Pozvolný vzestup norské ekonomiky na konci léta 2017

8. 9. 2017 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Norská ekonomika začíná posilovat, i když její výkony zůstávají ve stínu éry lukrativní těžby ropy a plynu. Poprvé od propadu cen ropy v roce 2014 vzrostla důvěra obyvatel i firem v Norsku v další pozitivní hospodářský vývoj země. Rychlejší tempo ekonomiky se nicméně neočekává před rokem 2019. Nezaměstnanost od začátku roku 2017 klesá, ale rizikem pro trh práce se stává pokrok automatizace/robotizace ve výrobě.

Nepodložené nadhodnocování cen nemovitostí v Norsku skončilo a ceny se začaly mírně snižovat; důvodem jsou kolaudace mnoha nových bytových jednotek. Reálná mzda Norů klesá vzhledem ke spotřebitelským cenám, které jsou 3. nejvyšší v Evropě.

Norský ropný fond vykázal nejlepší pololetní výsledek ve své historii. Po normalizaci politických vztahů Norska s Čínou v prosinci 2016 se velmi zintenzivnily obchodní kontakty: v srpnu 2017 byla obnovena jednání o bilaterální dohodě o volném obchodě, byla podepsána dohoda o spolupráci kraje Nordland a provincie Če-ťiang a v Oslo jednali čínští zájemci o účast v tendrech na stavby zahrnuté v Národním plánu dopravy.

Konec ekonomické stagnace

Při vstupu do podzimní sezóny roku 2017 panuje v Norsku většinové přesvědčení, že ekonomika pozvolna, ale s určitostí opouští tříleté období stagnace, které spustil pád cen ropy a snížení poptávky po ní. Míra důvěry v růst norské hospodářství se mezi firmami i občany s nástupem III. čtvrtletí 2017 zvýšila poprvé od nástupu “ropné krize” v roce 2014: více Norů věří, že Norsko směřuje k lepším časům. Roste objem výroby, počet nově vytvářených pracovních míst v privátní sféře a spotřeba domácností. Pro zbývající část roku 2017 se očekává další mírný růst. Nástup svižnějšího tempa norské ekonomiky se předpokládá (až) od roku 2019.

Za II. čtvrtletí 2017 vzrostl objem průmyslové výroby o 0,7 % a dokonce i v těžbě surovin došlo po řadě měsíců útlumu k růstu o 0,3 %. Poprvé od roku 1998 ale za měsíc červen 2017 vykázal zahraniční obchod Norska deficit. Hodnota vývozu činila 66,3 mld. NOK (meziročně +9,8 %, zvláště na položce ropa a plyn) a dovozu 67,0 mld. NOK (meziročně +24,6 %, zejména kvůli jednorázovým položkám jako komponenty těžebních plošin a dopravní letadla).

Nová pracovní místa a pokles cen nemovitostí

Za období od srpna 2016 do července 2017 v Norsku vzniklo 24 tisíc nových pracovních míst. Od začátku roku do konce prázdnin 2017 se snížila míra nezaměstnanosti v NO o 0,5 %: v srpnu 2017 činila 4,3 % a bez práce zůstávalo 118 tisíc osob. Kvůli rozšiřující se výrobě roste i poptávka po vyučených řemeslnících s praxí a inženýrech-specialistech v technických profesích. Souběžným trendem je nahrazování pracovních míst v rutinní výrobě automatizovanými procesy. Podle propočtů Ústředního statistického úřadu by do roku 2035 mohlo vinou robotizace a digitalizace zmizet z norského trhu práce dokonce až 900 tisíc pracovních míst.

Několikátým měsícem za sebou se mírně snižuje průměrná cena nemovitostí v Norsku, jejichž výše byla podle řady indikátorů nadhodnocená. Za červenec 2017 činil celostátně pokles 0,2 % (v Oslo 2,8 %). Dlouhé období stálého růstu cen nemovitostí podle všeho skončilo v souvislosti s vyšším počtem nově dostavěných bytových jednotek.

Spotřeba domácností roste, nicméně reálné příjmy klesají. Ve statistice Eurostatu bylo Norsko vyhodnoceno jako 3. nejdražší země v Evropě (po Švýcarsku a Islandu) z hlediska spotřebitelských cen. Stojí 40 % nad průměrem EU a rozdíly jsou ještě drastičtější u jednotlivých komodit: alkoholické nápoje a tabákové výrobky (+152 % nad průměrem cen EU), potraviny (+61 %, avšak mléko a mléčné výrobky +77 %), jídlo v restauraci (+60 %), služby (+40 %), jízdné ve veřejné dopravě (+34 %), spotřební elektronika (+12 %). Pod průměrem EU jsou v NO jen ceny za elektřinu a otop.

Vládní penzijní fond má nejlepší výsledky v historii

Norský vládní penzijní fond Global, tzv. ropný fond, za II. čtvrtletí 2017 vykázal zhodnocení o 2,6 % (+202 mld. NOK). V rámci portfolia se nejvíce zhodnotily investice do firemních akcií (+3,4 %), u vlastněných nemovitostí o 2,1 %, obligace o 1,1 %. Celkové zhodnocení o 6,5 % (+499 mld. NOK) za období leden-červen 2017 je nejlepším pololetním výsledkem fondu v historii a management fondu ihned obligátně varoval, že na stejně dynamické hospodaření do budoucna nelze sázet. Pro sanování potřeb státního rozpočtu vláda za II. čtvrtletí 2017 z fondu čerpala 16 mld. NOK. Na začátku července 2017 jmění fondu překročilo hodnotu 8.000 mld. NOK (tj. 1,5 mil. NOK na 1 obyvatele NO) při rozložení investic 65,1 % v akciích, 32,4 % v obligacích a 2,5 % v nemovitostech.

Specifickým tématem léta 2017 byla kumulovaná obchodní ztráta státního podniku Norske Skog ve výši 6 mld. NOK. Firma naplnila svůj cíl stát se největším producentem novinového papíru na světě, bohužel však v nepříhodné době nástupu elektronických médií. Stát nechce ohrozit tisíce pracovních míst, ale na případné finanční dotace ze státního rozpočtu zatím nedošlo mj. vzhledem k vrcholící předvolební kampani (11. 9. 2017 v Norsku proběhnou parlamentní volby). Namísto toho do firmy vstoupil krizový management.

Rekordní počty turistů vyvolávají stížnosti místních obyvatel

Dalším tématem, které zvýraznilo léto 2017, se stala nadměrná zátěž tradičních turistických cílů na norském venkově vysokými počty zahraničních návštěvníků. Rekordní množství cizinců navštěvuje lokality doporučované v průvodcích, ty však často postrádají infrastrukturu pro zajištění jejich pobytu na adekvátní úrovni (nedostatek parkovacích míst, hotelových pokojů, restauračních provozů, sociálního zařízení atp.). Znovu tak z komunální úrovně zazněl návrh na možnost regulace turismu zaváděním turistických/návštěvnických poplatků. Vybíraly by se jako příplatek k ceně hotelového ubytování v nejvyhledávanějších lokalitách, anebo fyzicky jako poplatek/mýtné. Ministerstvo hospodářství nadále nesouhlasí s možností dovolit obcím takovou turistickou daň vybírat a poukazuje na to, že již stávající cenová úroveň služeb činí NO pro část zahraniční klientely nedostupné.

Norsko-čínské jednání o volném obchodě

Ve dnech 21. - 24. 8. 2017 se v Oslo uskutečnilo první kolo jednání diplomatů Norska a Číny k přípravě dohody o volném obchodě. Jednalo se o první jednání tohoto druhu od září 2010; v mezidobí do konce roku 2016 byly politické vztahy obou zemí utlumeny, nicméně Čína zůstala pro Norsko hlavním obchodním partnerem v Asii. Za čínskou stranu vedl delegaci náměstek ministra zahraničních věcí Wang Čchao, za Norsko generální sekretář MZV Wegger Strømmen. Delegace se dohodly na pokračování jednání dalším kolem ještě v roce 2017. Dne 28. 8. 2017 byly v zapolárním Bodø podepsány norsko-čínské dohody o spolupráci kraje Nordland a provincie Če-ťiang v oblasti průmyslu, námořní dopravy a sádkového chovu mořských ryb. V srpnu 2017 jednali v Oslo již podruhé ve státní firmě Statens Vegvesen zástupci čínského konsorcia China Communications Construction Company (CCCC). Deklarují zájem o zapojení do projektů výstavby nových silnic a tratí v Norsku, které bude v rámci Národního plánu dopravy stát vypisovat. Zajímá je zvláště silniční projekt Sotra v západním NO, který má stát 10 mld. NOK a tendr se má vyhlašovat na přelomu let 2018 a 2019.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek