Pracovní snídaně European Business Network s prezentací náměstka ministra financí Litvy

2. 6. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Pracovní snídaně European Business Network s prezentací náměstka ministra financí Litvy Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu převzal 1. května 2016 předsednictví v European Business Network (EBN), což je iniciativa velvyslanectví menších zemí EU (CZ, EE, LV, NL, IE, BE, AT, HR, RO) sdružující zástupce firem z těchto států i litevské podnikatelské komunity s cílem podporovat rozvoj obchodních kontaktů a spolupráce.

Jednou z hlavních aktivit EBN je pořádání pravidelných podnikatelských snídaní, na nichž pozvaní hosté prezentují ekonomická témata, spojená s podnikáním v Litvě, vývojem místního hospodářství, změnami v zákonech apod. První akcí pod CZ předsednictvím se stala přednáška náměstka ministra financí Litevské republiky p. Algimantase Rimkunase na téma „Economic and Fiscal Outlook of Lithuania 2016–2019“.

A. Rimkunas má za sebou pestrou kariéru vysokoškolského pedagoga (naposledy byl viceděkanem Vilniuské univerzity) a profesionálního diplomata (působil na ZÚ Litvy pro Belgii, Nizozemsko a Lucembursko, byl stálým zástupcem Litvy na misi v Ženevě, vedl vyjednávací tým pro přístup do WTO a také ZÚ Litvy v Portugalsku, zastával i funkci náměstka ministra a státního tajemníka na MZV LT), ve funkci náměstka ministra financí působí od roku 2013. Svou velmi profesionálně připravenou prezentaci ekonomického a fiskálního výhledu litevské ekonomiky v letech 2016–2019 přednesl před čtyřmi desítkami posluchačů z řad členů EBN i litevského byznysu.

Jakkoli A. Rimkunas často ve své prezentaci často porovnával situaci v Litvě s dvěma zbylými baltskými státy, nejzajímavější bylo zpravidla porovnání s průměrem EU, kde bylo jasné, že snížení rozdílu mezi litevskou ekonomikou a průměrem unie by znamenalo zlepšení situace v demografickém vývoji i zvýšení celkového blahobytu společnosti.

Podle A. Rimkunase lze očekávat urychlení růstu HDP, zmenšení odstupu vůči unijnímu průměru a zlepšení fiskální pozice Litvy. Pro rok 2016 předpovídá MF LT růst HDP ve výši 2,5 % a do konce dekády očekává postupné zvyšování tempa až na 3% ročně, což je nezbytnou podmínkou pro eliminaci cca 25% rozdílu mezi litevskou ekonomikou a průměrem EU.

V tomto roce by mělo podle očekávání litevské vlády dojít k ukončení deflace a pomalému nárůstu inflace směrem k doporučeným 2 % meziročně dle ECB. Výchozí ukazatele jsou tedy podle A. Rimkunase dobře nastaveny, otázkou však je, do jaké míry ovlivní situaci blížící se parlamentní volby na podzim t. r. a sestavování nové vlády.

Mezi nejdůležitější úkoly nového kabinetu bude zcela jistě patřit změna negativního trendu v podobě stárnutí práceschopného obyvatelstva (o 1,3 % v roce 2016), což úzce souvisí s dalším problémem – trvajícím úbytkem obyvatelstva a emigrací mladých a vzdělaných obyvatel. Velmi významnou část litevského rozpočtu tvoří příjmy z fondů EU (až 27 %), otázkou je, jak se tento příliv prostředků podaří nahradit po roce 2020.

Dobrou zprávou nejen pro obyvatele, ale i pro další ekonomický růst, je zvýšení mezd o 5 až 7 %, přičemž i po tomto posílení koupěschopné poptávky zůstane cena pracovní síly na konkurenceschopné úrovni. Průměrná mzda v Litvě je stále pod úrovní Lotyšska a takřka o 30 % níže, než v Estonsku. MF LT očekává také další snižování nezaměstnanosti až na 5 % v roce 2019, což by bylo pod průměrem EU a výrazně níž, než v ostatních baltských státech.

A. Rimkunas však nehovořil pouze o pozitivech. Stále existují velké rezervy ve zvyšování produktivity práce. Stárnutí populace a odliv mozků do zahraničí také přispívají k dalšímu prohlubování propasti mezi potřebami průmyslu a zaměřením středo- a vysokoškolského vzdělání.

Školský systém produkuje nadbytečné množství absolventů v oborech, v nichž nemá řada z nich možnost budoucího uplatnění, zatímco firmy tlačí na vládu, aby zvyšovala počet pracovních povolení pro zahraniční pracovníky, kteří zaplňují kvalifikovaná pracovní místa, jež firmy poptávají. Podle A. Rimkunase je zapotřebí provést radikální reformu školství, snížit počet vysokých škol a lépe sladit potřeby ekonomiky se zaměřením vzdělávacího systému.

Problémům čelí také litevští exportéři, což je do značné míry způsobeno dosavadní poměrně vysokou orientací na ruský trh. Po zavedení sankcí EU a ruského embarga na dovoz některých druhů zboží byli litevští producenti nuceni se urychleně přeorientovat na jiné trhy, kupř. v Asii či USA. Dobrým znamením je, že se tato změna postupně projevuje a tak by se export mohl stát hnacím motorem ekonomiky v dalším období.

Příznivou roli sehrály nižší ceny ropy a zemního plynu, navíc se Litvě podařilo snížit svou závislost na dovozu energetických surovin z Ruska a diverzifikovat zdroje. Také posilující koupěschopnost obyvatelstva a zvýšená domácí poptávka by měly pomoci dosáhnout růstových cílů. Litevští podnikatelé rovněž benefitovali ze zavedení eura v lednu 2015, což jim pomohlo odstranit náklady v podobě kurzových rozdílů. Daňový systém v zemi je stabilizovaný a zatížení obyvatelstva patří k nejnižším v EU. Vláda se místo zavádění nových daní a jejich zvyšování zaměřuje především na zlepšení výběru.

Litvě patří také zasloužená pochvala za způsob, jakým se vypořádala s globální finanční krizí, kterou přestála díky úsporným opatřením předchozích vlád a bez potřeby dodatečného financování zvenčí za zvýšených úrokových sazeb. Země se umístila mezi první pěticí, co se týče výše rozpočtového deficitu v roce 2015 a přesto, že v letošním roce se očekává jeho mírné navýšení, mělo by v roce 2017 dojít opět ke stabilizaci veřejných financí.

Na červen 2016 plánuje ZÚ Vilnius přednášku místní poradenské firmy Confidence k novému sociálnímu modelu a změnám v Zákoníku práce, což je v tuto v Litvě chvíli žhavé diskuzní téma.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Vilniusu (Litva).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek