Poradna: Rodná čísla na účtenkách EET

Poslední dobou je velmi často diskutovaná otázka zveřejňování osobních údajů. Jak je to s rodnými čísly OSVČ, které mají povinnost uvádět svoje rodné číslo jako daňové identifikační číslo (DIČ)?



Dle zákona o evidenci tržeb je poplatník povinen uvádět své daňové identifikační číslo na účtence. Tedy každý zákazník může s účtenkou dále disponovat.Ve Věstníku Úřadu na ochranu osobních údajů jek dispozici sdělení, které upozorňuje, že ten, kdo účtenku obdrží, již nemůže s takto získaným rodným číslem libovolně zacházet. Pokud by s ním dále neoprávněně nakládal nebo využíval, dopustil by se přestupku podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných čísel. Fyzické osobě by hrozila pokuta do 100 000 Kč a právnické osobě až do výše 10 000 000 Kč.

Úřad pro ochranu osobních údajů si je vědom problematičnosti využití rodných čísel, nemá však kompetenci změnit zákonný podklad pro stávající praxi používání rodných čísel. Gestorem pro tuto problematiku je Ministerstvo financí.

Neoprávněné nakládání s osobními údaji

Připomínáme, že se i právnická osoba může dopustit neoprávněného nakládání s osobními údaji (§ 180 trestního zákoníku). Tuto změnu má za následek novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

§ 180

Neoprávněné nakládání s osobními údaji

(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

(2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,

  1. spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
  2. spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem,
  3. způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
  4. spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(4) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,

  1. způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
  2. spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.“

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Lucie Plachá, Úřad HK ČR.

Doporučujeme