Věcně-právní účinky smlouvy a řešení sporů z kupní smlouvy - 2. část

5. 10. 2009 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Navazující součást dokumentu "Závazkové vztahy v mezinárodním obchodním a hospodářském styku", který pojednává o problematice závazkových vztahů.

Převzato z knihy „Zahraniční obchod (teorie a praxe)“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2009.

Rozhodčí pravidla UNCITRAL

Vzhledem k tomu, že strany si mohou ujednat jakákoli procesní pravidla, podle kterých mají rozhodci v řízení postupovat, mohou si ujednat (a to i ve vnitrostátních sporech), že rozhodčí řízení se bude řídit Rozhodčími pravidly UNCITRAL. Tato Rozhodčí pravidla (UNCITRAL Arbitration Rules) byla vypracována Komisí OSN pro právo mezinárodního obchodu v roce 1976 a aplikují se v případě, že strany se dohodly na jejich použití. Nepoužívají se jen v rozhodčím řízení ad hoc, ale i v rozhodčím řízení institucionálním.

Rozhodčí pravidla UNCITRAL se v řadě ustanovení odlišují od úpravy obsažené v ZRŘ. Rozhodčí řízení není zahájeno podáním žaloby, ale zasláním oznámení o zahájení rozhodčíhořízení druhé straně. Na základě takového oznámení je zahájen proces vytvoření rozhodčího soudu.

Rozhodčí pravidla UNCITRAL nestanoví žádné zvláštní požadavky na osobu rozhodce. Budoucí rozhodce je povinen sdělit těm, kteří se na něj obracejí v souvislosti s jeho jmenováním, všechny skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o jeho nestrannosti a nezávislosti ve sporu.

Jestliže strany nejmenují rozhodce nebo rozhodci se nedohodnou na předsedovi rozhodčího soudu, jsou chybějící rozhodci jmenováni tak zvaným orgánem pro jmenování. Jestliže takový orgán není v rozhodčí smlouvě určen, může kterákoli strana požádat o jeho jmenovánígenerálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu v Haagu. Jakmile generální tajemník orgán určí, může kterákoli strana požádat tento orgán o jmenování chybějícího rozhodce.

Po vytvoření rozhodčího soudu stanoví rozhodci žalobci lhůtu k podání žaloby. Nepodání žaloby ve stanovené lhůtě má zpravidla za následek zastavení řízení. Po podání žaloby je žalovanému určena lhůta k podání žalobní odpovědi.

Rozhodci postupují v řízení podle svého uvážení. Nedojde-li mezi stranami k dohodě, určují i místo ústního jednání a jazyk, ve kterém řízení proběhne. Nedohodnou-li se strany jinak, je ústní jednání neveřejné.

Podle Rozhodčích pravidel UNCITRAL mohou rozhodci na žádost strany provést zajišťovacíopatření, která jsou přijímána ve formě prozatímního rozhodnutí a mohou jimi být takováopatření, která rozhodci budou považovat za nezbytná.

Strany jsou povinny v rozhodčím řízení prokázat ty skutečnosti, na které se odvolávají v odůvodnění svých nároků nebo uplatněných námitek. Rozhodčí řízení končí zpravidla vydáním rozhodčího nálezu. Ten musí být usnesen většinou rozhodců. Rozhodci rozhodují podle hmotného práva, které si strany zvolily za rozhodné právo. Jestliže volba práva provedena nebyla, použijí rozhodci právo určené podle kolizní normy, kterou budou považovat za nejvhodnější. Jestliže je k tomu strany zmocní, mohou rozhodci rozhodovat podle zásad spravedlnosti.

Rozhodčí nález musí být vydán písemně a doručen stranám. Doručením se stává konečným a pro strany závazným. Se souhlasem stran může být rozhodčí nález publikován. V Rozhodčích pravidlech UNCITRAL je podrobně upravena i otázka honorářů rozhodců (tato otázka není v ZRŘ upravena vůbec). Výše honorářů (odměn) rozhodců musí být přiměřená a musí zohledňovat hodnotu předmětu sporu, jeho složitost a čas, který rozhodci projednání a rozhodnutí sporu věnovali.

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR byl založen v roce 1949 a působil při Československé obchodní komoře. Zákonem č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, byl jeho název změněn na Rozhodčí soud při Československé obchodní a průmyslové komoře. Zákonem č. 223/1994 Sb. došlo ke změně jeho názvu na Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.

Rozhodčí soud vydal ve smyslu § 13, odst. 2 ZRŘ svůj Statut, Řády a Pravidla o nákladech řízení, které byly publikovány v Obchodním věstníku. Rozhodčí soud vede Listinu rozhodců, na níž může být zapsána osoba bez ohledu na státní příslušnost, která si svou činností osvojila způsobilost pro funkci rozhodce a jejíž zkušenosti dávají záruku úspěšného výkonu funkce rozhodce. O zapsání na Listinu rozhoduje předsednictvo Rozhodčího soudu.

Rozhodčí soud rozhoduje majetkové spory, jestliže jeho pravomoc vyplývá pro daný spor z mezinárodní smlouvy, platné rozhodčí smlouvy uzavřené mezi stranami, nebo z písemných projevů stran v zahájeném rozhodčím řízení, ze kterých je patrná nepochybná vůle podřídit se pravomoci Rozhodčího soudu.

Vzhledem k tomu, že v naprosté většině případů je jeho pravomoc založena na platné rozhodčí smlouvě, vydal Rozhodčí soud doporučené znění rozhodčí doložky: „Všechny spory, které by mohly vzniknout z této smlouvy nebo v souvislostí s ní, budou s vyloučením pravomoci obecných soudů rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR podle jeho Řádu (jedním) třemi rozhodci ustanovenými podle tohoto Řádu.“ Rozhodčí soud rozhoduje spory jak z mezinárodního obchodního styku, tak i spory vnitrostátní (za takovéto spory jsou považovány spory mezi stranami se sídlem nebo bydlištěm na území ČR nebo spory, v nichž podniky nebo organizační složky zahraničních osob dle § 21 ObchZ mají sídlo nebo bydliště na území ČR nebo zde vykonávají činnost dle zvláštního zákona a jsou zapsané v obchodním rejstříku).

Spory rozhoduje tříčlenný rozhodčí senát nebo jediný rozhodce, jestliže se strany na tom dohodly. V zásadě každá ze stran si může jmenovat rozhodce. Ti pak zvolí předsedu rozhodčího senátu. V opačném případě je chybějící rozhodce jmenován předsedou Rozhodčího soudu. Pravidelným místem konání ústních jednání je sídlo soudu v Praze. Z podnětu tajemníka, rozhodčího senátu nebo na základě dohody stran lze konat ústní jednání na jiném místě ČR nebo v zahraničí. Ústní jednání se může konat i v jiném jazyce než v češtině.

Rozhodčí soud řeší spory podle norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi stranami s přihlédnutím k obchodním zvyklostem. Rozhodci mohou spor rozhodnout podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestli je k tomu strany výslovně pověřily.

Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby Rozhodčímu soudu. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení a u sporů z mezinárodního obchodního styku i paušálu na správní náklady Rozhodčího soudu. U vnitrostátních sporů činí poplatek 3 % z hodnoty sporu, nejméně však 7000 Kč a nejvýše 1 000 000 Kč. U mezinárodních sporů činí poplatek určitou procentuální částku z hodnoty sporu (minimálně 10 000 Kč) a paušální částku na správní náklady stanovenou také podle hodnoty sporu (minimálně 5000 Kč).

Žaloba má v podstatě stejné náležitosti jako žaloba podaná u obecného soudu. Navíc má obsahovat odkaz na založení pravomoci Rozhodčího soudu a jméno a příjmení rozhodce, kterého žalobce jmenuje. Žalovaný má právo se k žalobě vyjádřit, může podat protižalobu.

O pravomoci (příslušnosti) po podání žaloby rozhodují rozhodci (u mezinárodních sporů předsednictvo Rozhodčího soudu). Jestliže by se došlo k závěru, že není dána pravomoc Rozhodčího soudu k projednání a rozhodnutí věci, rozhodci (předsednictvo) řízení usnesením zastaví. Spor se projednává v neveřejném zasedání. Se souhlasem rozhodčího senátu a stran mohou být jednání přítomny i osoby, které nejsou účastníky řízení. Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců (zástupcem může být i zahraniční advokát). Strany se mohou dohodnout a pověřit rozhodce, aby rozhodli spor bez ústního jednání pouze na základě písemností.

Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy, může stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazu třetími osobami. Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodčím senátem. Hodnocení důkazů provádí rozhodčí senát podle vlastního uvážení. Jakmile rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, vydá usnesení, že projednávání sporu je skončeno a přistoupí k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé, nebo se ukládá povinnost nahradit náklady řízení, anebo na základě žádosti stran, aby byl rozhodčí nález vydán podle smíru jimi uzavřeného. V případě uložení povinnosti se stanoví i lhůta k jejímu splnění.

Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně, v jejich nepřítomnosti se jim oznámí písemně. V odůvodněných případech může rozhodčí senát rozhodnout, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení. Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu rozhodnutí, protože je exekučním titulem. Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména v případech, kdy žalobce vzal zpět svoji žalobu.

Poplatek za rozhodčí řízení jde zpravidla k tíži té strany, která ve sporu podlehla. Bylo-li žalobě vyhověno pouze z části, rozdělí se úhrada poplatku mezi stranami zpravidla v poměru přisouzené a zamítnuté části žalobního nároku nebo nároku uplatněného protižalobou. Obdobněse postupuje i při rozdělení výloh stran, zejména nákladů na jejich právní zastoupení.

V případě, že strany by chtěly projednat případný spor v rozhodčím řízení, musí na takovou možnost myslet již v době jednání a uzavírání kupní smlouvy. Rozhodčí smlouva, která by byla uzavřena ve prospěch určité rozhodčí instituce, nemusí obsahovat kromě toho, že případný spor bude projednán v rozhodčím řízení před touto rozhodčí institucí (kromě přesného označení této rozhodčí instituce) žádný další text. Pro rozhodčí řízení ad hoc je třeba počítat s tím, že text rozhodčí smlouvy musí podrobněji řešit řadu procesních otázek.

Ukázka z knihy „Zahraniční obchod (teorie a praxe)“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing. Autor: Miroslav Svatoš a kolektiv.

zpět na Obsah dokumentu

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek