (074) 664-91-64
fax (074) 664-91-62
e-mail: invest@invest-park.com.pl
web: www.invest-park.com.pl

Kamiennogórska SSE
Specjalna Strefa Ekonomiczna Małej Przedsiębiorczości S.A.
ul. Papieża Jana Pawła II 11A
58-400 Kamienna Góra
tel. (075) 645-15-03
fax (075) 744-20-17
e-mail: strefa@ssemp.pl
web: www.ssemp.pl

Kostrzyńsko-Słubicka SSE
Kostrzyńsko-Słubicka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
ul. Orła Białego 22
66-470 Kostrzyn n. Odrą
tel. (095) 721-98-00
fax (095) 752-41-67
e-mail: info@kssse.pl
web: www.kssse.pl

Słupska SSE
Pomorska Agencja Rozwoju Regionalnego S.A.
ul. Obrońców Wybrzeża 2
76-200 Słupsk
tel. (059) 841-28-92
fax (059) 841-32-61
e-mail: office@parr.slupsk.pl
web: www.sse.slupsk.pl

SSE "Starachowice"
Specjalna Strefa Ekonomiczna "Starachowice" S.A.
ul. Radomska 29
27-200 Starachowice
tel. (041) 275-41-01
fax (041) 275-41-02
e-mail: sse@sse.com.pl
web: www.sse.com.pl 

Tarnobrzeska SSE
Agencja Rozwoju Przemysłu S.A. Oddział w Tarnobrzegu
ul. Zakładowa 30
39-400 Tarnobrzeg
tel. (015) 823-66-88
fax (015) 823-47-08
e-mail: biuro@tsse.pl
web: www.tsse.pl

Pomorska SSE
Pomorska Specjalna Strefa Ekonomiczna Sp. z o.o.
ul. Władysława IV 9
81-703 Sopot
tel. (058) 555-97-10
fax (058) 555-97-11
e-mail: headoffice@strefa.gda.pl
web: www.strefa.gda.pl 

Warmińsko-Mazurska SSE
Warmińsko-Mazurska Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
ul. Barczewskiego 1
10-061 Olsztyn
tel. (089) 535-02-41
fax (089) 535-90-02
e-mail: wmsse@wmsse.com.pl
web: www.wmsse.com.pl 

SSE Krakowski
Krakowski Park Technologiczny Sp. z o.o.
ul. Podole 60
30-394 Kraków
tel. (012) 640-19-40
fax (012) 640-19-45
e-mail: biuro@sse.krakow.pl

Úroveň investic ve zvláštních ekonomických zónách v roce 2015 dle polského Ministerstva rozvoje:

Efekty fungování zvláštních ekonomických zón k 30.9.2015.

Zóna   

Počet platných povolení

Hodnota realizovaných investic v mil. PLN

Nová pracovní místa

Zachovaná pracovní místa

Kamiennogórska

61

2 134,72

5 921

771

Katowicka

322

25 531,98

44 216

14 151

Kostrzyńsko-Słubicka

171

6 196,71

18 397

11 291

Krakowska

152

2 618,82

10 565

10 828

Legnicka

84

7 340,42

11 769

254

Łódzka

201

13 036,70

25 166

8 036

Mielecka

229

7 609,39

20 098

6 506

Pomorska

145

10 225,89

14 435

4 672 

Słupska

79

1 379,65

2 901

416

Starachowicka

77

2 083,34

3 957

2 922

Suwalska

84

1 957,27

6 339 

377

Tarnobrzeska

189

8 066,78

19 504

5 816

Wałbrzyska

273

20 689,78 

34 994

7 924

Warmińsko-Mazurska

91

4 048,24

9 420

7 620

CELKEM

2 158

112 919,69

227 682

81 584

Podmínky investování do SEZ a výhody plynoucí z faktu provozovaní činnosti jsou definované v zákoně ze dne 20. října 1994. o zvláštních ekonomických zónách

(Dz.U. 1994 nr 123 poz. 600 v konsolidovaném znění z roku 2015 - http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU19941230600&type=3).

Podnikatele, kteří se rozhodnou lokalizovat své investice v SEZ, mohou využit státní podpory v podobě osvobození od daně z příjmu, pokud jde o:

  • náklady na nové investice, nebo
  • vytváření nových pracovních míst.

Podrobnější informace lze nlézt na webových stránkách Ministerstva rozvoje a PAIiIZ:

SEZ:

VT parky:

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Hodnota přímých zahraničních investic (PZI) podle Polské národní banky

Celková hodnota přímých zahraničních investic  k 31.12.2014 dosáhla hodnoty  171,7 mld. EUR

Nejvyšší hodnoty investic se týkaly investorů z následujících zemí:

  • Nizozemsko (29,6 mld. EUR),
  • Německo (28,0 mld. EUR),
  • Lucembursko (20,4 mld. EUR). 

Top 20 zahraničních investorů k 31. 12. 2014

Zdroj: PAIiIZ na základě údajů NBP

V sektorovém členění směřovaly PZI do:

  • průmyslového zpracování 50,5 mld. EUR
  • finanční a pojišťovací činnost 39,7 mld. EUR,
  • velkoobchod a maloobchod včetně oprav vozidel 23,1 mld. EUR,
  • činnosti související s realitními služby 11,6 mld. EUR.

PZI v Polsku v roce 2014 – příliv

Příliv přímých zahraničních investic do Polska v roce 2014 činil 9,0 mld. EUR, přičemž jejich skladba byla následující: příliv vlastního kapitálu 1,7 mld. EUR, reinvestované zisky ve výši 6,0 mld. EUR a zbývající kapitál ve výši 1,3 mld. EUR.

Hlavní země přílivu a odlivu investic v roce 2014

V roce 2014 byly hlavními investory společnosti z následujících zemí:

  • Lucembursko 3,8 mld. EUR,
  • Nizozemsko 3,5 mld. EUR,
  • Francie 1,2 mld. EUR.

V sektorovém členění směřovaly PZI v roce 2014 především do těchto oborů:

  • průmyslovým zpracování 2,7 mld EUR,
  • informační a komunikační činnosti 1,7 mld EUR,
  • činnostmi profesními, vědeckými a technickými 1,6 mld EUR.

Největší odliv kapitálu z Polska v roce 2014 byl zaznamenán z následujících zemí:

  • Rakouska                    -0,90 mld. EUR,
  • Švédska                      -0,86 mld. EUR,
  • Velké Británie              -0,68 mld. EUR.

Podle průzkumu Hlavního statistického úřadu činil v roce 2014 počet subjektů se zahraničním kapitálem 26 464 jednotek. V roce 2014 vzniklo 1 369 společností se zahraničním kapitálem oproti 1 489 v roce 2013.

Mezi subjekty vytvořenými v roce 2014 bylo 1 104 nových jednotek tzv. "Greenfield". Nejvyšší podíl nových subjektů byl zaznamenán u činností zahrnujících vzdělávání (9,2%), umění, zábavní a rekreační činnosti (7,7%), a v oblasti informačních a komunikačních činnosti (6,0%).

Zahraniční kapitál v Polsku v roce 2014 pocházel ze 125 zemí. Se zemí Evropské unie pochází 89,7% zahraničního kapitálu a ze zemí OECD 93,9%.

Na konci roku 2014 zaměstnávaly subjekty se zahraničním kapitálem celkem 1 748,7 tis. lidí, tj. o 7,3% více než v roce 2013.

Téměř 70% z celkového počtu zaměstnaných ve společnostech se zahraničním majetkovým podílem bylo ve čtyřech vojvodstvích: mazovském (34,9%), velkopolském (14,2%), slezském (10,7%) a dolnoslezském (9,2% ).


Seznam největších zahraničních investorů v Polsku v roce 2014:
http://www.paiz.gov.pl/files/?id_plik=25157

Dodatečné informace:

Polská národní banka

Hlavní statistický úřad

UNCTAD

OECD

V květnu 2016 potvrdila německá společnost Daimler, že v Polsku postaví novou továrnu na výrobu motorů. Závod by se měl nacházet v obci Jawor nedaleko Vratislavi v Dolním Slezsku, přičemž se bude jednat o první továrnu společnosti Mercedes-Benz v Polsku. 

Celková hodnota investice představuje 500 mil. EUR a zahájení výroby je plánováno na rok 2019. Realizace těchto plánů však závisí, jak uvedla společnost Daimler AG, na "rámcových podmínkách", mj. na veřejné podpoře, se kterou německý koncern počítá.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investování na polském trhu

Polské hospodářské právo nevytváří významných omezení pro podnikání zahraničních investorů.

Nabývání nemovitostí cizinci

Pro zahraničního investora má zásadní význam nabytí nemovitého majetku. Z legislativního hlediska je tato problematika řešena Zákonem ze dne 24. března 1920 o nabývání nemovitostí cizinci (Dz.U. 1920 nr 31 poz. 178, ve znění pozdějších předpisů). Obecným pravidlem je, že nabývání nemovitostí cizinci vyžaduje povolení ze strany ministra vnitra.

Získání povolení se však netýká podnikatelů z Evropského hospodářského prostoru (Evropské unie, Islandu, Norska a Lichtenštejnska).Od 1. května 2004 platí obecná zásada, že pořízení nemovitosti nebo podílů a akcí ve společnostech, v nichž jsou vlastníkem nemovitostí cizinci, vyžaduje povolení, se nevztahuje na občany a podniky se sídlem nebo zřízených v rámci Evropského hospodářského prostoru.

Zákon však stanoví výjimku. Firmy z EHP a občané musí získat zvláštní povolení ještě v případě:

  • nabývání zemědělské půdy a lesů - po dobu 12 let od vstupu Polska do EU (tedy do 2. května 2016.)*

Výše uvedené přechodné období nebude vyžadováno u cizinců v případě nabývání zemědělských nemovitostí, které se nachází ve vojvodství:

  • dolnoslezském, kujavsko-pomořském, lubušském, opolském, pomořském, varmijsko-mazurském, velkopolském, západopomořanském – po 7 letech od data pachtovní smlouvy s ověřeným datem, pokud během tohoto období osobně provozovali na tomto pozemku zemědělskou činnost a legálně pobývali na území Polské Republiky.
  • lodžském, lublinském, malopolském, mazovském, podkarpatském, podleském, slezském a svatokřížském - po 3 letech od data pachtovní smlouvy s ověřeným datem, pokud během tohoto období osobně provozovali na tomto pozemku zemědělskou činnost a legálně pobývali na území Polské Republiky.


*) Koncem dubna 2016 Polsko schválilo nový zákon o vlastnictví půdy, který od 1. května 2016 prakticky znemožňuje cizincům koupit si v Polsku zemědělskou půdu. Zavedená opatření se ale významně dotknou i polských obyvatel. Zemědělské pozemky budou moci být prodávány pouze zájemci, který splňuje definici zemědělce, žije v oblasti alespoň pět let a již vlastní méně než 300 hektarů. Kupec se navíc musí úředně zavázat, že farmu bude provozovat osobně po dobu alespoň deseti let. Pokud bude chtít hospodář půdu prodat někomu, kdo striktní pravidla nesplňuje, bude muset obdržet souhlas od státní zemědělské agentury - ANR, která má navíc na pozemky předkupní právo a může je tedy sama vykoupit za tržní cenu. Dle zákona vlastnictví zemědělského majetku bude moci být převedeno na osobu blízkou prodávajícímu, tedy např. pro jeho dítě. Jinými slovy, nikdo dědictví neztrácí. ANR nebude také mít předkupní právo na pozemky, které zemědělci odkáže ve své poslední vůli jiný zemědělec, který není jeho příbuzným (např. v rámci výměny za pečování). Jediní vlastníci půdy, na něž se výše uvedené omezení nevztahují, jsou stát a církevní instituce.

Další informace ohledně nabývání nemovitostí: https://msw.gov.pl/pl/bezpieczenstwo/koncesje-i-zezwolenia/260,Nabywanie-nieruchomosci.html.

Formy podnikání

Právními předpisy základního významu, které upravují formy podnikání na polském území, jsou:

  • Zákon ze dne 2. července 2004 o svobodě podnikání (Ustawa z dnia 2 lipca 2004
    r. o swobodzie działalności gospodarczej, Dz.U. 2004 nr 173 poz. 1807, ve znění pozdějších předpisů),
  • Zákon ze dne 15. záři. 2000 – Zákoník obchodních společností (Ustawa z dnia 15 września 2000 r. Kodeks spółek handlowych, Dz.U. 2000 nr 94 poz. 1037, ve znění pozdějších předpisů),
  • Zákon ze dne 23. dubna 1964. - Občanský zákoník (Ustawa z dnia 23 kwietnia 1964 r. - Kodeks cywilny, Dz.U. 1964 nr 16 poz. 93, ve znění pozdějších předpisů).

Podle zákona o svobodě podnikání zahraniční osoby z  EU a členských států EFTA, které patří do Evropského hospodářského prostoru, mohou podnikat a provozovat činnost na základě stejných pravidel platných pro polské podnikatele.

Jako obecné pravidlo platí, že ostatní zahraniční osoby mají právo, pokud mezinárodní dohody nestanoví jinak, provádět a provozovat podnikatelskou činnost pouze v následujících formách:

  • komanditní společnost
  • komanditně-akciová společnost
  • společnost s ručením omezeným
  • akciová společnost

Kromě toho zahraniční podnikatelé mohou provozovat obchodní činnost ve formě pobočky  a také si zřídit zastoupení na území Polska.

Překážky

Zahraniční investoři v Polsku nadále musí čelit mnoha překážkám. Polská agentura pro informace a zahraniční investice (PAIiIZ) uvádí v této souvislosti zejména: komplikované stavební právo, příliš dlouhé hospodářské soudní řízení, nejasné pravidla týkající se veřejných zakázek a problémy s výkladem daňových předpisů. Ze seznamu překážek zmizelo stěžovaní na stav infrastruktury. I když polská infrastruktura není vynikající, je vidět, že podnikatelé zřejmě oceňují její zlepšení.

Investiční pobídky

Vzhledem k pevné základně ekonomického růstu v posledních letech lze považovat obchodní a investiční příležitosti pro Polsko za atraktivní. Kromě toho nezasáhla globální finanční krize Polsko v takové míře, jako ostatní země. Bankovní sektor je stabilní, hlavní ukazatele pro přímé zahraniční investice jsou velmi dobré a místní vládní investice jsou na vysoké úrovni.

Veřejná podpora pro přímé zahraniční investice je zajištěna především prostřednictvím právních aktů tvořících zvláštní ekonomické zóny. Investiční příležitosti jsou velmi zajímavé hlavně pro dlouhodobé přímé investice. Existuje možnost spojovaní různých nástrojů veřejné podpory, avšak tato podpora nemůže to překročit přípustnou intenzitu regionální podpory.

Strukturální fondy EU 2014-2020

V letech 2014-2020 získá Polsko celkem 82,5 mld. euro z politiky soudržnosti EU.  Tato částka bude zvýšena v důsledku nezbytných vnitřních příspěvků polské vlády. Finanční podpora bude poskytována zejména v rámci národních a regionálních operačních programů.  Mezi tři nejdůležitější národní operační programy patří:

  • infrastruktura a životní prostředí
  • inteligentní růst a OP věda
  • vzdělávání a rozvoj.

Kromě skupiny 6 národních operačních programů zahrnujících otázky na národní úrovni má každé z 16 vojvodství svůj vlastní specifický regionální operační program.

Operační programy v Polsku

Název

% z celkových  prostředků

Částka v mld. EUR

OP Infrastruktura a životní prostředí

33

27,41

OP Inteligentní růst

10

8,61

OP Věda, vzdělávání, rozvoj

5,7

4,69

OP Východní Polsko

2,4

2,00

OP Digitální Polsko

2,6

2,17

OP Technická pomoc

0,9

0,7

16 regionálních operačních programů

37,9

31,28

Finanční podpora bude poskytována částečně jako investiční podpora a částečně jako jiné druhy podpory, mj.:

  • granty pro podporu výzkumu a vývoje
  • granty na životní prostředí
  • vzdělávací granty

Investiční podpora bude poskytována zejména ve formě návratných finančních nástrojů. Nenávratná podpora ve formě grantů půjde na provádění  VaV prací, nákup VaV zařízení a nejvíce inovativní investice (týkající se zavedení VaV prací), které umožní vytváření nových technologií, nových produktů a služeb.

Pobídky ve zvláštních ekonomických zónách

Zvláštní ekonomické zóny jsou oblasti speciálně vyčleněné s podporou místní infrastruktury,  kde investoři mohou provozovat podnikatelskou činnost za zvýhodněných podmínek (osvobození od daně z příjmů právnických osob).

Za účelem provozování činnosti v rámci ZEZ a získání výše uvedeného osvobození od daně musí investor získat zvláštní povolení, které vydávají orgány ZEZ.

Podmínky pro podnikání v rámci ZEZ jsou následující:

  • investiční náklady by měly činit nejméně 100 000 euro
  • vlastní podíl podnikatele by měl činit alespoň 25%
  • investice musí být zachována po dobu nejméně pěti let od data ukončení investice (3 let pro malé a střední podniky)
  • nově vytvořené pracovní místo, musí být zachováno po dobu nejméně pěti let od data zaměstnaní (3 let pro malé a střední podniky)

Investiční pozemky umístěné v současné době mimo oblast ZEZ mohou být začleněny do ZEZ za určitých podmínek.

Podmínky investování do SEZ a výhody plynoucí z faktu provozovaní činnosti jsou definované v zákoně ze dne 20. října 1994. o zvláštních ekonomických zónách

(Dz.U. 1994 nr 123 poz. 600 v konsolidovaném znění z roku 2015: http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU19941230600&type=3)

Program na podporu investic a jeho značném významu pro polskou ekonomiku na léta 2011-2020

Program na podporu investic a jeho značném významu pro polskou ekonomiku na léta 2011-2020 byl zaveden vládou v červenci 2011 a poskytuje vyčleněné dotace pro nové investiční projekty ze státního rozpočtu.

Tato dotace je poskytována na základě dohody mezi investorem a ministrem hospodářství PR. Systém těchto grantů je zaměřen na podporu přímých zahraničních investic v sektorech „obzvláště důležitých pro národní hospodářství“,které zahrnují:

  • automobilový průmysl,
  • sektor elektronický a domácích spotřebičů,
  • letectví,
  • sektor biotechnologie,
  • potravinářství,
  • sektor moderních služeb,
  • výzkum a vývoj

Granty budou udělovány prostřednictvím Ministerstva hospodářství a budou splatné v ročních splátkách po dobu pěti let.

Osvobození od daně z nemovitostí

Osvobození od daně z nemovitostí je realizováno formou regionální státní podpory a je poskytované v obcích, které přijaly usnesení týkající se možnosti osvobození od daně  z nemovitostí.

Maximální sazby daně pro podnikatele v roce 2016, týkající se zdanění v oblasti daní z nemovitostí a vztahující se k obchodní činnosti, činí: 22,86 PLN/m2 pro budovy, 0,89 PLN/m2 pro pozemky a 2% původní hodnoty pro stavby.

V každé obci jsou daňové sazby stanoveny místními orgány, avšak nemohou překročit maximální částky, které jsou uvedeny výše.

Nástroje na trhu práce

V rámci podpory zaměstanosti se mohou podniky obrátit na místní úřad práce, který může podporovat podnikatele pomocí různých nástrojů na trhu práce.

Mezi poskytované formy pomoci patří následující služby:

  • pomoc v procesu přijímání zaměstnanců s požadovanou kvalifikací
  • intervenční práce
  • náhrada nákladů vynaložených na zřízení nových pracovních míst pro nezaměstnance
  • praktické školení
  • finanční podpora vzdělávacích programů pro všechny potenciální zaměstnance, kteří mohou získat novou kvalifikaci nebo odborné schopnosti
  • úhrada příspěvků na sociální pojištění v případě zaměstnání nezaměstnaného, který byl delegován úřadem práce
  • odborné vzdělávání dospělých
  • úřad práce nabízí také zvláštní podporu pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením

Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti

Směrnice OECD je přílohou k deklaraci OECD o mezinárodních investicích a nadnárodních společnostech. Obsahuje doporučení a poskytuje dobrovolné zásady a standardy pro zodpovědné obchodní chování pro nadnárodní korporace působící v (nebo pocházející ze) zemí, které podepsaly deklaraci.

Tyto pokyny se týkají podnikatelské etiky v oblasti zaměstnanosti, lidských práv, životního prostředí, zveřejňování informací, boji proti korupci, zájmů spotřebitelů, vědy a techniky, jakož i hospodářské soutěže a daní.

Podle Rady OECD musí každá země, která je stranou deklarace, zřídit národní kontaktní místo (NKM).

Polské NKM OECD se nachází na Polské agentuře pro informace a zahraniční investice (PAIiIZ).

Doplňující informace lze nalézt na:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: