Předseda Asociace pro veřejné zakázky: Zjednodušme veřejné zakázky

8. 4. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

S partnerem advokátní kanceláře MT Legal a předsedou výkonného výboru Asociace pro veřejné zakázky Tomášem Machurkem o současném právním formalismu a novém zákoně o zadávání veřejných zakázek.

Tomáš MachurekSněmovnou právě prošel a do Senátu míří nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Co si od něj slibujete?
Leitmotivem nového zákona je zjednodušení. V tomto se naprosto shodujeme s původním záměrem předkladatele – ministerstva pro místní rozvoj. Z celé řady důvodů je nanejvýš vhodné, aby se z procesu zadávání veřejných zakázek vytratil zbytečný formalismus, který vede například ke zcela nesmyslnému sankcionování, ať již v podobě snižování či vracení dotací nebo v podobě účelového vylučování uchazečů.

Odstranění formalismu ze zákonné úpravy poskytne zadavatelům na jedné straně potřebnou a dlouho očekávanou volnost v procesních úkonech, na druhé straně však musí zadavatelé počítat se zvýšenou odpovědností, která s volností v rozhodování vždy logicky souvisí. Někdy mám pocit, že jsme se začali bát rozhodovat sami a současně si odvykli nést za vlastní jednání odpovědnost.

Co konkrétně nový zákon zjednoduší?
Zjednodušujících institutů je v novém zákoně celá řada. Pokud bych měl zdůraznit některé z nich, pak jde zejména o vypuštění dosavadní povinnosti zadavatele ustanovovat komisi a s tím související povinnosti zpracovávat řadu protokolů. Velkou administrativní úlevou může být rovněž oprávnění zadavatele prohodit fáze posouzení a hodnocení, tedy nejprve nabídky vyhodnotit a pak teprve nabídky posuzovat, a to navíc třeba už pouze nabídku jednoho uchazeče, který se umístil první v pořadí.

Zavedení takového oprávnění zjednoduší proces zadávání zejména tam, kde je hodnocení pro zadavatele jednoduché, prováděné například jen na základě kvantifikovatelných hodnoticích kritérií, jako je cena, a kde současně bývá velká pravděpodobnost vyššího počtu nabídek. Dnes musí zadavatel nejprve všechny nabídky posoudit z hlediska kvalifikace a splnění zadávacích podmínek a teprve pak je vyhodnotí, a to opět všechny.

Která další zjednodušení v zákoně jsou?
Přínosem nové úpravy je dále možnost zadavatele bez splnění dalších podmínek využít při zadávání podlimitních zakázek jednací řízení s uveřejněním a mít tedy možnost ještě před hodnocením s uchazeči jednat o jejich nabídkách a případně si díky tomu vyjednat lepší podmínky. Nový zákon rovněž eliminuje řadu institutů, které zavedla tzv. transparenční dubnová novela v roce 2012 a které se postupem času ukázaly jako buď zcela nefunkční, nebo zjevně nenapl- ňující původní politické záměry.

Jde o vypuštění povinného předběžného oznámení, povinného zpracování a uveřejňování odůvodnění veřejné zakázky či uveřejňování jmen subdodavatelů vybraného uchazeče, kterým bylo uhrazeno více než 10 procent ceny zakázky. Pro určitou kategorii plnění budou také moci zadavatelé postupovat v tzv. zjednodušeném režimu, kdy si zadavatel proces takového řízení nastaví víceméně dle svého, při respektování pouze základních pravidel. Nicméně těch simplifikací je v návrhu nového zákona samozřejmě daleko více.

Velkou pomocí bude zřejmě i odstranění přehnaného formalismu současné právní úpravy.
Ano, určitě. Dodavatelé jsou dnes z řízení často vylučováni z ryze formálních důvodů. Stačí kupříkladu nedoložení výpisu z obchodního rejstříku a zadavatel může takto chybujícího uchazeče vyloučit z další účasti v tendru. Obchodní rejstřík je přitom veřejně přístupný rejstřík, z něhož si každý, tedy i zadavatel, může ověřit, zda dodavatel de iure existuje. Nebo další příklad. Dodavatel podal nabídku s tím, že dle zadávací dokumentace měla být přílohou podepsaného návrhu smlouvy listina XY.

Dodavatel ve své nabídce předložil veškeré zadavatelem požadované dokumenty pouze s tím rozdílem, že onu inkriminovanou listinu XY nezařadil v nabídce jako přílohu XY k podepsanému návrhu smlouvy, ale vložil ji do nabídky na jiném místě. Dle stávajícího zákona i dle rozhodovací praxe ÚOHS je to chyba daného uchazeče, za kterou musí být kvůli nesplnění zadávacích podmínek ze zadávacího řízení vyloučen.

Obecně je potírání formalismu jistě správné, ale člověka napadá, jestli to někdo nezneužije?
Zneužít se dá jakýkoli právní předpis, pokud jednající osoba takový úmysl má. Nelze zákonem regulovat všechno. Vedle pravidel stanovených obecně závaznými právními předpisy zde snad stále existují a platí určitá etická pravidla a selský rozum. Snad mě kvůli tomu někdo nenařkne z bezbřehého optimismu.

Jak se díváte na nově zaváděný institut self-cleaningu?
Jde o případ, kdy se dodavatel, který by jinak neprokázal splnění zákonem stanovených předpokladů způsobilosti, může před zadavatelem tzv. očistit. Jinak řečeno, zadavateli doloží, že k obnovení své způsobilosti přijal dostatečná nápravná opatření – například uhradil dříve způsobenou škodu, zaplatil daňové nedoplatky, začal spolupracovat s dozorovými a vyšetřujícími úřady či orgány nebo přijal potřebná technická, personální či organizační opatření, která mají zabránit dalšímu pochybení. Ve své podstatě je to pozitivní institut.

Představte si případ společnosti, která neplatila dluhy a poškodila si na trhu renomé. Pak ji ale koupil nový majitel, který se upřímně snaží pověst společnosti napravit. Přijme řadu nápravných opatření a usiluje o získání zakázek. Pokud by tento institut neexistoval, nemohl by se o ně ucházet třeba i několik let. Je ovšem otázka, jak se k tomuto institutu postaví zadavatelé, protože právě zadavatelé rozhodují o tom, jestli dodavatelem provedená nápravná opatření jsou dostatečná. Z toho mohou do budoucna vznikat složité a dlouhé spory, takže jistá obava z praktické aplikace tohoto nového institutu je na místě.

Kolik procent vašich klientů pochází z veřejného sektoru?
MT Legal je advokátní kancelář, která se hodně zaměřuje na veřejný sektor. Veřejnými zakázkami a veřejným investováním vůbec se zabýváme již řadu let a z veřejného sektoru pramení zhruba 55 až 60 procent naší klientely. Zastupujeme jak řadu ministerstev, krajů, měst, tak i příspěvkových organizací, státních podniků. Nicméně vzhledem k tomu, že naší specializací nejsou jen veřejné zakázky, ale i na IT, zdravotnictví a energetika, máme rovněž mnoho významných klientů ze soukromé sféry.

Jak to vypadá, když kancelář specializující se na veřejné zakázky sama soutěží v tendru na advokátní služby?
Do značné míry obdobně, jako když se jedná o zakázku s jiným předmětem plnění. Pokud jde o právní služby, i ty se musí vysoutěžit v souladu se zákonem. Potíž je nicméně v tom, že v takovém případě má zadavatel proti sobě právníky, kteří jsou ve své obraně, pokud jsou s průběhem či výsledkem tendru nespokojení, přece jen důraznější a důslednější. O to častěji si v takových případech zadavatelé raději volí jednodušší hodnocení jen dle výše nabídkové ceny.

Z pohledu soutěžitele je pak v tendrech znát, nakolik se za posledních asi pět až šest let změnily ceny za právní služby. Jestliže advokacie byla svého času vnímána jako poměrně lukrativní profese, dnes už to neplatí. Není výjimkou, že se nabídkové ceny advokátů, a to i v dosti sofistikovaných případech a vysoce specializovaných právních oborech, pohybují na úrovni méně kvalifikované řemeslné profese s obecně daleko menšími požadavky na vzdělání, zkušenosti a s nesrovnatelně menší odpovědností.

S jak nízkými nabídkami se u konkurence setkáváte?
Bohužel v praxi se setkáváme čím dál tím častěji – je mi až skoro žinantní označit to za obvyklý jev –, že se ceny advokátních služeb pro veřejnou sféru pohybují hluboko pod tisícem korun za hodinu a nezřídka dokonce okolo poloviny této částky. Osobně mi takový stav připadá tristní a nedůstojný advokátního stavu. Nechci nad tím nějak výrazně lamentovat, koneckonců je to otázka nabídky a poptávky. Současně by si ale zadavatelé měli uvědomit, jakou kvalitu za takovou odměnu dostanou.

Takové nabídky zřejmě navíc vítězí, protože cena dnes bývá rozhodujícím kritériem.
Většinou ano a to je další neštěstí. Na rapidním snížení odměn za advokátní služby měla výrazný podíl, byť s jistým zpožděním, hospodářská krize. Současně se do čím dál častěj- šího soutěžení „jen na cenu“ promítla i celková atmosféra strachu provázejí- cí zadávání zakázek. Zadavatel, který sleduje média a vidí, jak a co všechno orgány činné v trestním řízení v této oblasti stíhají, musí mít strach. Strach pak logicky vyústí v tendenci provádět zadávací řízení tak, aby bylo co nejjednodušší a s co nejmenšími riziky. Tedy mimo jiné soutěžit veřejné zakázky „jen na cenu“, a to i tam, kde by za normálních okolností měl být posílen prvek kvality, erudice a podobně.

Jaké kanceláře dávají takto nízké nabídky – menší, lokální, začínající?
Divil byste se, ale i některé větší advokátní kanceláře, které si chtějí nadále z nejrůznějších pohnutek udržet ve svém portfoliu klienty z veřejného sektoru, přistoupily na výrazně nižší, nechci rovnou říci dumpingové, ceny.

Zmínil jste krizi. Jak z ní vyšla MT Legal?
Musím zaklepat, jsme spokojení. Přestože některé advokátní kanceláře kvůli krizi oslabily nebo musely podstatně omezit své výdaje a rozvoj, MT Legal je stabilní a prosperující kancelář se silným a profesionálním týmem. Jsme hrdí, že jsme již druhý rok po sobě získali v prestižní soutěži pořádané společností EPRAVO.CZ pod záštitou ministerstva spravedlnosti a České advokátní komory nejvyšší ocenění „Právnická firma roku pro oblast veřejných zakázek“. Už tři roky před tím jsme se v této kategorii dostali mezi TOP 5 kanceláří. V roce 2012 jsme navíc dostali ocenění „Právnická firma roku pro regionální kancelář“ a pravidelně se mezi nejlepšími umisťujeme i v kategorii „Právo IT“. Práce nás baví a stejně tak nás těší důvěra našich klientů a jejich zájem o naši práci.

Veřejné zakázky mají velmi špatnou pověst. Může být nový zákon tím „restartem“, po kterém by se mohlo podařit toto povědomí veřejnosti zvrátit?
Věřím, že ano. Myslím, že do procesu vylepšování mediálního obrazu veřejných zakázek by se měli vydatným způsobem zapojit nejen gestoři a předkladatelé zákona, ale i profesní organizace. V Asociaci pro veřejné zakázky jsme si to vzali za své a budeme se snažit zviditelňovat zejména úspěšné projekty. Lví podíl na současném stavu mediálního obrazu veřejných zakázek mají ale samozřejmě média. Ostatně ukažte mi z poslední doby jakoukoli zprávu v nejsledovanějších médiích o tom, že nějaký zadavatel úspěšně dokončil zadávací řízení a uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem nebo že došlo k úspěšné realizaci veřejné zakázky.

Negativní zprávy mají odjakživa přednost.
Jenže tento negativní mediální obraz pak spoluvytváří celkové a paušálně negativní povědomí o zadávání veřejných zakázek. Přiznám se, že i díky tomu někdy váhám, zda mám na otázku, čím se profesně zabývám, odpovědět pravdivě, aby na mě pak tazatel náhodou nehleděl skrz prsty.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek bude každopádně pro vás advokáty ideální příležitostí, jak si rozšířit klientelu.
Nebudu zastírat, že nový zákon o zadávání veřejných zakázek může znamenat zvýšenou poptávku po právních službách, a to zejména v počátečním stadiu. V této fázi může být větší poptávka po změnách vnitřních zadá- vacích metodik a směrnic, proškolení zaměstnanců, posouzení případných výkladových nejasností. Právní služby se navíc dostaly do kategorie služeb, u kterých bude moci zadavatel využít tzv. zjednodu- šený režim.

Vliv na advokátní profesi bude mít nesporně i fakt, že v souladu s evropskými směrnicemi se v novém zákoně objevila výjimka týkající se zjednodušeně řečeno sporové agendy – zastupování klienta v soudním řízení či arbitráži. Právní služby související se sporovou agendou budou proto úplně vyjmuty z povinnosti je zadávat v režimu zákona.

Proč jste se vlastně začal specializovat na veřejné zakázky?
Po určité době v advokacii jsem se začal zaměřovat čím dál více jen na některé vybrané obory práva, abych do nich mohl hlouběji proniknout a stačil podrobněji sledovat jejich vývoj. Šlo o poměrně nesourodé obory, jako směnečné a šekové právo, nemovitosti a IT. K veřejným zakázkám jsem se dostal, jak už to tak bývá, náhodou. Z kraje roku 1995 se jeden náš významný klient z oblasti IT ucházel o poměrně velkou zakázku a potřeboval právní pomoc.

Dodnes vlastně nevím, proč jsem od partnerů dostal důvěru právě já. Nicméně zakázku jsem převzal a postupně se na veřejné zakázky specializoval. V roce 2004 pak přišla z ministerstva pro místní rozvoj nabídka vytvořit tým a zpracovat nový zákon o veřejných zakázkách, tedy dnes platný zákon 137/2006 Sb. Šlo o skvělou zkušenost a řekl bych královskou disciplínu práva. Dodnes jsem vděčný za to, že jsem takovou příležitost dostal.

Tomáš Machurek

  • vystudoval Právnickou fakultu UK
  • v roce 2008 se stal zakládajícím partnerem a jednatelem MT Legal
  • je předsedou Výkonného výboru Asociace pro veřejné zakázky
  • veřejným zakázkám se věnuje více než 20 let, je jedním z autorů stávajícího zákona o veřejných zakázkách (137/2006 Sb.), je spoluautorem rozsáhlého komentáře k zákonu o veřejných zakázkách, je členem redakční rady časopisu Veřejné zakázky v praxi


Převzato z přílohy deníku E15 Právo a Byznys

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek