Potenciál exportu českého piva do Velké Británie

20. 5. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Potenciál exportu českého piva do Velké Británie Spojené království je pivní velmocí, kde má produkce piva a jeho konzumace v tradičních hospodách (pubech) bohatou historii. Místní pivovary poskytují úctyhodnou škálu druhů piva, ale navzdory tomu mnozí z 32 milionů obyvatel Velké Británie, kteří pijí pivo alespoň jednou týdně, dávají přednost tomuto nápoji z produkce zahraničních pivovarů.

Právě z toho důvodu velvyslanectví v Londýně spolu s kanceláří CzechTrade již dvakrát za sebou zařadilo české pivo mezi položky, které mají své pevné místo na Mapě globálních oborových příležitostí. České pivo je obecně považováno za kvalitní výrobek, lahodné chuti za přiměřenou cenu a naši výrobci mají vybudované velmi dobré jméno. Níže uvedené informace ukazují trendy pozorovatelné na britském trhu a indikují možné strategie, jak tento trh oslovit.

Pivo je ve Velké Británii preferovaným nápojem, což lze dokládají statistiky British Beer & Pub Association, které uvádějí, že z deseti objednaných alkoholických nápojů v hospodách a barech, je sedm piv. Na trhu s alkoholem patří pivu celkově 37% podíl. Zbývající část trhu je přibližně na polovinu rozdělena mezi lihoviny a víno.

Roční spotřeba piva činí ve Velké Británii cca 4,3 mld. litrů tj. cca 67 litrů piva na jednoho obyvatele. Z tohoto objemu bylo v uplynulém roce přes 830 mil. litrů piva dovezeno ze zemí EU a cca 70 mil. litrů z ostatních zemí (včetně mimoevropských). Většina konzumace piva tak připadá na domácí zdroje, přičemž v současnosti se pivo vaří ve více než 1700 britských pivovarech. Velká Británie je také významným exportérem piva, loni vyvezla 650 mil. litrů piva v hodnotě 450 mil. GBP do 115 zemí světa.

Roční obrat pivovarů dosáhl v posledním roce 8,3 mld. GBP, zisk činil 717 mil. GBP. Z nadnárodních společností má nejsilnější postavení AB InBev (po spojení se SABMiller), který tak vystřídal ve vedení Carling (resp. skupinu Molson Coors Brewing Co.). Další místa žebříčku mají Heineken, Carlsberg a  Diaego. Z konkrétních značek importovaných piv je nejoblíbenější Guiness a Corona.

Pokud jde o české pivo, dobře mezi etablované značky na britském trhu patří Plzeňský Prazdroj, budějovický Budvar, Staropramen, ale i Bernard, Primátor, Krušovice, Litovel, Regent, Herold Řeznice a další. Některé pivovary vyváží svou produkci i formou private labels. Z ČR bylo do Velké Británie loni exportováno 24,5 mil. litrů piva (v roce 2013 19,3 mil. litrů piva a v 2014 22,2 mil. litrů piva). Trend má tak v současnosti vzestupnou úroveň. Na druhou stranu se objem vývozu stále pohybuje pod rekordním objemem z roku 2007 (tehdy export dosáhl 31,7 mil. litrů piva v hodnotě téměř 0,5 mld. Kč).

Prudké snížení dovozu z ČR nastalo v letech 2008/2009 v souvislosti se změnami v britském daňové soustavě resp. v důsledku úprav výše sazeb jednotlivých nepřímých daní. Labouristická vláda tehdy zvýšila úroveň spotřební daně uvalené na pivo a tento efekt tak postihl zahraniční výrobce a rovněž domácí pivovary. Statistické zdroje uvádějí rozdílné hodnoty, shodují se však v tom, že provoz byl ukončen v několika tisících hospodách a zároveň zaniklo několik desítek tisíc pracovních míst. Ve stejném období, kdy se měnilo daňové zatížení, docházelo také ke změnám regulatorních norem a byly zpřísněny licenční podmínky pro provozování pubů.

Vedlejším efektem tohoto kroku bylo v té době zavření značného počtu hospod. V současnosti je situace již stabilizována, byť britských pubů i nadále postupně ubývá, a to z mnoha různých důvodů počínaje vysokými nájmy a konče sociální situací konzumentů v některých oblastech. V Londýně a na jihozápadě Anglie jsou majitelé hospod často oslovováni developery a některé puby pak ustupují rezidenčnímu bydlení či jiné výstavbě.

Hospody mají při prodeji piva nezastupitelné místo, proto je zásadní strategií pro potenciální české pivovary spojit se s importérem, který má vybudované úzké vztahy se sítěmi pubů. Více než třetina veškerého piva konzumovaného na britském trhu se prodá v hospodách mezi pátečním podvečerem a nedělním odpolednem. Ostatní dny v týdnu jsou prodeje v hospodách více méně rovnoměrné s výjimkou čtvrtečního večera, který má také v prodeji piva a ostatního alkoholického sortimentu silnou pozici.

V dřívějších letech byly puby hlavním prodejním kanálem piva. Ještě před rokem 2000 tvořil prodej piv v maloobchodních řetězcích jen 30 % ze všech prodejů piva na britském trhu. Cca od roku 2010 se se jím stal tzv. off-trade neboli prodej láhvového piva v maloobchodních řetězcích zejména supermarketech. Tento způsob prodeje přináší pivovarům několik komplikací, přičemž za jednu z hlavních považují zákaznické akce či diskontní způsob prodeje.

Pivovary, které mají zájem o vstup na trh tímto způsobem, se tedy musí připravit nejen na vysoké marketingové náklady na počátku, ale i na další výdaje v pozdějších částech prodejního cyklu.

Pokud jde o segmentaci trhu z hlediska jednotlivých typů piv v období 2015/2016 je nejvíce prodávaným pivem ležák (68,8 % trhu), dále jsou to svrchně kvašená piva (anglicky označované „ale“, mají 25,8 % trhu) a 5,4 % trhu mají tmavá piva (typu stout příp. porter). Ležák si vydobyl své místo na slunci za posledních 40 let, předtím trh zcela ovládaly svrchně kvašená piva a tmavá piva. Posledních pět let se však ukazuje, že ležák dosáhl svého maxima na britském trhu a začíná postupně ustupovat. Do budoucna se předpokládá, že segmentace se bude dále měnit, ale změna bude pozvolná.

V rámci českého exportu ještě nebylo dosaženo plné vývozní kapacity u českého piva, kde lze očekávat postupný další růst, a to v ideálním případě až o 20 % (tedy zpět na úroveň rekordního roku 2007). Velké české pivovary jsou na trhu již dobře etablovány přes své zahraniční matky, nicméně dobré jméno, které českému pivu vytvořily, mohou nyní využít i malé a střední pivovary, které vaří pivo tradičním způsobem.

Významným trendem ve Velké Británii je totiž nyní konzumace neobvyklých druhů piv a poctivých tradičně vařených piv (tzv. craft piva). Tradiční ležák se na britském trhu uplatní i nadále navzdory výše popsaným trendům. Prostor by se dal najít i pro naše svrchně kvašená piva. Hlavním faktem je, že britští spotřebitelé jsou unavení uniformní chutí a hledají autenticitu, což se jistě projeví nejen letos během Mistrovství Evropy ve fotbale a později během sledování Letních olympijských her.

K tomu, aby naše firmy na náročném britském trhu obstály, připravuje agentura CzechTrade i ve spolupráci s českou ambasádou projekt Czech Beer Garden v rámci veletrhu Imbibe Live (Londýn, výstaviště Olympia, 4.–5. července 2016). Přihlášeny k účasti jsou již pivovary Regent, Hubertus Kácov a Vyškov.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Londýně (Velká Británie).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek