Polsko: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

2. Zahraniční obchod a investice

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Podle předběžných údajů činil polský vývoz za rok 2016 798 199,1 milionů PLN a dovoz 777.539,20 mil. PLN. Saldo činilo + 20.659,90 mil. PLN, ve srovnání s 9.862,50 mil. PLN v roce 2015. Ve srovnání
s rokem 2015 vzrostl polský vývoz o 6,3% a dovoz o 4,9%.

 

Obchodní bilance Polska za období 2010 - 2016

 

 

 

 

 

 

Vývoz

Dovoz

Saldo

Řetězové indexy růstu

 

exportu

 

importu

 

mld. PLN

mld. €

mld. PLN

mld. €

mld. PLN

mld. €

PLN

PLN

2010

481,1

120,4

536,2

134,3

-55,1

-13,8

113,2

122,6

115,7

124,8

2011

558,7

136,7

623,4

152,6

-59,7

-15,9

115,3

113,6

114,6

113,7

2012

603,4

143,5

648,1

154

-41,2

-10,6

106,9

104,9

102,4

101

2013

647,9

154,9

656,1

156,9

-8,2

-2

105,8

106,5

100

100,7

2014

693,4

165,8

704,5

168,4

-11,1

-2,6

104,6

104,6

104,8

104,7

2015

750,8

179,5

740,9

177,2

9,9

2,3

 107,8

107,8

 103,9

103,9

2016*

798,2

183,6

777,5

178,9

20,6

4,7

106,3

102,3

104,9

100,9

* předběžné údaje dle GUS

 

 

 

 

 

 

 

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Polska

 

ZAHRANIČNÍ OBCHOD POLSKA ZA OBDOBÍ LEDEN – PROSINEC 2016 PODLE SKUPIN ZEMÍ

/stejné období předchozího roku = 100%/

 

 

Skupina zemí

LEDEN - PROSINEC 2016

LEDEN - PROSINEC 2015

Dynamika

Podíl na

Vývoz

Dovoz

Saldo

Vývoz

Dovoz

Saldo

Vývozu

Dovozu

vývozu

dovozu

V MIL. EUR

V MIL. EUR

v %

v %

0

POLSKO

183 633,9

178 873,9

4 760,0

179 578,2

177 232,9

2 345,3

102,3

100,9

100,0

100,0

1

WTO

179 158,7

175 363,4

3 795,4

174 458,1

172 481,2

1 976,9

102,7

101,7

97,6

98,0

2

OECD

152 470,3

123 729,2

28 741,2

148 338,8

120 683,6

27 655,2

102,8

102,5

83,0

69,2

3

EU

146 317,0

108 980,5

37 336,5

142 543,2

106 375,0

36 168,1

102,6

102,4

79,7

60,9

4

EFTA

4 130,9

3 384,2

746,8

4 128,6

3 754,3

374,3

100,1

90,1

2,2

1,9

5

SNS

10 583,3

13 618,6

-3 035,3

10 132,3

16 140,9

-6 008,6

104,5

84,4

5,8

7,6

6

ASEAN

1 288,6

4 573,7

-3 285,2

1 459,2

4 960,2

-3 501,0

88,3

92,2

0,7

2,6

7

MERCOSUR

433,1

1 705,5

-1 272,4

537,1

1 687,0

-1 149,9

80,6

101,1

0,2

1,0

8

NAFTA

6 069,2

5 899,1

170,1

5 732,3

5 561,9

170,4

105,9

106,1

3,3

3,3

 

 

 

ZAHRANIČNÍ OBCHOD POLSKA ZA OBDOBÍ LEDEN – PROSINEC 2016 PODLE OBJEMU VÝVOZU

 

Kód

Název země

LEDEN - PROSINEC 2016

LEDEN - PROSINEC 2015

Dynamika

Export

Import

Saldo

Export

Import

Saldo

Exportu

Importu

W MIL. EUR

W MIL. EUR

w %

 

POLSKO

183 633,9

178 873,9

4 760,0

179 578,2

177 232,9

2 345,3

102,3

100,9

1

DE

NĚMECKO

50 194,7

41 777,4

8 417,3

48 670,8

40 557,8

8 113,0

103,1

103,0

2

GB

VELKÁ BRITÁNIE

12 109,8

4 665,9

7 443,9

12 102,9

4 799,0

7 303,9

100,1

97,2

3

CZ

ČESKÁ REPUBLIKA

12 057,9

6 480,5

5 577,3

11 915,9

6 175,5

5 740,4

101,2

104,9

4

FR

FRANCIE

10 092,7

7 015,3

3 077,4

9 946,5

6 646,8

3 299,7

101,5

105,5

5

IT

ITÁLIE

8 842,4

9 503,0

-660,6

8 686,0

9 549,5

-863,4

101,8

99,5

6

NL

NIZOZEMSKO

8 216,9

6 871,0

1 346,0

7 949,3

6 826,9

1 122,4

103,4

100,6

7

SE

ŠVÉDSKO

5 309,6

3 124,6

2 185,0

4 921,3

3 264,6

1 656,8

107,9

95,7

8

RU

RUSKO

5 220,0

10 432,4

-5 212,4

5 124,5

12 884,2

-7 759,7

101,9

81,0

9

ES

ŠPANĚLSKO

4 997,3

4 000,0

997,2

4 695,0

3 924,6

770,4

106,4

101,9

10

HU

MAĎARSKO

4 828,4

3 186,1

1 642,3

4 775,2

2 888,7

1 886,5

101,1

110,3

11

SK

SLOVENSKO

4 525,5

3 543,2

982,3

4 612,2

3 224,1

1 388,1

98,1

109,9

12

US

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

4 341,8

5 085,0

-743,2

4 027,2

4 731,6

-704,4

107,8

107,5

13

BE

BELGIE

3 943,5

4 723,9

-780,4

3 912,9

4 318,1

-405,2

100,8

109,4

14

UA

UKRAJINA

3 463,2

1 822,6

1 640,6

2 977,2

1 529,9

1 447,3

116,3

119,1

15

RO

RUMUNSKO

3 284,6

1 576,8

1 707,8

2 965,9

1 456,2

1 509,8

110,7

108,3

16

AT

RAKOUSKO

3 275,3

3 005,1

270,2

3 168,7

3 149,6

19,1

103,4

95,4

17

DK

DÁNSKO

3 213,8

2 067,5

1 146,2

3 023,4

2 191,7

831,7

106,3

94,3

18

TR

TURECKO

2 817,1

2 810,3

6,8

2 797,3

2 606,4

190,9

100,7

107,8

19

LT

LITVA

2 592,4

1 202,4

1 389,9

2 523,7

996,0

1 527,6

102,7

120,7

20

NO

NORSKO

2 235,3

1 891,9

343,4

2 461,3

2 201,4

259,8

90,8

85,9

21

CN

ČÍNA

1 726,8

21 606,6

-19 879,9

1 819,7

20 483,3

-18 663,6

94,9

105,5

22

CH

ŠVÝCARSKO

1 726,4

1 334,2

392,2

1 593,2

1 409,8

183,4

108,4

94,6

23

FI

FINSKO

1 487,9

1 428,5

59,4

1 363,0

1 498,7

-135,7

109,2

95,3

24

LV

LOTYŠSKO

1 323,2

322,2

1 001,0

1 462,7

356,2

1 106,5

90,5

90,5

25

CA

KANADA

1 248,9

330,3

918,7

1 115,8

334,8

780,9

111,9

98,6

26

BY

BĚLORUSKO

1 220,6

719,5

501,1

1 196,2

757,6

438,6

102,0

95,0

27

EE

ESTONSKO

1 016,7

218,1

798,6

1 031,7

180,6

851,1

98,5

120,7

28

BG

BULHARSKO

1 006,1

546,3

459,8

893,3

514,8

378,5

112,6

106,1

29

GR

ŘECKO

804,7

460,4

344,3

752,9

452,0

300,8

106,9

101,9

30

PT

PORTUGALSKO

737,8

576,7

161,1

676,4

555,4

121,1

109,1

103,8

 

 

 

 

ZAHRANIČNÍ OBCHOD POLSKA ZA OBDOBÍ LEDEN – PROSINEC 2016 PODLE OBJEMU DOVOZU

 

Kód

Název země

LEDEN - PROSINEC 2016

LEDEN - PROSINEC 2015

Dynamika

Export

Import

Saldo

Export

Import

Saldo

Exportu

Importu

W MIL. EUR

W MIL. EUR

w %

 

POLSKO

183 633,9

178 873,9

4 760,0

179 578,2

177 232,9

2 345,3

102,3

100,9

1

DE

NĚMECKO

50 194,7

41 777,4

8 417,3

48 670,8

40 557,8

8 113,0

103,1

103,0

2

CN

ČÍNA

1 726,8

21 606,6

-19 879,9

1 819,7

20 483,3

-18 663,6

94,9

105,5

3

RU

RUSKO

5 220,0

10 432,4

-5 212,4

5 124,5

12 884,2

-7 759,7

101,9

81,0

4

IT

ITÁLIE

8 842,4

9 503,0

-660,6

8 686,0

9 549,5

-863,4

101,8

99,5

5

FR

FRANCIE

10 092,7

7 015,3

3 077,4

9 946,5

6 646,8

3 299,7

101,5

105,5

6

NL

NIZOZEMSKO

8 216,9

6 871,0

1 346,0

7 949,3

6 826,9

1 122,4

103,4

100,6

7

CZ

ČESKÁ REPUBLIKA

12 057,9

6 480,5

5 577,3

11 915,9

6 175,5

5 740,4

101,2

104,9

8

US

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

4 341,8

5 085,0

-743,2

4 027,2

4 731,6

-704,4

107,8

107,5

9

BE

BELGIE

3 943,5

4 723,9

-780,4

3 912,9

4 318,1

-405,2

100,8

109,4

10

GB

VELKÁ BRITÁNIE

12 109,8

4 665,9

7 443,9

12 102,9

4 799,0

7 303,9

100,1

97,2

11

ES

ŠPANĚLSKO

4 997,3

4 000,0

997,2

4 695,0

3 924,6

770,4

106,4

101,9

12

SK

SLOVENSKO

4 525,5

3 543,2

982,3

4 612,2

3 224,1

1 388,1

98,1

109,9

13

HU

MAĎARSKO

4 828,4

3 186,1

1 642,3

4 775,2

2 888,7

1 886,5

101,1

110,3

14

SE

ŠVÉDSKO

5 309,6

3 124,6

2 185,0

4 921,3

3 264,6

1 656,8

107,9

95,7

15

KR

JIŽNÍ KOREA

458,0

3 069,4

-2 611,4

382,6

2 989,2

-2 606,6

119,7

102,7

16

AT

RAKOUSKO

3 275,3

3 005,1

270,2

3 168,7

3 149,6

19,1

103,4

95,4

17

TR

TURECKO

2 817,1

2 810,3

6,8

2 797,3

2 606,4

190,9

100,7

107,8

18

JP

JAPONSKO

534,1

2 648,2

-2 114,2

513,4

2 403,3

-1 890,0

104,0

110,2

19

DK

DÁNSKO

3 213,8

2 067,5

1 146,2

3 023,4

2 191,7

831,7

106,3

94,3

20

NO

NORSKO

2 235,3

1 891,9

343,4

2 461,3

2 201,4

259,8

90,8

85,9

21

IN

INDIE

603,8

1 888,2

-1 284,4

419,9

1 572,1

-1 152,2

143,8

120,1

22

UA

UKRAJINA

3 463,2

1 822,6

1 640,6

2 977,2

1 529,9

1 447,3

116,3

119,1

23

RO

RUMUNSKO

3 284,6

1 576,8

1 707,8

2 965,9

1 456,2

1 509,8

110,7

108,3

24

VN

VĚTNAM

212,9

1 510,0

-1 297,1

202,5

1 375,0

-1 172,5

105,2

109,8

25

IE

IRSKO

674,3

1 494,7

-820,5

625,5

1 468,0

-842,4

107,8

101,8

26

FI

FINSKO

1 487,9

1 428,5

59,4

1 363,0

1 498,7

-135,7

109,2

95,3

27

CH

ŠVÝCARSKO

1 726,4

1 334,2

392,2

1 593,2

1 409,8

183,4

108,4

94,6

28

LT

LITVA

2 592,4

1 202,4

1 389,9

2 523,7

996,0

1 527,6

102,7

120,7

29

TW

TCHAJ-WAN

138,7

1 057,8

-919,1

128,3

1 152,9

-1 024,7

108,1

91,7

30

BD

BANGLADEŠ

28,3

958,2

-929,9

20,9

768,3

-747,4

135,6

124,7

 

 

 

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura zahraničního obchodu Polska

 

ZAHRANIČNÍ OBCHOD POLSKA ZA OBDOBÍ LEDEN – PROSINEC 2016 PODLE SKUPIN ZBOŽÍ

/stejné období předchozího roku = 100%/

 

č. sekce

CN

 

Název skupiny zboží

LEDEN - PROSINEC 2016

LEDEN - PROSINEC 2015

Dynamika

Export

Import

Saldo

Export

Import

Saldo

Exportu

Importu

V MIL. EUR

V MIL. EUR

V %

POLSKO

183633,9

178873,9

4 760,0

179578,2

177232,9

2 345,3

102,3

100,9

1

Sekce I

Živá zvířata; produkty zvířecího původu

7 516,8

5 024,7

2 492,1

7 291,2

4 515,9

2 775,3

103,1

111,3

2

Sekce II

Produkty rostlinného původu

4 378,6

4 319,6

59,0

4 737,1

4 086,6

650,5

92,4

105,7

3

Sekce III

Tuky, živočišné a rostlinné oleje, produkty jejich rozpadu

622,7

825,1

-202,5

614,2

734,4

-120,2

101,4

112,4

4

Sekce IV

Hotové potravinářské výrobky; nealkoholické nápoje, alkohol a ocet, tabák

11 664,3

6 890,5

4 773,8

11 244,0

6 731,5

4 512,5

103,7

102,4

POTRAVINÁŘSKÉ A ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBKY

24 182,3

17 059,9

7 122,4

23 886,5

16 068,4

7 818,1

101,2

106,2

5

Sekce V

Minerální produkty

4 942,2

12 079,0

-7136,7

6 127,2

14 241,4

-8114,1

80,7

84,8

MINERÁLNÍ PRODUKTY

4 942,2

12 079,0

-7136,7

6 127,2

14 241,4

-8114,1

80,7

84,8

6

Sekce VI

Výrobky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví

12 739,6

18 144,4

-5404,8

11 861,5

17 140,5

-5279,0

107,4

105,9

7

Sekce VII

Umělá hmota a výrobky z ní; kaučuk a výrobky z kaučuku

12 958,5

14 162,5

-1204,1

12 416,9

13 389,0

-972,1

104,4

105,8

Výrobky chemického průmyslu

25 698,1

32 307,0

-6608,9

24 278,4

30 529,6

-6251,1

105,8

105,8

8

Sekce VIII

Kožešina; výrobky z ní; cestovní výrobky

1 038,7

1 336,9

-298,2

1 071,9

1 201,1

-129,2

96,9

111,3

Kožešiny

1 038,7

1 336,9

-298,2

1 071,9

1 201,1

-129,2

96,9

111,3

9

Sekce IX

Dřevo a výrobky z něho; výrobky z korku, slámy, esparto; košíkové výrobky

3 895,5

1 420,3

2 475,2

3 701,9

1 357,8

2 344,1

105,2

104,6

10

Sekce X

Dřevovina nebo jiný vláknitý celulózový materiál; papír a lepenka

5 161,1

5 010,7

150,3

4 907,6

4 991,8

-84,2

105,2

100,4

VÝROBKY DŘEVAŘSKÉHO A PAPÍRENSKÉHO PRŮMYSLU

9 056,5

6 431,0

2 625,5

8 609,5

6 349,6

2 259,9

105,2

101,3

11

Sekce XI

Materiály a výrobky textilního průmyslu

7 081,2

9 606,0

-2524,7

6 337,6

8 834,3

-2496,7

111,7

108,7

12

Sekce XII

Obuv, pokrývky hlavy, deštníky, hůlky, pera, umělé květiny

1 260,0

1 663,3

-403,3

1 095,1

1 576,1

-481,0

115,1

105,5

VÝROBKY LEHKÉHO PRŮMYSLU

8 341,2

11 269,3

-2928,0

7 432,7

10 410,4

-2977,7

112,2

108,2

13

Sekce XIII

Výrobky z kamene, sádry, cementu, azbestu, slídy atd., keramické výrobky, sklo

3 588,6

2 171,2

1 417,4

3 377,2

1 989,5

1 387,8

106,3

109,1

14

Sekce XIV

Perly; drahé a polodrahé kovy a drahokamy, umělá bižuterie

1 186,3

482,0

704,3

1 046,5

384,3

662,2

113,4

125,4

KERAMICKÉ VÝROBKY

4 774,9

2 653,2

2 121,7

4 423,7

2 373,8

2 049,9

107,9

111,8

15

Sekce XV

Výrobky z nevzácných kovů

17 227,6

18 785,6

-1558,0

17 796,1

18 474,4

-678,3

96,8

101,7

METALURGICKÉ VÝROBKY

17 227,6

18 785,6

-1558,0

17 796,1

18 474,4

-678,3

96,8

101,7

16

Sekce XVI

Mechanické a elektrické zařízení; k záznamu a reprodukci zvuku

44 735,8

44 742,4

-6,6

44 558,5

46 382,8

-1824,3

100,4

96,5

17

Sekce XVII

Vozidla, létající stroje, plavidla a spojené s nimi zařízení

27 009,5

20 601,2

6 408,3

26 010,0

19 837,3

6 172,6

103,8

103,9

18

Sekce XVIII

Přístroje, optické nástroje, kinematografické, měřící, lékařské nástroje, hodinky

2 851,7

4 331,0

-1479,3

2 698,2

4 367,0

-1668,7

105,7

99,2

VÝROBKY STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU

74 597,0

69 674,6

4 922,4

73 266,7

70 587,1

2 679,6

101,8

98,7

19

Sekce XIX

Zbraně a náboje; součástky a dodatky

131,0

207,4

-76,4

102,6

137,9

-35,3

127,7

150,4

20

Sekce XX

Různé výrobky

13 456,5

5 021,8

8 434,7

12 456,7

4 373,1

8 083,6

108,0

114,8

21

Sekce XXI

Umělecká díla, sběratelské předměty

38,6

16,2

22,4

23,7

18,8

4,8

162,9

85,9

RŮZNÉ VÝROBKY

13 626,1

5 245,4

8 380,7

12 583,0

4 529,8

8 053,1

108,3

115,8

22

Sekce XXII

Ostatní

149,2

1 761,8

-1612,6

102,1

2 463,2

-2361,1

146,1

71,5

23

 

PCN Neznámé a nebo chybné

0,0

270,3

-270,3

0,4

4,2

-3,8

0,0

 

 

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Polsku existuje 14 zvláštních ekonomických zón (SEZ):

SSE EURO-PARK Mielec

Agencja Rozwoju Przemysłu S.A. Oddział w Mielcu
Partyzantów 25

39-300 Mielec

tel. (017) 788-72-36

fax (017) 788-77-69

e-mail: europark@europark.com.pl

www.europark.com.pl

 

 

Suwalska SSE

Suwalska Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
Noniewicza 49

16-400 Suwałki

tel./fax (087) 565-22-17

e-mail: ssse@ssse.com.pl

www.ssse.com.pl

 

 

Katowicka SSE

Katowicka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
Wojewódzka 42

40-026 Katowice

tel. (032) 251-07-36

e-mail: ksse@ksse.com.pl

www.ksse.com.pl

 

 

Legnicka SSE

Legnicka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
św. Maksymiliana Kolbe

14 59-220 Legnica

tel. (076) 727-74-70

fax (076) 727-74-74

e-mail: sekretariat@lsse.eu

www.lsse.eu

 

 

Łódzka SSE

Łódzka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
Tymienieckiego 22/24

90-349 Łódź

tel. (042) 676-27-53

fax (042) 676-27-55

e-mail: info@sse.lodz.pl

www.sse.lodz.pl

 

 

Wałbrzyska SSE

Wałbrzyska Specjalna Strefa Ekonomiczna Sp. z o.o.
Uczniowska 16

58-306 Wałbrzych

tel. (074) 664-91-64

fax (074) 664-91-62

e-mail: invest@invest-park.com.pl

www.invest-park.com.pl

 

 

Kamiennogórska SSE

Specjalna Strefa Ekonomiczna Małej Przedsiębiorczości S.A.
Papieża Jana Pawła II 11A

58-400 Kamienna Góra

tel. (075) 645-15-03

fax (075) 744-20-17

e-mail: strefa@ssemp.pl

www.ssemp.pl

 

 

Kostrzyńsko-Słubicka SSE

Kostrzyńsko-Słubicka Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
Orła Białego 22

66-470 Kostrzyn n. Odrą

tel. (095) 721-98-00

fax (095) 752-41-67

e-mail: info@kssse.pl

www.kssse.pl

 

 

Słupska SSE

Pomorska Agencja Rozwoju Regionalnego S.A.
Obrońców Wybrzeża 2

76-200 Słupsk

tel. (059) 841-28-92

fax (059) 841-32-61

e-mail: office@parr.slupsk.pl

www.sse.slupsk.pl

 

 

SSE "Starachowice"

Specjalna Strefa Ekonomiczna "Starachowice" S.A.
Radomska 29

27-200 Starachowice

tel. (041) 275-41-01

fax (041) 275-41-02

e-mail: sse@sse.com.pl

www.sse.com.pl

 

 

Tarnobrzeska SSE

Agencja Rozwoju Przemysłu S.A. Oddział w Tarnobrzegu
Zakładowa 30

39-400 Tarnobrzeg

tel. (015) 823-66-88

fax (015) 823-47-08

e-mail: biuro@tsse.pl

www.tsse.pl

 

 

Pomorska SSE

Pomorska Specjalna Strefa Ekonomiczna Sp. z o.o.
Władysława IV 9

81-703 Sopot

tel. (058) 555-97-10

fax (058) 555-97-11

e-mail: headoffice@strefa.gda.pl

www.strefa.gda.pl

 

 

Warmińsko-Mazurska SSE

Warmińsko-Mazurska Specjalna Strefa Ekonomiczna S.A.
Barczewskiego 1

10-061 Olsztyn

tel. (089) 535-02-41

fax (089) 535-90-02

e-mail: wmsse@wmsse.com.pl

www.wmsse.com.pl

 

 

SSE Krakowski

Park Technologiczny Krakowski Park Technologiczny Sp. z o.o.
Podole 60

30-394 Kraków

tel. (012) 640-19-40

fax (012) 640-19-45

e-mail: biuro@sse.krakow.pl

www.sse.krakow.pl

 


Podmínky investování do SEZ a výhody plynoucí z faktu provozovaní činnosti jsou definované v zákoně ze dne 20. října 1994. o zvláštních ekonomických zónách

(Dz.U. 1994 nr 123 poz. 600 v konsolidovaném znění z roku 2015 - http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU19941230600&type=3).

Podnikatele, kteří se rozhodnou lokalizovat své investice v SEZ, mohou využit státní podpory v podobě osvobození od daně z příjmu, pokud jde o:

  • náklady na nové investice, nebo
  • vytváření nových pracovních míst.

Podrobnější informace lze nlézt na webových stránkách Ministerstva rozvoje a PAIiIZ:

SEZ:

https://www.mr.gov.pl/strony/zadania/wsparcie-przedsiebiorczosci/strefy-ekonomiczne/

http://www.paiz.gov.pl/investment_support/sez

http://www.paiz.gov.pl/files/?id_plik=24349

 

VT parky:

http://www.paiz.gov.pl/investment_support/industrial_and_technology_parks

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Hodnota přímých zahraničních investic - PZI (údaje podle Polské národní banky)

 

Celková hodnota přímých zahraničních investic dosáhla ke konci roku 2015 hodnoty 167,1 mld. EUR.

 

Nejvyšší objem investic se týkal investorů z následujících zemí:

  • Nizozemsko (30,3 mld. EUR),
  • Německo (27,3 mld. EUR),
  • Lucembursko (19,2 mld. EUR).

  V sektorovém členění směřovaly největší investice do:

  • průmyslového zpracování 53,8 mld. EUR
  • finanční a pojišťovací činnost 31,4 mld. EUR,
  • velkoobchodu a maloobchodu včetně oprav vozidel 25,5 mld. EUR,
  • činností související s realitními služby 13,1 mld. EUR.

 

PZI v Polsku v roce 2015 – příliv

Příliv přímých zahraničních investic do Polska v roce 2015 činil 12,1 mld. EUR, na což navazoval příliv vlastního kapitálu ve výši 3,7 mld. EUR, reinvestované zisky ve výši 7,2 mld. EUR a zbývající kapitál ve výši 1,2 mld. EUR.

Hlavní země přílivu a odlivu investic v roce 2015

V roce 2015 byly hlavními investory společnosti z následujících zemí:

  • Nizozemsko 2,8 mld. EUR,
  • Velká Británie 2,5 mld. EUR
  • Německo 2,3 mld. EUR.

Současně, největší odliv kapitálu z Polska se týkal:

  • USA  -0,30 mld. EUR,
  • Slovenska -0,22 mld. EUR,
  • Malty -0,21 mld. EUR.

V sektorovém členění se v roce 2015 PZI týkaly především subjektů zabývajících se:

  • průmyslovým zpracováním 2,8 mld. EUR,
  • činnostmi profesními, vědeckými a technickými 2,4 mld. EUR.
  • velkoobchodem a maloobchodem včetně oprav vozidel 2,3 EUR,
  • informační a komunikační činností 1,5 mld. EUR,

Podle průzkumů Hlavního statistického úřadu činil v roce 2015 počet subjektů se zahraničním kapitálem 25 961 jednotek (o 1,9% méně než v roce 2014). V roce 2015 vzniklo 534 společností se zahraničním kapitálem oproti 1 369 společnostem v roce 2014.

Mezi subjekty vytvořené v roce 2015 bylo 384 nových jednotek tzv. "Greenfield". Nejvyšší podíl nových subjektů byl pozorován u činností zahrnujících obchodování a opravu vozidel (148). Většina firem byla zapojena do činnosti související s obchodováním, opravou vozidel (27,8%), zpracovatelským průmyslem (19,2%), realitními službami (9,5%) a činnostmi profesními, vědeckými a technickými (9,3%).

 

Zahraniční kapitál v Polsku v roce 2015 pocházel ze 127 zemí. Ze zemí Evropské unie pocházelo 90,8% zahraničního kapitálu a ze zemí OECD - 93,9%.

Na konci roku 2015 zaměstnávaly subjekty se zahraničním kapitálem 1 818,5 tis. lidí, tj. o 4% více než v roce 2014.

Stejně jako před rokem, téměř 70% z celkového počtu zaměstnaných v podnicích se zahraničním majetkovým podílem bylo zaměstnáno v subjektech sídlících ve čtyřech vojvodstvích: mazovském (34,3%), velkopolském (14,8%), slezském (10,5%) a dolnoslezském (9,4% ).

Seznam největších zahraničních investorů v Polsku v roce 2015

http://www.paiz.gov.pl/files/?id_plik=26965

Dodatečné informace

Polská národní banka

Raporty

 

Hlavní statistický úřad

UNCTAD

OECD

V květnu 2016 potvrdila německá společnost Daimler AG, že v Polsku postaví novou továrnu na výrobu motorů. Závod by se měl nacházet v obci Jawor nedaleko Vratislavi v Dolním Slezsku, přičemž se bude jednat o první továrnu společnosti Mercedes-Benz v Polsku. Celková hodnota investice představuje 500 mil. EUR a zahájení výroby je plánováno na rok 2019. Realizace těchto plánů však závisí, jak uvedla společnost Daimler AG, na "rámcových podmínkách", mj. na veřejné podpoře, se kterou německý koncern v Polsku počítá.

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investování na polském trhu

 

Polské hospodářské právo nevytváří žádné významné omezení pro podnikání zahraničních investorů.

 

Nabývání nemovitostí cizinci

 

Pro zahraničního investora má zásadní význam nabytí nemovitého majetku. Z legislativního hlediska je tato problematika řešena Zákonem ze dne 24. března 1920 o nabývání nemovitostí cizinci (Dz.U. 1920 nr 31 poz. 178, ve znění pozdějších předpisů). Obecným pravidlem je, že nabývání nemovitostí cizinci vyžaduje povolení ze strany ministra vnitra.

Získání povolení se však netýká podnikatelů z Evropského hospodářského prostoru (Evropské unie, Islandu, Norska a Lichtenštejnska). Od 1. května 2004 platí obecná zásada, že pořízení nemovitosti nebo podílů a akcí ve společnostech, které jsou vlastníkem nemovitostí vyžaduje povolení, se nevztahuje na občany a podniky se sídlem nebo zřízených v rámci Evropského hospodářského prostoru.

Zákon však stanoví výjimku. Podniky EHP a občané musí získat zvláštní povolení ještě v případě:

  • nabývání zemědělské půdy a lesů - po dobu 12 let od vstupu Polska do EU (platilo tedy do 2. května 2016.). *)

Výše uvedené přechodné období nebude vyžadováno u cizinců v případě nabývání zemědělských nemovitostí, které se nachází ve vojvodství:

  • dolnoslezském, kujavsko-pomořském, lubušském, opolském, pomořském, varmijsko-mazurském, velkopolském, západopomořanském – po 7 letech od data pachtovní smlouvy
    s ověřeným datem, pokud během tohoto období osobně provozovali na tomto pozemku zemědělskou činnost a legálně pobývali na území Polské Republiky.
  • lodžském, lublinském, malopolském, mazovském, podkarpatském, podleském, slezském
    a svatokřížském - po 3 letech od data pachtovní smlouvy s ověřeným datem, pokud během tohoto období osobně provozovali na tomto pozemku zemědělskou činnost a legálně pobývali na území Polské Republiky.

 

*) Koncem dubna 2016 Polsko schválilo nový zákon o vlastnictví půdy, který od 1. května prakticky znemožňuje cizincům koupit si v Polsku zemědělskou půdu. Zavedená opatření se ale významně dotknou i polských obyvatel. Zemědělské pozemky budou moci být prodávány pouze zájemci, který splňuje definici zemědělce, žije v oblasti alespoň pět let a již vlastní méně než 300 hektarů. Kupec se navíc musí úředně zavázat, že farmu bude provozovat osobně po dobu alespoň deseti let.

 

Pokud bude chtít hospodář půdu prodat někomu, kdo striktní pravidla nesplňuje, bude mu to muset schválit státní zemědělská agentura - ANR, která má navíc na pozemky předkupní právo a může je tedy sama vykoupit za tržní cenu. Podle zákona bude moci vlastnictví zemědělského majetku být převedeno na osobu v blízkosti prodávajícího, tedy např. na jeho dítě. Jinými slovy, nikdo dědictví neztrácí. ANR nebude také mít předkupní právo na pozemky, které zemědělci odkáže ve své poslední vůli jiný zemědělec, který není jeho příbuzným (např. v rámci výměny za pečování). Jediní vlastníci půdy, na něž se omezení nevztahují, jsou stát a církevní instituce.

 

Další informace ohledně nabývání nemovitostí:

 

https://www.mswia.gov.pl/pl/bezpieczenstwo/koncesje-i-zezwolenia

 

 

Formy podnikání

 

Právními předpisy základního významu, které upravují formy podnikání na polském území, jsou:

 

  • Zákon ze dne 2. července 2004 o svobodě podnikání (Ustawa z dnia 2 lipca 2004 r. o swobodzie działalności gospodarczej, Dz.U. 2004 nr 173 poz. 1807, ve znění pozdějších předpisů),
  • Zákon ze dne 15. záři. 2000 – Zákoník obchodních společností (Ustawa z dnia 15 września 2000 r. Kodeks spółek handlowych, Dz.U. 2000 nr 94 poz. 1037, ve znění pozdějších předpisů),
  • Zákon ze dne 23. dubna 1964. - Občanský zákoník (Ustawa z dnia 23 kwietnia 1964 r. - Kodeks cywilny, Dz.U. 1964 nr 16 poz. 93, ve znění pozdějších předpisů ).

 

Podle zákona o svobodě podnikání zahraniční osoby z  EU a členských států EFTA, které patří do Evropského hospodářského prostoru, mohou podnikat a provozovat činnost na základě stejných pravidel platných pro polské podnikatele.

 

Jako obecné pravidlo platí, že ostatní zahraniční osoby mají právo, pokud mezinárodní dohody nestanoví jinak, provádět a provozovat podnikatelskou činnost pouze v následujících podobách:

 

  • komanditní společnost
  • komanditně-akciová společnost
  • společnost s ručením omezeným
  • akciová společnost

 

Kromě toho zahraniční podnikatelé mohou zahájit obchodní činnost ve formě pobočky a také zřídit zastoupení na území Polska.

 

 

Překážky

Zahraniční investoři v Polsku nadále musí čelit mnoha překážkám. Polská agentura pro informace
a zahraniční investice (PAIiIZ) uvádí hlavně: komplikované stavební právo, příliš dlouhé hospodářské soudní řízení, nejasná pravidla týkající se veřejných zakázek a problémy s výkladem daňových předpisů. Ze seznamu překážek zmizelo stěžovaní na stav infrastruktury. I když polská infrastruktura není vynikající je zřejmé, že podnikatelé oceňují její zlepšení.

 

 

Investiční pobídky

 

Vzhledem k pevné základně ekonomického růstu v posledních letech lze považovat obchodní
a investiční příležitosti pro Polsko za atraktivní. Navíc, globální finanční krize nezasáhla Polsko
v takové míře, jako ostatní země.  Bankovní sektor je stabilní, hlavní ukazatele pro přímé zahraniční investice jsou vynikající a místní vládní investice jsou na vysoké úrovni.

Veřejná podpora pro přímé zahraniční investice je zajištěna především prostřednictvím právních aktů tvořících zvláštní ekonomické zóny. Investiční příležitosti jsou velmi zajímavé hlavně pro dlouhodobé přímé investice. Existuje možnost spojování různých nástrojů veřejné podpory, avšak nelze překročit přípustnou intenzitu regionální podpory.

1.Strukturální fondy EU 2014-2020


V letech 2014-2020 získá Polsko 82,5 mld. EUR z politiky soudržnosti EU.  Tato částka bude zvýšena v důsledku nezbytných vnitřních příspěvků polské vlády. Finanční podpora bude poskytována zejména v rámci národních a regionálních operačních programů.  Tři nejdůležitější národní operační programy jsou: OP Infrastruktura a životní prostředí, OP Inteligentní růst a OP Věda, vzdělávání
a rozvoj. Kromě skupiny 6 národních operačních programů zahrnujících otázky na národní úrovni má každé z 16 vojvodství svůj vlastní specifický regionální operační program.

 

Název

% z celkových prostředků

Částka v mld. EUR

OP Infrastruktura a životní prostředí

33

27,41

OP Inteligentní růst

10

8,61

OP Věda, vzdělávání, rozvoj

5,7

4,69

OP Východní Polsko

2,4

2,00

OP Digitální Polsko

2,6

2,17

OP Technická pomoc

0,9

0,7

16 regionálních operačních programů

37,9

31,28

 

Finanční podpora bude poskytována částečně jako investiční podpora a částečně jako jiné druhy podpory, mj.:

  • granty pro podporu výzkumua vývoje
  • granty na životní prostředí
  • vzdělávací granty

 

Investiční podpora bude poskytována zejména ve formě návratných finančních nástrojů. Nenávratná podpora ve formě grantů půjde na provádění VaV prací, nákup VaV zařízení a nejvíce na inovativní investice (týkající se zavedení VaV prací), které umožní vytváření nových technologií, nových produktů a služeb.

 

2.Pobídky ve zvláštních ekonomických zónách

 

Zvláštní ekonomické zóny jsou oblasti speciálně vyčleněné s podporou místní infrastruktury, kde investoři mohou provozovat podnikatelskou činnost za zvýhodněných podmínek (osvobození od daně z příjmů právnických osob).

 

Za účelem provozování činnosti v rámci ZEZ a osvobození od daně musí investor získat zvláštní povolení, které je vydané orgány ZEZ.

 

Podmínky pro podnikání v rámci ZEZ jsou následující:

 

  • investiční náklady by měly činit nejméně 100 000 EUR
  • vlastní podíl podnikatele by měl činit alespoň 25%
  • investice musí být zachována po dobu nejméně pěti let od data jejího ukončení (3 roky pro malé a střední podniky)
  • nově vytvořené pracovní místo musí být zachované po dobu nejméně pěti let od data zaměstnání (3 roky pro malé a střední podniky)

 

Investiční pozemky umístěné v současné době mimo oblast ZEZ mohou být začleněny do ZEZ za určitých podmínek.

 

Podmínky investování do SEZ a výhody plynoucí z faktu provozovaní činnosti jsou definované v zákoně ze dne 20. října 1994. o zvláštních ekonomických zónách

(Dz.U. 1994 nr 123 poz. 600 v konsolidovaném znění z roku 2015 - http://isap.sejm.gov.pl/Download?id=WDU19941230600&type=3)

 

  1. Program na podporu investic o značném významu pro polskou ekonomiku na léta 2011-2020

 

Program na podporu investic o značném významu pro polskou ekonomiku na léta 2011-2020 byl implementován polskou vládou v červenci 2011 a poskytuje vyčleněné dotace pro nové investiční projekty ze státního rozpočtu.

 

Tato dotace je poskytována na základě dohody mezi investorem a ministrem hospodářství Polska. Systém těchto grantů je zaměřen na podporu přímých zahraničních investic v sektorech „obzvláště důležitých pro národní hospodářství“, které zahrnují:

 

  • automobilový průmysl,
  • sektor elektronický a domácích spotřebičů,
  • letectví,
  • sektor biotechnologie,
  • potravinářství,
  • sektor moderních služeb,
  • výzkum a vývoj

 

Granty budou udělovány prostřednictvím Ministerstva ekonomického rozvoje a budou splatné v ročních splátkách po dobu do pěti let.

 

 

4.Osvobození od daně z nemovitostí

 

Osvobození od daně z nemovitostí je formou regionální státní podpory a je k poskytováno v obcích, které přijaly usnesení týkající se možnosti osvobození od daně z nemovitosti.

 

Maximální sazby daně pro podnikatele v roce 2017 týkající se zdanění v oblasti daní z nemovitostí a vztahující se k obchodní činnosti, činí: 22,66 PLN/m2 pro budovy a  0,89 PLN/m2 pro pozemky.

 

V každé obci jsou daňové sazby stanoveny místními orgány, avšak nemohou překročit maximální částky, jaké jsou uvedeny výše.

 

 

  1. Nástroje na trhu práce

 

Podniky se mohou obrátit na místní úřad práce, který může podporovat podnikatele pomocí různých nástrojů na trhu práce.

 

Mezi poskytované formy pomoci patří následující služby:

  • pomoc v procesu přijímání zaměstnanců s požadovanou kvalifikací
  • intervenční práce
  • náhrada nákladů vynaložených na zřízení nových pracovních míst pro nezaměstnané
  • praktická školení
  • finanční podpora vzdělávacích programů pro všechny potenciální zaměstnance, kteří mohou získat novou kvalifikaci nebo odborné schopnosti
  • úhrada příspěvků na sociální pojištění v případě zaměstnání nezaměstnaného, který byl delegován úřadem práce
  • odborné vzdělávání dospělých
  • úřad práce nabízí také zvláštní podporu pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením

 

 

  1. Směrnice OECD pro nadnárodní podniky

 

Směrnice OECD je přílohou k deklaraci OECD o mezinárodních investicích a nadnárodních společnostech. Obsahuje doporučení a poskytuje dobrovolné zásady a standardy pro zodpovědné obchodní chování pro nadnárodní korporace působící v (nebo pocházející ze) zemí, které podepsaly tuto deklaraci.

 

Tyto pokyny se týkají podnikatelské etiky v oblasti zaměstnanosti, lidských práv, životního prostředí, zveřejňování informací, boji proti korupci, zájmů spotřebitelů, vědy a techniky, jakož i hospodářské soutěže a daní.

 

Podle Rady OECD musí každá země, která je stranou deklarace, zřídit národní kontaktní místo (NKM).

Polské NKM OECD, které se nacházelo na Polské agentuře pro informace a zahraniční investice (PAIiIZ) (nyní Polská investiční a obchodní agentura),  bylo s účinností od 1. července 2016 začleněno do struktury Ministerstva pro rozvoj.  Aktuální kontaktní údaje:

 

e-mail: kpk.oecd@mr.gov.pl

tel. +48 22 273 71 16 nebo +48 22 273 84 99

https://www.mr.gov.pl/strony/zadania/wsparcie-przedsiebiorczosci/spoleczna-odpowiedzialnosc-przedsiebiorstw-csr/krajowy-punkt-kontaktowy-oecd/

 

 

 Dodatečné informace:

http://www.paih.gov.pl/index/?id=3f4bd1f117b18afa131c48de15486652

 

http://www.paih.gov.pl/polish_law

 

http://www.paih.gov.pl/publications/how_to_do_business_in_poland

http://www.pwc.pl/pl_PL/pl/publikacje/assets/investing_in_poland_2015.pdf

http://www.infor.pl/

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: