Pozor, za dva roky si budete moci odečíst z daní méně

16. 2. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

České ekonomice se daří, firmy mají růstové ambice. Jak ukazují naše průzkumy, české podniky jsou zpravidla finančně relativně zdravé, mají dostatek hotovosti a mnohdy nevědí, co s ní. Pokud už se rozhodnou k významnější investiční aktivitě, na kterou vlastní zdroje nestačí, je synonymem pro cizí kapitál v české kotlině téměř výhradně bankovní úvěr. A banky se nyní předhánějí v atraktivních nabídkách při lovu v korporátních vodách.

Necháte-li se také zlákat, je dobré myslet nejen na současné výhodné podmínky, ale i na budoucnost. V rámci úvah o budoucím vývoji úrokových sazeb, ekonomické situaci odběratelů či dodavatelů je dobré vzít v úvahu i budoucí vývoj legislativy. Ten je v Česku tradičně nevyzpytatelný. Lze tak vlastně považovat za dobrou zprávu, že už nyní víme o jednom zákoně, který bude mít v roce 2019 poměrně zásadní dopad na zadlužení firem. A ruku na srdce, bereme-li si nyní investiční úvěr, je dost pravděpodobné, že ho v roce 2019 ještě budeme splácet.

Řeč je konkrétně o novele zákona o daních z příjmů, která významným způsobem mění daňovou uznatelnost úroků z úvěrů a půjček. Stávající režim tzv. nízké kapitalizace by měl být doplněn či nahrazen pravidly vycházejícími ze Směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem (směrnice ATAD). Ta mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu EU.

První z významných odlišností oproti aktuální úpravě je skutečnost, že maximální výše objemu úroků se bude vztahovat nejenom na úroky z půjček a úvěrů poskytnutých spřízněnými osobami, tj. ve skupině, ale na veškeré nákladové úroky. Nákladové úroky se dále sníží o hodnotu přijatých/výnosových úroků a rozdíl bude představovat hodnotu podléhající testu dle ATAD.

Změny obdobného rozsahu dozná i způsob výpočtu neuznatelné části úroků z půjček a úvěrů. Zatímco nyní se vychází z poměru denního průměru čtyř či šestinásobku vlastního kapitálu vůči dennímu průměru stavu půjček poskytnutých spřízněnými osobami, nově bude objem neuznatelných nákladových úroků odvozen od výsledku hospodaření společnosti před zdaněním, úroky a odpisy tzv. EBITDA. Úroky z půjček a úvěrů bude možné odečíst až do výše 30 % EBITDA upraveného o daňové hodnoty úroků a odpisů.

Vykáže-li tedy firma například zaplacené úroky ve výši 500 tisíc Kč, přijaté úroky ve výši 100 tisíc Kč a EBITDA upravený o daňové hodnoty úroků a odpisů ve výši 1 milionu Kč, výpočet neuznatelné části zaplacených úroků by vypadal následovně. Od nákladových úroků ve výši 500 tisíc Kč se odečtou výnosové úroky ve výši 100 tisíc Kč. Hodnota čistých úroků pro test dle ATAD bude 400 tisíc Kč.

Vypočtením 30 % z hodnoty EBITDA bude maximální výše uznatelných úroků činit 300 tisíc Kč. Rozdíl ve výši 100 tisíc Kč (400 tisíc Kč – 300 tisíc Kč) bude představovat neuznatelnou část nákladových úroků. Směrnice však dále stanoví, že vznikne-li společnosti povinnost vyloučit z uznatelných nákladů určitou část úroků obdobně jako v uvedeném příkladu, mohou být tyto úroky dále jistou formou „uplatněny" v následujících či předchozích zdaňovacích obdobích, jako tomu je dnes například u daňové ztráty.

Výjimky budou

Aby uvedená úprava daňové uznatelnosti nákladových úroků nebyla pro firmy příliš zatěžující, obsahuje směrnice ATAD řadu výjimek. Zejména se jedná o zavedení minimálního úrokového prahu, pod který budou jakékoliv nákladové úroky uznatelné bez dalšího. Ve směrnici je doporučeno zavést tento práh ve výši 3 milionů eur. Pravidla dle ATAD by se také neměla vztahovat například na subjekty stojící zcela mimo skupinu, tedy případy, kdy jedna fyzická osoba vlastní pouze jednu společnost.

Jakmile však bude jedna fyzická osoba vlastnit dvě a více společností, budou všechny nuceny daňovou uznatelnost nákladových úroků dle ATAD testovat. V neposlední řadě by měly být uznatelné úroky plynoucí ze smlouvy o půjčce či úvěru uzavřené před 17. červnem 2016 za předpokladu, že nebyla změněna dodatkem po tomto datu.

Další řada výjimek se vztahuje na společnosti, které jsou součástí konsolidačního celku dle příslušných účetních předpisů. Nutno podotknout, že výše uvedené výjimky a možnost odečtu neuznatelné části nákladových úroků v předcházejících či následujících zdaňovacích obdobích nejsou pro Českou republiku povinné. Tuto úpravu může tedy zavést tvrdším způsobem a například ani jednu z výjimek do zákona nevčlenit.

Prozatím není zcela zřejmé, zda Česká republika respektive Ministerstvo financí ČR přistoupí k transpozici Směrnice jako plně nahrazující současná pravidla nízké kapitalizace, či zda budou firmy povinně provádět dvojí testování. I přes uvedené nejasnosti doporučujeme mít uvedené legislativní novinky na paměti při plánování daňové pozice společnosti, například když si bude brát úvěr.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Zenon Folwarczny, Jan Hájek, daňový odborníci PwC Česká republika.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek