Potřebujeme digitalizaci ekonomiky. Jinak přijde katastrofa, varují české firmy

22. 3. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Česká státní správa zaostává v úrovni služeb elektronické komunikace i za zeměmi, jako je Bangladéš nebo Etiopie. Především tuzemské firmy tak ztrácejí čas a peníze s papírovou administrativou, která jejich konkurenci v jiných zemích nezatěžuje.

Česká republika zaostává v digitalizaci za ostatními vyspělými zeměmi. V žebříčku globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra (WEF) se země umístila až na 31. místě ze 138 hodnocených zemí a přes všechna prohlášení politiků o důrazu na tuto oblast se v hodnocení neposunula výše mezi lépe hodnocené země.

„Výsledek ČR v poslední analýze WEF ukazuje, že jsme se neposunuli k lepšímu a v podstatě stagnujeme. Což není příznivá zpráva. Někdy se nám zdá, že se lokálně věci lepší, ale musíme si uvědomit, že to je žebříček dalších 137 zemí a ti ostatní nespí,“ komentoval umístění Česka prezident České manažerské asociace (ČMA) Pavel Kafka.

„Je to takový závod. Když se podíváme na oblasti, ve kterých v ČR zaostáváme, jsou každým rokem stejné a v nich se nic neděje. Je to bohužel tak, že nám tady chybí tlak na zkvalitnění institucionální základny,“ dodal Pavel Kafka.

Podle Pavla Kysilky, bývalého generálního ředitele České spořitelny a zakladatele a předsedy správní rady společnosti 6DAcademy, nemůže česká ekonomika bez zásadní digitalizace dlouhodobě přežít. Současné největší konkurenční výhody české ekonomiky jsou podle něj vzdělaná a disciplinovaná pracovní síla, vyvážený pracovní trh, blízké vyspělé trhy, zejména Německo, a relativně dobrá infrastruktura. Všechny tyto výhody však podle něj s nástupem digitalizace ztratí na významu.

Data místo strojů

Jaký propad zemi hrozí, ukazuje například porovnání pozic českého průmyslu, jako technologie současnosti, právě s digitalizací, jako technologií budoucnosti. Zatímco v podílu průmyslu na hrubém domácím produktu je nyní České první v Evropě, například v Indexu digitálního rozvoje pro roky 2008 a 2013 zaznamenalo ve srovnání s padesátkou nejvyspělejších zemí minimální pokrok a skončilo na předposledním místě.

„V příštích letech u nás velmi pravděpodobně nastane úpadek automobilového průmyslu, produkce se může snížit až desetkrát a to bude mít katastrofální důsledky pro českou ekonomiku,“ varoval Pavel Kysilka.

„Jsme ve víru digitální transformace, kdy úspěšné firmy musí sázet na moderní informační technologie a využít je k radikální změně zavedeného obchodního modelu,“ zdůrazňuje Roman Knap, generální ředitel SAP ČR.

„Je to revoluce, která může snadno z gigantů a lídrů trhu udělat malé hráče a naopak těm malým přinést úspěch. Třeba Airbnb nebo Uber ještě před pár lety nikdo neznal. Pokud chce firma uspět, musí učinit z informačních technologií integrální součást svého byznysu a využít je k jeho rozvoji, jen tak mohou české firmy chytit vlak digitální transformace,“ dodal Roman Knap.

Na slabý pokrok v digitalizaci ukazuje i zmíněné umístění Česka v žebříčku WMA. „Výsledek není žádná sláva, naznačuje to stagnační trend. Myslím si, že největší výzvou pro český management je dívat se na byznys jinýma očima. Ne překlápět stávající agendu do technologicky vyspělejší podoby, ale dívat se na to, jaké se díky technologickému pokroku nabízí pro byznys úplně nové příležitosti,“ konstatoval Luděk Pfeifer, spoluzakladatel a partner společnosti M.C.Triton.

 Podle odborníků by mělo Česko hledat inspiraci v zahraničí u zemí, které nástup digitalizace zvládají lépe. Mimořádně dobré podmínky pro její zavádění má například Dánsko. V současné době tam má 92 procent populace ve věku 16 až 74 let doma internet doma a 95 procent podniků komunikuje s veřejným sektorem online.

Firmám vadí kolky

Digitalizace je tam v rukou ministerstva financí, které na ni každý rok uvolňuje zhruba 296 milionů eur. České ministerstvo financí je naopak českými podniky kritizováno za to, že brzdí snahu firem o digitální a online komunikaci. Na finančních úřadech například není možné platit kartou a především poplatky na mnoha úřadech je stále nutné platit prostřednictvím papírových kolků. Firmy, které chtějí komunikovat se státem prostřednictvím datových schránek, tak nakonec stejně musí na konkrétní úřad či alespoň na poštu osobně a nalepit na tiskopis kolek.

Právě úroveň digitalizace státní správy, takzvaného eGovernmentu ,v současnosti sráží možnosti Česka velmi výrazně. V hodnocení vyspělosti elektronizace státní správy skončila Česká republika v létě roku 2016 podle zprávy OSN až na 50. místě na světě. První byla Velká Británie, na druhém místě se umístila Austrálie. Při samotném hodnocení úrovně služeb eGovernmentu pak Česko skončilo až na 92. místě, za zeměmi jako je Bangladéš, Etiopie nebo Bělorusko.

Velmi špatně dopadla digitalizace státní správy také podle indexu DESI 2015 vydávaného Evropskou unií. V něm se Česko zařadilo až na 25. místo z 28 členských států EU. Například formuláře prostřednictvím internetu vyplňuje v České republice jen 14 procent lidí ve věku 17 až 74 let, zatímco ve Velké Británii je to 37 procent lidí. Rozdíl vychází i z uživatelské přívětivosti online nástrojů. Než se totiž v Británii konkrétní formulář začne oficiálně používat, musí ho Britové nejdříve nanečisto otestovat. A pokud se objeví nějaké nedostatky, jsou ještě před používáním naostro odstraněny.

Podle indexu DESI zaostává Česko také v oblasti takzvaných otevřených dat (open data). Tato volně dostupná data na internetu přinášejí důležité informace z oblasti ekonomiky, dopravy, životního prostředí a dalších klíčových oblastí. Česká republika je v této oblasti až na 20. místě, zatímco Velká Británie je první.

Estonci drží prvenství

Na prvním místě v oblasti poskytování služeb e-Governmentu zůstává v Evropě Estonsko, kde mohou lidé online volit nebo platit daně. Tamní firmy z digitalizace těží díky tomu, že se nemusí zabývat přehnanou byrokracií a šetří tak čas i peníze.

Zastavit zaostávání České republiky v oblasti digitalizace má projekt Iniciativa 202020. Jeho cílem je do konce roku 2020 posunout Českou republiku v rozvoji e-Governmentu v Evropě mezi prvních 20 států. „V elektronizaci státní správy jsme už udělali řadu důležitých kroků. Nyní musíme tyto projekty intenzivněji a srozumitelněji představovat občanům a firmám,“ uvedl při příležitosti představení iniciativy loni v září předseda vlády Bohuslav Sobotka.

„Poté, kdy se v posledních deseti letech investovalo do velkých infrastrukturních projektů, které nejsou na první pohled vidět, je potřeba občanům a firmám konečně zprovoznit pestrou nabídku služeb, které budou stejně využívané a užitečné, jako je dnes nakupování přes internet nebo internetové bankovnictví,“ doplnil Zdeněk Zajíček, prezident ICT Unie.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek