Poradna: Pravidla pro vyslání zaměstnanců k výkonu práce do jiného členského státu EU



Pravidla pro vyslání zaměstnanců k výkonu práce do jiného členského státu Evropské unie primárně upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 96/71/ES.

Je-li zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslán k výkonu práce do České republiky, vztahují se na něho (až na výjimky) podle § 319 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., pracovněprávní předpisy České republiky, pokud jde o:

• maximální délku pracovní doby a minimální dobu odpočinku,
• minimální délku dovolené za kalendářní rok nebo její poměrnou část,
• minimální mzdu, příslušnou nejnižší úroveň zaručené mzdy a příplatky za práci přesčas,
• bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
• pracovní podmínky těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň, které kojí, a zaměstnankyň do konce devátého měsíce po porodu a mladistvých zaměstnanců,
• rovné zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi a zákaz diskriminace,
• pracovní podmínky při agenturním zaměstnávání.

Výše uvedené se nepoužije, je-li užití legislativy domovského členského státu pro zaměstnance výhodnější.

Dále je potřeba splnit:

Notifikační povinnost zaměstnavatele – Český zaměstnavatel má povinnost oznámit práci k němu vyslaných zaměstnanců Úřadu práce dle § 87, zák. č. 435/2004 Sb. a to nejpozději v den nástupu do zaměstnání a zároveň do 10 dnů informovat Úřad práce o skončení vyslání vyslaných zaměstnanců.

Evidenční povinnost zaměstnavatele – Český zaměstnavatel, který uzavřel smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byli zahraniční pracovníci vysláni na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy, je povinen vést evidenci dle §102, odst. 2), zák. č. 435/2004 Sb. Evidence musí obsahovat údaje uvedené v § 91 odst. 1 písm. a), b), c) a e) a další doplňující údaje dle zákona.

Ohlašovací povinnost u regulovaných profesí – V případě, že vyslaní pracovníci budou vykonávat v ČR regulovanou činnost, je nutné učinit písemné ohlášení Ministerstvu průmyslu a obchodu. V takovémto případě se obecně dokládá kvalifikace vysílajícího podniku, ne vyslaných zaměstnanců. Databáze regulovaných profesí včetně příslušných uznávacích orgánů je dostupná na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (http://uok.msmt.cz/uok/ru_list.php).

Předpisy o sociálním zabezpečení – Jako v případě českých zaměstnanců, kteří jsou vysláni zaměstnavatelem na práci do zemí EU, musí mít i pracovníci vysílaní ze zemí EU do ČR vystavený tzv. formulář A1. Tento formulář se vydává na základě nařízení EP a Rady (ES) č. 883/2004/ ES o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a osvědčuje, že daný zaměstnanec podléhá systému sociálního zabezpečení a právním předpisům z vysílaného státu EU. Tento formulář musí mít vyslaný pracovník u sebe k dispozici po celou dobu vyslání a není nutné jej překládat do jazyka cílové země vyslání.

Mzdové předpisy – V neposlední řadě je nutné, aby vysílací firma dodržovala i mzdové předpisy platné pro ČR. Toto se týká minimální mzdy dle § 111 dle zák. č. 262/2006 Sb. Aktuální výši minimální mzdy lze vyhledat na http://www.mpsv.cz/cs/870. Vyslaní pracovníci musí mít v pořádku také své osobní doklady a je vhodné, aby byli řádně pojištěni pro výkon své činnosti apod.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Tomáš Macnar, Regionální místo Praha.