Povolební pat na Islandu trvá

22. 12. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Povolební pat na Islandu trvá Ani bezmála dva měsíce od parlamentních voleb na Islandu, konaných dne 29. 10., není zřejmá podoba nové vlády. Dne 2. 12. propůjčil prezident Guðni Thorlacius Jóhannesson mandát k sestavení vlády třetímu politikovi, Birgittě Jónsdóttir, předsedkyni Pirátské strany, která skončila třetí v pořadí výsledků voleb.

Piráti uvažovali o velké koalici pěti stran (Sociálnědemokratická aliance, Zářná budoucnost, Obnova a Zelená levice), které by měly v 63členném parlamentu většinu 34 mandátů. V opozici by tedy zůstaly právě ty dvě strany (Strana nezávislosti a Pokroková strana), které nyní tvoří dosluhující vládu v demisi.

Uvedená pětice různorodých stran má velmi málo programových průniků, a proto z popudu pirátů proběhla ve dnech 9. až 11. prosince 2016 sondážní jednání o nejsložitějších otázkách (mj. veřejné zdravotnictví, školství, investice do infrastruktury). Ačkoli piráti tvrdili, že ke konci bylo dosaženo shody u 90 % otázek, k zahájení formálních jednání o sestavení vlády vůbec nedošlo a B. Jónsdóttir dne 12. 12. mandát k sestavení vlády prezidentovi vrátila.

Hlavním blokem vyjednávání byly údajně rezolutní požadavky Zelené levice, prosazující expanzivní využívání veřejných financí, zatímco naopak Obnova vzhledem k prvním indikacím přehřívání islandské ekonomiky naopak vyzývala ke střízlivé výdajové politice budoucí vlády. Zelení navíc požadovali i změny ve spolupráci Islandu s NATO.

S nabídkou jednat o nové vládě následně iniciativně přišel premiér v demisi Sigurður Ingi Jóhannsson z titulu předsedy čtvrté nejsilnější politické strany (Pokroková strana). Pokud by mu k tomu prezident propůjčil mandát, jednal by s dosavadním koaličním partnerem, Stranou nezávislosti, a dále se Zelenou levicí (dohromady 39 mandátů).

V případě, že by jednání zkrachovala, premiér v demisi S. I. Jóhannsson nabídl též variantu menšinové udržovací vlády s předem definovaným zkráceným funkčním obdobím a následným konáním předčasných voleb (např. na jaře 2017).

Mezi voliči nyní nepopulární Pokrokovou stranu doposud k žádným povolebním jednáním nikdo nepřizval. Na straně ulpívá nálepka klientelismu; její předchozí předseda a premiér Sigmundur Davíð Gunnlaugsson na jaře 2016 rezignoval na pozadí kauzy Panama Papers. Předseda Strany nezávislosti a dosavadní ministr financí a hospodářství Bjarni Benediktsson dne 7. 12. konstatoval, že případné konání nových předčasných voleb by pro Island nebylo žádnou katastrofou, zvlášť pokud se opakovaně nedaří sestavit udržitelnou vládu.

Těmito návrhy se prezident G. T. Jóhannesson zatím nezabýval a po neúspěšném třetím pokusu prozatím další mandát k sestavení vlády nikomu neudělil. Místo toho se obrátil na lídry všech parlamentních stran, aby jednali neformálně o tom, zda a jak lze sestavit funkční vládu, která bude mít buďto parlamentní většinu, anebo bude mít zajištěno, že obstojí v případném hlasování o nedůvěře. Průzkum voličských preferencí z 15. 12. ukazuje, že případné nové předčasné volby by sice velké posuny ve výsledcích oproti říjnu nepřinesly, avšak mírné korekce by dovolily sestavení většinové koalice v tradičním formátu dvou stran.

Výsledky průzkumu z 15. 12. ukazují následující: Strana nezávislosti 31,8 % (23 mandátů v průzkumu vs. 21 mandátů ve volbách X/2016), Zelená levice 17,0 % (11 vs. 10), Pirátská strana 13,1 % (8 vs. 10), Zářná budoucnost 10,8 % (6 vs. 4), Obnova 10,1 % (6 vs. 7), Pokroková strana 9,7 % (6 vs. 8), Sociálnědemokratická aliance 5,6 % (3 vs. 3).

Vláda v demisi zůstává ve funkci a od 6. 12. zasedá nový parlament, 146. Alþingi. Na pořadu jednání je především návrh státního rozpočtu na r. 2017. Vláda v demisi na Islandu předkládala rozpočet naposled v r. 1950. Při přípravě rozpočtu vycházelo ministerstvo financí a hospodářství z pravidel fiskální strategie a plánu na léta 2017-2021, které v srpnu t. r. schválil předcházející Alþingi. Rozpočet se navrhuje počtvrté za sebou jako přebytkový (+28,4 mld. islandských korun /ISK/), vedoucí ke snížení státního dluhu.

Namísto sestavování budoucí vlády se v druhé polovině prosince strany soustředily na jednání o rozpočtu a přislíbily jej schválit do Vánoc, popř. nejpozději do Nového roku. Dne 21. 12. rozpočtový výbor Alþingi doporučil zvýšení výdajů rozpočtu v kapitolách veřejné zdravotnictví, doprava a policie/záchranné služby z 36 mld. ISK na 48 mld. ISK pro zlepšení stavu v těchto sektorech. Protože není jasné rozdělení koaličních a opozičních stran, museli poslanci projevit o to větší vůli dohodnout se o rozpočtu napříč politickým spektrem. Rozpočet navrhuje vláda v demisi tvořená Pokrokovou stranou a Stranou nezávislosti, a tak formálně pro jeho schválení budou hlasovat jen poslanci těchto stran, zatímco ostatní se zdrží.

Do konce roku též Alþingi prohlasuje dočasnou změnu imigračního zákona, která má platit do 30. 6. 2017 a na jejímž základě bude možné, aby neúspěšní žadatelé o azyl pocházející z bezpečných zemí byli repatriování ještě před zahájením odvolacího řízení. Island se letos potýká s rekordním počtem žadatelů o azyl, na konci listopadu 2016 překročil počet podaných žádostí o azyl na Islandu tisícovku a do konce r. 2016 se očekává 1.100 žádostí. (Za celý r. 2015 bylo na Islandu podáno 354 žádostí o azyl, v r. 2014 pak 175 žádostí.)

Naprostá většina žadatelů přichází z bezpečných zemí, zvláště z Makedonie a Albánie: mají povědomí o tom, že islandské ekonomice se daří a že během pobytu na ostrově mohou čerpat dávky z islandského sociálního systému. Všechny letošní žádosti Makedonců a Albánců o azyl přitom byly zamítnuty, stále další však na Island cestují přímou linkou nízkonákladové letecké společnosti Wizzair z Budapešti.

Náklady na azylový systém letos již přesáhly 500 mil. ISK. Pro Ředitelství pro imigraci je velmi obtížné zajistit ubytování, zvlášť v případě vícečetných rodin s dětmi. Na protest proti pomalému vyřizování žádosti a podmínkám záchytných zařízení se začátkem prosince jeden Makedonec upálil. Island pokračuje v deportacích nezpůsobilých žadatelů a věří, že tyto návraty zapůsobí na potenciální zájemce, aby se už na Island nevydávali.

Rok 2016 byl šestým rokem kontinuálního hospodářského růstu Islandu. Klesala nezaměstnanost, roli motoru ekonomiky obstarává cestovní ruch, zahraniční obchodní bilance je v přebytku, podařilo se dosáhnout dohody s věřiteli likvidovaných bank a nastavit podmínky odstranění kapitálových restrikcí k 1. 1. 2017. Státní účet je v přebytku a snižuje se velikost státního dluhu. Výbor pro měnovou politiku Centrální banky dle očekávání na svém zasedání 13. 12. snížil základní sazbu o 0,25 % na 5,00 % p. a. Důvodem je rapidní růst HDP, uspokojivá domácí poptávka, vzestup obchodních investic, posilující vývoz (především služeb). Inflace za listopad 2016 činila 2,1 % a zůstává třetím rokem pod inflačním cílem.

Guvernér Centrální banky Már Guðmundsson dne 14. 12. konstatoval, že na Islandu se objevují první známky přehřívání ekonomiky. Zatímco v r. 2008 tento trend vyústil v kolaps islandského bankovnictví, nyní za veškerými mimořádnými příjmy islandské ekonomiky stojí cestovní ruch. Přízeň turistů je však vrtkavá a zájem zahraničních návštěvníků začíná slábnout. Viníkem je dílem posilující kurs ISK, který činí pro velkou vrstvu zájemců Island cenově nedostupným. Za r. 2016 posílila ISK o 17 % (vůči GBP o 30 %). Rychlé opadnutí zájmu turistů by znamenalo rychlý hospodářský propad na Islandu, pro který je nyní turistika hlavním národohospodářským odvětvím.

Končící vláda v tomto ohledu uplatňovala (na doporučení Centrální banky) striktní výdajovou politiku a fiskální disciplínu a také pro r. 2017 představila střídmý rozpočet: země se právě nachází na vrcholu křivky ekonomického rozvoje, avšak dříve nebo později začne měna oslabovat, inflace vzroste, a v rozpočtu proto musejí být rezervy na ochranná opatření.

Na žádost premiéra v demisi S. I. Jóhannssona připraví ministerstvo financí a hospodářství pro vládu analýzu rizik přehřátí islandské ekonomiky, vývoje kursu ISK a jejich případného dopadu a možností, jak přehřátí ekonomiky předejít. Firmy navrhují další snížení úrokových sazeb, intervence Centrální banky proti posilování ISK, popř. fixaci směnného kursu ISK, který by platil vždy po určitou časovou periodu.

V atmosféře rostoucí nejistoty ohledně dalšího ekonomického vývoje na Islandu tedy nepřekvapí váhavost politických stran, z nemalé části nezkušených a před volbami slibujících napumpovat do veřejné sféry mnoho peněz, převzít zodpovědnost za další řízení a směřování země. Vládní krize na Islandu ve smyslu absence nové vlády trvá, krizový dopad na chod země to však zatím nemá.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek