Potenciál absorpční kapacity regionů ČR z pohledu budoucí kohezní politiky EU

26. 1. 2011 | Zdroj: EU Office ČS, a. s.

Po provedené identifikaci a systemizaci potřeb a priorit rozvoje jednotlivých regionů, vzniklých na základě syntézy zpracovaných regionálních rozvojových strategií, má smysl tyto porovnat s vybranými ukazateli sociálně-ekonomické vyspělosti jednotlivých regionů, jež umožní kvantifikovat potenciál absorpční kapacity těchto regionů a současně i dále podtrhnout jejich společné rysy i odlišnosti.

V našem dalším pojednání poslouží výše a objem HDP v běžných cenách pro jednotlivé regiony jako základní orientační parametr pro vymezení potenciálu absorpční kapacity jednotlivých regionů soudržnosti a krajů v rámci České republiky. Stávající zkušenost ukazuje, že podíl prostředků pocházejících z nástrojů Kohezní politiky EU se v ekonomice našeho typu pohybují přibližně v objemu mírně převyšujícím 3 % regionálního HDP. S ohledem na patrnou podobnost hlavních parametrů a pravidel Kohezní politiky předpokládejme, že i v příštím programovacím období bude tento poměr činit přibližně 3,0 % – 3,5 %.

V našich dalších kalkulacích, které jsou založeny na identifikaci jak stávajících klíčových parametrů rozvoje, tak na vymezení relativních pozic jednotlivých regionů soudržnosti i krajů České republiky a výsledném žebříčku ekonomické vyspělosti a předpokládané ekonomické vyspělosti, přiřadíme vyspělejším regionům v rámci České republiky hodnoty blízké 3,0 % a méně vyspělejším regionům pak okolo 3,5 %. Samozřejmě ve specifické pozici se nachází Praha jako superbohatý region, který již na konvergenční priority z prostředků Kohezní politiky EU nedosáhne a jeho welfarové i rozvojové priority budou zajišťovány v poměru k jeho HDP v poměru viditelně nižším ve vztahu k regionům podrozvinutým.

S ohledem na potřebu nalezení rozumného poměru mezi všemi typy priorit, zejména pak mezi rozvojovými a konvergenčními, získávají regiony, které mají silný zejména inovační potenciál jistý zvýhodňující bonus při výpočtu potenciálu absorpční schopnosti regionů.

Ukazatel HDP v běžných cenách v regionálním členění

Velikost HDP v běžných cenách – historická data

HDP v běžných cenách pro Českou republiku (mil. Kč)
  1995 2000 2004 2005 2006 2007 2008
Česká republika 1 466 522 2 189 169 2 814 762 2 983 862 3 222 369 3 535 460 3 688 994
Česká republika bez Prahy 1 172 864 1 685 637 2 152 754 2 267 637 2 441 498 2 654 597 2 754 899
Česká republika bez Prahy a Středních Čech 1 037 143 1 462 409 1 854 446 1 958 909 2 095 555 2 272 811 2 359 407

Zdroj: ČSÚ

HDP v běžných cenách pro regiony soudržnosti NUTS 2 (mil. Kč)
  1995 2000 2004 2005 2006 2007 2008
Praha 293 658 503 532 662 008 716 225 780 871 880 863 934 095
Střední Čechy 135 722 223 229 298 308 308 728 345 943 381 786 395 492
Jihozápad 159 667 232 961 300 097 316 054 341 059 361 111 374 803
Severozápad 151 601 198 055 251 336 261 785 278 606 298 867 315 769
Severovýchod 193 703 285 557 346 951 366 130 389 410 419 985 428 487
Jihovýchod 218 854 316 897 404 479 425 864 460 278 505 359 525 648
Střední Morava 153 533 216 077 268 009 280 108 299 581 327 451 342 242
Moravskoslezsko 159 785 212 862 283 574 308 968 326 621 360 037 372 458

Zdroj: ČSÚ

HDP v běžných cenách pro kraje (mil. Kč)
  1995 2000 2004 2005 2006 2007 2008
Hl. m. Praha 293 658 503 532 662 008 716 225 780 871 880 863 934 095
Středočeský kraj 135 722 223 229 298 308 308 728 345 943 381 786 395 492
Jihočeský kraj 83 383 122 662 154 181 164 609 177 119 185 664 195 115
Plzeňský kraj 76 284 110 299 145 916 151 445 163 940 175 447 179 688
Karlovarský kraj 40 474 54 360 65 063 66 895 68 609 74 642 78 367
Ústecký kraj 111 127 143 695 186 273 194 889 209 997 224 225 237 402
Liberecký kraj 55 211 81 807 94 693 104 689 109 657 114 090 114 121
Královéhradecký kraj 73 382 111 179 135 420 139 985 146 242 160 244 162 711
Pardubický kraj 65 110 92 571 116 838 121 457 133 511 145 651 151 655
Kraj Vysočina 62 621 91 765 120 038 126 025 135 150 147 958 152 148
Jihomoravský kraj 156 233 225 131 284 441 299 839 325 128 357 402 373 500
Olomoucký kraj 77 028 109 552 138 214 141 197 148 755 162 226 173 089
Zlínský kraj 76 505 106 525 129 796 138 911 150 827 165 225 169 153
Moravskoslezský kraj 159 785 212 862 283 574 308 968 326 621 360 037 372 458

Zdroj: ČSÚ

Průměrná hodnota v absolutním nominálním vyjádření za rok 2008 pro regiony soudržnosti NUTS 2 činí 461 124 mil. Kč, pro jednotlivé kraje pak 263 500 mil. Kč.

HDP: relativní pozice regionů soudržnosti a krajů vůči národnímu průměru v roce 2008
Region soudržnosti NUTS 2 Relativní pozice za rok 2008
(národní průměr = 0)
Kraj Relativní pozice za rok 2008
(národní průměr = 0)
Praha +10,0 Hl. m. Praha +10,0
Střední Čechy -1,4 Středočeský kraj +5,0
Jihozápad -1,8 Jihočeský kraj -2,6
Severozápad -3,1 Plzeňský kraj -3,2
Severovýchod -0,7 Karlovarský kraj -7,0
Jihovýchod +1,4 Ústecký kraj -1,0
Střední Morava -2,6 Liberecký kraj -5,8
Moravskoslezsko -1,9 Královéhradecký kraj -3,8
    Pardubický kraj -4,2
    Kraj Vysočina -4,2
    Jihomoravský kraj +4,2
    Olomoucký kraj -3,4
    Zlínský kraj -3,6
    Moravskoslezský kraj +4,1

Zdroj: ČSÚ

Z tabulky absolutních hodnot i relativních pozic zřetelně vyplývá, že sama absolutní výše HDP příslušného regionu či kraje v případě, že se jedná o konvergenční region, je významným determinantem celkového potenciálu absorpční schopnosti. Podle tohoto pravidla platí, že čím větší region, resp. čím větší produkční základna regionu, tím větší je jeho potenciál absorpční schopnosti. Na úrovni regionů soudržnosti tak pro výpočet potenciálu absorpční schopnosti má s výjimkou Prahy (jejíž specifickou pozici jsme výše popisovali a jež tak do našeho žebříčku fakticky „nepatří“) NUTS 2 Jihovýchod a nejméně výhodnou pak NUTS 2 Severozápad.

Tato výchozí pozice bude však následně modifikována řadou dalších parametrů: kvantitativně předpokládanou prognózou regionálního vývoje, kvalitativně pak řadou dalších parametrů a proměnných, které v naší úvaze využijeme.

Pro následující vývoj regionálního rozvoje na úrovni regionů soudržnosti i krajů nám může napomoci prognóza předpokládaného vývoje regionálního HDP, jež vychází z nyní uvažovaných rozvojových možností celé České republiky. Je pravdou, že v současné době zvýšené nejistoty je tvorba dlouhodobé prognózy zejména v delším časovém horizontu spíše kvalifikovanějším přáním, než pregnantně racionálním odhadem, přesto se lze domnívat, že údaje z prognózy nám napomohou dále specifikovat výši potenciálu absorpční schopnosti jednotlivých regionů soudržnosti i krajů v České republice.

Velikost HDP v běžných cenách – prognóza do budoucna

Dlouhodobá prognóza růstu HDP v běžných cenách pro Českou republiku (mil. Kč)
  2008 2010 2012 2015 2018 2020
Česká republika 3 688 994 3 621 156 3 927 059 4 495 821 5 141 604 5 646 577
Česká republika bez Prahy 2 754 899 2 713 018 2 929 144 3 329 608 3 829 894 4 214 190
Česká republika bez Prahy a Středních Čech 2 359 407 2 330 103 2 511 000 2 854 731 3 285 400 3 602 396

Zdroj: ČSÚ

Dlouhodobá prognóza růstu HDP v běžných cenách pro regiony soudržnosti NUTS 2 (mil. Kč)
  2008 2010 2012 2015 2018 2020
Praha 934 095 908 138 997 915 1 166 213 1 311 710 1 432 387
Střední Čechy 395 492 382 915 418 144 474 877 544 494 611 794
Jihozápad 374 803 366 745 396 634 454 781 531 480 ">-4,6
    Kraj Vysočina -4,4
    Jihomoravský kraj +4,0
    Olomoucký kraj -3,7
    Zlínský kraj -3,7
    Moravskoslezský kraj +4,8

Zdroj: ČSÚ

Ukazatel HDP v přepočtu na obyvatele v regionálním členění

HDP v běžných cenách na obyvatele v České republice (Kč)
  1995 2000 2004 2005 2006 2007 2008
Česká republika 141 957 213 110 275 770 291 561 313 868 342 494 353 701
Česká republika bez Prahy 128 630 185 467 238 102 250 347 268 797 290 875 299 302
Česká republika bez Prahy a Středních Čech 129 472 183 364 234 634 247 717 264 706 286 277 295 382

Zdroj: ČSÚ

HDP v běžných cenách na obyvatele v regionech soudržnosti NUTS 2 (Kč)
  1995 2000 2004 2005 2006 2007 2008
Praha 242 161 425 316 567 946 608 975 659 756 736 228 762 352
Střední Čechy 122 544 200 538 626 192 268 429 296 556 321 631 325 034
Jihozápad 134 939 197 820 255 481 268 494 288 610 303 787 312 155
Severozápad 134 075 175 024 223 541 232 168 247 042 264 217 276 297
Severovýchod 129 675 191 784 234 492 247 107 262 100 281 576 285 086
Jihovýchod 131 437 191 165 246 683 259 629 280 298 306 655 317 037
Střední Morava 122 591 173 681 217 705 227 836 243 702 266 110 277 589
Moravskoslezsko 124 311 166 891 226 089 246 825 261 316 288 186 297 926

Zdroj: ČSÚ

HDP v běžných cenách na obyvatele v krajích (Kč)
  1995 2000 2004 2005 2006 2007 2008
Hl. m. Praha 242 161 425 316 567 946 608 975 659 756 736 228 762 352
Středočeský kraj 122 544 200 538 262 192 268 429 296 556 321 631 325 034
Jihočeský kraj 132 949 195 948 246 523 262 632 281 664 294 058 307 454
Plzeňský kraj 137 183 199 944 265 681 275 169 296 510 314 809 317 425
Karlovarský kraj 132 660 178 465 214 218 219 627 225 263 244 233 253 964
Ústecký kraj 134 597 173 756 226 991 236 810 255 100 271 616 284 558
Liberecký kraj 128 721 190 641 221 558 244 447 255 133 264 031 261 872
Královéhradecký kraj 132 420 201 667 247 572 255 518 266 319 291 076 293 960
Pardubický kraj 127 497 182 033 231 273 240 245 263 436 286 196 295 219
Kraj Vysočina 121 363 178 550 235 264 247 109 264 423 288 667 295 785
Jihomoravský kraj 135 960 196 834 251 841 265 278 287 472 314 774 326 596
Olomoucký kraj 118 290 169 573 216 033 220 972 232 639 253 277 269 684
Zlínský kraj 127 250 178 119 219 514 235 265 255 695 280 042 286 172
Moravskoslezský kraj 124 311 166 891 226 089 246 825 261 316 288 186 297 926

Zdroj: ČSÚ

HDP na obyvatele: relativní pozice regionů soudržnosti a krajů vůči národnímu průměru v roce 2008
Region soudržnosti NUTS 2 Relativní pozice za rok 2008
(národní průměr = 0)
Kraj Relativní pozice za rok 2008
(národní průměr = 0)
Praha +10,0 Hl. m. Praha +10,0
Střední Čechy -0,8 Středočeský kraj -0,8
Jihozápad -1,2 Jihočeský kraj -1,3
Severozápad -2,2 Plzeňský kraj -1,0
Severovýchod -1,9 Karlovarský kraj -2,8
Jihovýchod -1,0 Ústecký kraj -2,0
Střední Morava -2,2 Liberecký kraj -2,6
Moravskoslezsko -1,6 Královéhradecký kraj -1,7
    Pardubický kraj -1,7
    Kraj Vysočina -1,6
    Jihomoravský kraj -0,8
    Olomoucký kraj -2,4
    Zlínský kraj -1,9
    Moravskoslezský kraj -1,6

Zdroj: ČSÚ

Z pohledu rozdílné míry ekonomické rozvinutosti (měřené ukazatelem HDP na obyvatele) lze v tomto ohledu za potřebnější regiony (z pohledu silnějšího akcentu na konvergenční priority) označit: Střední Moravu (především kvůli Olomouckému kraji; pozice Zlínského kraje však rovněž není nejlichotivější) a Severozápad (zde především Karlovarský kraj), do jisté míry i Severovýchod (zde se jedná především o Liberecký kraj) a Moravskoslezsko. Tyto regiony budou v konečném výpočtu potenciálu absorpční kapacity relativně zvýhodněny oproti regionům ostatním. Naopak regiony Střední Čechy, Jihovýchod a Jihozápad z pohledu konvergenčních priorit nevyžadují tak intenzívní míru intervencí; z tohoto pohledu je pro ně aktuálnější zaměření na intervence rozvojové a welfarové povahy.

Produktivita práce na pracovníka v regionálním členění

Produktivita práce na pracovníka v České republice (národní průměr = 100)
  1995 2000 2004 2005 2006 2007 2008
Česká republika 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Česká republika bez Prahy 94,5 91,9 91,5 91,3 91,5 90,2 90,1

Zdroj: ČSÚ

Produktivita práce na pracovníka: relativní pozice regionů soudržnosti a krajů vůči národnímu průměru v roce 2008

Produktivita práce na pracovníka v regionech soudržnosti NUTS 2 (národní průměr = 100)
  1995 2000 2004 2005 2006 2007 2008
Praha 129,9 141,8 143,5 143,0 141,2 148,6 148,1
Střední Čechy 94,9 102,0 100,1 100,5 101,9 99,5 99,5
Jihozápad 95,1 91,4 91,6 90,6 91,7 88,8 88,2
Severozápad 97,0 89,5 87,8 87,2 87,2 87,4 87,2
Severovýchod 91,2 91,3 87,1 86,6 86,4 85,5 84,9
Jihovýchod 96,3 91,9 92,9 92,9 93,4 92,2 92,2
Střední Morava 93,8 88
Region soudržnosti NUTS 2 Relativní pozice Kraj Relativní pozice
Praha +4,8 Hl. m. Praha +4,8
Střední Čechy -0,1 Středočeský kraj -0,1
Jihozápad -1,2 Jihočeský kraj -1,1
Severozápad -1,3 Plzeňský kraj -1,3
Severovýchod -1,5 Karlovarský kraj -2,5
Jihovýchod -0,8 Ústecký kraj -0,8
Střední Morava -1,5 Liberecký kraj -1,9
Moravskoslezsko -0,6 Královéhradecký kraj -1,3
    Pardubický kraj -1,4
    Kraj Vysočina -1,1
    Jihomoravský kraj -0,6
    Olomoucký a Zlínský kraj (shodně) -1,5
    Moravskoslezský kraj -0,6

Sektorové rozdělení tvorby HDP v regionálním členění

Sektorové členění HDP v roce 2008 v České republice (%)
  Primární sektor Sekundární sektor Terciérní sektor
Česká republika 2,5 37,6 59,9
Česká republika bez Prahy 3,3 44,1 52,5
Sektorové členění HDP v roce 2008 v regionech soudržnosti NUTS 2 (%)
  Primární sektor Sekundární sektor Terciérní sektor
Praha 0,2 18,3 81,5
Střední Čechy 3,1 42,7 54,2
Jihozápad 4,7 42,1 53,2
Severozápad 1,7 49,5 48,8
Severovýchod 3,7 44,3 52,0
Jihovýchod 4,3 39,5 56,1
Střední Morava 3,4 43,9 52,7
Moravskoslezsko 1,6 49,8 48,5
Sektorové členění HDP v roce 2008 v krajích (%)
  Primární sektor Sekundární sektor Terciérní sektor
Hl. m. Praha 0,2 18,3 81,5
Středočeský kraj 3,1 42,7 54,2
Jihočeský kraj 5,1 52,8 52,1
Plzeňský kraj 4,2 41,3 54,5
Karlovarský kraj 2,8 43,0 54,2
Ústecký kraj 1,3 51,6 47,0
Liberecký kraj 1,5 46,0 52,5
Královéhradecký kraj 4,6 44,0 51,4
Pardubický kraj 4,5 43,3 52,2
Kraj Vysočina 7,3 51,2 41,5
Jihomoravský kraj 3,1 34,8 62,1
Olomoucký kraj 4,2 39,0 56,7
Zlínský kraj 2,5 48,9 48,6
Moravskoslezský kraj 1,6 49,8 48,5

Zdroj všech tabulek na této stránce je ČSÚ

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek