Příprava norského rozpočtu na r. 2018 a „boj“ o zdravější Nory

1. 12. 2017 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Vláda premiérky Erny Solbergové ve volbách v září 2017 sice obhájila svůj mandát a plynule pokračuje ve své činnosti, její vyjednávací pozice se však po volbách výrazně zkomplikovala. Ve volebním období 2013–2017 platila písemná koaliční dohoda Konzervativní strany, Pokrokové strany, Liberální strany a Křesťanské lidové strany. Možnost vstoupit do vlády využily jen první dvě uvedené strany, ostatní vládě garantovaly parlamentní většinu.

Po letošních volbách taková dohoda chybí: ministerstva nadále řídí politici Konzervativní strany a Pokrokové strany, Liberální strana se má do konce roku vyjádřit, zda bude koalici programově podporovat i nadále a zda též vstoupí do vlády. Křesťanská lidová strana dne 28. 9. 2017 oznámila, že přechází do opozice a vládu podpoří jen ad hoc u zájmových témat. Bez hlasů lidovců vláda nemá ve Stortingu většinu.

V takové atmosféře během podzimu probíhají přípravy státního rozpočtu na rok 2018. K návrhu předloženému vládními stranami dne 12. 10. tak Liberální strana a Křesťanská lidová strana postupně připojily mnoho pozměňovacích a doplňovacích návrhů a v nejednom případě negovaly původní úmysly vlády. Výsledná podoba rozpočtu, která byla na pracovní úrovni dojednána 27. 11. a nyní o ní bude jednat plénum Stortingu, se tak od návrhu liší v několika nikoli nevýznamných detailech.

Vláda navrhla rozpočet s příjmy 1 252,9 mld. NOK a výdaji 1 325,2 mld. NOK. Deficit ve výši 72,3 mld. NOK tradičně pokryje čerpáním z ropného fondu. Celkové průběžné čerpání vlády z fondu během roku 2018 má činit 231,0 mld. NOK, tj. 2,9 % jeho jmění. Rozpočet počítá s průměrnou cenou ropy 429 NOK/barel (aktuálně je 448 NOK/barel) a s tím, že HDP Norska v r. 2018 vzroste o 2,5–2,6 %.

Hlavními hesly rozpočtu na rok 2018 jsou ekologizace hospodářství (green shift), podpora vytváření nových pracovních míst v soukromém sektoru, zvýšení výdajů na školství, obranu, dopravu a zdravotnictví. Reaguje na problém stárnutí norské populace a z toho plynoucích vyšších nároků na čerpání z penzijního systému. Vláda také mj. deklaruje, že zahájí proces veřejných konzultací k možnosti změny zákona o občanství za účelem povolení dvojího občanství.

Z nových fiskálních opatření jmenujme:

  • snížení základní daně pro fyzické a právnické osoby z 24 na 23 %,
  • zvýšení zvýhodněné sazby DPH (hromadná doprava, ubytování, vstupné) z 10 na 12 %,
  • zvýšení rozpočtu na zahraniční rozvojovou spolupráci o 1,3 mld. NOK na celkových 35,1 mld. NOK, tj. těsně pod 1 % GNP,
  • úvěrová linka pro norské loděnice do limitu 10 mld. NOK na podporu staveb lodí (primárně s elektrickým/bateriovým pohonem) ve vnitrostátní lodní dopravě.

Liberální strana dne 22. 10. uvedla, že rozpočet podpoří, pokud se vláda zaváže k poskytnutí dlouhodobé garance úlev pro vlastníky elektromobilů, k dosažení bezemisní silniční dopravy v Norsku do roku 2030 a k zastavení průzkumu ložisek ropy poblíž chráněných lokalit Lofoty, Vesteråly, Senja. V rozpočtu na rok 2018 strana navrhla snížení daně z příjmu do výše 500 tis. NOK/ročně a požádala o vyčlenění 2,8 mld. NOK na podporu ekologické veřejné dopravy (železnice, cyklostezky, chodníky) a 310 mil. NOK na grant pro zkoumání technologií zachycování, přenosu a ukládání CO2 (CCS).

Křesťanská lidová strana souhlasí s vládou navrhovanými daňovými úlevami, ale svou podporu rozpočtu podmínila zdaněním „luxusu“. Vedle zvýšení daní z nafty, aut vyšší třídy, privátních lodí, tabáku a výrobků z plastu navrhla zvýšení daně na cukrovinky a slazené nápoje. Dále požádala o revizi plánu vlády na komunální reformu (slučování obcí) a o zvýšení počtu uprchlíků, které vláda v r. 2018 přijme od OSN (vláda navrhovala 1 120, lidovci 3 000).

Podpora Liberální a Křesťanské lidové strany (dohromady ve volbách získaly 8,5 % hlasů) je v tomto případě velice důležitá, neboť státní rozpočet je (neformálně) legislativním aktem, jehož neschválení v parlamentu bývá předzvěstí rezignace vlády.

V mezidobí vláda ve Stortingu utrpěla porážku, když 14. 11. neprosadila návrh na hromadnou repatriaci 180 afghánských teenagerů, kteří do Norska přijeli jako nezletilí žadatelé o azyl bez doprovodu a v r. 2017 dovršili 18 let. Podle usnesení Stortingu mají být případy znovu posouzeny individuálně se zohledněním možné míry obtížnosti jejich integrace do afghánské společnosti.

Na konci listopadu bylo dosaženo kompromisu mezi původním vládním návrhem rozpočtu a požadavky Liberální strany a Křesťanské lidové strany za vydatných ústupků vládních stran. Přerozděleny byly výdaje ve výši 5 mld. NOK a vláda oznámila, že v rámci komunální reformy provede jen ta sloučení, s nimiž obce souhlasily; nedobrovolné slučování obcí neproběhne. Původní celistvý koncept vlády tak nadále budou narušovat existující obce s několika desítkami obyvatel. Počet tzv. kvótových uprchlíků OSN se pro r. 2018 zvýší z 1 120 na 2 120.

Dojde ke snížení maximální velikosti školních tříd, nebude zavedena daň na elektromobily o vysoké hmotnosti (tzv. „daň z Tesly“), nezvýší se spotřební daň z pohonných hmot a vláda se bude zabývat možností stanovení diferencované výše daně za odlet z norského letiště, dosud vybírané u letenek paušálem, v závislosti na délce trasy.

Mediálně nejdiskutovanějším ale zůstává zvýšení daně ze slazených nealkoholických nápojů a cukrovinek ze stávajících 20,50 NOK/kg na 36,92 NOK/kg, které má v r. 2018 do rozpočtu přinést 1,0–1,8 mld. NOK navíc. (Nově budou stejná daň uvalena na všechny pastilky, žvýkačky a bonbóny, včetně těch, které jsou bez cukru či slazené jeho náhražkou.) Návrh křesťanských lidovců je jejich iniciativou k ozdravění národa, ale kromě Stortingu se nikde pozitivní odezvy nedočkal.

V r. 2016 uzavřelo 80 norských výrobců a prodejců potravin a nápojů dobrovolný pakt s ministerstvem zdravotnictví o snižování obsahu cukru, soli a nasycených tuků ve svých výrobcích, míněný coby jejich příspěvek ke zlepšení výživy a eliminaci nadváhy a cukrovky u norské populace. Skutečnost, že bez ohledu na plnění paktu nyní dochází ke zvýšení cen sladkého zboží, tyto signatáře značně rozčílila ze dvou důvodů.

Zvýšení ceny těchto potravin a nápojů jistě povede k redukci poptávky v Norsku. To bude znamenat snížení objemu výroby (již potvrdil dominantní výrobce sladkostí, koncern Orkla ASA) a tedy i propouštění v jednotlivých potravinářských závodech. Zároveň to bude znamenat posílení nákupu tohoto zboží jinde, především ve Švédsku, kde je zdanění těchto „nezdravých“ potravin již nyní výrazně nižší a sladkosti a nápoje tvoří druhou a třetí nejprodávanější položku na nákupních seznamech desetitisíců Norů, kteří o víkendech za přeshraničními nákupy míří.

V r. 2016 Norové ve Švédsku formou 8 mil. transakcí nakoupili potraviny a nápoje v hodnotě 14,9 mld. NOK (meziročně +11 %). Nyní se výhodnost nákupu tohoto zboží ve Švédsku ještě zvýrazní. Vyšší sazba z cukrovinek a slazených nápojů v Norsku tak v prvé řadě povede k růstu přeshraničního styku a zisku švédských prodejců.

Kritizovaný je i fakt, že ke zvýšení daně došlo bez konzultace státu s výrobci a signatáři paktu. Poslanci spíše spontánně reagovali na cenovou válku v segmentu sladkostí, kterou v čase před letošními Vánoci rozpoutal řetězec Coop. Jak potvrdil ředitel potravinářské divize Orkla ASA Håkon Mageli, informaci obdrželi producenti formou výstupu z jednání parlamentních stran o rozpočtu dne 22. 11. V rámci koncernu Orkla generuje výroba cukrovinek pětinu zisku; výrobní náklady v Norsku nedovolují po započítání daní nabízet zboží v norských obchodech za ceny konkurující konečným cenám ve Švédsku.

Koncern Orkla ASA však nezůstává ve věci pasivní. Již dříve uzavřel smlouvu o dodávkách se švédským online obchodem se sladkostmi Maxgodis. Jeho častými zákazníky jsou i Norové a firma denně expeduje na adresy v Norsku 4 tuny sladkostí, včetně výrobků koncernu Orkla ASA (norské značky Nidar, Stratos, Smash a Laban). Zboží zasílané do Norska v poštovním styku z ciziny je do hodnoty 350 NOK na jednu zásilku osvobozeno od cel a poplatků.

Konečné schvalování rozpočtu bude probíhat ve Stortingu během prosince 2017 a výrobci potravin věří, že se jim návrh na skokové zvýšení „daně ze sladkého“ o 80 % podaří zmírnit.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek