Priority Britské obchodní komory pro jednání o brexitu

3. 3. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Priority Britské obchodní komory pro jednání o brexitu Britská obchodní komora vydala dokument obsahující její priority pro jednání o odchodu Spojeného království z Evropské unie. Komora po britské vládě požaduje, aby v rámci brexitu zajistila sedm hlavních priorit.

Mezi priority patří: kontinuita trhu práce pro občany EU v UK, pokračování bezbariérového obchodu s EU, celní procedury co nejméně zatěžující obchod, kontinuita unijní legislativy a vzájemné uznávání standardů výrobků, kontinuita projektů a sektorů dnes kofinancovaných z evropských nástrojů a aby vláda vyloučila možnost obnovení „tvrdé“ hranice mezi britským regionem Severního Irska a Irskou republikou. Pokud by se nepodařilo novou obchodní dohodu s EU dojednat současně s dohodou o odchodu UK z EU, preferuje BCC prodloužení jednacího období spíše než přechodnou dohodu.

Britská obchodní komora (British Chambers of Commerce, BCC) dne 28. 2. 2017 uspořádala v Londýně svoji Výroční konferenci. V jejím průběhu zástupci firem diskutovali zejména konkurenceschopnost britských firem v kontextu vládní politiky podpory průmyslu, decentralizace systému financování vzdělávání a rozvoje podnikání či daňových otázek.

Materiál k brexitu představila BBC v úvodu své konference. Materiál ukazuje, že britské firmy zajímají především praktické otázky spojené z brexitem, nikoliv politické i ideologické aspekty odchodu UK z EU. Za hlavní priority, které by měla britská vláda v rámci přípravy brexitu z hlediska britského businessu zajistit, BCC uvádí:

  • 1/ Trh práce – vláda by měla zaměstnavatelům poskytnout jistotu ohledně možnosti pokračování zaměstnávání pracovníků z EU v UK, a to jak stávajících, tak přijatých v přechodném období, tak i po brexitu. 
  • 2/ Obchod – vláda by měla zajistit pokračování bezbariérového obchodu s EU i se zeměmi, se kterými má dosud UK volný obchod v rámci společné obchodní politiky EU; nové tarifní zatížení obchodu s EU, které BCC považuje za pravděpodobné, musí být na co nejnižší úrovni; při vyjednávání nových dohod o volném obchodu by se vláda měla zaměřit zejména na odstraňování bariér, neboť samotné dohody o volném obchodu mají pro britské SMEs dle BCC omezený dopad;  ideálně by měla být nová obchodní dohoda s EU dokončena současně s dohodou o odchodu UK z EU, ale pokud by se to nepodařilo, preferuje BCC prodloužení jednacího období spíše než nastavení přechodného období.
  • 3/ Celní procedury – vládou avizovaný odchod z celní unie s EU by pravděpodobně znamenal obnovení nutnosti celních deklarací na hranici UK s EU, což by dle BCC zpomalilo dodavatelské řetězce a aplikace pravidel původu deklarací by znamenala pro firmy další náklady; vláda by proto dle BCC měla v nastavování celního systému postupovat v úzké spolupráci s britskými firmami tak, aby UK zůstala vstupní branou světového obchodu do EU.
  • 4/ Daně – vláda by měla garantovat zajištění dostatečné kapacity finančních úřadů pomáhat firmám v přechodném období a zároveň podniky ujistit o tom, zda bude britská daňová legislativa i po odchodu z EU odpovídat dosavadním hlavním principům DPH.
  • 5/ Legislativa – vláda by měla zajistit kontinuitu evropských pravidel jejich převzetím do britského práva v okamžiku odchodu UK z EU a zajistit soulad a vzájemné uznávání standardů výrobků s EU i po brexitu tak, aby britské produkty zůstaly konkurenceschopné na vnitřním trhu EU.
  • 6/ Evropské financování – vláda by měla zajistit zachování přístupu UK k financování z Evropské investiční banky a vyloučit riziko náhlého ukončení financování projektů a sektorů dnes kofinancovaných z evropských zdrojů; do budoucna by měla nastavit nový systém regionalizovaného financování rozvoje podnikání v souladu s novou průmyslovou strategií.
  • 7/ Severní Irsko – vláda nesmí připustit obnovení „tvrdé“ hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, musí zůstat zachována svoboda pohybu osob i zboží tak volně, jak to je možné. 

Nad rámec brexitu pak BCC volá po ambiciózní vnitrostátní politice podpory podnikání a průmyslu, která by pomohla britským firmám udržet a zvýšit globální konkurenceschopnost.

V průběhu Výroční konference BCC se tématu brexitu ve svých dotazech věnovali zejména přítomní novináři. Ze strany businessu zazníval k tématu brexitu silně především hlas komor a firem ze Severního Irska, Skotska a Walesu, odkud velká většina exportu mimo UK směřuje do EU (resp. kudy v případě Walesu proudí do Irska) a které se obávají možného obnovení „tvrdé“ hranice s Irskou republikou.

Obavy v regionech panují také z výpadku evropského financování odchodem UK z EU, neboť např. 30% prostředků na výzkumné aktivity ve Skotsku je financováno z fondů EU. Ze strany malých a středních regionálních firem také zazněl zájem moci i po brexitu najímat pracovníky z EU nejen mezi vysoce kvalifikovanými profesionály (což podporuje i britská vláda), ale i mezi low-skilled workers ochotnými pracovat za minimální mzdu.

BCC sdružuje 52 regionálních komor, které zastupují desítky tisíc britských firem (řádově 75 tis. – 105 tis.), zaměstnávajících až 5 mil. pracovníků. 

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Londýně (Velká Británie). Autor: Aleš Opatrný, ekonomický diplomat.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek