Praha se vesmíru nebojí. Naopak

26. 7. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Praha se vesmíru nebojí. Naopak Ústředí evropského satelitního programu Galileo, které jsme získali, nám otevřelo dveře k informacím a dalším zakázkám, říká vládní zmocněnec pro spolupráci s agenturou EU pro družicovou navigaci Karel Dobeš.

Nakolik zásadní a proč bylo získání GSA v roce 2012?
Rozhodnutí o kandidatuře České republiky o získání sídla GSA (regulační úřad EU pro globální satelitní navigaci) v roce 2006 umožnilo změnu přístupu odborné veřejnosti ke kosmickým aktivitám v tuzemsku. Už nebyly věda, ale začaly být – jako ve všech vyspělých státech – považovány za průmyslovou disciplínu a byznys.

Jednou z podmínek pro získání GSA (Galileo) bylo členství republiky v ESA. Přechodem koordinace kosmických aktivit České republiky na ministerstvo dopravy byla koordinační radou zajištěna informovanost a komunikace se všemi složkami, pro které jsou nové technologie důležité. GSA začalo působit v Praze na podzim 2012 a dnes má tato evropská instituce přes 150 zaměstnanců.

Díky tomu, že agentura sídlí v Praze, mají české firmy a instituce přímý kontakt s GSA, což se pozitivně projevuje v pořádání společných informativních akcí a také v možnostech českých firem se podílet na programech, jako je Horizon 2020. Díky GSA posílil v Praze odborný turismus, to znamená, že GSA zde pořádá nejen odborné konference, ale jednání o evropském GNSS (globální navigační satelitní systém).

Jak velký je potenciál českého leteckého a kosmického průmyslu?
Jak říkal pan Baťa, vzduch je naše moře. Československo bývalo technologicky jednou z nejvyspělejších zemí v této oblasti. Pak přišlo období temna, a pokud se nepletu, tak už začíná zase svítat. Doufám, že se jednotlivé firmy a instituce povznesou nad své historické problémy a vybudujeme společně silný český kosmický průmysl. Základy máme nejen v naší historii, ale také v přístupu české vlády, která se k podpoře letectví a kosmických aktivit jednoznačně hlásí.

Toto je pozitivním signálem nejen pro průmysl, malé a střední podniky, ale také pro vysoké školy a akademickou sféru, protože právě tato intenzivní spolupráce je přesně to, co pro silný český vesmírný průmysl potřebujeme.

Co vůbec obnáší snaha o získání takovéto agentury, co se vše musí zařídit?
Pro získání agentury je nutná jasná podpora vlády, která svým usnesením otevře cestu ke kandidatuře. Dále se musí postupovat ve třech rovinách. Politická rovina je analýza soupeřů, získávání aktuálních informací a příprava pro jednání, lobbování a možnosti vzájemné podpory. Zde hraje hlavní roli ministerstvo zahraničních věcí, myšleno při uzavírání smluv v případě úspěchu.

Druhá rovina je zajištění infrastruktury pro agenturu a třetí rovina jsou takzvané benefity, to znamená, co můžeme agentuře, potažmo jejím zaměstnancům nabídnout, abychom jim ten přesun do Prahy ulehčili. Důležité je zajištění financování celého projektu a to, aby vláda schválila ve druhém kole celý postup a oficiálně zaslala jeho parametry příslušným orgánům EU. Pak můžete lobbovat, přemlouvat, analyzovat a zkoumat, kdo podporuje koho.

Jak hodnotíte počínání CzechInvestu v úsilí přitáhnout investice, vede si dobře?
Já osobně vidím, že v posledních letech se CzechInvest skutečně silně angažuje v oblastech nových technologií s důrazem na vývoj, testování, výrobu a následující servis v Česku. Realizace projektů je částečně kritizována, ale z mého pohledu agentura plní jen to, co je její zadání, a to je přitáhnout do tuzemska zajímavé projekty. Většina problémů, které se vyskytují později při konkrétní realizaci, je zaviněna spíše špatnou koordinací, nestanovením jednoho odpovědného manažera projektu a roztříštěním odpovědnosti na různá ministerstva.

Praha získala jako první země v regionu CEE kosmický inkubátor, o čem to svědčí?
Jsem velmi rád, že po skoro pěti letech naší snahy se loni podařilo zřízení a vstup českého subjektu do sítě velmi úspěšných inkubátorů ESA. Největším přínosem pro náš ESA BIC Prague inkubátor, ve kterém je dnes už osm start-upů, je právě přímé napojení na síť inkubátorů v různých evropských zemích, které jsou řízeny technologickým centrem ESA v Nizozemsku (ESTEC).

Je zásluhou města Prahy, MD a MPO, že se podařilo realizovat dlouhodobé financování projektu, a CI, že se podařilo ve velmi krátké době vybudovat organizační strukturu, která pro inkubované start-upy zajišťuje hlavně odborné poradenství a podporu. Na posledním zasedání řídicího výboru ESA BIC prohlásil zástupce ESA pan Frank Salzgeber, že je velmi překvapen pokrokem a všemi aktivitami našeho BIC.

Osobně jsem přesvědčen, a zkušenosti z bavorského Oberpfaffenhofenu to potvrzují, že pražský ESA BIC, který je díky blízkosti k GSA velmi aktivní zvláště v oblasti družicové navigace, bude důležitým článkem českého kosmického průmyslu.

Je letecký a kosmický sektor oborem budoucnosti?
Ne asi, ale určitě.

Převzato z komerčního speciálu E15 – České letectví: pýcha tuzemského průmyslu II. Autor článku: Igor Záruba.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek