Převody majetkové účasti v obchodních společnostech

1. 1. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Dokument seznamuje s principy, jakými lze u nejčastěji užívaných forem obchodních společností provést převod majetkové účasti. Nejdříve poskytuje základní informace o každé z forem obchodních společností (akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a evropská společnost Societas Europaea) a dále popisuje konkrétní způsoby převodů.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva, tedy zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.

Podrobný obsah


Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Akciová společnost

Akciová společnost je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Akciová společnost je právnickou osobou, která se zapisuje do obchodního rejstříku. Akciová společnost se řadí mezi kapitálové společnosti s charakteristickými základními rysy, jimiž jsou:

  • existence základního kapitálu v zákonem stanovené minimální výši,
  • povinnost akcionářů vložit do společnosti majetek,
  • žádné ručení akcionářů (společníků) za závazky společnosti,
  • ztrátu společnosti nese vždy pouze společnost (nikoli akcionáři),
  • akcionáři se účastní na řízení společnosti výhradně prostřednictvím orgánů společnosti.

Základní kapitál je peněžitým vyjádřením souhrnu všech vkladů (peněžitých i nepeněžitých), který představuje potřebný zdroj financování akciové společnosti.

Vklad je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní společnosti, přičemž u akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie.

Akcie a jiné cenné papíry

V souladu s ustanovením § 514 NOZ je cenný papír listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. NOZ rozlišuje co do formy cenné papíry na doručitele, na řad, nebo na jméno, a ohledně podoby se NOZ výslovně nevyjadřuje, nicméně z právní úpravy lze rozlišit cenné papíry (podoba listinná) a zaknihované cenné papíry, které jsou nahrazeny zápisem do příslušné evidence, a to na majetkových účtech, jimiž jsou účet vlastníka nebo účet zákazníka.

Podmínky, principy a úpravu evidence zaknihovaných cenných papírů, jakož i centrálního depozitáře zaknihovaných cenných papírů stanoví zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Ustanovení § 256 ZOK stanoví, že akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle ZOK a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.

Akcie musí ze zákona obsahovat minimálně následující náležitosti, jinak je neplatná:

  1. označení, že jde o akcii,
  2. jednoznačnou identifikaci společnosti, která akcii vydala (zejména název, identifikační číslo, sídlo a spisovou značku rejstříkového soudu),
  3. jmenovitou hodnotu,
  4. označení formy akcie, ledaže akcie byla vydána jako zaknihovaný cenný papír,
  5. u akcie na jméno jednoznačnou identifikaci akcionáře (u fyzické osoby zejména jméno, příjmení, datum narození, bydliště a u právnické osoby zejména název, identifikační číslo, sídlo a spisovou značku rejstříkového soudu),
  6. údaje o druhu akcie, popřípadě i s odkazem na stanovy,
  7. v případě vydání kusových akcií musí akcie obsahovat označení „kusová akcie“.

Listinná akcie dále musí vždy obsahovat číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva, přičemž podpis může být nahrazen jeho otiskem za předpokladu, že jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění.

Převodem cenného papíru – akcie se rozumí změna osoby majitele akcie (cenného papíru). Způsoby převodu akcií souvisí s jejich podobou a zejména formou.

Jak bylo již zmíněno výše, lze teoreticky rozlišit dvě základní podoby akcií – listinnou a zaknihovanou, přičemž zvláštní kategorii představují imobilizované cenné papíry, tj. listinné cenné papíry, které byly předány do hromadné úschovy a dále vystupují jako zaknihované cenné papíry. Pro listinné akcie je charakteristické, že s listinou (akcií) spojené právo je zachyceno písemným projevem na samotné listině. O zaknihované akcie se jedná v případech, kdy právo spojené s akcií není inkorporováno (vtěleno) v listině, ale je zaznamenáno v zákonem stanovené evidenci. Podstatou zaknihovaných akcií tedy je, že nemají hmotný nosič (substrát).

Co se týká formy cenných papírů NOZ obecně rozlišuje cenný papír na doručitele, na řad, nebo na jméno. ZOK pak rozlišuje dvě formy akcií – akcie na majitele, tj. akcie ve formě cenného papíru na doručitele, a akcie na jméno, tj. akcie ve formě na řad. Akciová společnost může vydat akcie na majitele pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír. NOZ ani ZOK již nezná termín „podoba akcie“ známý z předchozí právní úpravy.

V souvislosti s druhy práv, která jsou s akcií spojena, rozlišujeme jednotlivé druhy akcií, přičemž akcie, se kterými jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh. Akcie, se kterými není spojeno žádné zvláštní právo, jsou akcie kmenové. Zvláštní práva a jejich obsah se určí ve stanovách společnosti. Vyvstanou-li pochybnosti o obsahu zvláštních práv, může soud na návrh společnosti nebo některého akcionáře rozhodnout, jaké zvláštní právo je s akcií spojeno, nebo že předmětná akcie je akcie kmenová.

Akcie, se kterou jsou spojena přednostní práva týkající se podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích nebo na likvidačním zůstatku společnosti, je prioritní akcie. Prioritní akcie jsou vydávány bez hlasovacího práva, neurčí-li akcie jinak, přičemž společnost může vydat akcie, s nimiž není spojeno hlasovací právo, pokud souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřesáhne 90% základního kapitálu společnosti.

ZOK dále rozlišuje akcie se zvláštními právy, s nimiž je spojen rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku, anebo rozdílná váha hlasů – tzv. akcie s rozdílnou vahou hlasů resp. s násobnými hlasovacími právy.

Určí-li tak stanovy, může společnost vydat tzv. kusové akcie, jež nemají jmenovitou hodnotu a představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti. V takovém případě však společnost nemůže mít vydány akcie se jmenovitou hodnotou.

Dále může společnost vydat k uplatnění přednostního práva opční list, který představuje cenný papír na doručitele nebo je lze vydat jako zaknihovaný cenný papír.

V neposlední řadě zákon s odkazem na stanovy a rozhodnutí valné hromady připouští, aby společnost vydala dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na výměnu za akcie, nebo prioritní dluhopisy, které obsahují právo na přednostní upisování akcií. Na dluhopisy se vztahuje zejména zvláštní právní úprava zákona č. 190/2004 Sb. o dluhopisech.            

Smlouvy o převodech cenných papírů – akcií

K převodu akcií bez ohledu na jejich formu či podobu dochází vždy smlouvou, která představuje právní důvod (titul) převodu. Avšak právě v závislosti na formě a podobě akcií zákon podmínky převodu modifikuje.

Smlouva o převodu akcií, resp. kupní smlouva, se řídí ustanoveními NOZ o koupi, a to o koupi věci movité, jelikož akcie je ze zákona věci movitou, ať již hmotnou či nehmotnou. Smlouva o převodu akcií na jméno nemusí mít ze zákona písemnou formu. Kupující (nabyvatel) akcie se stává vlastníkem akcie, i když prodávající neměl právo tento cenný papír (akcii) převést, pokud byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění převodce (prodávajícího) vlastnické právo převést na základě řádného titulu.

Závazek převést zaknihovaný cenný papír (akcii) je splněn registrací převodu provedenou v centrální evidenci cenných papírů, kterou vede centrální depozitář, a to na základě příkazu k registraci převodu.

K převodu akcie na jméno, jakožto zákonného cenného papíru na řad, dochází písemným prohlášením, které je zaznamenáno zpravidla na rubu listiny – akcie (od toho rubopis nebo indosament), a smlouvou k okamžiku jeho předání. Každý nový majitel, který chce uplatňovat práva spojená s akcií na jméno, musí nejprve prokázat, že mu svědčí nepřetržitá řada rubopisů.

Listinné akcie na jméno se převádí smlouvou, která nemusí mít písemnou formu. Dále je k převodu listinných akcií na jméno nutný rubopis a jejich předání nabyvateli. Pokud seznam akcionářů nahrazuje evidence zaknihovaných cenných papírů, spadá účinnost smlouvy ve vztahu ke společnosti v jedno se splněním závazku převést cenný papír.

Před účinností NOZ upravoval převody akcií Zákon o cenných papírech, který byl nahrazen příslušnými ustanoveními NOZ a ZOK. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud dochází k převodu akcií na základě smlouvy, řídí se daná smlouva příslušnými ustanoveními NOZ a ZOK.

Při převodu zaknihovaných akcií nezáleží na jejich formě, případně druhu, neboť převod se vždy realizuje stejným způsobem. Právním titulem je tedy vždy smlouva, ale způsobem (modem) převodu je zápis převodu do seznamu akcionářů či do příslušné evidence cenných papírů.

Rubopis (indosament)

Rubopis je speciálním směnečněprávním prostředkem převádění práv ze směnky, který upravuje zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový v platném znění (dále jen „zákon směnečný a šekový“). Nicméně úprava rubopisu v zákoně směnečném a šekovém má univerzální platnost, neboť skoro všechny právní předpisy upravující cenné papíry, tedy i akcie, odkazují na přiměřené použití úpravy směnečného práva ve vztahu k převodům práv z těchto cenných papírů, resp. akcií.

Tak je tomu v případě akcií, kdy ustanovení § 269 ZOK – „Akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele“ – ve spojení s ustanovením § 1103 NOZ – „Vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. O náležitostech rubopisu a jeho přijetí, jako i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí ustanovení právního předpisu upravujícího směnky.“ – odkazuje na přiměřené použití předpisů upravujících směnky.

Indosament musí být bezpodmínečný a jakákoli podmínka, na níž byl učiněn závislým, platí za nenapsanou. Částečný rubopis je neplatný. Indosament musí být napsán na směnku, resp. akcii nebo na list s ní spojený (přívěsek) a musí jej podepsat indosant, tedy ten, kdo směnku, resp. akcii rubopisem převádí.

Akcie na jméno

Akciová společnost, která vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů. Vydala-li společnost zaknihované akcie na jméno, mohou stanovy určit, že seznam akcionářů nahrazuje evidence zaknihovaných cenných papírů. Do seznamu akcionářů se zapisují:

  • a)      označení druhu akcie,
  • b)      jmenovitá hodnota akcie,
  • c)      jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře,
  • d)     číslo bankovního účtu vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,
  • e)      označení akcie,
  • f)       změny zapisovaných údajů,
  • g)      oddělení nebo převod samostatně převoditelného práva.

Zápis do evidence se provede na základě příkazu oprávněné osoby. Zápis se provede neprodleně po přijetí příkazu, pokud oprávněná osoba nestanoví pozdější okamžik zápisu. Jestliže osoba dává příkaz k zápisu do evidence investičních nástrojů vedené centrálním depozitářem prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře, účastník centrálního depozitáře ověří oprávněnost této osoby k podání příkazu. V ostatních případech ověřuje oprávněnost osoby k podání příkazu k zápisu do evidence investičních nástrojů osoba, která tuto evidenci vede.

Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů (zaknihovaných akcií), vydá majiteli účtu vedenému v této evidenci (akcionář) nebo emitentovi investičního nástroje (akciová společnost) vedenému v této evidenci výpis z evidence. Centrální depozitář vydá majiteli účtu výpis vždy prostřednictvím svého účastníka.

Vede-li společnost seznam sama, je povinna do něj promítnout všechny změny bez zbytečného odkladu poté, co jí je změna prokázána. Společnost je dále povinna každému svému akcionáři na jeho písemnou žádost vydat opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, nebo požadované části seznamu, a to bez zbytečného odkladu od doručení žádosti. V takovém případě je společnost oprávněna požadovat pouze úhradu nákladů s tím spojených, tedy náklady na pořízení a zaslání opisu.

Společnost zapíše nového vlastníka do seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna osoby akcionáře prokázána. Ze zákona platí, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů, není-li prokázán opak. V případě, že akcionář způsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů nebo že zápis neodpovídá skutečnosti, nemůže se domáhat neplatnosti usnesení valné hromady proto, že mu společnost na základě této skutečnosti neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího práva.

Akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele. K účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby akcionáře společnosti a předložení akcie na jméno společnosti. Stanovy mohou převoditelnost akcií na jméno omezit, nikoliv však vyloučit.

V případě, že je převoditelnost akcií na jméno podmíněna souhlasem orgánu společnosti, pak smlouva o převodu těchto akcií nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak. Stanovy mohou dále určit, v jakých případech a za jakých podmínek je příslušný orgán společnosti povinen souhlas udělit, popřípadě v jakých případech je povinen souhlas odmítnout. Nerozhodne-li příslušný orgán společnosti do 2 měsíců od doručení žádosti, ačkoli tak byl dle stanov povinen učinit, platí, že souhlas byl udělen.

Odmítne-li příslušný orgán společnosti souhlas k převodu akcie na jméno udělit, ačkoliv nebyl podle stanov povinen souhlas odmítnout, společnost bez zbytečného odkladu od doručení žádosti akcionáře tuto akcii odkoupí za přiměřenou cenu. Lhůta pro uplatnění práva na odkoupení akcie je 1 měsíc ode dne, kdy bylo akcionáři doručeno rozhodnutí o odmítnutí udělení souhlasu s převodem akcie.

Je-li převoditelnost akcií omezena jiným způsobem než udělením souhlasu orgánu společnosti a akcionář akcii převede v rozporu s daným omezením, je převod akcií neplatný.

Z výše uvedeného vyplývá, že při převodech akcií na jméno je pro nabyvatele (kupujícího) důležité seznámit se stanovami společnosti, která dané akcie vydala (emitovala) a v případě stanovami zakotvené omezitelnosti jejich převodu i se všemi podmínkami, jejichž splnění je k platnému převodu nezbytné. Stanovy každé akciové společnosti je společnost povinna zakládat do sbírky listin vedené příslušným rejstříkovým soudem, a to včetně jejich úplného znění, které se vyhotovuje v návaznosti na jakoukoliv jejich změnu. Elektronické vyhotovení stanov každé společnosti je veřejnosti přístupné na webové adrese: www.justice.cz nebo fyzicky ve sbírce listin vedené příslušným rejstříkovým soudem (krajské soudy, příp. Městský soud v Praze).

Převody listinných akcií na jméno

Jak bylo zmíněno výše, k převodu listinné akcie na jméno jakožto cenného papíru na řad (ordrepapíru) dochází smlouvu, která nemusí mít písemnou formu, rubopisem (indosamentem) a předáním akcie nabyvateli. Účinnost převodu vůči společnosti je pak podmíněna oznámením změny akcionáře společnosti včetně předložení rubopisované akcie. Jiné způsoby účinného převodu listinných akcií na jméno jsou vyloučeny. Pojem rubopis vyjadřuje skutečnost, že převodní zápisy se zpravidla píší na rubu akcie (cenného papíru), jedná se tedy o technickou stránku samotného převodu práv z akcie.

Při převodu práv spojených s akcií dochází k dvoustrannému vztahu mezi dosavadním majitelem listinné akcie na jméno, který práva převádí – převodcem (indosantem) a osobou, na kterou jsou práva převáděna – nabyvatelem (indosatářem) jako důsledek převodu vlastnictví k akcii.

Obsah rubopisu bude vždy sestávat minimálně ze tří částí:

  1. část převodní (transportní), kterou dává převodce najevo svůj úmysl akcii převést,
  2. určení nového majitele akcie,
  3. podpis indosanta (převodce).

Dále mohou vedle výše uvedeného minimálního obsahu existovat další doložky, např. datum převodu.

Naproti tomu některé doložky v souvislosti s rubopisem přípustné nejsou. Jedná se zejména o podmíněné rubopisy – v takovém případě zákon nečiní takový rubopis neplatným, ovšem doložka vyjadřující jeho podmíněnost, je považována za nenapsanou (nulitní). Dále jde o tzv. rubopis na „majitele“, kdy indosant hodlá takovýmto rubopisem přeměnit akcii na jméno na akcii na majitele (cenný papír na doručitele). Tuto situaci upravuje § 12 zákona směnečného a šekového, který stanoví, že zní-li indosament na majitele, platí za nevyplněný.

Co se týče umístění rubopisu na akcii, pak obecný předpis o umístění neexistuje. Indosament je tedy možné umístit na akcii kamkoli, ale zpravidla je umisťován na rubu akcie (na opačné straně).

Rubopis má zejména účinky převodní, tj. indosament je prostředkem převodu veškerých práv dosavadního majitele akcie (akcionáře) – indosanta na jinou osobu a jehož prostřednictvím jsou na tuto osobu – nabyvatele převedena veškerá práva z listinné akcie na jméno. Indosamentem tedy dosavadní majitel akcie svá práva spojená s akcií pozbývá a nový majitel je nabývá. Důvodem práv nového majitele není skutečnost, že tato práva měl původní vlastník akcie (indosant), ale skutečnost, že se indosatář stal pravým vlastníkem akcie; jedná se o tzv. originární nabytí práv.

Proto také není nový vlastník akcie právním nástupcem indosantovým. Práva indosantova k akcii nepřecházejí, ale mizí a u nabyvatele (indosatáře) se objevují práva zcela nová svým obsahem blízká právům indosanta. Tak i nabyvatel v dobré víře může nabýt vlastnictví akcie od indosanta, o kterém se později prokáže, že vlastníkem akcie nikdy nebyl.

S tím souvisí zákonem definovaná fikce, že ten, kdo má v rukou listinou akcii na jméno, která k němu došla po zákonem definované řadě indosací, je majitelem této akcie. Rozhoduje tedy pouze, zda akcie obsahuje sled formálně správných rubopisů, tj. zda formálně správně došla akcie k této osobě.

V případě, že někdo pozbude akcie jakýmkoli způsobem, není nový majitel, který prokáže své právo způsobem uvedeným výše (nepřetržitou řadou rubopisů), povinen akcii vydat, ledaže ji nabyl ve zlé víře nebo se při nabývání akcie provinil hrubou nedbalostí. Tedy ten, kdo tvrdí, že mu svědčí lepší právo k akcii, než jejímu formálně legitimovanému vlastníkovi, se může domáhat vydání listiny. V takovém případě však musí prokázat nejen tento objektivní vztah, tedy že držitel akcii řádně nezískal, ale i zlou víru či hrubou nedbalost držitele akcie při jejím nabývání.

S výše uvedeným souvisí legitimační účinek rubopisu, tj. nutnost identity držitele akcie s osobou, která jako majitel akcie, má jako osoba na akcii uvedená na plnění (výkon práv) právo. První takovou osobou je dle zákona směnečného a šekového remitent, tj. v případě listinných akcií na jméno upisovatel, který musí být na akcii uveden od počátku. Další majitelé akcie na jméno vyplývají právě z rubopisů. Vždy musí být dána identita mezi upisovatelem a prvním indosantem (převodcem) a pak vždy mezi předchozím indosatářem a indosantem. Tedy u osoby, která akcii předkládá, identita této osoby a posledního indosatáře. Zákon považuje přeškrtnuté rubopisy (a to z jakéhokoli důvodu – i neoprávněného) za neplatné, tedy k nim nelze při zkoumání řady rubopisů přihlížet.

Příklad listinné akcie na jméno:

 

AKCIOVÁ SPOLEČNOST a.s.

se sídlem: ..........................................., PSČ .........................., IČ: ..........................

spisová značka: ……………………….

jedna kmenová

AKCIE

na jméno

číslo akcie: C001

jmenovitá hodnota

100.000,- Kč

slovy: jedno sto tisíc korun českých

akcionář: jméno a příjmení/název, bydliště/ sídlo, IČ/dat.nar.

výše základního kapitálu v den emise: 10.000.000,- Kč

 

 (celkový počet akcií k datu emise je 100 ks kmenových listinných akcií na jméno o       nominální hodnotě každé akcie 100.000,- Kč)

Datum emise: ................................

                                                                                                  …………………………………..

                                                                                                    předseda představenstva                                                       

Akcie na majitele

Akciová společnost může vydat akcie na majitele pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír. Akcionáři obecně nejsou oprávněni požadovat vydání imobilizovaných akcií z hromadné úschovy.

Akciová společnost, jejíž stanovy to umožňují, může uzavřít smlouvu o úschově jí vydaných imobilizovaných akcií pouze s centrálním depozitářem, obchodníkem s cennými papíry oprávněným poskytovat investiční službu „úschova a správa investičních nástrojů“ nebo se zahraniční osobou s obdobným předmětem činnosti, která je oprávněna poskytovat služby v České republice. Vynětí imobilizovaných akcií na majitele z hromadné úschovy je přípustné pouze tehdy, dojde-li současně ke změně jejich formy nebo podoby anebo budou-li současně svěřeny do úschovy jinému schovateli postupem podle zákona.

Na evidenci imobilizovaných cenných papírů se přiměřeně použijí ustanovení upravující evidenci emisí zaknihovaných cenných papírů – viz dále.

Zaknihované akcie

Zaknihované akcie jsou neomezeně převoditelné, ledaže stanovy jejich převoditelnost omezí.

Stanovy tak mohou převoditelnost zaknihovaných akcií na jméno či majitele omezit. Platí, že v případě, že je převoditelnost zaknihovaných akcií podmíněna souhlasem orgánu společnosti, smlouva o převodu těchto akcií nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak.

Stanovy mohou dále určit, v jakých případech a za jakých podmínek je příslušný orgán společnosti povinen souhlas udělit, popřípadě v jakých případech je povinen souhlas odmítnout. Nerozhodne-li příslušný orgán společnosti do 2 měsíců od doručení žádosti, ačkoli tak byl dle stanov povinen učinit, platí, že souhlas byl udělen.

Odmítne-li příslušný orgán společnosti souhlas k převodu zaknihované akcie udělit, ačkoliv nebyl podle stanov povinen souhlas odmítnout, společnost bez zbytečného odkladu od doručení žádosti akcionáře tuto akcii odkoupí za přiměřenou cenu. Lhůta pro uplatnění práva na odkoupení akcie je 1 měsíc ode dne, kdy bylo akcionáři doručeno rozhodnutí o odmítnutí s převodem akcie.

Centrální depozitář vede evidenci emisí zaknihovaných cenných papírů na základě smlouvy s emitentem. Centrální depozitář předá emitentovi výpis z evidence emise při vydání nebo zrušení emise cenného papíru nebo na žádost emitenta; výpis z evidence emise obsahuje údaje o majiteli účtu, na kterém je cenný papír evidován, počet kusů cenného papíru, údaje o správci nebo jiné osobě oprávněné vykonávat práva spojená s těmito cennými papíry a další údaje stanovené provozním řádem.

Centrální depozitář zahrne do výpisu též informace, které obdržel od majitele účtu zákazníků. Pro účely výpisu z evidence emise je majitel účtu zákazníků povinen sdělit centrálnímu depozitáři prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře údaje o majiteli účtu vlastníka a další údaje stanovené provozním řádem. Centrální depozitář poskytne České národní bance na její žádost výpis z evidence emise akcií banky. Centrální depozitář na základě této žádosti vyzve prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře všechny majitele účtu zákazníků, aby mu poskytli údaje o vlastnících akcií, které jsou na účtu zákazníků evidovány, a tyto údaje zahrne do výpisu z evidence emise.

Převod zaknihované akcie je vůči společnosti účinný, bude-li jí prokázána změna osoby vlastníka akcie výpisem z účtu vlastníka nebo dnem doručení či převzetí výpisu z evidence emise akcií podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Práva spojená se zaknihovanou akcií vykoná osoba, která je zapsána v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni jako vlastník akcie, a není-li stanoven rozhodný den, ke dni, kdy právo uplatňuje, ledaže bude prokázáno, že zápis v evidenci zaknihovaných cenných papírů neodpovídá skutečnosti.

Převádí-li se zaknihovaná akcie na nového vlastníka, dochází k převodu vlastnictví v okamžiku zápisu na účet zákazníků. Majitel účtu zákazníků je povinen neprodleně zapsat tuto změnu na účtu vlastníka, nejpozději však do závěrky dne; změna se zapíše k okamžiku zápisu na účet zákazníků. Převádí-li se zaknihovaná akcie a změna se nezapisuje na účtu zákazníků, dochází k převodu vlastnictví k okamžiku zápisu na účet vlastníka, přičemž i zde se změna zapíše neprodleně, nejpozději však do závěrky dne.

Pokud jiný právní předpis nestanoví jinak, stává se ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, vlastníkem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo zaknihovaný cenný papír převést; to neplatí, jestliže ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.

Obchodník s cennými papíry, který obstaral převod investičního nástroje, dá neprodleně příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence.

Pokud se uskuteční převod investičního nástroje na regulovaném trhu, dává příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence organizátor regulovaného trhu nebo provozovatel vypořádacího systému.

Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vydá majiteli účtu vedeného v této evidenci nebo emitentovi investičního nástroje vedeného v této evidenci výpis z evidence. Centrální depozitář vydá majiteli účtu výpis vždy prostřednictvím svého účastníka.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je společností, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí společně a nerozdílně za dluhy společnosti do výše, v jaké nesplatili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, která se zapisuje do obchodního rejstříku. Společnost se řadí mezi kapitálové společnosti, ačkoli se nejedná o čistě kapitálovou společnost, na rozdíl od akciové společnosti. Objevují se totiž u ní určité prvky společností osobních, zejména ručení společníků za závazky společnosti (třebaže omezené).

Účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti je vyjádřen jeho podílem na společnosti. Výše podílu se určuje poměrem vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů, přičemž podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je podíl základní; společenská smlouva určuje různé druhy podílů a jejich obsah. Určí-li tak společenská smlouva, může společník vlastnit více podílů, a to i různého druhu.

Učí-li tak společenská smlouva, může být podíl společníka představován kmenovým listem, který lze vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna. Kmenový list je cenný papír na řad, nelze jej vydat jako zaknihovaný cenný papír. Umožňuje-li společenská smlouva vznik více podílů pro jednoho společníka, může společnost vydat kmenový list pro každý podíl. Kmenový list nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování

Vkladem společníka je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu společnosti. Předmětem vkladu je věc, kterou se společník zavazuje vložit do obchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účastni v ní – tzv. vkladová povinnost.

Převod podílu

K převodu obchodního podílu na společnosti dochází na základě písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy. ZOK v ustanovení § 209 upravuje pro tento převod zvláštní smluvní typ – smlouvu o převodu podílu. Je-li podíl společníka představován kmenovým listem je k převodu nezbytný rubopis (obdobně jako při převodu akcií na jméno), přičemž v rubopise je nezbytné uvést jednoznačnou identifikaci nabyvatele.

Smlouva o převodu podílu

Smlouva o převodu podílu dle ZOK se vztahuje jak na převod úplatný tak i bezúplatný; vyloučena není ani směna podílů dle této smlouvy. V obecných náležitostech se smlouva řídí ustanoveními o kupní smlouvě upravené v NOZ. Zákon rozlišuje převod podílu na společníka a na jinou osobu.

Smlouva o převodu podílu musí mít vždy písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. Požadavek písemné formy se vztahuje na celou smlouvu. Ve smlouvě musí být dohodnuta výše úplaty či způsob jejího určení anebo v ní musí být výslovně vyjádřeno, že se jedná o převod bezúplatný. Dále je nutné identifikovat smluvní strany smlouvy a převáděný podíl.

Smlouva o převodu podílu je platná dnem jejího uzavření. Zákon však odkládá účinnost vůči společnosti až ke dni jejího doručení společnosti. Účinky převodu vůči třetím osobám nastávají dnem zápisu změn do obchodního rejstříku. K účinnosti převodu kmenového listu vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby společníka a předložení kmenového listu společnosti.

Převodce ze zákona ručí za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny.

Převod podílu na jiného společníka

Zákon stanoví, že každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka. Ze zákona tak možnost převodu na jiného společníka není ničím omezena. Společenská smlouva však může stanovit, že k převodu obchodního podílu na jiného společníka je nezbytný souhlas některého z orgánů společnosti. Podmíní-li společenská smlouva převod podílu souhlasem některého orgánu, platí, že není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak. Takováto smlouva nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas daného orgánu společnosti udělen.

Rozhodnutí valné hromady o převodu podílu je rozhodnutím, v jehož důsledku dochází ke změně obsahu společenské smlouvy, k čemuž ustanovení § 172 ZOK požaduje osvědčení veřejnou listinou.

Převod podílu na jinou osobu

Možnost převodu obchodního podílu na jinou osobu je ze zákona podmíněna souhlasem valné hromady. Společenská smlouva však může stanovit jinak, tedy například takovýto převod podílu souhlasem valné hromady nepodmínit. Nabytím podílu přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě společnosti.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se sdružily za účelem podnikání pod společnou firmou, přičemž tyto osoby ručí za dluhy společnosti, a to společně a nerozdílně. V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba. Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebo vůči kterému byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo byl-li vůči němu konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující; ten kdo tento zákaz poruší, se společníkem nestane, i když společnost vznikne.

Veřejná obchodní společnost jakožto společnost čistě osobního charakteru nepřipouští žádné převody majetkových účastí na společnosti. Členství v takovéto společnosti vzniká jednak uzavřením společenské smlouvy, jednak přistoupením ke společnosti. Derivativním způsobem může členství vzniknout za určitých okolností děděním.

Komanditní společnost

Komanditní společnost je taková obchodní společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za závazky společnosti omezeně jen do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku jakožto tzv. komanditista, a alespoň jeden společník ručí za závazky společnosti neomezeně jakožto tzv. komplementář.

Komanditní společnost je tedy jakousi kombinací veřejné obchodní společnosti a společnosti s ručením omezeným. V této souvislosti, tedy pokud to umožňuje společenská smlouva, lze převádět obchodní podíly komanditistů. Na tyto převody se uplatní úprava společnosti s ručením omezeným.

Evropská společnost – Societas Europaea

Na území Společenství lze založit obchodní společnost ve formě evropské akciové společnosti za podmínek a způsobem stanoveným v nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti (SE) ve spojení se směrnicí Rady 2001/86/ES, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců.

Základní kapitál evropské společnosti je rozvržen na akcie a každý akcionář ručí jen do výše svého upsaného základního kapitálu. Evropská společnost se považuje za akciovou společnost, která se řídí právem státu, ve kterém má sídlo a předpisy Společenství. Na převod majetkové účasti na Evropské společnosti se tedy analogicky použijí ustanovení ZOK a NOZ vztahující se k akciové společnosti ve spojení se zákonem č. 627/2004 Sb. o evropské společnosti.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva, tedy zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek