Jak se mění pravidla pro záruku?

12. 2. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Nový občanský zákoník mění pravidla záruční doby. Jak se mění mé povinnosti jako prodejce? Helena M., Praha

Nová právní úprava institutu záruční doby se v případě koupě zboží v obchodě nijak výrazně neliší od úpravy předchozí. Zákon však rozlišuje, zda se jedná o zákonnou záruku, která zavazuje prodávajícího k odpovědnosti za vady, jež měla koupená věc od počátku, nebo o smluvní záruku (záruku za jakost), kterou si prodávající sjednává se spotřebitelem dobrovolně.

Smluvní záruka je dobrovolným plněním prodejce, které má zesílit a doplnit zákonné nároky z vad. Poskytovatel sám určuje její délku i podmínky. Může se tak jednat o marketingový nástroj prodávajících, kdy kupujícímu poskytují bonus v podobě delší záruční doby, než vyžaduje zákon.

V případě zákonné záruky již nový občanský zákoník nepoužívá pojem záruka, neboť ten je vyhrazen právě zárukám smluvním. Zákoník nově užívá pojem odpovědnost za vady. Ta platí pro každého spotřebitele a prodávající ji nesmí omezit nebo vyloučit. Odpovědnost za vady trvá u spotřebního zboží 24 měsíců od jeho převzetí spotřebitelem. Prodávající tak i nadále odpovídá spotřebiteli za vady, které se vyskytnou v této lhůtě, tedy za vady, které věc měla v době převzetí, byť byly skryté a projevily se až za delší dobu.

Vyskytne-li se vada do šesti měsíců od převzetí, má se automaticky za to, že ji věc měla již v době převzetí. Po šesti měsících by měl její existenci prokazovat spotřebitel. Ani nově se odpovědnost za vady nevztahuje na vady věci vzniklé jejím opotřebením při běžném užívání nebo nesprávným používáním.

Nadále zůstává spornou otázkou, zda se pojem odpovědnost za vady obsahově shoduje se záruční dobou dle starého občanského zákoníku. Rozdíl mezi těmito dvěma pojmy spočívá především v přenosu důkazního břemene při uplatnění práv z vady. Do šesti měsíců od převzetí nebude muset spotřebitel prokazovat, kdy vada na věci vznikla. Po šesti měsících by však měl v případě zrušení záruční doby existenci vady prokázat. Odpověď, zda skutečně došlo ke zrušení záruční doby, však bude muset přinést až judikatura.

V případě, že dojde k uznání reklamace, má spotřebitel nárok na výměnu zboží (či jeho součásti) za nové nebo na odstoupení od smlouvy. Jsou-li však tyto možnosti vzhledem k povaze vady neúměrné a vadu lze odstranit, má spotřebitel právo na bezplatné odstranění. Pokud není možná ani jedna zmíněná varianta nebo pokud o to spotřebitel požádá, má nárok na přiměřenou slevu z kupní ceny. Tato novinka je pro spotřebitele výhodná, neboť slevu může požadovat v případě jakékoli vady. Věc však nelze reklamovat pro stejnou vadu, kvůli které již byla prodávajícím poskytnuta sleva.

Spotřebitelé by také měli počítat s tím, že po výměně reklamovaného zboží za nové nezačne běžet nová dvouletá lhůta. Lhůta poběží stále od okamžiku převzetí původního zboží, i když ho spotřebitel později vyměnil za nové. Pro spotřebitele tak může být výhodnější od smlouvy odstoupit, nechat si vrátit kupní cenu a případně si stejné zboží znovu zakoupit.

Petr Dobeš, advokát a partner, TaylorWessing e|n|w|c Advokáti

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek