Polský sen o rychlé těžbě plynu z břidlic pohasíná. Alespoň prozatím

16. 10. 2014

  • Země: Polsko
  • Datum zveřejnění: 15.10.2014
  • Zdroj: http://byznys.ihned.cz

Ilustrační obrázekJeště počátkem září ředitel britské těžařské firmy 3Legs Resources Kamlesh Parmar mluvil o nadějném vrtu u Lublewa. Průzkumný vrt však produkoval mnohem méně plynu, než se čekalo. Společnost 3Legs Resources se rozhodla skončit.

Počátkem září ještě Kamlesh Parmar, výkonný ředitel britské těžařské firmy 3Legs Resources, mluvil o tom, jak nyní zkoumají množství plynu z nadějného průzkumného vrtu u Lublewa na severu Polska. V rozhovoru s HN na Ekonomickém fóru v jihopolské Krynici chválil, jak vláda ve Varšavě podporuje průzkum zásob břidličných plynů, a stěžoval si, jak těžké bylo v Evropě vůbec začít. „Přizpůsobení těžby evropskému právnímu prostředí bylo opravdu výzvou," řekl. Přitom těžba břidličné ropy a plynu v USA mění globální energetickou mapu a levná energie pomáhá oživit tamní průmysl.

V Polsku má základní zákon regulující těžbu z břidlic platit až od příštího roku. Parmar si ale už může od nejistoty regulátorů oddechnout. 3Legs Resources se totiž rozhodla skončit. Její vrt u vesnice Lublewo označený jako LEP-1ST1H měl být dosud největším úspěchem těžařů v zemi. Firma zde provedla i takzvané horizontální rozštěpení břidlic. Vrt sice produkoval více ropy, než se čekalo, ale také mnohem méně plynu. Lublewo přitom mělo být nejslibnější ze všech lokalit, kde Britové prováděli průzkum. V celém Polsku dosud provedlo 25 těžařů pouze 66 vrtů.

Jednu z koncesí po 3Legs přejme koncern ConocoPhillips, který dosud držel ve firmě 30 procent. Další budou nabídnuty jiným podnikům. 3Legs byla vytvořena cíleně k těžbě v Polsku, nyní tak likviduje sama sebe.

Bod zlomu

Podle analýzy think-tanku Polityka Insight tak odchod britské firmy znamená určitý bod zlomu v hledání polského břidličného plynu. "Koncese v Pomoří, kde působila i 3Legs, se považují za nejperspektivnější pro komerční těžbu plynu z břidlic. Slabé výsledky mohou uspíšit odchod zahraničních firem," uvedl Robert Tomaszewski, analytik z Polityka Insight.

Ze 14 firem, které získaly koncese a vyvrtaly alespoň jeden vrt, jich odešlo už pět. Z velkých hráčů zůstává v Polsku jen americký Chevron. Hlavní tíhu hledání polského plynu z břidlic tak nyní ponesou domácí státní koncerny PGNiG, PKN Orlen a Lotos. A to vzhledem k jejich nepružnosti, nezkušenosti na tomto poli a ohraničené možnosti investic půjde pomalu. „Bez zahraničních investorů se blízká perspektiva začátku komerční těžby snižuje," tvrdí Tomaszewski.

Plyn z polských břidlic by ale nebyl rychle k dispozici, i kdyby výsledky 3Legs, která měla před konkurencí náskok, byly opačné a firma se rozhodla připravovat těžbu. „Byla by to otázka dvou až pěti let," řekl Kamlesh Parmar.

Polské břidlice od počátku trpěly nadměrným zájmem politiků a vysokými očekáváními do nich vkládanými. První nadějná zpráva vycházela z dat starých 30 až 40 let. Teprve někdy ve druhé polovině příštího roku má být hotova další obšírná analýza Státního geologického institutu, už na základě výsledků prvních desítek vrtů.

Plyn tu je, ale...Ilustrační obrázek

Vysoká očekávání se v Polsku prolnula s nezkušeností a špatnou legislativou. Polští politici nemohli dlouho vytvořit základní právní normy regulující inovativní způsob těžby a zdanění. Nyní připravovaný zákon zkracuje dobu na přidělení koncese z 20 měsíců na tři.

Koncese se přidělovaly podivně, některé zahraniční firmy se setkaly s diskriminací a dostaly povolení třeba až tehdy, když si objednaly předražené posudky od lidí, kteří pracovali ve státních institucích, jež o povolení rozhodovaly.

A rozměr koncesí byl podle Grzegorze Pytla, experta Sobieského institutu, od počátku v porovnání s americkými nesmyslný. „Koncese měla tisíc kilometrů čtverečních. Abyste o tom území něco zjistili, potřebujete nejméně 10 vrtů. Celkem se jich přitom dosud udělalo jen 66. V USA jsou koncese mnohem menší a vrtů mnohem více," poukazuje na jeden z aspektů.

Protože se za licence platilo v zásadě symbolicky, řada jich vyhasla, aniž by se něco začalo dělat (v USA je podmínkou pro licenci zahájení průzkumu). Nyní je v Polsku aktivních 68 licencí z původních 110.

Klíčové také je, že od sebe byly odděleny koncese na průzkum a na samotnou těžbu. Firmy si tak nebyly jisté, zda když něco najdou, budou to moci i vytěžit. Stát chtěl zavést povinnost, že podílníkem při těžbě bude automaticky státní firma. „Všichni se tak navzájem hlídali a málokdo něco dělal. Horečka kolem břidličných plynů tak byla spíš rétorická," uvádí Pytel.

Nicméně podle všeho Polsko zásoby plynu má, a ne malé. Například irská firma San Leon začala hledat v září v Karpatech další druh nekonvenčního plynu - takzvaný tight gas. Ten je ve skalních kapsách v hloubce 3500 metrů pod povrchem. „Problém těžby plynu v Polsku není geologické složení, ale všechno ostatní na povrchu," shrnuje poněkud ironicky Grzegorz Pytel. Aby se podle něho mohlo v Polsku začít těžit, musí se úplně změnit podmínky, což znamená především přístup vlády. „I tak je to spíš otázka desítek let," uzavírá Pytel.

Zpracovalo zahraniční zastoupení CzechTrade ve Varšavě.

Tisknout Vaše hodnocení: