Předávání klíčů od centrální banky

13. 6. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Předávání klíčů od centrální banky Na konci května jmenoval prezident Miloš Zeman nového guvernéra České národní banky. S jakými pocity opouští post guvernéra Miroslav Singer a jaké budou první kroky Jiřího Rusnoka?

Guvernéři ČNB:      odcházející Miroslav Singer   a    nový guvernér Jiří Rusnok

Odcházející guvernér Miroslav Singer

Vystudoval VŠE v Praze a University of Pittsburgh, kde získal titul Ing., resp. Ph.D. Působil v Národohospodářském ústavu AV ČR, pracoval v CERGE-EI. Byl ředitelem a členem statutárního orgánu několika společností. V roce 2001 nastoupil na post ředitele do skupiny služeb podnikům společnosti PricewaterhouseCoopers ČR.

V roce 2005 se stal členem Bankovní rady České národní banky a jejím viceguvernérem. Vroce 2010 byl jmenován guvernérem ČNB, tento mandát mu skončil na konci června 2016, kdy prezident ČR jmenoval jeho nástupcem Jiího Rusnoka. Získal ocenní Guverér centrální banky ve střední a východní Evropě pro rok 2013, kterou uděluje časopis Emerging Markets, a dále ocenění Guvernér centrální banky v Evropě pro rok 2014 od renomovaného měsíčníku The Banker.


S jakým pocitem opouštíte post guvernéra ČNB?
V bance jsem strávil více než 11 let, a to není úplně krátká doba, ale nepatřím k těm, kteří by často hleděli do minulosti. Změna je život, a tato navíc není ničím nečekaným, ale musím s radostí říct, že jsem v bance potkal vysoce kvalifikované lidi a odborníky, s nimiž se mi skvěle spolupracovalo. Jsem například rád, že se nám podařilo dobře se připravit na otřesy finančního systému a velkou recesi, kterou světové hospodářství zažilo.

Zvláště její počátek byl určitě nejtěžším obdobím pro centrální banky od konce druhé světové války. My jsme na ni byli dobře připraveni mj. díky tomu, že jsme integrovali do centrální banky dohled nad pojišťovnami, kampeličkami a Komisi pro cenné papíry a vytvořili jsme jeden dohled nad finančním trhem. Do krize jsme vstoupili s připravenými útvary, které dokázaly mezi sebou komunikovat. Během pádu Lehman Brothers bylo docela klíčové, že informace proudily. Jen málo lidí si uvědomuje, že se u nás nemusela žádná finanční instituce v tomto období za státní peníze zachraňovat. Jsme z tohoto pohledu jedna z mála evropských zemí i jedna z mála vyspělých ekonomik.

Kvůli měnovým intervencím jste často řazen mezi nejkontroverznjší guvernéry v moderní historii ČNB, co si o tomto přívlastku myslíte?
Musíme si uvědomit, že guvernéři v moderní historii (myšleno od vzniku České národní banky v roce 1993) byli zatím tři. Jeden z guvernérů se po svém působení v ČNB stal premiérem po pádu vlády Václava Klause, a zapojil se tedy do politiky, aby se poté do ČNB vrátil. Druhý byl vnímán jako člověk, který mj. odebral licenci IPB a předal její funkční část do ČSOB.

Obě tyto události jsme sice trochu pozapomněli, ale tehdy to bylo veřejností vnímáno velmi intenzivně. Já to beru tak, že to je úděl guvernéra a členů bankovní rady, dělat rozhodnutí, která mívají často velmi silnou odezvu u veřejnosti. Není to nic nového pod sluncem. Jsem každopádně rád a beru to jako silnou satisfakci. Doba ukázala, že naše rozhodnutí bylo správné. Ekonomika roste, mzdy se zvyšují, máme jednu z nejnižších, ne-li nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropě.

Jak by se podle vás vyvíjela ekonomika ČR, kdyby ČNB neintervenovala proti koruně?
Kdybychom k uvolnění měnové politiky cestou přijetí kurzového závazku v listopadu 2013 nepřikročili, hrozil by české ekonomice pád do takzvané deflačně-recesní spirály spojené s celkovou makroekonomickou a finanční nestabilitou.

Hrozilo, že se do té doby poměrně stabilní kurzový vývoj přeruší a koruna začne výrazně posilovat. Současně by podniky, domácnosti a finanční trhy ještě více sázely na další pokles cen, a byly by tak méně ochotné čerpat úvěry i při rekordně nízkých úrokových sazbách. Následně by dále zesílily protiinflační tendence a počínající oživení by se zbrzdilo, či úplně zastavilo.

Ekonomika by tím mohla spadnout do další vlny recese, či dokonce do deflace, tj. do setrvalého poklesu cenové hladiny. Ze začarovaného kruhu deflačně-recesní spirály už pak, jak je vidět i dnes, není snadné cesty ven. Nesmírně negativní zkušenost drtivé většiny tehdejších světových ekonomik s deflačním vývojem ve 30. letech minulého století (období tzv. Velké hospodářské krize) je v tomto ohledu stále silným mementem pro všechny hospodářskopolitické autority, zejména pak pro centrální banky.

Existuje něco, co byste dnes udělal jinak? Nějaké rozhodnutí, které se na časové ose ukázalo jako ne úplně správné.
Neviděl bych to jako rozhodnutí nesprávné, ale spíše to byla otázka načasování, kdy jsme s intervencemi mohli začít o něco dříve. Kdybychom totiž věděli, jaká bude poptávková situace v Evropě a ve vyspělém světě, tak bychom do něj šli nejspíš dřív a nejspíš razantněji. To znamená se slabší úrovní kurzu. Ale to už je minulost. V tuhle chvíli se zdá, že potřebné uvolnění jsme schopni dodávat, aniž by se hladina kurzu měnila. Stabilizuje to ekonomiku, stabilizuje to chování výrobců.

Kam zamíří Miroslav Singer po vypršení guvernérského mandátu?
Rozhodl jsem se přijmout kandidaturu na pozici viceguvernéra Rozvojové banky Rady Evropy v Paříži. Vzhledem k tomu, že je na tuto pozici asi osm kandidátů, tak nijak nepřeceňuji pravděpodobnost, že tam skončím. Pokud nevyjde tato možnost nebo něco podobného, což může vždycky přijít, tak bych šel do privátní sféry. Mám navíc vůči privátní sféře půlroční karanténu, což mi dává dost času o tom přemýšlet, až skončím.

Nový guvernér ČNB Jiří Rusnok

Vystudoval Národohospodáskou fakultu VŠE v Praze. Od roku 1998 zastával funkci náměstka ministra práce a sociálních věcí, od dubna 2001 do července 2002 byl ministrem financí ČR a od července 2002 do března 2003 byl ministrem průmyslu a obchodu ČR. Od května 2003 do června 2013 působil ve vedení pojišťovací části pobočky finanční skupiny ING pro ČR a SR. Vletech 2005 až 2012 vykonával funkci prezidenta Asociace penzijních fondů České republiky. Současně působil jako předseda představenstva a generální ředitel ING PF, a. s.

V letech 2006–2009 byl předsedou Výboru pro finanční trh, poradního orgánu bankovní rady ČNB. Od roku 2009 do roku 2013 byl prezidentem Rady pro veřejný dohled nad auditem. V letech 2010–2013 byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Od 25. června 2013 do 29. ledna 2014 působil jako předseda vlády ČR. V roce 2014 byl Jiří Rusnok jmenován členem bankovní rady České národní banky a 25. 5. 2016 jej prezident republiky jmenoval guvernérem ČNB s účinností od 1. 7. 2016 na šestileté funkní období.


Do bankovní rady jste byl jmenován před dvěma lety a řekl jste, že je to vrchol vaší kariéry. Napadlo vás, že byste někdy mohl usednout do křesla guvernéra ČNB?
V minulosti mě nic takového rozhodně nenapadlo. Nejsem člověk, který by si potrpěl na nějaké funkce. Beru věci, jak přijdou, a snažím se dělat svoji práci vždy svědomitě, což pozice v bankovní radě vyžaduje dvojnásob vzhledem k obrovské zodpovědnosti, jakou tato instituce bezesporu má.

Prezident Zeman, který vás nazval excelentním kandidátem, se netají zklamáním, že nás Slovensko předbhlo se vstupem do eurozóny. Budete usilovat o to, aby Česká republika přijala evropskou měnu co nejdříve?
Především je nutné si uvědomit, že otázka přistoupení k eurozóně je v kompetenci vlády. Pokud se takto jakákoliv budoucí vláda rozhodne, ČNB pod mým vedením tento proces po technické stránce zajistí.

Co si myslíte o záporných úrokových sazbách? Není to spirála, která by mohla spustit další ekonomickou krizi?
Je to něco, co jsme si před několika lety vůbec nedovedli představit. Dnes vidíme, že i to je reálný nástroj měnové politiky v situaci deflačních tlaků a nedostatečné poptávky. Nicméně je to opatření spíše výjimečné a určitě není vhodné pro jakékoliv měnové podmínky.

Jak se díváte na současné měnové intervence ČNB? Budete pokračovat v oslabování koruny, nebo se vydáte jinou cestou?
Měnovou politiku vždy nastavujeme dle aktuálních podmínek a situace v domácí ekonomice. Zatím situace není zralá na zpřísnění měnově politických parametrů, tedy ani na opuštění kurzového závazku. Dnes odhadujeme, že by to postupně mohlo nastat okolo poloviny roku 2017. Navíc je potřeba zdůraznit, že bankovní rada rozhoduje většinově a guvernér tam má jeden hlas stejně jako všichni ostatní.

Co bude první věc, kterou uděláte po svém jmenování do čela ČNB?
Především po svém nástupu do úřadu, tedy 1. července 2016, nejprve představím nově jmenované členy bankovní rady ostatním kolegům z bankovní rady. Dohodneme se na tom, kdo z členů bankovní rady bude dohlížet příslušné sekce. Pak se pozdravím s vedením a zaměstnanci sekcí, které budu nově dohlížet, a napíšu e-mail všem zaměstnancům ČNB.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Dagmar Klimovičová.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek