Pravidla pro podnikání ve Finsku

5. 2. 2009 | Zdroj: Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR)

Dokument seznamuje s právními formami podnikání a informuje o proceduře registrace OSVČ a také o postupu zakládání poniků obecně, společností s ručením omezeným, firemních poboček a kanceláří ve Finsku. Dále jsou uvedeny informace o daňovém systému, problémech pracovního trhu a další administrativě spojené se zahájením podnikání. Součástí dokumentu jsou i důležité kontakty.

1. Základní informace

1.1 Obecné informace

Rozloha338 145 km2
Obyvatelstvo (mil.)5,231
Hlavní městoHelsinky / Helsinki (Helsingfors)
JazykFinština, švédština, většina Finů ovládá angličtinu jako další jazyk
MěnaEuro / EUR
Výše HDP na osobu32.736 USD (2006) Srovnání (HDP ČR = 1) 1,48
Telefonní předvolba+358
Internetová doména.fi

Zdroj: OECD, CIA.

1.2 Ekonomický vývoj

 2002200320042005200620072008
Růst HDP (%)1,41,53,42,54,44,02,8
Inflace (%)2,01,30,10,81,71,9 
Nezaměstnanost (%)9,198,88,47,76,9 
Kurs EUR/CZK30,2532,4531,8329,3328,2427,7324,80

Zdroj údajů: Eurostat, ČNB.

zpět na začátek

2. Právní formy podnikání

Přehled právních forem
Místní názevNejbližší český ekvivalentPoznámky, popis
Avoin yhtiö - AyVeřejná obchodní společnostObdoba české v. o. s., pro založení je potřeba vyplnit formulář Y2, je k dispozici na http://www.ytj.fi.
Julkinen osakeyhtiö - OyjAkciová společnostZákladní kapitál musí dosáhnout výše min. 80.000 EUR.
Kommandiittiyhtiö - KyKomanditní společnostObdoba české k. s., pro založení je potřeba vyplnit formulář Y2, je k dispozici na http://www.ytj.fi.
Yksityinen Osakeyhtiö - OySpolečnost s ručením omezenýmZákladní kapitál musí dosáhnout výše min. 2.500 EUR.
Yksityinen elinkeinonharjoittaja / toiminimiPodnik jednotlivce / OSVČviz. níže
Osuuskunta -- OkDružstevní svazPro založení jsou nutné min. 3 osoby, ať už fyzické nebo právnické.

Zdroj: Deloitte, EUROPEAN COMMISSION - RESEARCH DIRECTORATE-GENERAL, wikipedia.org

2.1 Založení společnosti s ručením omezeným

  • Přibližná délka procesu založení: 6 dní až cca 3 týdny
  • Příbližné náklady na založení: 330 EUR
Proces založení společnosti s ručením omezeným
KrokČinnostNákladyTrváníMísto, dotčená instituce
1.Vklad splaceného kapitálu na bankovní účet, zaplacení registračního poplatku, obdržení potvrzení.Zdarma1 denLibovolná finská banka
2.Zaslání prohlášení o založení podniku na Národního úřadu pro patenty a registrace (Patentti - ja rekisterihallitus - http://www.prh.fi) na příslušném formuláři ve finštině nebo švédštině. Formuláře jsou dostupné u zmíněného úřadu, na regionálních nebo místních daňových úřadech, obchodní komoře apod., a rovněž na internetové adrese http://www.ytj.fi/english/sivu.asp?path =605;634. Registrace živnosti nebo k daním jsou prováděny pomocí stejného prohlášení. Případná dodatečná změna stanov společnosti stojí dalších 330 EUR. Podnik po vyřízení všech formalit obdrží tzv. číslo společnosti. Je možné za úhradu 5 EUR získat certifikát o budoucím čísle podniku, který umožní používat bankovní účty podniku před úplným dokončením registrace.330 EUR5 pracovních dní až 3 týdnyPatentti- ja rekisterihallit us
3.Vyřízení důchodového pojištění, úrazového pojištění a zdravotního pojištění zaměstnanců u soukromé pojišťovny. Sociální zabezpečení se platí regionálnímu daňovému úřadu.Zdarma1 den, současně s krokem 2Zdravotní pojišťovna, Daňový úřad (Verohallinto)

Zdroj: WB

2.2 Registrace OSVČ

Poplatek spojený se založením podniku jednotlivce je výrazně nižší než u společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti (330 EUR), je stanoven na 65 EUR.

Pro založení podniku jednotlivce je potřeba vyplnit formulář Y3, je k dispozici na http://www.ytj.fi a zaslat ho na Národní úřad pro patenty a registrace (Patentti - ja rekisterihallitus - http://www.prh.fi). Proces založení trvá cca 6 dní. Pro založení podniku jednotlivce není potřeba žádný základní kapitál.

Při zahájení podnikání je třeba vyřídit následující formality:

  • povolení k založení podniku (získání licence, vyžaduje-li to předmět podnikání);
  • základní deklarace o zahájení podnikání k obchodnímu rejstříku (je-li to nutné);
  • oznámení o začátku podnikání (rejstříku, finančnímu úřadu);
  • zajištění důchodového pojištění podnikatele a pojištění v nezaměstnanosti;
  • pojištění zaměstnanců.

Základní deklaraci musí vyplnit:

  • živnostník, který provádí licencovanou živnost;
  • osoby, které mají trvalou adresu podnikání odlišnou od vlastního bydliště;
  • ti, kdo zaměstnávají jiné osoby než manžele/manželku, nezletilé děti a vnuky, nebo osoby v opatrovnictví.

Deklaraci nevyplňují osoby zabývající se rybolovem a zemědělstvím. Deklaraci mohou podat i podnikatelé, kteří tuto povinnost ze zákona nemají.

2.3 Založení pobočky nebo kanceláře

Pobočka musí vést své účetnictví stejně jako ostatní podniky ve Finsku. Obchodní název pobočky musí obsahovat obchodní název podniku a musí z něj být jasně patrné, že se jedná o pobočku. Pokud společnost pochází ze země mimo Evropský hospodářský prostor, musí nejprve požádat finské Ministerstvo obchodu a průmyslu o povolení k provádění obchodní činnosti na území Finska. Pobočka nepotřebuje základní kapitál. Mateřská společnost ručí za všechny dluhy a závazky své pobočky.

zpět na začátek

3. Daňový systém

Finský daňový systém patří mezi nejčastěji obhajované a současně nejčastěji kritizované kapitoly finské fiskální politiky. Společně s vysokou zaměstnaností patřil daňový systém mezi hlavní pilíře hospodářské politiky státu zajišťující relativně vysokou životní úroveň. Počátkem 90. let, v době nejhlubší poválečné krize (kdy míra nezaměstnanosti překročila 19 %), dokázaly daňové zdroje dostatečně zpevnit záchrannou sociální síť, čímž nedošlo k vážnějším sociálním nepokojům. S klesající mírou nezaměstnanosti a s potřebou harmonizovat daňový systém v celé EU se zvažují kroky vedoucí ke snížení těžkého daňového břemena, což by na jedné straně pravděpodobně vedlo k posílení motivace pracovních sil, ale na druhé straně k oslabení pozice státu jako pečovatele a „přerozdělovatele" státních financí, což si mnoho obyvatel nedokáže představit. Ve Finsku správa daňového systému spadá do kompetence ministerstva financí. Vedle úřadu Daňové správy vybírá daně a poplatky také Celní správa (spotřební a dovozní daně), Centrum pro správu vozidel (daně týkající se vozidel) a pojišťovny (důchodové a sociální pojištění).

Osobní příjmy se dělí na výdělečné příjmy (např. mzda, důchod a sociální požitky) a kapitálové příjmy (např. příjmy z pronájmu nebo z prodeje majetku). Kapitálové příjmy jsou zdaněny pevnou sazbou 29 % a výdělečné příjmy progresivně podle daňové stupnice. Právnické osoby odvádějí daň podle pevné procentuální sazby. Všichni daňoví poplatníci jsou oprávněni k daňovému odpočtu výdajů vynaložených na získávání nebo udržování svých příjmů.

Zaměstnavatel, který chce začít vyplácet pravidelné platy a mzdy, musí místnímu daňovému úřadu sdělit základní informace - tím bude také zaregistrován. Oznámení musí podat zaměstnavatelé zaměstnávající 2 nebo více zaměstnanců v průběhu celého kalendářního roku, případně zaměstnávající více než 5 zaměstnanců, jejichž pracovní poměr netrvá celý kalendářní rok.

Po registraci úřad firmě přidělí tzv. číslo společnosti, které bude užíváno na všech důležitých dokumentech.

3.1 Přímé daně - daně z příjmu

Daň z příjmu fyzických osob (valtion tuloverot / de statliga inkomstskatterna)

Daňové sazby u státní daně z příjmu fyzických osob
Zdanitelný příjem (EUR)Odvod daně při příjmu na dolní hranici (EUR)Sazba daně pro příjem v příslušném rozmezí
12.600 - 20.8008 EUR9 %
20.800 - 34.000705 EUR19,5 %
34.000 - 62.0003.213 EUR23,5 %
více než 62 0009.793 EUR31,5 %

Příspěvky na důchodové zabezpečení a na zdravotní pojištění jsou odváděny z výdělečného příjmu současně s daní z příjmu. Daňová správa převádí tento příspěvek dále Ústavu sociálního zabezpečení (Kansaneläkelaitos - KELA). Do roku 2006 se příspěvky na důchodové zabezpečení řídily několika důchodovými zákony v závislosti na charakteru pracovního poměru. Od začátku roku 2007 všichni zaměstnanci spadají do sféry jednoho zákona, který je známý pod zkratkou TyEL.

Místní daň z příjmu (kunnallisvero / kommunalskatten)

Kromě daně z příjmu fyzických osob podléhají fyzické osoby ve Finsku také místní dani z příjmu, sazby se pohybují mezi 16 - 21 %.

Církevní daň (kirkollisvero / kyrkoskatten)

Platí z výdělečného příjmu členové evangelicko-luteránské a ortodoxní církve. Daň činí 1 - 2,25 % a je převáděna Daňovou správou církevním obcím.

Tzv. daň odváděná u zdroje (rajoitetusti verovelvollisen lähdevero / källskatten för begränsat skattskyldig)

Daň, kterou odvádí cizinec pracující ve Finsku maximálně 6 měsíců, ve výši 35 % z příjmu. Tuto daň zadržuje zaměstnavatel a odvádí státu. Tento druh daně se platí také z úrokových příjmů ve výši 28 %, kdy daň zadržuje plátce úroků a odvádí státu.

Daň z příjmu právnických osob (yhteisöjen tulovero / inkomstskatten för samfund)

Výše 26 % a je Daňovou správou odváděna státu, obcím a církvi podle jim náležících podílů.

3.2 Další přímé daně

Daň z nemovitosti (kiinteistövero / fastighetsskatten)

Placena jednou ročně obci na základě hodnoty nemovitosti. Procentuální výši daně stanoví obecní zastupitelstvo. Sazby se pohybují mezi 0,5 - 1 %.

Daň z převodu nemovitostí

Sazba daně z převodu nemovitostí je stanovena na 4 % ceny nemovitosti.

Dědická daň (perintö - ja lahjavero / arvsskatten och gåvoskatten)

Dědická daň se odvádí státu z dědictví, jehož hodnota je minimálně 20 000 EUR. Výše této daně je stanovena na základě hodnoty zděděného majetku a příbuzenského vztahu. V roce 2007 došlo k rozhodnutí o snížení dědické daně, resp. o posunutí hranice zdanění dědictví z dřívějších 3400 EUR na nynějších 20 000 EUR s platností od začátku roku.

Poplatek za péči o les (metsänhoitomaksu / skogsvårdsavgiften)

Forma daně vybíraná od majitelů lesů na základě rozlohy lesa. Daňová správa převádí dále tento poplatek lesním sdružením.

3.3 Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty (arvonlisävero - ALV / mervärdesskatten)

Platí se při nákupu zboží nebo služeb. Podnikatel odvádí DPH státu měsíčně. Nejběžněji uplatňovaná výše DPH ve Finsku je 22 %. Mimo to existují dvě snížené sazby - 17 %, která je uplatňována na potraviny a krmiva pro zvířata a 8 %, která je uplatňována na služby spojené s přepravou a na činnosti s převažujícím podílem lidské práce jako kadeřníci, holiči, drobné opravářské práce např. jízdních kol, obuvi, koženého a textilního zboží apod.

Registrace plátce DPH

Podnik, který se zabývá činností, která spadá do povinnosti odvádět DPH (ALV), se musí přihlásit u místního finančního úřadu nebo u municipálního daňového úřadu. Přihláška se podává na zvláštním formuláři. Podnikatel musí přihlášku zaslat, i pokud si není jistý, zda má DPH odvádět či ne.

Další finské nepřímé daně jsou tyto:

  • spotřební daň za tabákové výrobky (tupakkavero / tobaksaccisen);
  • spotřební daň z nealkoholických nápojů (virvoitusjuomavero / läskedrycksaccisen);
  • spotřební daň z kapalných paliv (nestemäisten polttoaineiden valmistevero / accisen på flytande bränslen);
  • spotřební daň z elektřiny a jiných vybraných energetických zdrojů (sähkön ja eräiden polttoaineiden valmistevero / accis på elström och vissa bränslen);
  • spotřební daň z alkoholu a alkoholických nápojů (alkoholi- ja alkoholijuomavero / accisen på alkohol och alkoholdrycker);
  • daň z vybraných odvodů pojistného (eräistä vakuutusmaksuista suoritettava vero / skatten på vissa försäkringspremier);
  • daň z určitých motorových vozidel (moottoriajoneuvovero / motorfordonsskatten);
  • daň z paliv (polttoainemaksu / bränsleavgift);
  • daň z vozidel (ajoneuvovero / fordonsskatt).

3.4 Daňová specifika OSVČ, sociální zabezpečení

Povinné sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné

Podle Zákona o podnikatelských penzích musí všechny osoby ve věku od 18 do 68 let pracující jako nezávislí podnikatelé nebo živnostníci mít zákonné penzijní pojištění. Příspěvky se odvíjejí od výše příjmů, pro rok 2008 je sazba stanovena na 20,6 %. Pokud je podnikateli 53 let a výše, sazba se zvyšuje na 21,7 %. Příspěvky se mohou platit jednou ročně, pololetně, jednou za 4 měsíce, jednou za 3 měsíce, jednou za 2 měsíce nebo měsíčně. Alespoň polovina příspěvku musí být odvedena do konce července. Nová OSVČ má nárok na 25% snížení příspěvků na prvních 48 měsíců. Podnikatel má povinnost odvádět DPH pokud jeho čistý roční příjem přesáhne 8.500 EUR.

zpět na začátek

4. Zvyklosti pracovního trhu

Náležitosti zaměstnaneckých smluv

Smlouva může být písemná, ústní či v elektronické podobě. Zaměstnavatel má za povinnost seznámit zaměstnance, který má smlouvu na dobu neurčitou nebo na dobu přesahující jeden měsíc, s pracovní dobou, pokud není pracovní doba uvedena ve smlouvě.

Základní podmínky a zvyklosti pracovních vztahů
OblastFinská praxe
Zkušební dobaMůže být domluvena na max. 4 měsíce.
Pracovní dobaObvyklá pracovní doba nesmí překročit 8 hodin denně a 40 hodin týdně, ale může být podle platné kolektivní smlouvy sjednána i jiná. Se zvláštním souhlasem zaměstnance jsou povolené přesčasy max. 138 hodin za čtvrtletí nebo 250 hodin za rok.
Placená dovolenáZaměstnanci mají nárok na dva dny volna za každý měsíc. Pokud zaměstnání trvá déle než 1 rok, má zaměstnanec nárok na dovolenou o délce 2 a půl pracovního dne za každý měsíc zaměstnání.
Výpovědní lhůta ze strany zaměstnavateleVýpovědní doba se liší podle délky zaměstnaneckého vztahu, pohybuje se mezi 14 dny (doba zaměstnaní kratší než 1 rok) až 6 měsíci (doba zaměstnaní delší než 12 let).
OdstupnéPokud zaměstnavatel propustí zaměstnance bez dostatečných důvodů, náleží zaměstnanci náhrada ve výši 3 - 24 měsíčních platů (záleží na okolnostech). V potaz se berou následující faktory: odhadovaný čas bez zaměstnání, očekávaná ztráta výdělku, trvání zaměstnaneckého vztahu.
Další ustanoveníVe Finsku není minimální mzda stanovená zákonem, mzda musí rozumně odpovídat obvyklé odměně za provedenou práci.

Zdroj: EURES

V každé obci se nachází úřad sociální péče (Sosiaalitoimisto) a státní úřad sociálního zabezpečení (Kansaneläkelaitos - Kela), který může poskytnout informace o finském systému sociálního zabezpečení.

Odvody zatěžující mzdy
Typ odvoduZaměstnavatel (%)Zaměstnanec (%)
Příspěvek do důchodového fondu
(Eläkevakuutusmaksu)
16,84,1*
Příspěvek do fondu zdravotního pojištění-1,91
Příspěvek do fondu nezaměstnanosti
(Työttömyysvakuutusmaksu)
0,7 - 2,90,34
Příspěvek do úrazového fondu
(Vahinkovakuutusmaksu)
1-
Příspěvky na kolektivní životní pojištění
(Ryhmähenkivakuutusmaksu)
0,08-
 18,58 - 20,7810,65 - 11,75

* 5,2 % v případě, že je zaměstnanci 53 let a více

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek