PPP projekty jako cesta k rozhýbání nejen dopravní infrastruktury

16. 1. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - PPP projekty jako cesta k rozhýbání nejen dopravní infrastruktury Představit výhodnost a užitečnost spojení privátního a veřejného sektoru v rámci tzv. PPP projektů, například v případě výstavby dálnic a další infrastruktury, bylo hlavním tématem konference, kterou uspořádala Hospodářská komora ČR na konci roku 2015 v Praze.

PPP projekty, kdy stát využil zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb, významně přispěly k obdivuhodnému rozvoji dálniční sítě na Slovensku v posledních letech.

Podle HK ČR je to vhodná cesta i pro Českou republiku. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý upozornil, že ČR žádný podobný projekt zatím nerealizovala a HK ČR hodlá podpořit iniciativu, aby se to brzy změnilo.

To je jeden ze závěrů konference „Úspěšná realizace PPP projektů v ČR“. PPP (z anglického Public Private Partnerships) znamená spolupráci veřejného a soukromého sektoru uzavřenou za účelem využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb.

Jednotlivé varianty PPP, jsou-li odborně a úspěšně aplikovány, zvyšují kvalitu i efektivnost veřejných služeb včetně výkonu státní správy a urychlují realizaci významných infrastrukturních projektů s pozitivním dopadem na rozvoj ekonomiky.

Ministr dopravy Dan Ťok, který byl jedním z hlavních vystupujících na konferenci, uvedl, že tímto způsobem by v případě kladného stanoviska vlády mohla být financována třeba výstavba rychlostní komunikace R4 (D4). V případě výstavby dálnic soukromý investor provede stavbu ze svých zdrojů a získá tím možnost například vybírat mýto. Současně ovšem musí zajistit údržbu a opravy provozované dálnice.

„Možnost čerpat z evropských fondů skončí v letech 2020–2022, je proto klíčové prolomit nedůvěru k jiným možnostem financování veřejné infrastruktury,“ je přesvědčen ministr. Právě důvěryhodnost státu při vypisování podobných zakázek je klíčová, potvrdil na konferenci například Josef Kotrba ze společnosti Deloitte Advisory.

„V minulosti zde byly pokusy PPP projekty vypsat, ale neúspěšně. Potenciální investoři opakovaně vynaložili nemalé peníze na přípravu svých nabídek a hodně si rozmyslí, zda se přihlásit znovu. Pokud se podaří realizovat první projekt, bude to mít pro jejich ochotu zásadní význam,“ řekl Kotrba.

Slovensko se rozjelo

Příkladem přínosného využití PPP projektů je již zmíněné Slovensko. To mimo jiné i díky využití spolupráce veřejného a soukromého sektoru v posledních letech významně zrychlilo výstavbu dálniční sítě.

Podle generálního ředitele slovenské Národné diaľničné spoločnosti Milana Gajdoše bylo až do roku 2004 tempo této výstavby zhruba 13 kilometrů za rok. Od té doby se zvýšilo na 30 kilometrů a v letech 2016 až 2020 se očekává přírůstek slovenských dálnic každoročně až o 50 kilometrů.

„Při akceleraci výstavby pozitiva převýší i případně vyšší cenu,“ tvrdí Milan Gajdoš. Samotná realizace výstavby kilometru dálnice totiž nemusí v případě PPP vyjít nutně levněji, ale na rozdíl od klasické zakázky jen na provedení stavby přijde úspora během užívání dálnice. PPP investor, který bude mít na starosti následně i provoz a údržbu, totiž při vlastní stavbě kalkuluje s budoucími náklady.

PPP projekty podporuje ovšem i Evropská unie. „PPP projekty fungují ve 20 zemích EU. Nejvíce je jich v Británii, Francii a Nizozemsku,“ uvedl na konferenci HK ČR Stephane Ouaki z ředitelství pro dopravu Evropské komise (DG Move).

Za posledních pět let bylo realizováno zhruba 500 projektů tohoto druhu v celkovém objemu kolem 100 miliard eur. Jedním z příkladů může být také projekt ve francouzském přístavu Calais za 50 milionů eur.

Trend potvrzuje rovněž Peter Jeffreys z Evropské investiční banky (EIB). „Jen v roce 2015 bylo v projektech PPP proinvestováno 4,3 miliardy eur a bylo uzavřeno 24 projektů v celkem devíti zemích,“ vypočítává zástupce EIB.

Z jím prezentovaných údajů vyplývá, že 53 procent PPP projektů bylo realizováno v oblasti dopravy, necelá čtvrtina v sektoru zdravotnictví a o zbytek se podělily školní zařízení a další projekty.

Převzato z časopisu Komora
Autor článku: Miloš Cihelka

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek