Povodně spláchly slibný růst, Srbsko na evropské křižovatce

21. 9. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Srbští vládní politici vidí budoucnost v těsné spolupráci s EU, hospodářství ovšem zdaleka není na vstup do Unie připraveno. Slibný ekonomický růst navíc zabrzdily letošní katastrofální záplavy.

Srbsko se v loňském roce mohlo chlubit solidním ekonomickým růstem, přesto nadále patří k nejchudším v Evropě. V žebříčku zemí světa podle hrubého domácího produktu na hlavu je až v osmé desítce mezi rozvojovými státy jako Brazílie či Kostarika. HDP představuje sumu okolo 12 000 dolarů, pro srovnání Češi vytváří ročně hodnotu kolem 26 000 dolarů.

Za všemi sousedy ze zemí bývalé Jugoslávie Srbsko výrazně pokulhává. Vláda se jako jedna z posledních v Evropě odhodlala k reformám, které umožňují přechod od státem řízené ekonomiky k tržnímu hospodářství. Zmenšují se vazby státu na hospodářství, postupně se privatizuje státní majetek a také se transformují jednotlivá průmyslová odvětví. K tvrdším reformním krokům ovšem zatím srbská vláda nesáhla, a to zejména kvůli obavám ze sociálních nepokojů.

Velká voda zvýší deficit

K největším problémům současného Srbska patří extrémní nezaměstnanost. Ta se pohybuje nad dvaceti procenty. Přesná čísla ovšem k dispozici nejsou. Podle analytiků jsou Srby uváděné oficiální údaje kolem 21 procent podhodnocené. Nezaměstnanost je přes 20 procent a podle některých názorů dosahuje 25 procent. Do tohoto údaje přitom není započítaná umělá zaměstnanost v podnicích, které by bez podpory státu již prošly likvidací.

Srbská vláda připravuje nový zákon, lze ale očekávat silný odpor odborů. Špatný je i vývoj srbských veřejných financí. „Veřejný dluh koncem roku 2013 dosáhl 65 procent hrubého domácího produktu a schodek státního rozpočtu na letošní rok je projektován na 4,8 procenta,“ vypočítává Luboš Joza, vedoucí ekonomického úseku Velvyslanectví České republiky v Bělehradě.

fiatSrbsko se ovšem musí v letošním roce potýkat s novými, ne zcela očekávanými nesnázemi. Letos v květnu jej zasáhly rozsáhlé povodně, které způsobily škody za desítky miliard srbských dinárů. Přírodní živel, s jehož následky se Srbové potýkají dodnes, bezpochyby přispěje k dalšímu zvýšení deficitu. Loňský růst ve výši 2,3 procenta HDP tak rok 2014 nezopakuje.

„V letošním roce se očekává stagnace ekonomiky, způsobená mimo jiné silnými povodněmi, které postihly Srbsko v květnu. Růst hrubého domácího produktu v roce 2013 byl tažen zejména spuštěním výroby automobilu Fiat 500L v Kragujevaci v bývalé automobilce Zastava. Pro letošní rok bude srbská ekonomika zřejmě postrádat podobný impulz. Je to právě oblast přímých zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu, která je pro budoucnost srbské ekonomiky zásadní. Srbsko má silnou průmyslovou tradici, bohužel veliké množství továren bylo zavřeno nebo je srbským státem uměle drženo nad vodou,“ upozorňuje Luboš Joza.

Reformy budou bolet

Reformní kroky, které musejí následovat, budou obyvatele Srbska bolet. „Srbský stát stojí před výzvou konsolidovat veřejné finance a současně zajistit nové impulzy pro srbskou ekonomiku. Připravuje se též nový zákon o privatizaci a úpadkový zákon. Ty by měly umožnit nové kolo privatizací a snížení objemu subvencí srbským firmám. Je ale možné očekávat, že tento proces, spolu s propouštěním či snižováním platů státních zaměstnanců, zesílí sociální tlaky ve společnosti a krátkodobě ještě zvýší nezaměstnanost,“ říká Luboš Joza.

Restrukturalizace průmyslu postupuje jen velmi pomalu. A jaká je cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti srbského průmyslu a srbských výrobků na světových trzích podle Srbů?
„Poměrně intenzivní debata na toto téma mezi místními ekonomy vyústila v reformní program dřívějšího ministra hospodářství Raduloviće. Ten prosazoval razantní kroky, což vedlo k jeho odvolání počátkem roku, mimo jiné na základě tlaku odborů. Je proto otázkou, co je v současnosti v Srbsku politicky schůdné. Jistě dobrou cestou je snaha srbské vlády přilákat zahraniční investory a dokončit privatizaci státních podniků. Otázkou je, nakolik bude ze strany soukromých investorů zájem,“ vysvětluje Joza a doplňuje: „Srbsko musí vyvíjet snahu, aby nejschopnější vědci a technici neodcházeli do zahraničí, případně je motivovat, aby se do země vraceli.“

Jak přilákat investory?

Zemi by rozhodně pomohl příliv zahraničních investic, které jsou dosud na velmi nízké úrovni. V posledních patnácti letech dosáhlo 150 nejvýznamnějších zahraničních investic v Srbsku hodnoty necelých 17 miliard eur. Asi dvě desítky velkých investic směřovaly do automobilového průmyslu, 18 do bankovnictví, 15 do pojišťovnictví a 10 do stavebnictví.

Zahraniční společnosti dlouhodobě odrazuje politická nestabilita včetně řešení kosovské otázky, pomalé tempo reforem a stále ještě neúměrné zásahy státu do ekonomiky. Nevýhodou Srbska je i přílišná byrokracie a všudypřítomná korupce. K lákadlům nepatří ani ceny nemovitostí a kvalita služeb. Srbové chtějí otočit kormidlem a nasměrovat zemi do klidnějších evropských vod pomocí státních pobídek.

Pokud hodnota investice přesáhne 200 milionů eur a firma vytvoří přes tisíc nových pracovních míst, uhradí srbský stát firmě 25 procent vložených prostředků. Pro menší investice zaměřené na výrobu nebo vývoz služeb mohou být poskytnuty nevratné subvence ve výši až deset tisíc eur na jedno vytvořené pracovní místo.

Ve snaze přilákat zahraniční kapitál nabízí Srbsko obchodním společnostem také daňové prázdniny, trvající od pěti do deseti let. Dále zde existují, za specifických podmínek, nabídky na osvobození od placení sociálních příspěvků za zaměstnance a daňové kredity.

„Systém pobídek se průběžně mění a nelze vyloučit další změny v souvislosti s přijetím zmíněných reforem. Samotný daňový systém lze považovat za přijatelný. V současnosti činí daň z příjmů právnických osob 15 procent, daň z příjmů fyzických osob 10 až 20 procent, sazba DPH je 10 a 20 procent,“ doplňuje vedoucí ekonomického úseku Velvyslanectví České republiky v Bělehradě.

České firmy se nehrnou. Chyba

mitasV zemi působí i investoři z České republiky. Tuzemské firmy se ovšem zatím do jazykově i kulturně blízké země nehrnou, což je podle zástupců české diplomacie škoda. „Nejvýznamnější českou investicí v Srbsku je továrna na výrobu zemědělských a stavebních pneumatik ve městě Ruma, kterou vlastní firma Mitas. Také byla spuštěna továrna na výrobu peletek ze slámy v obci Doroslovo, vlastněná investorem z Česka.

Existuje řada dalších projektů, například výstavby malých vodních elektráren. Celkový rozsah investic z Česka však zůstává nízký. Je to dáno mimo jiné problémy s pořizováním pozemků, nejasnými vlastnickými právy po dřívějších socialistických podnicích, které často emitovaly zaměstnanecké akcie, a celkovou byrokratickou zátěží pro zahájení podnikání v Srbsku,“ domnívá se Joza.

Podle jeho slov jsou v Srbsku vynikající příležitosti pro vytvoření vedlejší výrobní základny. Výhodou pro české investory jsou náklady na pracovní sílu, na balkánské poměry kvalifikovaní pracovníci a zlepšující se dopravní infrastruktura.

Vzájemný obchod? Roste. Tahounem je export

Srbsko přesto patří k významným obchodním partnerům ČR. Vzájemný obchod trvale roste a táhne ho zejména export. „Jisté výkyvy vyvolává obchod s elektrickou energií, kdy záleží na potřebách srbské energetiky kaskádově ji dovážet, případně na jejích možnostech prodávat ji opačným směrem. Bez započtení elektřiny vzrostl vývoz z Česka do Srbska v letech 2009 až 2013 o 75,5 procenta na 325 milionů eur a dovoz vzrostl o 117,6 procenta na 231 milionů eur.

Potenciál pro české vývozce nejlépe dokladuje podíl dovozu z Česka na celkových dovozech do Srbska. Ten vzrostl z 1,7 procenta v roce 2009 na 2,1 procenta v roce 2013,“ prozrazuje Joza. Tato čísla přesto podle něj stále neodpovídají potenciálu. Srbsko je trhem, kde je v řadě oblastí nenasycená poptávka a existuje zde řada příležitostí pro české dovozce a distributory.

Z hlediska spotřebního zboží lze podle diplomata očekávat zlepšení přístupu na trh u potravin. Srbsko, které se chystá ke vstupu do EU, by mělo odstranit netarifní překážky obchodu a také zrušit dosud existující maximální ceny základních potravin v maloobchodě.

„Ještě větší prostor je u business-to-government zakázek, zde jsou potřeby enormní. Situaci budu ilustrovat na příkladě poptávky po čistírnách odpadních vod. Pouze pět procent odpadních vod v Srbsku je čištěno na úrovni odpovídající předpisům EU. Změna bude vyžadovat investice v rozsahu kolem pěti miliard eur,“ uvádí Joza příklad jedné z oblastí, kde by se mohly české firmy uplatnit.

Dlouhá cesta do EU

Srbská vláda přes jisté problémy ve vztazích se Západem vidí jednoznačně budoucnost své země v Evropské unii. Také EU se Srbskem do budoucna počítá, cesta ke vstupu bude ovšem dlouhá a trnitá.

Luboš Joza prozrazuje, jak Srbsko v současné době využívá rozvojovou pomoc ze strany EU: „Evropská unie financuje v Srbsku projekty prostřednictvím instrumentu předvstupní pomoci IPA. Objem prostředků určených pro Srbsko ročně přesahuje 200 milionů eur. V posledních dvou letech došlo k řadě změn a nyní se nacházíme v přechodném období. Dříve byla většina projektů zaměřena na posílení kapacit srbských institucí. Tyto aktivity byly nosně cíleny na harmonizaci srbského právního řádu s acquis a na vytvoření předpokladů pro provádění těchto právních předpisů. Relativně menší objem financí byl určen na konkrétní infrastrukturní projekty. Řada z nich se navíc potýkala s obrovskými problémy, docházelo k jejich odkládání i rušení.“

Nyní se připravují nové priority v rámci jednotlivých sektorů. V současnosti je Srbsko na prahu screeningů jednotlivých kapitol, což je proces, který by měl plynule přejít do přístupových rozhovorů. „S ohledem na nedořešené záležitosti s některými sousedy je ale vládní podpora vstupu do EU v praxi omezena tím, že zatím není formálně potvrzeno, jaké konkrétní požadavky nakonec Unie Srbsku předloží,“ dodává diplomat.

Srbové jako obchodní partneři
Srbové jsou, stejně jako jiné národy Balkánu, dobří obchodníci. Při navazování nových kontaktů je nutné vnímat, že je pro ně důležité, nejen s čím se má obchodovat, ale možná ještě více s kým (váš partner se bude zajímat, „kdo jste“). Omezit se na prezentaci technických parametrů nabízených výrobků/služeb by tak byla chyba. Klíčový je osobní kontakt, v Srbsku se nedělají obchody na dálku. Ze strany srbských partnerů je třeba se připravit na větší temperament a emoce („jsme slovanští bratři“, ale to nehraje roli při jejich rozhodování) i možné nadsazení kontaktů, kterými váš partner disponuje.

Pokud jednáte s prostředníkem, doporučuji kontaktovat velvyslanectví nebo zahraniční kancelář CzechTradu. Registrujeme řadu solidních zprostředkovatelů, ale bohužel také případy skutečných podvodníků. Pokud srbský partner říká, že něco „není problém“, znamená to, že se předmětnou otázkou v daném případě nechce zabývat, a později se to může projevit jako zásadní problém. Doporučujeme dát zvýšený pozor na platební podmínky, platební morálka zde nepatří mezi nejlepší. Doporučuji ověřovat to všude, kde je to možné. Do srbského trhu je nutné investovat čas, výsledky se pravděpodobně dostaví později, než bylo na začátku očekáváno či slibováno, a úspěch se nedostaví bez cest do této země a osobního jednání.

Luboš Joza, vedoucí ekonomického úseku Velvyslanectví České republiky v Bělehradě

Převzato z časopisu Profit
Autor článku: Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek