Portugalsko se potácí na hraně, dluh dosáhl 130 procent HDP

2. 9. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Portugalský dluh dosáhl 130 procent HDP a míří k tomu stát se druhým největším v EU, země se také potácí v deprivaci. Premiér si ale i přesto věří.

Portugalský ministerský předseda António Costa ubezpečil podle serveru Politico, že jeho vláda udrží deficit pod hranicí tří procent hrubého domácího produktu (HDP). Tuto informaci přitom vyřkl v situaci, kdy narůstají problémy místních bank či jeho levicoví partneři ve vládě chtějí některá úsporná opatření zrušit.

Ač Costa problémy odmítá, ekonomové otevřeně mluví o problémech portugalské ekonomiky. „Řada problémů je spojena s eurem, které jim umožnilo tzv. neplnit domácí úkoly,“ uvedl analytik J&T Banky Petr Sklenář s tím, že v Portugalsku došlo k předlužení domácího a veřejného sektoru, kvůli čemuž měla země potíž zvládat dluhové břemeno. „Druhým faktorem byla ztráta konkurenceschopnosti – lapidárně řečeno, mzdy rostly podstatně rychleji než produktivita práce,“ dodává Sklenář.

Portugalsko má přitom problémy se zadlužováním dlouhodobě. Celkové zadlužení dosáhlo už 130 procent HDP a hrozí, že Portugalsko překoná Itálii a stane se druhou nejvíce zadluženou zemí v EU. Podle statistik Eurostatu země v roce 2014 vytvořila veřejný deficit ve výši 7,2 procenta HDP. V roce 2015 se sice podařilo zadlužení snížit na 4,4 procenta, stále by to bylo vysoko nad tříprocentní hranicí, kterou stanovují maastrichtská kritéria.

Portugalsko, ale i Španělsko začala kvůli tomu prošetřovat Evropská komise. Zemím hrozila vysoká pokuta či omezení evropských dotací. K tomu ale nedošlo. „Jde v první řadě o budoucnost. Španělsko a Portugalsko stále čelí náročným úkolům. Obě země musejí vrátit svou rozpočtovou politiku na původní dráhu a posílit snahy o strukturální reformy,“ reagoval koncem července místopředseda komise pro euro Valdis Dombrovskis.

Ekonomická mizérie není charakteristická jen nízkým hospodářským růstem, který v roce 2014 činil jen 0,9 procenta a v minulém roce 1,5 procenta, ale také vysokou nezaměstnaností a chudobou. „Zde bylo chudnutí natolik závažné, že tyto země jižní Evropy dohromady měly vyšší úroveň chudoby a deprivace než mnohé z bývalých komunistických národů, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004,“ uvedl Rod Hick z univerzity v Cardiffu.

Situaci také zhoršuje politika ECB: „Postupně se vlády snaží provádět strukturální reformy – flexibilní trh práce, stabilizovat bankovní sektor i veřejné finance. Ale vše jde pomaleji, protože levné financování díky ECB nevytváří dostatečný tlak, aby prováděly nepopulární reformy, “ zakončil Sklenář.

Převzato z deníku E15, autor: Arsen Lazarevič

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek