Poskytování právních služeb – smlouvy s advokáty

1. 6. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Přehled základních pravidel, jimiž se řídí poskytování právních služeb v České republice. Výčet situací, kdy je vhodné či užitečné využít služeb advokáta. Zabezpečení náhrady pro klienta v případě, že advokát selže. Druhy a způsob výpočtu odměn pro advokáta, včetně několika tipů pro správné rozhodnutí při výběru advokáta. Vzor smlouvy o poskytování právních služeb.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. 1. 2015, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „zákon o korporacích“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Podrobný obsah

Podmínky a formy výkonu advokacie

Podmínky a formy výkonu advokacie jsou upraveny zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Advokátem v České republice je pouze ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou, což je zákonem zřízená samosprávná stavovská organizace advokátů s povinným členstvím. Zda některá osoba je či není advokátem lze snadno ověřit na vyhledávači advokátů na webových stránkách České advokátní komory.

Česká advokátní komora zapíše do seznamu advokátů každého:

1. kdo je plně svéprávný,

2. kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo

  • v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice, nebo
  • studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice,

3. kdo vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient,

4. kdo je bezúhonný,

5. komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo,

6. kdo nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. e) nebo f) zákona o advokacii, nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let, a insolvenční řízení bylo v této době pravomocně skončeno,

7. kdo není v pracovním nebo ve služebním poměru, s výjimkou pracovního poměru

  • k České advokátní komoře nebo k obdobné profesní organizaci advokátů v některém z domovských států,
  • k advokátovi, k právnické osobě podle § 15 odst. 1 zákona o advokacii, nebo k zahraniční právnické osobě oprávněné poskytovat právní služby podle § 35s odst. 1 zákona o advokacii,
  • jehož předmětem je výkon vědecké, pedagogické, literární, publicistické nebo umělecké činnosti, ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,

8. kdo složil advokátní zkoušku,

9. kdo uhradil České advokátní komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč,

10. kdo po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až i) složil do rukou předsedy České advokátní komory tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu ctít právo a etiku povolání advokáta a chránit lidská práva. Slibuji, že budu dodržovat povinnost mlčenlivosti a dbát důstojnosti advokátního stavu.“

Pouze advokáti jsou oprávněni poskytovat právní služby v jejich nejširším rozsahu a v jejich úplnosti. Různé výseky právních služeb jsou oprávněni svou nabídkou pokrýt i příslušníci jiných povolání, jako například daňoví poradci či patentoví zástupci; advokát je však oprávněn poskytovat právní služby v jakékoliv věci.

Advokacii může advokát vykonávat:

  1. samostatně, nebo
  2. společně s jinými advokáty jako společník společnosti podle občanského zákoníku, nebo
  3. jako společník veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo jako společník zahraniční společnosti, nebo
  4. v pracovním poměru.

Obvykle se lze setkat s tím, že advokáti vykonávají svou praxi samostatně či jako účastníci sdružení. V poslední době, kdy zákonná úprava otevřela tuto možnost, vykonávají někteří advokáti praxi jako společníci společností s ručením omezeným, případně jako společníci veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti. S advokáty v pracovním poměru se setkáváme minimálně. Z hlediska klienta lze všechny uvedené formy výkonu advokacie považovat za rovnocenné.

Základní povinnosti advokáta

Advokát je na základě zákona a pravidel profesionální etiky povinen dodržovat řadu povinností; pokusíme se zde nastínit alespoň základní z nich.

Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Advokát však není pokyny klienta vázán v případě, že by takové pokyny byly v rozporu s právními předpisy či v rozporu se stavovskými předpisy upravujícími výkon advokacie; o tom musí advokát klienta vždy přiměřeným způsobem poučit.

Advokát je povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Advokát je povinen uplatnit i takové prostředky, které za prospěšné nepokládá, avšak klient na jejich uplatnění trvá a tyto prostředky nejsou v rozporu s právními či stavovskými předpisy. Advokát je tak například povinen podat jménem klienta odvolání v soudním sporu i v případě, že je přesvědčen, že takové odvolání nemá naději na úspěch, jestliže si to klient přeje.

Advokát je povinen vyhnout se konfliktu zájmů.

Advokát je povinen odmítnout poskytnutí právní služby, jestliže:

  1. v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá,
  2. osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokát, s nímž vykonává advokacii ve společné advokátní kanceláři, nebo v případě zaměstnaného advokáta advokát, který je jeho zaměstnavatelem, anebo advokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele,
  3. by informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi, mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit,
  4. projednání věci se zúčastnil advokát, případně osoba advokátovi blízká,
  5. zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, jsou v rozporu se zájmy advokáta nebo osoby advokátovi blízké.

Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Povinnost mlčenlivosti je doživotní; trvá i poté, kdy předmětná osoba přestane být advokátem a trvá i po smrti či zániku klienta. Jde o jednu ze základních zásad advokacie.

Pouze klient sám (případně všichni jeho právní nástupci společně – např. dědicové) může zprostit advokáta povinnosti mlčenlivosti, musí se tak stát písemnou formou nebo ústně do protokolu před soudem. Povinnost mlčenlivosti se podobně jako na advokáty vztahuje i na zaměstnance advokáta.

Ani povinnost mlčenlivosti však nezbavuje advokáta povinnosti překazit připravovaný trestný čin, pokud se hodnověrně dozví, že jeho spáchání klient připravuje a pokud jde o některý z vyjmenovaných trestných činů.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Služby poskytované advokáty

Advokáti svým klientům poskytují širokou škálu služeb dle vzájemné dohody. Nejčastěji žádané a poskytované služby lze rozdělit například následujícím způsobem.

Vymáhání pohledávek

Snad každému podnikateli dluží peníze více či méně dlužníků. Právě vymáhání pohledávek je často žádanou službou. Pohledávky lze samozřejmě vymáhat jednotlivě. Společnosti s větším počtem dlužníků však často předají advokátovi k vymáhání celý balík pohledávek.

V rámci vymáhání pohledávek advokát obvykle:

1. eviduje promlčecí lhůty pohledávek tak, aby nemohlo dojít k právoplatnému uplatnění námitky promlčení

Pokud by byla případná žaloba podána až po uplynutí promlčecí doby, žalobě nebude soudem vyhověno, pokud by dlužník uplatnil námitku promlčení. Promlčecí doba může být různě dlouhá v závislosti na povaze původního právního vztahu i například na tom, zda došlo k uznání dluhu či závazku nebo zda byla sjednána její délka odlišně.

Pokud by advokát promlčecí dobu promeškal a zmařil tak svému klientovi možnost úspěšně se domáhat zaplacení dlužné částky, lze se domnívat, že svému klientovi způsobil újmu, kterou bude nucen hradit.

pravidelně kontroluje, zda se dlužník neocitl v insolvenci

  • V případě, že proti dlužníku bude zahájeno insolvenční řízení a bude rozhodnuto o některém ze způsobů řešení úpadku, musí advokát v příslušných lhůtách podniknout adekvátní kroky. Například v případě konkurzu na majetek dlužníka se nelze zaplacení dlužné částky domáhat žalobou u soudu a je třeba podat přihlášku pohledávky u insolvenčního soudu.

hodnotí vymahatelnost pohledávky

  • Vymahatelnost pohledávky (šance na její úspěšné vymožení) závisí na mnoha faktorech, například na povaze dlužníka (fyzická/právnická osoba), na úplnosti podkladů poskytnutých klientem, na případném zajištění pohledávky (zástavní právo, ručení, zajišťovací směnka atd.) či na předpokládaném procesním postupu (zda bude dlužník pasivní, nebo zda využije všech možností zdržování a odvolání). Důležitým faktorem při hodnocení vymahatelnosti pohledávky jsou též zkušenosti advokáta.

písemně vyzve dlužníka k úhradě pohledávky

  • V některých případech, zejména se jedná o fyzické osoby dlužící menší částky, postačí k vymožení dluhu písemná výzva k zaplacení na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře. Někteří dlužníci chápou předání vymáhání pohledávky advokátní kanceláři jako signál, že tzv. „jde do tuhého“ a raději zaplatí či se alespoň pokusí dohodnout na nějaké formě splátkového kalendáře. Kladný výsledek se však samozřejmě nedostaví pokaždé. Advokát musí i v zájmu klienta vždy nejprve vyzvat dlužníka sám než přistoupí k žalobě u soudu. Jinak v případě vítězství soud nepřizná žalobci náhradu nákladů soudního řízení.

podá žalobu k příslušnému soudu či k jinému příslušnému orgánu

  • Advokát zná příslušné procesní předpisy, umí správně formulovat text žaloby či jiného procesního návrhu. Některé spory o zaplacení pohledávky rozhodují i jiné orgány, než soudy; těmito orgány jsou například Český telekomunikační úřad či Finanční arbitr. V případě sjednání rozhodčí doložky je třeba se obrátit na rozhodčí soud či příslušné rozhodce, předtím je třeba posoudit, zda byla rozhodčí doložka sjednána platně. I v případě podání žaloby na soud je třeba správně určit, kterému soudu se žaloba podává. Ve všech uvedených případech advokát obvykle předem informuje klienta o předpokládané výši nákladů řízení pro případ úspěchu i neúspěchu ve sporu.

provádí veškeré potřebné procesní úkony

  • Advokát navrhuje důkazy, účastní se ústního jednání, vyjadřuje se k tvrzení protistrany, případně po dohodě s klientem podává řádné a mimořádné opravné prostředky.

v případě úspěchu ve sporu podává návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (návrh na exekuci)

Řada dlužníků ani po pravomocném rozhodnutí soudu či jiné příslušného orgánu nesplní svou platební povinnost. V takovém případě je třeba splnění uložené povinnosti vynutit, což se obvykle děje prostřednictvím soudního exekutora. Advokát podá návrh na exekuci a dále spolupracuje s exekutorem, informuje klienta o úspěšnosti výkonu rozhodnutí.

jedná s dlužníkem

Pokud dlužník kdykoliv v průběhu procesu vymáhání pohledávky projeví zájem na zaplacení dlužné částky, advokát v souladu s pokyny klienta s dlužníkem vyjedná uznání dluhu či závazku, splátkový kalendář, dohodu o narovnání či jakoukoliv jinou dohodu v souladu s pokyny klienta.

zpět na začátek

Zastupování v řízeních před soudy či jinými orgány

Je samozřejmé, že určitá část vymáhání pohledávek se též odehrává před soudy či jinými orgány a mezi uvedenými kategoriemi právních služeb tak dochází k určitému překryvu. Zatímco soudní spory při vymáhání pohledávek většinou nebývají věcně složité, jedná se spíše o spory stále se opakující, existují i jiné spory.

Ve složitějších sporech může jít také o zaplacení finanční částky, a to z různých právních důvodů (smluvní plnění, odpovědnost za škodu, náhrada způsobené újmy, bezdůvodné obohacení, odpovědnost za vady atd.). Rovněž může jít například o určení vlastnického práva k věci, o spor týkající se ochrany osobnosti, nekalé soutěže, daňového řízení, náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím státního orgánu a o celou řadu dalších právních věcí.

Oproti vymáhání pohledávek bývají tyto spory většinou méně typické, rozličnější a proto také právně náročnější. Advokát pro klienta navrhne vhodný procesní postup, sepisuje procesní návrhy, vyhledává judikaturu (starší rozhodnutí soudů vztahující se k dané problematice) a studuje komentáře a odborné články.

Advokát je rovněž oprávněn obhajovat klienta v trestních věcech, a to ve všech stádiích trestního řízení. V trestních věcech může advokát zastupovat jak osobu podezřelou ze spáchání trestného činu, tak i osobu poškozenou nebo zúčastněnou.

zpět na začátek

Sjednávání smluv

Uzavírání smluv je běžnou součástí života asi každého podnikatele, ale i běžného člověka. Snad každý advokát potvrdí, že celá řada problémů a sporů by mezi smluvními stranami nemusela vzniknout, nebo by alespoň byla snadněji řešitelná, pokud by smluvní strany měly podepsánu kvalitně zpracovanou smlouvu. Smyslem a důvodem uzavírání písemných smluv je právě snaha o předcházení sporů.

Pokud tedy kdokoliv uzavírá smlouvu, je rozhodně namístě, aby text smlouvy konzultoval se svým advokátem, případně aby svého advokáta přizval na jednání s protistranou o obsahu smlouvy. Advokát nejen že má zkušenosti, jaký obsah obvykle podobné smlouvy mají, dokáže upozornit i na řadu rizik, která jsou v textu smlouvy skryta tak, že právní laik je může odhalit jen velmi obtížně. Dobrý advokát by měl být i schopným vyjednavačem a psychologem tak, aby při jednání odstranil případné sporné body ke spokojenosti svého klienta a současně při tom nepopudil protistranu.

Není samozřejmě nezbytné, a pro řadu lidí i podnikatelů ani ekonomicky únosné, každou uzavíranou smlouvu konzultovat s advokátem. Lze však říci, že čím vyšší je hodnota smluvního plnění, čím důležitější je daná smlouva pro klienta, tím větší by měl mít zájem na její správnosti, a tím spíše by měl k jejímu sjednávání přizvat advokáta.

zpět na začátek

Právní rozbory

V moderní době je právní řád čím dál složitější, množství nových právních předpisů a novelizací dosavadních předpisů narůstá obrovskou rychlostí, a to jak v důsledku legislativní činnosti orgánů Evropské unie, tak i orgánů vnitrostátních. Je proto pochopitelné, že právní laici si mnohdy nejsou jisti tím, jak řešit některé situace v souladu s právem.

Běžnou součástí činnosti řady advokátů je proto zpracovávání právních analýz či posudků na klientem zadaná témata. Typicky klient pojme určitý podnikatelský záměr a potřebuje analýzu právních rizik spojených s realizací svého záměru. Advokáti též připravují výklad složitých právních předpisů ve srozumitelné formě pro potřeby svých klientů.

zpět na začátek

Právní audit – Legal Due Diligence

Právní audit tvoří nezbytný podklad pro každého investora, který zamýšlí například koupit obchodní podíl v jiné obchodní společnosti. Právní audit slouží k tomu, aby potenciálního investora pravdivě informoval o veškerých rizicích, která jsou spojena s koupí takového obchodního podílu. Předmětem hodnocení jsou nejen vnitřní (korporátní) poměry kupované společnosti, smluvní dokumenty společnosti, probíhající soudní spory z hlediska šance na jejich úspěšné ukončení a řada dalších faktorů.

Častým předmětem právního auditu bývají i nemovitosti, v případě, že investor uvažuje o koupi hodnotnějších nemovitostí či jejich celků. V případě nemovitostí se posuzuje platnost nabývacích titulů všech předchozích vlastníků nemovitosti za dobu posledních deseti let, a to z důvodu vydržení. Právní audit v tomto případě ochrání klienta před možností, že následně vyjde najevo jakákoliv chyba v některé z dřívějších smluv k nemovitosti se vztahujících a vlastnictví klienta k předmětné nemovitosti bude zpochybněno.

zpět na začátek

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Újma způsobená advokátem

Nelze samozřejmě vyloučit, že advokát zanedbá některou ze svých povinností a způsobí tím svému klientovi újmu. Typicky půjde o promlčení pohledávky, kterou měl advokát vymáhat. Lze si též představit situace, kdy advokát ve smlouvě, kterou pro klienta sjednává či kontroluje, nedbalostí sjedná hrubě nevýhodná ustanovení.

Advokát dle zákona o advokacii odpovídá klientovi za způsobenou újmu celým svým majetkem. V případě, že advokát vykonává advokacii jako společník obchodní společnosti, odpovídá za škodu tato společnost celým svým majetkem.

Samostatně působící advokát nebo advokát vykonávající advokacii ve sdružení, ve veřejné obchodní společnosti nebo jako komplementář v komanditní společnosti musí být po celou dobu výkonu advokacie pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou klientovi minimálně na pojistnou částku 3 000 000 Kč (tato je stanovena stavovským předpisem), advokát vykonávající advokacii jako společník ve společnosti s ručením omezeným musí být po celou dobu výkonu advokacie pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou klientovi minimálně na pojistnou částku 50 000 000 Kč , advokát vykonávající advokacii jako komanditista v komanditní společnosti musí být po celou dobu výkonu advokacie pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou klientovi minimálně na pojistnou částku 10 000 000 Kč. Je třeba podotknout, že řada advokátů pro sebe v praxi sjednává pojištění na výrazně vyšší pojistnou částku, než je stanovené minimum.

Odměňování advokátů

Advokacie je vykonávána zpravidla za odměnu. Odměnu advokáta lze s klientem sjednat; v případě že sjednána nebude, řídí se její výše příslušnou vyhláškou ministerstva spravedlnosti. Z tohoto hlediska se odměna advokáta dělí na odměnu smluvní a odměnu mimosmluvní.

Smluvní odměna

Mezi advokátem a klientem bývá často sjednána tzv. smluvní odměna – tj. ujednání o výši odměny advokáta za poskytnuté právní služby nebo ujednání o způsobu určení výše odměny advokáta.

V praxi často bývá sjednána tzv. hodinová sazba odměny. Advokát v tomto případě eviduje, kolik času strávil prací na určitém právním případu (existuje software k takové evidenci určený) a spolu s fakturací klientovi předkládá též soupis odpracovaného času s příslušným popisem. Dohodnutá částka odměny náleží advokátovi za každou započatou časovou jednotku, není-li dohodnuto jinak. Jestliže advokát ve smlouvě o časové odměně provedl odhad její celkové výše, je povinen předem písemně upozornit klienta na podstatné překročení původně odhadnuté výše odměny advokáta; jinak se nemůže domáhat zaplacení té části odměny advokáta, o kterou byl původní odhad její výše překročen.

Zejména větší společnosti často využívají služeb advokátů odměňovaných tzv. paušálem. Podstatou tohoto způsobu odměňování advokáta je to, že klient si za sjednanou částku „předplatí“ sjednaný počet hodin právních služeb s tím, že poskytnuté právní služby nad sjednaný limit bývají placeny formou hodinové odměny. Smlouva o paušální odměně přináší do vzájemného vztahu advokát-klient prvek jistoty na obou stranách. Advokát získává stabilní příjem a klient získává jistotu, že mu na požádání budou poskytnuty právní služby.

Smluvní odměna může být sjednána též jednorázovou částkou za poskytnutí právní služby. Typicky bývá tento způsob sjednání odměny využíván u sepisování smluv či jiných dokumentů, kdy klient s advokátem sjednají pevnou částku za vypracování smlouvy či jiného dokumentu.

Výše odměny může být sjednána i podílem na úspěchu ve sporu. V případě takové dohody má advokát nárok na odměnu ve výši sjednaného podílu na úspěšně vysouzené či vymožené částce. Dle etického kodexu advokátů obvykle nelze považovat za přiměřenou výši takto stanovené odměny, pokud by převyšovala 25 %.

Na základě dohody advokáta s klientem je samozřejmě možné shora uvedené způsoby určení výše odměny advokáta i různými způsoby kombinovat.

Mimosmluvní odměna

V případě, že není dohodnuta výše odměny ani způsob jejího určení, určí se tato výše podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění. Vyhláška podrobným způsobem stanoví způsob výpočtu mimosmluvní odměny.

Základem výpočtu je určení tarifní hodnoty věci, za kterou se považuje zejména výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby. Pokud výši tarifní hodnoty nelze stanovit tímto způsobem, obsahuje vyhláška řadu ustanovení, jež stanoví výši tarifní hodnoty u věcí, ve kterých nelze určit cenu věci nebo práva.

Z tarifní hodnoty se vypočte odměna za jeden úkon právní služby dle následující specifikace:

Výpočet odměny advokáta závisí na tarifní hodnotě
Tarifní hodnota Odměna advokáta za 1 úkon právní služby
do 500 Kč 300 Kč
přes 500 Kč do 1 000 Kč 500 Kč
přes 1 000 Kč do 5 000 Kč 1 000 Kč
přes 5 000 Kč do 10 000 Kč 1 500 Kč
přes 10 000 Kč do 200 000 Kč 1 500 Kč a 40 Kč za každých za­počatých 1000 Kč, o kte­ré hodnota převyšuje 10 000 Kč
přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč 9 100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč
přes 10 000 000 Kč 48 300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč

V některých případech je odměna advokáta za jeden úkon přiměřeně snížena, jedná se o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. V tomto případě se žalobci přiznává náhrada nákladů řízení a sazba za každý úkon právní služby až do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty činí v případě řízení výše peněžitého plnění do 10 000 Kč je sazba 200 Kč za jeden úkon, v případě výše peněžitého plnění od 10 000 Kč do 30 000 Kč je sazba 300 Kč za jeden úkon a v případě peněžitého plnění od 30 000 Kč do 50 000 Kč je sazba 500 Kč za jeden úkon.

Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů.

Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních se stanoví podle standardního vzorce pro výpočet nákladů řízení, jak je uvedeno v tabulce výše. Ovšem celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v tomto typu řízení je omezena výší žalované částky.

K výpočtu odměny advokáta je poté třeba vynásobit zjištěnou výši odměny za právní úkon počtem poskytnutých úkonů právní služby.

Úkony právní služby, za které náleží advokátovi mimosmluvní odměna v plné výši, jsou následující:

  1. převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb,
  2. první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem,
  3. další porada s klientem přesahující jednu hodinu,
  4. písemné podání soudu nebo jinému orgánu týkající se věci samé,
  5. účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, a to každé započaté dvě hodiny,
  6. prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to každé započaté dvě hodiny,
  7. účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny,
  8. sepsání právního rozboru věci,
  9. jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny,
  10. návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu před zahájením řízení, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim,
  11. odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, popřípadě stížnost proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a vyjádření k nim,
  12. podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona,
  13. sepsání listiny o právním úkonu.

Úkony právní služby, za které náleží advokátovi mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, jsou následující:

  1. návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu po zahájení řízení, návrh na zajištění důkazů nebo dědictví,
  2. návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách,
  3. odvolání proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání,
  4. návrhy a stížnosti ve věcech, ve kterých se rozhoduje ve veřejném zasedání, a vyjádření k nim, s výjimkou odvolání, návrhu na obnovu řízení a podnětu ke stížnosti pro porušení zákona,
  5. jde-li o výkon rozhodnutí, za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, za sepsání návrhu na zahájení řízení, vyjádření k návrhu, zastupování při jednání a sepsání odvolání proti rozhodnutí,
  6. účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí,
  7. účast při přípravě jednání,
  8. jednoduchá výzva k plnění.

Advokátovi dále náleží náhrada hotových výdajů, jejichž výši je povinen klientovi prokázat. Jde zejména o soudní či správní poplatky, výdaje na znalecké posudky, cestovní výdaje, překlady atd. Dále advokátovi náleží paušální

náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, nedohodnul-li se s klientem jinak.

Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení v případech, kdy je odměna advokáta přiměřeně snížena činí 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu na zahájení řízení a 300 Kč za další úkony právní služby.

Advokátovi konečně náleží též náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby nutným cestováním mimo sídlo či bydliště advokáta či za čas promeškaný v důsledku zpoždění zahájení jednání před soudem nebo jiným orgánem.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Jak poznat dobrého advokáta?

Tak, jako neexistuje žádná definice dobrého advokáta, nemůže z povahy věci existovat ani zaručený návod, jak jej poznat. V této kapitole nenaleznete návod na poznání kvalitního advokáta, pokusíme se však předložit několik bodů, kterým by měl dobrý advokát vyhovovat.

1. Dobrý advokát by měl vzbuzovat vaši důvěru

  • Bez ohledu na to, do jakého právního oboru se řadí problém, s nímž za advokátem jdete, je třeba, abyste mu důvěřovali. K tomu, aby mohl poskytnout opravdu užitečnou právní službu, potřebuje advokát znát veškeré informace k danému případu se vztahující; často může jít o informace důvěrného charakteru.

2. Dobrý advokát by měl se svým klientem komunikovat

  • Klient je ve vztahu k advokátovi platícím zákazníkem a na základě svých peněz má nárok na plnou informovanost o stavu své právní věci. Dobrý advokát klienta pravidelně informuje o novém vývoji kauzy.

3. Dobrý advokát by neměl slibovat zaručené výsledky

  • Právo není exaktní věda. Většina právních situací umožňuje dva nebo více různých výkladů a řešení. S ohledem na to není výsledek takřka žádného soudního sporu 100% zaručen a vždy zůstává větší či menší prostor pro nejistotu. Dobrý advokát by měl být schopen tyto věci svému klientovi vysvětlit a pravdivě jej informovat o svých očekáváních ohledně výsledku sporu, neměl by však klienta konejšit falešnou nadějí.

4. Dobrý advokát by se neměl prohlašovat za odborníka ve všech právních oblastech

  • Počet právních předpisů se v moderní době stále rozrůstá; na každý právní předpis dále navazuje bohatá rozhodovací praxe soudů, která jeho aplikaci zpřesňuje a někdy též posouvá oproti výslovnému znění textu předpisu. Řada právních oborů je výrazně ovlivňována evropským právem.
  • Šíře a složitost práva již dosáhla takové míry, že je téměř vyloučeno, aby jedna osoba skutečně důkladně znala všechny právní obory. Není proto ostudou advokáta, když se některému právnímu oboru příliš nevěnuje a odkáže vás na svého kolegu, který se na daný obor specializuje, ale je to důkazem, že se vám daný advokát snaží zajistit kvalitní právní službu. Ostatně u svého očního lékaře byste si zřejmě nenechali vytrhnout zub, ačkoliv jsou oba lékaři.
  • Větší advokátní kanceláře sdružují obvykle advokáty s rozličnými specializacemi, aby mohly svým klientům nabídnout širší spektrum služeb ve vysoké kvalitě.

5. Dobrý advokát by si měl zachovat profesionální odstup

  • Mnoho soudních sporů i jiných právních situací bývá citově značně vypjatých a nejedná se pouze o spory z oblasti rodinného či trestního práva. I v obchodních vztazích může dojít k tomu, že klient velmi intenzivně cítí, že na něm byla spáchána nespravedlnost. Pro advokáta je v takovém případě nutnou podmínkou pro poskytnutí kvalitní právní pomoci, aby zachoval profesionální odstup. Pouze s chladnou hlavou lze objektivně vyhodnotit situaci a navrhnout nejlepší postup jejího řešení.
  • Jestliže tedy váš advokát nejeví známky citového zaujetí pro váš případ, nejde o známku cynismu, ale o znamení, že se vašemu případu věnuje racionálně. 

6. Advokát by měl mít zkušenosti s řešením obdobných právních věcí

  • Je pochopitelné, že svou právní záležitost klient chce svěřit advokátovi, který obdobné problémy řešil již v minulosti, a má tak s jejich řešením praktické zkušenosti. Advokát obvykle nemůže jmenovat své ostatní klienty, měl by však být schopen poskytnout obecný přehled svých zkušeností v dané oblasti.

7. Dobrý advokát by měl zajistit i další služby

  • Naprostá většina advokátů dnes již pro své klienty provádí úřední ověření podpisu. Advokát může provádět též autorizovanou konverzi dokumentů v souvislosti s poskytováním právních služeb.
  • Řada advokátů spolupracuje s odborníky působícími v navazujících oblastech, jako jsou například překladatelé a tlumočníci, znalci z různých oborů, auditoři, notáři, exekutoři a řada dalších. Takový advokát tak pro své klienty zajistí například překlad listin, vyhotovení notářského zápisu, exekutorský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti či vyhotovení účetní závěrky.

Shora uvedené body by vám mohly pomoci při výběru kvalitního advokáta. Tak jako v řadě jiných oborů lidské činnosti dejte na předchozí vlastní zkušenosti nebo na doporučení od osob, jimž věříte.

Ve vztahu se svým advokátem se chovejte jako při své ostatní podnikatelské činnosti – neostýchejte se ptát, co za své peníze dostáváte.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Vzor smlouvy o poskytování právních služeb 

Smlouva o poskytování právních služeb

....................................

....................................

....................................

....................................

....................................

email:........................@........................

(dále jen klient)

a

....................................

....................................

....................................

....................................

....................................

email:........................@........................

(dále jen advokát)

uzavřeli níže uvedeného dne tuto

smlouvu o poskytování právních služeb

čl. I.
Předmětem této smlouvy je právní pomoc a služby, tj. poskytování právních rad, konzultací, vysvětlení, odpovědí na dotazy a zpracování a revize podkladů a právních dokumentů podle požadavků a potřeby klienta, případně jeho zastupování před soudy nebo před jinými orgány na základě zvlášť udělené plné moci.

Popis případu:
................................................................................................................................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................................................................................................................................

čl. II.
Smluvní strany se dohodly na této odměně (tomto druhu odměny) advokáta:

  • sjednává se hodinová odměna (za každou započatou hodinu náleží advokátovi odměna) ve výši.................................... Kč. Předpokládaný počet hodin právní pomoci …...
  • advokátovi náleží odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném a účinném znění (advokátní tarif). Klient prohlašuje, že byl s touto vyhláškou seznámen.
  • advokátovi náleží tato odměna ................................................................... .
  • Smluvní strany se dohodly na záloze ve výši ..................... Kč, splatné .................... .

čl. III.
Způsob poskytování právní pomoci

  • Služby podle čl. I. této smlouvy poskytuje advokát osobně nebo výkony svého koncipienta či jiného zaměstnance pověřeného komplexním zajišťováním spolupráce s klientem, a to včetně elektronické komunikace na dohodnuté e-mailové adrese.
  • Klient bere na vědomí, že advokát využívá elektrický podpis s kvalifikovaným certifikátem. Pokud to zákon umožňuje, podává podání v el. podobě.
  • Klient se zavazuje předat advokátovi potřebné informace, podklady a doklady k požadované právní pomoci, přičemž odpovídá za jejich správnost a úplnost. Klient se zavazuje účastnit se potřebných jednání na výzvu advokáta, případně je na jeho výzvu svolat a zajistit, obdobně se zavazuje advokát.
  • Advokát se zavazuje poskytnout právní pomoc řádně a včas na základě pokynů klienta. Advokát není vázán právním názorem klienta. Advokát se zavazuje rámcově na žádost seznamovat klienta se svým postupem a právními důvody, které ho k určitému způsobu poskytování právní pomoci vedou.

čl. IV.
Platební podmínky

  1. Odměna nezahrnuje další uskutečněné výdaje (zejména soudní, správní a jiné poplatky, znalecké posudky, cestovní náklady a další náklady), které advokát prokazatelně vynaloží v souvislosti s plněním této smlouvy a bude je klientovi fakturovat v rámci příslušného vyúčtování.
  2. K odměně advokáta bude advokát účtovat DPH dle platných daňových předpisů.
  3. Klient se zavazuje platit odměnu advokáta na bankovní účet advokáta vedený u ............................., č. ú. .................................., na základě provedené fakturace advokáta dle výkazu provedených úkonů.
  4. Pokud bude klient požadovat právní pomoc a služby v mimořádném rozsahu, mimořádně náročné, v cizím jazyku nebo ve zvlášť složitých otázkách může advokát po dohodě s klientem účtovat odměnu navýšenou až na trojnásobek odměny sjednané v této smlouvě. Toto ustanovení se nevztahuje na sjednanou procentní odměnu.
  5. Pokud bude klient požadovat právní pomoc a služby mimo rozsah této smlouvy, sjedná s advokátem konkrétní odměnu, která mu bude účtována samostatně.
  6. Právo na odměnu advokáta vznikne advokátovi i tehdy, nebude-li konečného účelu právní pomoci či služby dosaženo, a stane-li se tak z příčin, jimž nemohl advokát zabránit ani při vynaložení obvyklé péče a řádného plnění smluvních povinností.
  7. V případě, že nebude záloha uvedená v čl. II. této smlouvy ve stanovené lhůtě klientem uhrazena, je advokát oprávněn od této smlouvy odstoupit.

čl. V.
Ukončení smlouvy

  1. Právní vztah mezi advokátem a klientem končí provedením všech úkonů, které tvoří předmět dohodnuté právní pomoci, resp. uplynutím doby, na kterou byla tato smlouva uzavřena, pokud nekončí dříve z obecných příčin nebo z důvodů níže uvedených.
  2. Klient je oprávněn od této smlouvy kdykoliv odstoupit, je však povinen uhradit bez zbytečného odkladu sjednanou odměnu za provedenou práci včetně hotových výdajů.
  3. Advokát je oprávněn tuto smlouvu vypovědět jen tehdy, dojde-li k narušení důvěry mezi ním a klientem, neposkytuje-li klient potřebnou součinnost nebo nesložil bez vážného důvodu dohodnutou zálohu. Advokát je však povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy vypověděl tuto smlouvu, učinit všechny neodkladné úkony ve věci klienta, pokud klient neučinil jiná opatření.
  4. Odstoupení od smlouvy/výpověď musí být doručeno druhému účastníku. Účinky odstoupení/výpovědi nastanou dnem, kdy bylo toto doručeno druhému účastníku. V případě, že jakýkoliv účastník odmítne převzít odstoupení/výpověď či se odstoupení/výpověď vrátí jako nedoručitelné, považuje se odstoupení/výpověď za doručené (fikce doručení) odmítnutím převzetí nebo vrácením odstoupení/výpovědi poštovním doručovatelem.
  5. Po ukončení právního zastupování předá advokát do 20 dnů klientovi veškerou dokumentaci takto:
    1. Dokumenty, které klient přinesl, budou vráceny klientovi. Advokát si z nich pořídí kopie za účelem archivace a zdokumentování postupu poskytování právní pomoci.
    2. Rozhodnutí státní moci (rozsudky apod.) budou klientovi vydány v originále. Advokát si z nich pořídí kopie za účelem archivace a zdokumentování postupu poskytování právní pomoci.
    3. Podání učiněná advokátem a veškeré jeho přípisy si advokát ponechá v originálech a jejich kopie předá klientovi.
    4. Podání učiněná advokátem v el. podobě budou klientovi předány na vhodném nosiči této el. informace.
    5. K předání dokumentace dochází v sídle advokáta. Pokud se klient i přes písemnou výzvu advokáta nedostaví k převzetí spisu, je advokát oprávněn spisy zaslat na náklady klienta na adresu uvedenou shora.

čl. VI.
Osobní údaje, el. kontakt

Klient souhlasí se zpracováním jeho osobních údajů v rozsahu potřebném pro plnění závazků z této smlouvy vyplývajících.

Klient souhlasí s využitím jeho elektronického kontaktu.

čl. VII.
Závěrečná ustanovení

Změny a doplňky této smlouvy musí mít písemnou formu.

Tato smlouva se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, po jednom pro každou smluvní stranu.

V ..................... dne..........................

..............................................                                                            ............................................

advokát                                                                                              klient

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. 1. 2015, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, v platném znění (dále také jen „občanský zákoník“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek