Příležitostný příjem: Musí se danit a je možné ho odečíst z nákladů?

4. 6. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Příležitostný příjem: Musí se danit a je možné ho odečíst z nákladů? Příležitostný příjem umožňuje formu přivýdělku, kterou nemusí lidé danit, pokud výše odměny nepřesáhne částku 30 tisíc korun za rok. Řada podnikatelů a živnostníků však dosud s jeho uplatňováním váhala kvůli některým nejasnostem.

Příležitostné příjmy do roční výše 30 tisíc korun nepodléhají zdanění. Přestože o této úpravě většina podnikatelů i veřejnosti ví, její uplatňování v praxi často naráží na určité překážky. I někteří daňoví poradci si totiž nejsou jistí, zda a jak si je mohou uplatňovat podnikatelé.

„Současná legislativa osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 30 tisíc korun,“ vysvětluje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Jaké činnosti mohou spadat mezi příležitostné příjmy? „Typickými příklady jsou pronájmy movitých věcí, příjmy z pěstitelství nebo chovatelství. Aby se jednalo o příležitostný příjem, nelze mít pro tuto činnost živnostenské oprávnění a musí se jednat o jednorázové činnosti a služby,“ dodává Anna Klímová, daňová konzultantka Mazars.

Pro podnikatele je důležité, že pokud pro ně někdo vykoná nějakou práci formou příležitostného příjmu, mohou si živnostníci a firmy takový výdaj odečíst z nákladů. Podle Petry Petlachová by měla osoba vykonávající byť jednorázovou službu pro podnikatele pracovat na základě smluvního ujednání, ať už ústního nebo písemného.

Občanský zákoník říká, že kupní smlouvu nebo smlouvu o dílo je možné v případě poskytnutí služeb uzavřít takzvaně konkludentně, a to zaplacením věci nebo služby a jejím převzetím. Smlouva tedy nemusí mít písemnou formu.

Ústní dohoda je riziková

U ústních dohod však finanční ředitelství upozorňuje na to, že v případě kontroly z finančního úřadu je to podnikatel, kdo musí dokládat skutečnosti, které uvádí v daňovém přiznání. „V takovém případě by důkazní pozice podnikatele, ale i nepodnikatele-příjemce by byla značně oslabena,“ konstatuje Petra Petlachová.

„Jelikož nepodnikatel nemůže vystavit daňový doklad, bylo by vhodné mu příjem vyplatit na základě smlouvy o příležitostné činnosti, například smlouvy o dílo, případně vystavit výdajový pokladní doklad, kde vám nepodnikatel potvrdí, že peníze převzal,“ popisuje správný postup Anna Klímová.

Záleží ovšem na tom, jaký je rozsah práce a výše odměny. „U malých, zanedbatelných částek by mohl být dostatečný i popis služby na výdajovém pokladním dokladu,“ doplňuje Alice Šrámková, členka Výboru Komory certifikovaných účetních.

Provedení příležitostné služby bez smlouvy má podle ní i další rizika. „Při neexistenci písemné smlouvy může být pro podnikatele obtížné vymáhat na protistraně plnění sjednané ve smlouvě v případě neplnění smluvních podmínek,“ doplňuje Alice Šrámková.

Někteří podnikatelé se dosud obávali dávat do nákladů výdaje, které nepodnikatelé nedanili jako příležitostný příjem, protože se obávali možného rozporu se zákonem. Ten totiž říká, že příjmy musí danit každý, kdo si vydělá více než 15 tisíc korun za rok. To je poloviční částka, než jaká se nemusí danit u příležitostných příjmů.

Rozpor? Žádný není

Problém ale vzniká nepochopením právní normy. „Nejedná se o rozpor. Ustanovení  se vzájemně doplňují. Každý, kdo má za kalendářní rok příjmy vyšší než 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, má povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob,“ upozorňuje Petra Petlachová. Mezi osvobozené příjmy přitom podle ní patří právě příjmy z příležitostných činností do ročního úhrnu 30 000 korun.

Příležitostný příjem, který nepodléhá zdanění, přitom mohou mít i živnostníci. „Například podnikatel – zedník, který prodá jablíčka ze své zahrádky,“ dodává Petra Petlachová. „Při překročení limitu třiceti tisíc je ovšem nutné zahrnout veškerý příjem z příležitostných činností do daňového přiznání,“ upozorňuje Anna Klímová.

Zaměstnanci mají navíc i další možnost, jak se vyhnout daňovému přiznání v případě jednorázového příjmu v nižší hodnotě. “Další zjednodušení nabízí zákon pro zaměstnance, kteří u svého zaměstnavatele podepsali prohlášení k dani. Daňové přiznání za ně podává jejich zaměstnavatel. Pokud zaměstnanec nemá další příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 6000 Kč, a pokud v průběhu roku nepracoval zároveň pro více zaměstnavatelů, nemusí podávat daňové přiznání,“ uzavírá Alice Šrámková.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek