Praha a Brno se přetahují o vysokoškoláky

24. 8. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Studium v Brně vyjde vysokoškoláky dráž než v hlavním městě Praha má problém. Zdá se, jako by se jí ti nejnadanější čeští studenti začali vyhýbat; ekonomové, přírodovědci i technici raději studují v Brně. Tvrdí to alespoň výsledky cvičného testování IQ vysokoškoláků na studijním portálu Primat.cz.

Jisté jsou dvě věci: Brno i další univerzity v regionech bojují o studenty stále tvrději. Pražské vysoké školy se navíc musejí potýkat se zažitou představou, že studium v metropoli je příliš drahé a vysokoškoláci si ho nemohou dovolit. „Máme problém získat talentované studenty z jiných krajů.

Mladí lidé nám říkají, že je dokonce vyjde levněji studovat soukromou školu v Brně než jít na studium do Prahy," líčí prorektor pro strategii Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze Jakub Fischer. A je to logické - pokud zůstanou bydlet u rodičů, řada výdajů odpadá. Představa Prahy jako nejdražšího univerzitního města je ovšem mylná. Tvrdí to alespoň aktuální průzkum VŠE, který má týdeník Euro exkluzivně k dispozici. Jako cenově nejméně výhodné naopak vyšlo z průzkumu Brno.

Porovnávané náklady na ubytování, stravu, MHD, ale také volnočasové aktivity jako fitness nebo lístek do kina vycházejí téměř stejně, případně v Praze o pár desítek korun dráž. Do hry pak ale vstupuje výdělek, na který mohou studenti dosáhnout. A ten je v Praze jednoduše vyšší. Na první příčku žebříčku nákladných měst se v těchto propočtech vyhoupne právě jihomoravská metropole.

Většina studentů v Praze si vydělává do deseti tisíc korun, v Brně je to jen do sedmi tisíc korun.

Celková částka, kterou pomyslný student prvního ročníku bakalářského studia podle průzkumu na měsíc v Brně potřebuje, je něco přes pět tisíc korun, v Praze o pár stovek méně. Celkem nepřekvapivě mají ostatní česká města výraznější odstup: třeba Plzeň je až o tisícovku levnější.

Boj o brigády

„Před výpočty jsme nevěděli, že vyšší výdělky vykompenzují náklady až do takové míry. Na Prahu to vrhá nové světlo,“ říká k výsledkům Fischer. A to jde ještě o poměrně konzervativní předpoklad: autoři studie totiž počítali, že si prvák v bakalářském studiu odpracuje jen dva dny v měsíci, například jako pokladní nebo skladník. V realitě to přitom může být mnohem více.

„Většina studentů v Praze si vydělává do deseti tisíc korun, v Brně je to jen do sedmi tisíc korun. Podíl studentů vydělávajících nad deset tisíc korun je vPraze 27 procent a vBrně jen 11 procent,“ líčí šéfredaktorka nejčtenějšího časopisu a portálu pro vysokoškoláky Studenta Markéta Paráčková. Brněnští studenti navíc chodí spíše na kratší a nahodilejší brigády.

A vybírat si mohou z podstatně menšího „rybníčku“. „VPraze je z celé země jednoznačně největší koncentrace nových pracovních míst, z nichž část - nyní už více než čtvrtina – je otevřena i lidem bez velkých předchozích zkušeností,“ říká analytik společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz a Prace. cz, Tomáš Dombrovský. Třeba v takové Olomouci se studenti o brigády vyloženě perou. Každý pátý obyvatel města je během semestru student. To sice přináší skvělou studentskou atmosféru, při hledání přivýdělku už to ale tak výhodné není.

Jak si pohlídat mozky

Přes větší finanční náročnost studia Brno souboj o studenty zdaleka neprohrává. Město i celý Jihomoravský kraj si totiž moc dobře uvědomují jejich hodnotu pro region a hlídají si, aby jim „neutíkali“ do Prahy. Nadané lidi si vyhlížejí už mezi středoškoláky. Odhlédneme-li od dalších stránek, umějí je přitáhnout i po té finanční. „Pokud podporovaný středoškolský student zůstane studovat na vysoké škole v Brně, je mu po celou dobu bakalářského studia vypláceno stipendium. I tímto způsobem se kraj snaží udržet talenty v regionu,“ vysvětluje manažer Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje Petr Chládek.

A celkem se to daří. Ne nadarmo se Brnu přezdívá české, nebo dokonce středoevropské Silicon Valley. V některých oborech je mezi celosvětovou špičkou -třeba ve výrobě elektronových mikroskopů. Třetina celkové světové produkce je právě odtud. Zálusk má také na mladé podnikatele a rozjíždějící se firmy.

Praha se stala středočeskou vysokou školou,
protože gravitační centra se po republice začala zmenšovat a drobit.

„Vnašem regionu nejdynamičtěji roste počet malých českých technologických firem, za posledních deset let se ztrojnásobil,“ líčí Chládek. I v rámci Jihomoravského inovačního centra ale podpora míří na všechna stadia podnikání od úplných začátků až po zavedené firmy. A v blízké budoucnosti se plánuje třeba vybudování rozsáhlé hardwarové laboratoře pro výrobu prototypů, která bude přístupná široké veřejnosti. To láká další a další talenty, mezi nimi i studenty.

Plíživá změna

Také Paráčková má pocit, že Brno roste o něco rychleji než Praha. Odvolává se na žebříčky vysokých škol. Například QS World University Rankings ukazuje, že Univerzita Karlova se sice stále umisťuje před ostatními tuzemskými vysokými školami, její hodnocení ale v posledních letech klesá. Moravské školy naopak stoupají, nebo se aspoň drží na stejných příčkách. „O moravských školách je vposlední době o něco více slyšet, ať už se hovoří o inovacích, nových programech, nebo o českých a celosvětových úspěších,“ tvrdí šéfredaktorka Studenty.

Praha již měla dost času si plíživé změny všimnout. Další z autorů studie Petr Mazouch, který na VŠE působí jako proděkan pro zahraniční styky a rozvoj, sleduje tento trend více než deset let. „Praha svého času stahovala lidi z celé republiky, to se ale mění. Brno přitahuje celou Moravu. I když já osobně bych ho nepřeceňoval, protože má konkurenci v Ostravě, která do rozvoje v poslední době opravdu hodně investovala.

Tamní univerzita má superpočítač o velikosti budovy, který zpracovává velká kvanta dat. To láká studenty i ze Slovenska,“ popisuje Mazouch. K tomu všemu přispěla ještě krize, kdy studenti - i jejich rodiče - začali ještě více zvažovat dojíždění a náklady na bydlení v cizím městě. To vedlo k dalšímu uzavírání do regionů. „Praha se stala středočeskou vysokou školou, protože gravitační centra se po republice začala zmenšovat a drobit,“ říká Mazouch. A zmiňuje Ústecký kraj. Ten také zahájil stipendijní program: student dostane měsíční finanční podporu, a když se po studiu vrátí do kraje a určitou dobu tam pracuje, peníze si může nechat. V opačném případě je vrací, ale za poměrně mírných podmínek.

Praha ležící, spící

Praha s ničím podobným nepřišla. Nemusela a zřejmě ani teď nemusí. Těží z toho, že je v ní stále obrovská poptávka na trhu práce, a „mozky“ tak stahuje celkem přirozeně. I VŠE se proto snaží více než na „prváky bez peněz“ cílit na studenty magisterského studia. Ti si v Praze mohou najít práci v oboru a pak v metropoli zůstat nebo se přes centrály zahraničních firem dostat do zahraničí.

„Praha je Praha a pro studenty a firmy bude atraktivní vždy. Vminulých letech ale spala na vavřínech a ostatní města jako Brno toho dokázala využít. Už teď některé firmy dávají přednost Brnu a Ostravě před Prahou,“ varuje však viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „Zdá se mi, že tím hlavním rozdílem mezi Prahou a Brnem vposledních letech bylo to, že na rozdíl od Prahy ostatní úspěšná města své koncepční a strategické rozvojové materiály brala vážně a uskutečňovala je. Zatímco Praha je sice formálně měla, ale to bylo tak asi vše,“ tvrdí Špicar.

Převzato z časopisu Euro, autor: Markéta Žižková, foto: Martin Pinkas

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek