Povinnosti podnikatelů v rámci mimosoudního řešení spotřebitelských sporů



Předně je důležité zmínit, že informační povinnost zavedená novelou zákona o ochraně spotřebitele se vztahuje na všechny podnikatele uzavírající smlouvy či jednající se spotřebitelem. Netýká se však smluvních vztahů uzavřených za pomoci prostředků komunikace na dálku (online smlouvy).

Informační povinnosti, které musí podnikatel splnit, jsou upraveny jak v občanském zákoníku (např. sdělení musí být učiněno jasně a srozumitelně), tak i v zákoně o ochraně spotřebitele, kde je kromě jiného
uvedena i informační povinnost o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů. Provozuje-li tedy podnikatel internetové stránky, má být informace o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů uvedená i na těchto internetových stránkách. Stejně tak, jestli podnikatel odkazuje na obchodní podmínky, musí být tato informace uvedena i v samotných obchodních podmínkách.

V případě nesplnění této povinnosti hrozí pokuta až do výše jednoho milionu korun. Dále se v článku zaměříme na postup České obchodní inspekce a pověřeného subjektu, protože spory s fi nančním arbitrem, Energetickým regulačním úřadem a Českým telekomunikačním úřadem se v podstatě řeší ve správním řízení.

Česká obchodní inspekce ani pověřený subjekt nevystupují v roli autoritativního orgánu, ale jedná se o tzv. konciliaci, během níž jsou strany vedeny k urovnání sporu. Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů se zahajuje na návrh spotřebitele. Spotřebitel může návrh podat nejpozději do 1 roku ode dne, kdy uplatnil poprvé své právo, které je předmětem sporu. Podnikatel má povinnost se účastnit mimosoudního řešení spotřebitelského sporu.

Podnikatel se musí ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení návrhu vyjádřit. Výsledkem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů před Českou obchodní inspekcí by měla být v ideálním případě dohoda mezi podnikatelem a spotřebitelem o způsobu vyřešení jejich sporů. Tato dohoda není přímo vykonatelná. Dále může být mimosoudní řešení ukončeno marným uplynutím lhůty 90 dnů od zahájení (ve složitějších případech může být lhůta prodloužena o dalších 90 dnů), jednostranným prohlášením spotřebitele, smrtí jedné ze stran či odmítnutím návrhu ze strany České obchodní inspekce.

Návrh může být Českou obchodní inspekcí odmítnut zejména tehdy, jestliže je návrh podaný opětovně a spotřebitel nedoloží, že splnil podmínky stanovené případně v rámci předchozího mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, nebo pokud spotřebitel podáním zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor podnikatele. Na závěr uvádíme, že mimosoudní řešení spotřebitelských sporů je bezplatné a náklady spojené s tímto řešením si nese každá strana sporu sama. Pro přehlednost shrnujeme hlavní povinnosti podnikatelů v mimosoudním řešení spotřebitelských sporů:

• povinnost účastnit se mimosoudního řešení sporů;
• poskytovat součinnost České obchodní inspekci;
• nemožnost zahájit mimosoudní řešení sporů na rozdíl od spotřebitele;
• nemožnost jednostranně ukončit mimosoudní řešení spotřebitelských sporů na rozdíl od spotřebitele;
• povinnost upravit všeobecné obchodní podmínky;
• hrozí pokuta až do výše 1 000 000 Kč;
• vynaložení nákladů spojených s mimosoudním řešením spotřebitelských sporů;
• po dobu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů se staví promlčecí lhůta;
• zahájením mimosoudního řešení sporů není dotčena překážka tzv. litispendence, tedy není dotčeno právo stran sporu domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou.

Převzato z časopisu Komora
Autorka článku: Lucie Plachá