Pracovní úraz od A do Z

11. 3. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Článek shrnuje povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu a podává základní informace ohledně odškodňování těchto úrazů.

Ve firmě se stal pracovní úraz. Zaměstnanci spadlo na nohu břemeno, které převážel na paletovém vozíku. Pracovník byl hospitalizován s rozdrceným prstem. Z ustanovení § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce (dále ZP), ve znění pozdějších předpisů, vyplývá zákonná povinnost každého zaměstnance bezodkladně oznamovat svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiné osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při vyšetřování jeho příčin. Někdy se stane, že zaměstnanec úraz hned nenahlásí, například z důvodu, že se mu nezdá vážný. Takový úraz může být později odškodněn pouze tehdy, když zaměstnanec prokáže, že se mu stal při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, má na to například svědky. Zpětně se to však těžko prokazuje.

Z ustanovení § 105 ZP vyplývá povinnost zaměstnavatele, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. V uvedeném případě pracovní úraz nahlásili kolegové zaměstnance svému nadřízenému – mistrovi v dílně, který úraz zapsal do knihy úrazů. Každý zaměstnavatel musí vést evidenci úrazů v podobě knihy úrazů, kam se zapisuje každý úraz, byť z něj nebyla pracovní neschopnost. Někdy se může stát, že ze zdánlivě banálního úrazu vznikne později dlouhodobá pracovní neschopnost.

Na místo se dostavil i referent BOZP (odborně způsobilá osoba v prevenci rizik). Odborová organizace u této společnosti nepůsobí. Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím v nař. vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. V zákoníku práce je stanoveno, že záznam se sepisuje pouze u úrazů, kde je pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny nebo když došlo k úmrtí zaměstnance a zasílá se nejpozději do 5. dne příštího měsíce na místa uvedená v § 6 nař. vlády č. 201/2010 Sb.  Zaměstnavatel tedy prostřednictvím odborně způsobilé osoby v prevenci rizik vyplnil a odeslal záznam o úrazu, který je přílohou tohoto nařízení. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předal postiženému zaměstnanci, za kterým byl v nemocnici. Pokud se zaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně údajů uvedených v záznamu o úrazu, vyhotoví ještě záznam o úrazu - hlášení změn, který je také přílohou nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

O tom, zda-li úraz bude uznán jako pracovní, rozhoduje zaměstnavatel. Lékař na neschopence zatrhne pracovní úraz, to ale není pro odškodnění rozhodující. Úrazy, které se staly v práci při plnění pracovních povinností, jsou většinou úrazy pracovní a měly by být odškodněny. Přesná definice pracovního úrazu je uvedena v § 380 odst. 1 ZP. O pracovní úraz jde také v případě, když k němu došlo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů (například v šatně při převlékání do pracovního oděvu apod.). Podle ustanovení § 274 odst. 1 zákoníku práce platí, že „V  přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět."

Pracovní úraz může vzniknout také pro plnění pracovních úkolů (například někdo napadne mimo pracovní dobu revizora a způsobí mu úraz za to, že mu při výkonu svého povolání udělil pokutu).

Když je tedy pracovní úraz uznán, ohlášen, vyplněn záznam o úrazu a zaslán na patřičná místa, může být odškodněn.

Podle § 369 zákoníku práce je zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout náhradu za 

a) ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti: přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 ZP a plnou výší nemocenského. Náhrada je vyplácena měsíčně a náleží nejen při první, ale i při každé další pracovní neschopnosti vzniklé z důvodu tohoto pracovního úrazu, přičemž se vychází z průměrného výdělku před vznikem další pracovní neschopnosti.

b) bolest a ztížení společenského uplatnění: Výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku. Lékař vystavuje posudek o bolestném, ve kterém je bolestné i ztížení společenského uplatnění hodnoceno body, za každý bod se vyplácí 120 Kč (vyhláška č. 440/2001 Sb.). Posudek o bolestném zaměstnanec odevzdá zaměstnavateli.

c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením: tam můžeme zařadit například i poplatek za vystavení posudku o bolestném.

d) věcnou škodu: například rozbité hodinky nebo brýle.

Druhy náhrady při úmrtí zaměstnance upravuje zákoník práce § 375 - § 379.

Zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání ze zákona pojištění u České pojišťovny, a. s., pokud s ní měli sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání k 31. 12. 1992, ostatní zaměstnavatelé jsou ze zákona pojištěni u Kooperativy pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group. Náhradu škody za zaměstnavatele tedy proplácí pojišťovna.

Zákonné pojištění se vztahuje na úrazy a nemoci z povolání, které utrpí zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy, nebo kteří vykonávají činnost pro zaměstnavatele na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce).

Na internetových stránkách pojišťovny Kooperativa je uvedeno, že pojistnou událost oznámí pojištěný zaměstnavatel zasláním vyplněného formuláře Hlášení pojistné události (najde ho na stránkách pojišťovny) a v příloze doloží kopii výpisu s úhradou pojistného za zákonné pojištění za kalendářní čtvrtletí, ve kterém došlo k pojistné události a záznam o úrazu. Dále připojí uplatněné nároky na náhradu škody na zdraví, které utrpěl zaměstnanec v souvislosti s pracovním úrazem nebo přiznanou nemocí z povolání. Nároky vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání uplatňuje poškozený zaměstnanec u odpovědného zaměstnavatele. Poškozený se v případě dotazů k průběhu šetření pracovního úrazu, doložení dokladů nezbytných k likvidaci pracovního úrazu a dalších žádostí musí vždy obrátit na zaměstnavatele, neboť nemá přímý nárok vůči pojišťovně.

Zaměstnavatel se může zprostit odpovědnosti zcela nebo zčásti z důvodů uvedených v § 367 ZP. Ne však z důvodu, že o tom rozhodne pojišťovna. Ta nemá právo rozhodovat, zda-li jde o pracovní úraz či nikoli, ani nemá právo rozhodnout o krácení odškodného. JUDr. Zdeněk Přeslička uvádí v tomto článku: „Pokud se však tak stane, odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu však i nadále trvá a v případě sporu o výši náhrady škody rozhodne v rámci pracovněprávních sporů příslušný soud, a to na základě žaloby podané zaměstnancem vůči zaměstnavateli. Pokud zaměstnavatel část škody zaměstnanci doplatí a příslušná pojišťovna mu ji neuhradí, může se zaměstnavatel domáhat dlužného plnění v rámci obchodněprávního sporu podáním žaloby u příslušného soudu."

Podle § 41 odst. 1 písm. b) ZP je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz. Dle § 52 písm. d) ZP zaměstnavatel může dát zaměstnanci v takovém případě výpověď. Pokud tak učiní, náleží zaměstnanci podle § 67 odst. 2 ZP odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Když bude zaměstnanec po skončení zaměstnání veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání bude mu náležet náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity, tzv. renta. Podle § 371 ZP náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.

Zdroj: BOZPINFO.cz, Autorka: Kateřina Hrubá

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek