Přínosy strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v ČR

16. 10. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Přínosy strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v ČR V programovém období 2007-2013 dosáhly proplacené prostředky na účtech příjemců zatím 543,4 miliardy korun.

Investice z evropských fondů vždy měly a mají významný makroekonomický vliv. Jde o dopad na hrubý domácí produkt, zaměstnanost a další důležité indikátory, a to především z důvodu působení pákového efektu. Ilustrujme působení pákového efektu, kterého je dosaženo díky možnosti využívat zdroje z evropských fondů, na konkrétním příkladu investice do dopravní infrastruktury.

Nejprve je za evropské prostředky doplněné o veřejné zdroje ČR na základě principu spolufinancování postavena dopravní infrastruktura, která má přímý dopad na hrubou přidanou hodnotu stavebního sektoru. Určitá část potenciálního přínosu ve formě přidané hodnoty může odtéci do zahraničí v podobě importu komoditních vstupů, pracovní síly či jiných zdrojů.

Růst samotného stavebního sektoru má však multiplikativní efekt ve formě vyšší poptávky po zboží ostatních sektorů (např. sektoru obchodu a dopravy) a vyšší zaměstnanosti v těchto odvětvích. Plus po ukončení realizace stavby přichází fáze užití stavby, která přináší řadu dalších pozitivních synergických efektů (zlevnění nákladů na transport zboží, růst obchodu, zlevnění zboží pro spotřebitele, vyšší flexibilitu pracovního trhu z důvodu usnadnění dojíždění za prací atd.).

Dalším pozitivním aspektem kohezní politiky implementované v ČR je fakt, že prostřednictvím operačních programů byla ve dvou zmíněných programových obdobích realizována řada projektů, k jejichž uskutečnění by bez zapojení zdrojů z fondů EU nebylo přistoupeno. Tento aspekt sehrál důležitou roli například v průběhu ekonomické krize, kdy se podpora z evropských fondů stala jedním z nástrojů napomáhajících jejímu zmírnění.

Zároveň však platil i obrácený vztah, kdy ekonomická krize spojená s krizí veřejných financí měla negativní dopad na možné přínosy evropských fondů. Vzhledem k principu participace, tj. požadavku podílet se na financování projektu, se stal pokles dostupnosti finančních prostředků u jakéhokoli typu subjektu klíčovým faktorem ovlivňujícím možnost čerpat evropské fondy.

Zaměstnanost

Vedle výše zmíněného vlivu na HDP byla na makroekonomické úrovni podpořena i zaměstnanost ve formě vzniku nových pracovních míst. V programovém období 2007-2013 dosáhla hodnota počtu nově vytvořených pracovních míst 106 100. Z této celkové hodnoty pracovních míst jich bylo 84 800 vytvořeno cíleně; dalších více než 21 300 pracovních míst vzniklo jako vedlejší efekt kohezní politiky, tj. vytvoření pracovního místa nebylo hlavním záměrem projektu financovaného z fondů EU.

Při hodnocení veřejně prospěšných prací jako specifického druhu zaměstnání bylo působení evropských fondů ještě výraznější; přibližně 50 procent všech nově umístěných uchazečů o tuto práci v České republice bylo v letech 2008-2012 umístěno díky kohezní politice.

Podnikání a inovace

Podnikání a inovace jsou hnacím motorem ekonomického rozvoje, neboť se podílejí jak na ekonomickém růstu a jeho zvyšování, tak na zlepšování mezinárodní konkurenceschopnosti. Strukturální fondy a Fond soudržnosti ve sledovaném období 2004-2013 kofinacovaly projekty, které měly za cíl zlepšit podnikatelské prostředí, což se projevilo zjednodušením administrace při podnikání.

Dalším cílem kohezní politiky v oblasti inovací a podnikání byla podpora zakládání a financování podniků a projektů zvyšujících konkurenceschopnost. V letech 2007-2013 šla podle údajů MPO podpora z unie na pomoc více než 6500 malých a středních podniků. V oblasti inovací podpořily fondy EU především projekty zabývající se produktovou inovací; v rámci těchto projektů byl odhadem podpořen vznik téměř jedné třetiny veškerých provedených produktových inovací v České republice.

Výzkum a vývoj

Rozvoj výzkumu a vývoje (VaV) je další nezbytnou podmínkou pro konkurenceschopnou ekonomiku a hospodářský růst. Hlavním problémem VaV v České republice jsou z dlouhodobého hlediska lidské zdroje a infrastruktura VaV (transfer technologií, spolupráce se soukromým sektorem, centra sdružující výzkum, podnikový a vysokoškolský sektor apod.). V této oblasti tak bylo podpořeno působení klastrů - do roku 2013 byla odhadem jedna třetina všech klastrů v České republice podpořena zdroji z evropských fondů. Dále v oblasti transferu technologií vzniká 8 center excelence a 40 regionálních výzkumných a vývojových center.

V reakci na nedostatek lidských zdrojů v sektoru VaV přispěly zdroje z evropských fondů k tvorbě nových pracovních pozic v této oblasti. Hodnota počtu veškerých nových pracovních míst ve VaV průřezově za všechny OP v programovém období 2007-2013 přiblížil číslu 4400.

Infrastruktura

Jednou z klíčových priorit posilujících konkurenceschopnost české ekonomiky je kvalitní dopravní infrastruktura, která odstraňuje bariéry obchodu, má pozitivní vliv na životní prostředí, časovou náročnost dopravy a zprostředkovaně také na flexibilit trhu práce. Proto i na tuto oblast cílila kohezní politika.

U dopravní infrastruktury státního významu, která je financována skrze Státní fond dopravní infrastruktury, tvořily zdroje z evropských fondů významný podíl na financování (v letech 2009-2011 přes 30 procent). Bez těchto prostředků by byla dopravní infrastruktura výrazně podfinancována, neboť řada dopravních projektů by nebyla realizována a dostupné finanční zdroje by pokryly pouze nejnutnější údržbu.

OP Doprava velmi výrazně přispěl k rozvoji dopravní infrastruktury regionálního i celostátního významu. Příjemcům na projekty dopravní infrastruktury bylo z tohoto programu propraceno 126 miliard korun převážně ze zdrojů EU, z nichž se podařilo vystavět například 245,5 km silnic státního významu (dálnice, rychlostní silnice a silnice I. tříd), v oblasti železniční infrastruktury se podařilo zrekonstruovat 369,1 km železničních tratí a rozšířit délku elektrizovaných železničních tratí o 34,7 km.

Energetika

V oblasti energetiky podpořily zdroje z evropských fondů pokles energetické náročnosti a vyšší míru využití obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tento fakt je v souladu s obecným trendem v oblasti energetiky, kterým je postupné zvyšování využívání OZE při výrobě tepla a elektřiny, podpořené kromě možnosti využití finančních prostředků plynoucích z evropských fondů dalšími hospodářsko-politickými nástroji (podpora výkupních cen zelené elektřiny apod.). Vyšší využití OZE přispívá ke snížení emisí do ovzduší a plnění závazků vůči EU.

V rámci OPŽP bylo více než 5400 projektů s cílem zvýšení energetické účinnosti či využití OZE proplaceno více než 17,7 miliardy korun z evropských prostředků. Nejvíce zdrojů plynulo na projekty zvyšující energetickou účinnost - zateplování veřejných objektů apod. (92 procent).

U OPPI bylo v této oblasti v rámci více než 1126 projektů celkem proplaceno 8,2 miliardy korun z evropských nefondů. Největší sumy plynuly do projektů z kategorie energetické účinnosti následované projekty na výstavbu malých vodních elektráren. Spotřebu energie se podařilo snížit o 7,9 mil. GJ/rok.

Životní prostředí

V oblasti životního prostředí, z výsledků projektů OPŽP, zmiňme 115 postavených čistíren odpadních vod (ČOV) nebo proplacený příspěvek EU ve výši 1,9 miliardy korun na protipovodňovou ochranu. Tato oblast je významná proto, že jsou realizovány investice a projekty, které by se díky svému finančnímu rozsahu bez pomoci evropských fondů nemusely uskutečnit. Zároveň prostředky poskytnuté z evropských fondů pro tyto projekty (a obdobně např. pro projekty realizující opatření chránící proti povodním) znamenají znatelnou úsporu pro státní rozpočet.

Sociální integrace

Prostředky na oblast sociální integrace a rovnost příležitostí mezi oběma programovými obdobími vzrostly.

Zatímco v období 2004-2006 se pozornost soustředila kromě integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí a vytváření rovných příležitostí pro muže a ženy ještě na posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb, v následujícím programovém období přibyl důraz na podporu sociální integrace příslušníků romských lokalit a intervence se zaměřovaly především na vzdělávání pracovníků sociálních služeb, nikoliv již jen na posílení kapacity.

V rámci programového období 2007-2013 byly prostředky z evropských fondů proplaceny prozatím více než 900 poskytovatelům služeb vedoucích k sociální integraci. Největšími příjemci pomoci byly kraje. Oproti předchozímu období, kde jednu z nejvýznamnějších rolí hrálo Ministerstvo práce a sociálních věcí, se tak povedl záměr přesunout velkou část odpovědnosti v této sféře na regionální aktéry, kteří nejlépe znají potřeby svých obyvatel. Z nestátních organizací se největší podpory dostalo obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni.

Synergie

Systém programů podpory je tvořen operačními programy, které se cíleně zaměřují na specifická prioritní témata. Jednotlivé projekty však mají často průřezový charakter, díky čemuž dochází k synergiím.

Synergie mohou být vertikální a horizontální. Vertikální synergie vzniká v rámci jednotlivého programu tím, že jednotlivá opatření vznikají a jsou využívána např. podnikatelskou sférou. Horizontální synergie vzniká mezi jednotlivými programy formou souběžně připravovaných projektů a navazujících projektů.

Mnoho takovýchto efektů můžeme nalézt například mezi OP VaVpI a OPPI. Obdobné platí např. ROP a OPD (budování místních a státních komunikací), ROP a OPŽP (ekologická městská doprava, snížení emisí znečišťujících látek), OPŽP a OPPI (výstavba energetického zdroje využívajícího OZE a snížení znečištění ovzduší) či ROP a OPŽP (oblast krajinotvorby apod.).

Převzato z přílohy týdeníku Euro a deníku E15, zpracováno ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Data uvedená v článku jsou platná k 3.7.2015, zdroj MSC a Čtvrtletní monitorovací zpráva, II. čtvrtletí 2015.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek